Mechanismus sekt
Jean-Marie Abgrall
Autor, psychiatr, kriminolog a soudní expert přichází s metodou klinické analýzy sektářství jako první. Jde o plod jeho patnáctileté práce, který osvětlí mentální manipulaci jak pouhým pozorovatelům, tak jejím obětem. Aby mohl autor psychopatologii popsat musel se vydat do oblasti kriminologie a soudně-lékařské psychiatrie. Objasňuje charakter sekt, které jsou svou podstatou otrokářské, ale k mentální manipulaci využívají nejnovější komunikační, marketingové a přesvědčovací techniky. Vydání první... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2000 , KarolinumOriginální název:
La mécanique des sectes, 1996
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že celou knihu jsem nečetla. Vybrala jsem si pouze pasáže, které mě zajímaly a nebyly tak moc odborné. Jinak poučné čtení pro všechny, kdo se nenechají sektou zmanipulovat. Ostatní by knihu asi nečetli...
Tuto knihu bych doporučil k přečtení všem těm, kteří se ve snaze (jinak zajisté chvályhodné) najít správnou cestu životem s nadšením vrhají na duchovní literaturu různých směrů a smyslů( žel bohu ale někdy také nesmyslů). Možná by to alespoň některým z nich zabránilo dostat se na scestí. Cesta životem bývá často setsakramentsky křivolaká a kompas, který by vám ukázal správný směr, v krámě nekoupíte.
Vynikající kniha pro kohokoli, hlavně pro kohokoli věřícího nebo jinak lehce zmanipulovatelného. Jen je obrovská škoda, že se zaměřuje pouze na sekty a nezabírá náboženství jako celek, který funguje na podobných principech. Některá náboženství jsou třeba méně agresivní, o to déle tu však jsou a všechna bez vyjímky pracují na podobném základu: něco slíbí, něčím postraší a snadno zmanipulovatelným lidem stačí jen málo aby sebestupidnější myšlenky rychle vzali za vlastní. Tam, kde logika trpí, nastupuje tupé omílání ''pravd'', které jsou tím neotřesitelnější, čím tupěji a vehementněji jsou omílané. Jak by se nám tu žilo dobře bez náboženství a církví. S jedinným nedostatkem, bez svatých válek, křížových výprav a podobného ''šíření víry mečem'' by nás teď bylo na světě podle odhadů nějakých 9 miliard, takže z cynického pohledu to přece jen k něčemu bylo. Jen se strašně moc divím, že se lidstvo pořád ještě nepoučilo, to si vysvětluji tak, že je lidstvo stále příliš hloupé a čeká nás ještě pár tisíc let vývoje, než dospějeme do plně rozvinuté, samostatně a racionálně myslící formy.