Med v hlavě, marmeláda v srdci
Hilly Martinek
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447167/bmid_med-v-hlave-marmelada-v-srdci-2oR-447167.png
4
104
104
Tilda žije s manželem Philippem, úspěšným právníkem, a dvěma dětmi v Hamburku. Vede docela spokojený život, jen někdy se jí zmocní pocit prázdnoty; jako by v jejím životě něco chybělo, jako by v něm byla velká černá díra, a ptá se sama sebe, co jí vlastně brání být doopravdy šťastná. Tyhle myšlenky však vždycky rychle odežene. Život běží dál ve vyjetých kolejích, dokud si jednoho dne neuvědomí, že její otec Niko v poslední době nápadně často zapomíná. Tohle už jednou zažila. Zmocní se jí strach. Strach, že by to mohl být počátek stejné nemoci, kterou trpěl dědeček Amandus a která jí ho vzala, když byla ještě malá. Tilda vyhledá své deníky ze svého dětství a při jejich četbě se ponoří do vzpomínek. Znovu je jedenáctiletou dívkou plnou odvahy, lásky a touhy po dobrodružství a vzpomíná na poslední léto s dědečkem, který onemocněl Alzheimerovou chorobou — na nejbláznivější, nejsmutnější a nejintenzivnější období svého života. Všechno začalo, když zemřela babička… Dojemný příběh o rodině a bezpodmínečné lásce, jež dokáže (byť jen na chvíli) zpomalit neúprosný osud. Román scénáristky filmu Med v hlavě sleduje jeho oblíbené hrdiny a na pozadí příběhu plného lásky nabízí také poznatky o životě lidí s Alzheimerovou nemocí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Metafora
Originální název:
Marmelade im Herzen, 2018
více info...
Přidat komentář
Smutná a dojemná knížka. Moc se mi líbí název, přesně popisuje co se s člověkem s touhle nemocí děje.
Sice smutný příběh,ale velice dojemný.Kniha je psána ve dvou časových liniích,ve kterých se setkáváme s Tildou nejdříve ,jako s dívkou a pak již jako s dospělou a jejím dědečkem ,který trpí Alzheimerem.Příběh dědečka při čtení připadá velice humorný ,ale v podstatě je smutný život s touto nemocí musí být velice těžký pro obě strany-chce to opravdu velikou lásku a trpělivost.
Konec knihy mě velice dojmul,kdy se Tilda loučí s dědečkem a on jí říká"Já vím kdo jsi.Ty jsi moje malá princeznička"
Kniha ,která vás pohladí.
U této knihy bych chtěla ze všeho nejvíc hodnotit vztah vnučka-dědeček/dcera-otec. Ty vztahy byly tak velmi citlivě popsané, že i když hlavním tématem byla Alzheimerova choroba kniha mě pohladila na duši.
Tato kniha mě zasáhla! Byla tak krásná, krásná a zároveň smutná, ale smutná takovým "veselým" způsobem. Dojímaly mě pasáže, z Tildina deníčku o dědečkovi s demencí. O dědečkovi, který pro dětské oči tropil bláznivé vylomeniny.
Tohle byla kniha o lásce, o životě, o tom kam směřujeme a také o nemoci, která je jako med v hlavě.
Malinko jsem se této knihy bála. Neměla jsem chuť na ponuré čtení plné smutku z nemoci, ale i tak jsem se do čtení pustila a nelituji. Na příběhu je vidět, že i člověk s demencí toho může hodně dát a že i senioři s tímto onemocněním mohou být nejlepšími babickami a dědečky. Je poznat, že autorka vychází z vlastních zkušeností a dokázala je podat milým, odlehčeným stylem. Hvězdičku strhávám za to, že mi některé události přišly neskutečné vzhledem k věku Tildy.
Další pěkné čtení z edice7lásky - rodinné vztahy a nevyléčitelná nemoc ....
Kniha je pojata s humorným nádechem - ten výlet do Benátek je téměř neskutečný ....
Ale v podtextu cítíme smutek z odchodu blízkého člověka - a úvahy o odchodu ze života ....
" Moci usnout, když je život prožitý - to je dobrá věc ....
Člověk může odložit tíhu, kterou nesl .... je volný ... "
Podnětné čtení - vztah seniorů k vnoučatům bývá plný pochopení .
Příběh plný krásných vzpomínek na dědečka a spousty ztřeštěných situací. Ale také bolesti, neboť dědeček trpí vážnou nemocí a pro Tildu je to krásný i smutný rok. Nejen že s ním zažije spousty srandy, ale později mu je velmi nápomocná. Je obětavá a vydá se s ním na cestu, na které prokáže dobrodružnou povahu ale i silnou vůli.
Kniha vypráví příběh o mezilidských vztazích, o rodině, o lásce a o přátelství. Styl je velmi čtivý. Přestože je jedním z motivů neurodegenerativní nemoc, autorka vše popisuje s lehkostí a citlivostí, nesnaží se na čtenáře příliš tlačit, naopak mu vše servíruje velmi vkusně. Je zajímavé sledovat, jak jiný mají pohled na svět děti a staří lidé. S dospíváním jako bychom postupně ztráceli zrak a přestaly vnímat všechny ty obyčejné maličkosti, které dokážou přinést člověku radost.
"Marmeláda v srdci. To je ten pocit, když člověk někoho silně miluje." A přesně láska je tématem, které prolíná tuto knihu od první stránky až do té poslední.
Med v hlavě, marmeláda v srdci je hezkým příběhem o lidských citech, rodinných vztazích a ranách osudu, které mohou obrátit život naruby.
Hlavní hrdinka Tilda vzpomíná ve sledu současných událostí na své dětství, které prožila po boku dědečka s alzheimerem. Kniha nenásilně, avšak zřetelně zobrazuje pomíjivost lidského života. Poukazuje na to, jak zapomínáme na chvíli se zastavit, vychutnat si okamžik, radovat se z lásky, přítomnosti svých bližních, být vděčni za to, co máme. Ukazuje, jak jsou malé děti a staří lidé ve svých citech mnohem více upřímní, nezatíženi starostmi o práci a každodenní povinosti.
Ale nebojte, kniha není pouhým soupisem srdcervoucích událostí (ačkoli jich tu je spousta). Najdete zde i vtipné příběhy, které může zažít pouze zapomětlivý dědeček se svou ztřeštěnou vnučkou. Ta jediná je schopna díky svému dětskému entuziazmu dědečkovi jeho stáří a postupné zapomínání zpříjemnit co nejvíce.
Oceňuji poselství, které kniha přináší a které rozhodně stojí za zamyšlení. Na druhou stranu byl na mé poměry příběh až moc sladký, v některých momentech (cesta do Benátek) až přitažený za vlasy...
Dokonalé. Tohle je jedna z nejlepších knih z této série. Příběh v sobě ukrývá tolik emocí a vy si je společně s hlavní hrdinkou všechny prožijete. Je to dojemné, plné lásky, radosti, ale i smutku a beznaděje. Krásný příběh, který ve mě bude ještě dlouho rezonovat.
Hilly Martineková píše opravdu příjemným stylem u kterého si báječně odpočinete, byť se nejedná o téma, které by bylo úplně k smíchu. Přesto se nejen pokusila, ale také vytvořila humorný román, který pohladí na duši.
Také se nesnaží hrát na něco, co není a zbytečně netlačí na city. Všechno krásně plyne a vy celý příběh přijímáte takový jaký je. Humorný, ale také citlivý a dojemný.
Moc krásný a dojemný příběh, který pohladí po duši. Je také o mezilidských vztazích a o tom, jak se člověk vlivem nemoci změní.
Nečekala jsem, že mě kniha zasáhne, ale stalo se. Byla krásná, milá, něžná, plná laskavého humoru, ale na druhé straně i velké bolesti z odcházení blízkého člověka, snahy mu pomoci zmírnit dopad Alzheimerovy nemoci. Je vidět, že autorka čerpala z osobních zkušeností. Kniha je lidská, chvíle smutku se střídaly s úsměvnými okamžiky, celkově ve mně zanechala hezký pocit na duši.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Hodnocení: již na první pohled mě v knihovně v sekci novinky zaujaly 3 knihy z této edice, tak jsem si je musela bezpodmínečně přečíst a půjčit. Toto byla má první přečtená z této edice a byla jsem velice příjemně překvapena.
Již na první pohled mě uvítala krásná a milá obálka knihy ,která se velice povedla a působila na mě moc milým a klidným dojmem.
Ale nyní už k obsahu knihy - již od začátku jsem se do knihy začetla a stránky se mi obracely s velikou lehkostí ,nikdy jsem neměla problém se do knihy začíst- šlo to takřka samo. Líbilo se mi,že se v příběhu prolínala minulost s přítomností a přitom se v tom člověk velice lehce vyznal- kapitoly byly přehledně označeny. Děj měl několik spádů, které jsem nečekala, ale některé pasáže se daly celkem jednoduše předvídat, avšak to vůbec neubíralo knize na kvalitě. Příběh byl strašně emotivní- v jednu chvíli jste měli chuť brečet a v tu další jste se přemáhali abyste se nezačali smát nahlas- jednoduše řečeno kniha plná různorodých emocí, je fajn že autorka ty pocity a emoce takto vybalancovala.
Vztah vnučky s dědečkem byl doopravdy krásný plný lásky ,porozumění , ochoty .. I přesto s jakou nemocí se dědeček setkal mu vnučka pomáhala s jeho každodenními strastmi a úskalími . Autorka zde popisuje průběh Alzheimerovy choroby velice přirozeně a nic se nesnaží zkrášlovat . Vnučku i dědečka jsem si velice oblíbila a v průběhu děje mi přirostli k srdci .
Pokud chcete něco emotivního s zároveň odpočinkového ,co budete mít přečtené jedna báseň, tak Vám mohu s klidnou hlavou tuto knihu doporučit.