Mechanický pomaranč

26.12.2022

Ocitáme se v budoucnosti, která nápadně připomíná 60. léta s prvky nadčasové módy (rok vydání 1962). Alex a jeho milí mladí kamarádi mají velkou řadu koníčků. Znáte to, jak to chodí u omladiny...Poslouchají Beethovena, popíjejí mléko+, koukají na holky a rádi se procházejí na čerstvém vzduchu. No jen tak mimochodem u toho občas někoho zmlátí do bezvědomí, zavraždí, brutálně znásilní a nakonec okradou. Alex je jakýmsi pomyslným vůdcem téhle povedené party, takový Kája Mařík. Jeho kamarádům ale brzy dochází trpělivost, jelikož Alex začíná být trochu narcistní megaloman a oni jsou přeci taky lidé, ne? Oni si zaslouží něco lepšího a bez něho se jim bude žít lépe. Nezachovají se k němu příliš hezky a Alex vlivem náhlé a neblahé situace končí ve vězení. Ale to by bylo o ničem, kdyby nám příběh takhle skončil, že? V příběhu je několik momentů, kdy jsou otázky na čtenáře vysloveny téměř přímo. Napadá mě k tomu velmi hezká paralela na dnešní dobu. Je skutečně řešením cenzurovat názory? Pakliže to uděláme, zmizí to pouze z veřejného prostoru ale ti lidé si to budou myslet dál. Dál zůstanou našimi sousedy, rodiči, přáteli - jen je zbavíme hlasu ve veřejném prostoru. To samé platí pro Alexe, zůstal tím samým člověkem, s těmi stejnými sklony, rozdíl je v tom, že jeho vlastní myšlenky pro něho v závěru znamenaly záhubu. Jeho životní styl, který před trestem vedl pro něho znamenal jednoznačný rozsudek v budoucnosti. Kniha je fantastická, je velice nejednoznačná a místy jsem k Alexovy cítila soucit. Je napsaná složitým jazykem, na který si po chvíli zvyknete. Popis prostředí je fantastický, na to autor také hrál. Styl oblékání, architektura apod. je popsané skutečně nadčasově ale s určitou dávkou uhlazenosti, kterou bych přisuzovala právě 60. letům.

11.12.2022

Přiznám se, že tohle není moje první setkání s touhle knížkou. Četla jsem ji už před pár lety ještě na gymplu jako maturitní četbu. Už tehdy jsem z ní měla dost rozporuplné pocity, protože z téhle knížky mít dobrý pocit snad ani nejde.

Příběh je o mladém násilnickém zločinci Alexovi. Děj je vlastně celkem prostý. Kniha je rozdělena do tří částí.
Alex je vůdcem čtyřčlenné skupinky násilníků, kteří chodí po Londýně a okrádají, mlátí a znásilňují každého, koho potkají. Zkrátka konají super násilí, jak tomu sami oni říkají. Jenže jediného Alexe pak chytne policie a ten se pak musí vypořádat s následky svých činů.

Musím přiznat, že z Alexe a jeho frendíků (jak je sám v knize označuje) mi bylo opravdu na zvracení. Vím, že to tak autor zamýšlel, ale nikdy jsem k hlavní postavě neměla takový odpor. Alex byl úplný psychopat, bez špetky jakéhokoliv citu než hněvu a myšlenek na to, jak moc každému ublíží.

Chvíli mi také trvalo, než jsem si zvykla na "jazyk týnů", kterým hlavní postava a jeho kamarádi mluvi. Objevuje se zde opravdu spousta anglicismu (lukovat - koukat, hendky - ruce,...), rusismů (chorošnyj - dobrý,...), také německých výrazů a spoustu dalších cizích slov. Díky bohu je vzadu v knize slovník, takže jsem občas nakoukla, co které slovo znamená.

Po tom, co vše jsem teď napsala, tak to asi vypadá, že se mi knížka vlastně nelíbila. Je docela paradox, že je to právě naopak. Hodnotím knížku jako skvělý psychologický vhled do kriminality mezi mladými lidmi. To, jak je to napsané, svědčí účelu, byť se to čte celkem špatně.
Takže tuhle knížku můžu doporučit, jen prosím zvažte, jestli to super násilí na vás nebude moc.

08.12.2022

Charašoj románek, druzja! Intenzika jak kdyby vás někdo tolčokoval do gullivera!

30.09.2022

Tak heleďte: já jsem tu knihu četl, takže jsem věděl, o co tam jde, ale ta předmulva, co je na začátku, by vás mohla aspoň varovat, že vám poví ÚPLNĚ VŠECHNO! XD

knina se skládá z tří částí, které jsem téměř stejně velké: předmluva (+ dodatky), první a druhá část samotné knihy. Je to kniha, která se čte pro čtení víc než pro obsah, přestože obsah stojí za to. Je to kniha, kterou možná někdo těžko přežvýká a ještě hůř rozdýchá, ale je to klasika, které své věhlasné jméno nemá pro nic za nic. Za mne je to jasných 5/5!

20.09.2022

Jde o rozšířené vydání s předmluvou M. Amise a úvodem A. Biswella. Neználky poučí v poznámkách stručný slovník jazyka týnů a jako bonus potěší prolog k jevištní adapci. V epilogu se Burgess vyjadřuje k násilí a svou do mlýnku přidal i překladatel Šenkyřík. Drtivá většina z nás viděla nejdříve film a poté četla knihu. Kniha se detailněji zaměřuje na všechny scény, které známe z paměti z filmu. Víc netřeba.

30.07.2022

Z knihy mám velmi rozporuplné pocity. (Proto to hodnocení.) Začnu tou pozitivní stránkou: moc se mi líbí nápad knihy a otázky morálky, zla a viny, které autor vkládá do knihy. Kladně hodnotím i to, jak autor pracuje s jazykem - byť bylo celkem peklo zvyknout si na to, jak Burgess dílo napsal, vždy jsem pro, když autor experimentuje a nějak se vymezuje od ostatních . Vývoj hlavní postavy mě taky zaujal. Jenže z té druhé stránky (a tady se nejspíš rozepíšu více) se mi nelíbí prkenost hlavních postav - o žádné z postav jsem nepřemýšlel jako o člověku, ale vždy jako o nástroji autorova vyprávění, a to mi připadá škoda. Kromě toho jsem si vědom, že kniha jako tato nemůže být pěkná, ale na mě to množství (neopodstatněného) hnusu bylo moc a připadalo mi, že to dělá autor jen pro efekt. A to množství otázek, které autor otevřel, bylo velmi špatně dotažených do konce. Třetí a poslední část byla jednoznačně tou nejhorší a spíš mě naštvala, než aby mi dovolila uzavřít příběh a zamyslet se nad hlavní myšlenkou, kterou dle mého autor vyjádřil velmi vlažně. Mám rád dystopickou literaturu, která varuje společnost před následky chování či ignorace, a právě proto díky Orwellovému "1984" či třeba Čapkovým "Mlokům" vím, že jde napsat lépe. (A bez tolika zbytečného násilí a hnusu.)

22.07.2022

Řeknu to takhle, bylo to v mnoha ohledech násilné, dost pobuřující, hlavní postava byla parchant bez jakéhokoliv pozlátka...
Měl jsem to jako povinnou četbu, ale na druhou stranu to bylo dobře napsané, slang mě překvapivě bavil, z definice supernásilí mi běhal mráz po zádech...
Ale ano, určitě aspoň jednou za život přečíst (já se k tomu dlouho chystat nebudu), ale zase zanechává spoustu podmětů k přemýšlení

22.06.2022

Hmm. Tak jsem si poslechla "jednu z nejlepších knih, co kdy byla napsána".
První půlka byla úplně o ničem, ale pořád jsem čekala, jestli skončí vyprávění z pohledu toho maníka a změní se jazyk na normální. Ono chvíli to bylo vtipné, ale pak už toho bylo moc.
V druhé polovině to chvilku vypadalo, že se vylepší děj do trochu orwellovského stylu, ale pak to konec zas vrátil do hlubin k unudění čtenáře. Vydržela jsem do konce jen díky tomu, že jsem to poslouchala. Jinak bych vůbec nedošla ani k tomu trochu zajímavému kousku, a vůbec už nevěděla o co jde. Ale ani hlas Davida Novotného (ačkoliv to četl výborně) ke knize neseděl. Když padesátník čte patnáctiletého, úplně to nefunguje a nepomůže ani debilní slang.
Můj obdiv (a současně politování) tak získává hlavně překladatel.
Určitě jde o knihu, na kterou si udělá každý jasný názor a bude zapamatovatelná. Pro mě ale v tom negativním smyslu slova.

23.05.2022

(Audiokniha)
Kde začít :-))) Vlastně ani nevím, zda mám ke knize co dodat. Audioknihu jsem si pořídila ze zvědavosti, trvalo mi, než jsem "týnštinu" pochopila a pak se jen smála, jak je to vlastně napsané. Interpretace Davida Novotnýho je výborná, i díky němu jsem u poslechu vydržela. Ale přiznám se, že se k tomuto dílu asi už nikdy nevrátím :-)))

12.05.2022

Tak toto čítať bolo pre mňa hotové utrpenie.

08.05.2022

(SPOILER) Kubrickov film mám rád a konečne som sa dostal aj k predlohe. Dej je dosť jednoduchý, ale samotné čítanie textu náročnejšie , pretože hrdina/vyprávač hovorí takzvaným jazykom týnov kde sa to hemží spotvorenými anglickými, ruskými či nemeckými výrazmi, takže Hjumaníci majú hendky, fútky, ajká, cány a hírujú, lukukú, skrímujú, tolčokujú a podobný fisíz. Alex je sociopat bez štipky empatie pre ktorého je každodennou bežnou zábavou kradnutie, mlátenie ľudí a najviac uspokojenia pociťuje keď z nich strieka nádherná červenočervená "blažka". Raz ale dopadne jeho "rejzr" na kameň a on v base podstúpi "liečbu" po ktorej sa mu robí zle len pri pomyslení na zlo, takže sa role obrátia a jemu sa mstia všetky jeho obete. Film je z knihou v podstate úplne totožný a rozdiely sú len v detailoch ako že vo filme dostane po zrade "frendíkov" po "gulliverovi" fľaškou zatiaľ čo v knihe reťazou a miesto "ouldaných" dôchodcov z knižnice je zmlátený bezďákmi. Pri porovnaní tak nakoniec kniha oproti filmu stráca, lebo film ponúka okrem príbehu navyše Kubrickov "bolšácky" maniakálny vizuál. Jediný jasný rozdiel je potom v dodatku po finále ktorý film už neobsahuje a vyliečený Alex tam prestáva byť násilným zloduchom pretože sa stal plnoletým a pubertálne výčiny už ho nezaujímajú, lebo musí pracovať. Nedáva to príliš zmysel, lebo napr. jeho bývalý parťáci nastúpili k polícii kde majú možnosť ventilovať svoju krutosť verejne a legálne, ale symbolicky viem čo autor hovorí.

04.05.2022

Chvíli to trvá, než tomuhle šťavnatému pomeranči přijdete na chuť, má docela fest tvrdou slupku, ale jak se mu dostanete na dužinu, už si budete pomlaskávat, na občasné pecky nehledě. Co mě, kromě skvělé kritiky západní vyspělé civilizace, dostalo, je ten legendární slovník týnů (skvělá práce překladatele Ladislava Šenkyříka), po všech těch frendících, babooshkách, čajinách, brotcích a bajatech, či po všem tom blbání jsem se přistihl, že bych tak snad chtěl mluvit taky, skvělá alternativa ke světu nudných dospělých a čuděsných lidí. No chtěl jsem tak napsat i tenhle koment, ale uvědomil jsem si, že by to byl jeden velkej fizís, takže polibte mi šáry a přečtěte si toto zásadní dílo dvacátého století taky. Anebo se podívejte na film Stanleyho Kubricka, protože jak je Bog nade mnou, zase se jednou stal zázrak, kde film lepší než kniha (hlavně ten ve filmu pozměněný konec má větší grády). Ale Alexe si zamilujete brzo, páč ten bračny je fuckt bolšáckej.

Ty postavy se chovají tak divně, nesymapticky, zle a nesmyslně, že jsem knihu několikrát rozzuřeně odložila, protože o takových blbcích prostě číst nechci. Nikdy jsem ji nedočetla.

05.03.2022

3,5/5
Můj názor na knihu stále není nijak ucelený, v hlavě toho mám až příliš a o některých věcech stále nevím, co si myslet.

Jedno je ale jasné: čekala jsem, že se mi kniha bude líbit více. Příliš velká očekávání? Nejspíš ano.

Příběh hlavního hrdiny Alexe se odehrává v originálním prostředí a navíc je doplněn originální mluvou. Byla jsem nadšená. Toto promíchání různých jazyků dalo vzniknout něčemu, co se k příběhu, ale také k postavám neskutečně hodilo.

Jsem člověk, který má rád thrillery. Čím brutálnější a otevřenější, tím je to pro mě lepší. Přesto i na mě bylo v první části knihy neskrývaného násilí trošku moc. Paradoxně to pro mě ale byla nejlepší část knihy.

Co se stylu psaní týče, je jasné, že na originalitě nešetří. Přesto ale musím vyzdvihnout, jak svižně se takovýto příběh podařilo napsat a jak mi díky tomu ubíhaly stránky pod rukama.

Vzhledem k tomu, jak se jednotlivé postavy chovají, nechtěla jsem a ani jsem si k nim nevytvořila žádný vztah.

Po první části přechází kniha do jakési klidnější části, zde je ale zobrazen zase druhý extrém.

Je jasné, že příběh z knihy přesahuje do skutečného světa a je v něm skryto mnohem více. To je vždycky jedno z plus.

Nejsem z knihy zklamaná, ale ani jsem si nesedla na zadek. Bohužel si myslím, že brzo tento příběh u mě brzy zapadne mezi ostatní. Než se tomu ale stane, budu si ho ještě nějakou dobu připomínat a přemýšlet nad ním.

02.03.2022

Kniha i film stojí za přečtení a film za shlédnutí natočil ho S. Kubrik v roce 1971 a scéna jak zloduch Alex při zvláštní tereapii musí stále s otevřenými očima sledovat zlo na filmovém plátnu se stala nesmrtelná

22.02.2022

Chorošné to bylo, bratři moji, zkrátka to pravý sravý co chytne za jábrle. Jak říkám, chorošná buč! Klasika, to už kdysi četlo vaše téčko s emkem, jen některý scény jsou fakt físiz, samý tolčokování, mlíko s nožema a starý dobrý kartáčování, to vám gulliver nepobere. A hírujte, týnština vám bude stopro připadat stupído, ale každý týn tak tolkuje a jak se bitkově začtete, budete už kvikle ponímat, príma príma prím. Odinočky jsem to tak měl. Často jsem se i něčemu zaláfal nebo jen nad něčím smajnul, i když Alex není žádnej gud hjumaník, někdy je jeho tolkování a myšlení fakt chorošně houla, jakože prdel. Příběh fakt není vůbec stupído, hjumaník co se nemůže decidovat už není hjumaníkem a další físiz, teda ne físiz ale chorošné buče co se vám dostanou hluboko do gullivera. Asi jste lukovali i ten ouldaný film, vaše babooshka možná na tom byla v siňáku, ale ten film, bratři moji, byl jenom slabý tý. Tady se fakt bolšácky tolčokuje, teče blažka a další físiz, a o kartáčování jsem už raskazal, nic pro ouldaný hjumaníky. Alex je fakt špatenka, šláguje se, stouluje, kartáčuje a dokonce i někoho zakiluje. A frendíci, možná jste to hírovali a je to trus, kšonžka má tu, jakože dva, konce, ale ten chorošný končí verdama: "Vyléčili mě bezvadně." Ten druhý je už bitkově sily.

Bog vám žahni
Váš Pokorný Recenzent

Stejnojmenný film jsem viděla před lety a byla jsem z něj nadšená. Teď se mi dostala do rukou kniha, na kterou jsem se chystala opravdu dlouho. Bohužel se u mě stejné nadšení nekonalo. Špatně se mi to četlo, přestože jazyk "týnů" nebyl na porozumění složitý. Ale mě vadí v knize i klasická nespisovná čeština.
Dějově je to masakr, ale nemyslím si, že v dnešní době může ještě někoho šokovat. Za zamyšlení určitě stojí pasáž přeměny Alexe a možnost svobodné volby. Když se to vezme kolem a kolem i v současnosti spousta našich "svobodných" rozhodnutí jsou ovlivněna tím, do čeho nás tlačí společnost.
Knihu nezatracuji, ale ani nedoporučuji a znovu ji číst také nehodlám.

02.02.2022

Mechanický pomaranč je dystopická fikcia o rebélii "hjumaníka" tínedžera Alexa, ktorého vášňou bola paradoxne vážna hudba.
V prvom rade som si najskôr musela privyknúť na vymyslený slangový jazyk, alebo akúsi skomoleninu ruského a anglického jazyka.
Osobne sa mi priečila do detailov opisovaná brutalita, hoci chápem, že to bolo autorovým zámerom, aby poukázal na vnútorne vyprahlý svet, v ktorom tínedžeri vyrástali.
Na záver som očakávala nejaké morálne ponaučenie, ale bola som sklamaná, že Alexa násilie "iba prestalo baviť" a nevnímal ho ako niečo zlé.
Za mňa je táto kniha tak trochu sklamaním...

Nedotčeno. Na něco tak šíleně násilného nemám žaludek...