Medaile za ztraceného Boha
Anna Markowitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144237/bmid_medaile-za-ztraceneho-boha-dM5-144237.jpg
4
19
19
Sedmnáctiletá Erna Elmannová se jednoho dne od své matky dozví, že někde v Sovětském svazu žije její starší bratr, o kterém až dosud neměla ponětí. Otec se jí nikdy nesvěřil s tím, že byl už jednou ženatý a má syna Dmitrije. Matka sice Ernu prosí, aby otci neprozradila, že jí něco řekla, protože to mělo zůstat tajemstvím, ale Erna se rozhodne svého bratra najít a poznat. Jejich vztah ale komplikují desítky let staré události a křivdy.... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem něco jiného. Obálka rozhodně nevypovídá o tom, že půjde o život židovského muže, kterého poznamenala válka (Buzuluk, Reicin, generál Svoboda, procesy 50. let, rok 68). Pro mě nové a zajímavé informace z židovské komunity v Ostravě. Není to ale kniha, kterou bych četla 2x. Dám do knižní budky.
Čtivé a navíc zajímavé. Osudy lidí se proplétají i s některými méně známými historickými událostmi, ale hlavně je to román o tajemstvích, o vztazích, zlobě a ničivé žárlivosti, která jde až za hrob. Ani jsem nečekala, že mě to tak chytne, ale poslední kapitoly jsem doslova hltala. Tak jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne.
Nedejte na obálku, je trochu zavádějící, protože tohle není povrchní romantické čtivo.
Knihu jsem zatím nečetl, ale láká mě - už proto, že za pseudonymem Anna Markowitz se skrývá VYNIKAJÍCÍ komorní pěvkyně Olga Štěpánová, jedinečná interpretka např. písňové tvorby Petra Iljiče Čajkovského. Mimochodem od dětství nevidomá. Spisovatelkou je tedy tato dáma až na druhém místě, v první řadě je to hudební umělkyně světové úrovně.
Čtivé. A jak tu již několik lidí napsalo, pomohlo mi to trochu si udělat představu o poválečné době v Československu. Po celou dobu čtení jsem měl lehce stažený žaludek a pociťoval nepříjemné napětí v těle. Jen mě trochu zklamal konec.
1) zmatlo me jmeno autorky - nerada ctu ceske autorky u podobnych obsahu.
2) pribeh zajimavy ale slo to do ztracena
3) ale dejte ji sanci :) urcite ma potencial
Tak tahle knížka byla hodně netypická. Žádnou podobnou jsem asi nikdy nečetla... Na můj vkus zde bylo trochu moc politiky, ale chápu, že politika byla důležitou součástí příběhu a bez jejího vylíčení by bylo asi vše nepochopitelné. Nicméně jsem čekala, že se příběh bude více točit kolem Erny a Dmitrije. Místo toho to byl spíše takový "životopis" Ernina otce.
Konec mě hrozně překvapil, lépe řečeno mi vyrazil dech. Po přečtení jsem musela jít za svým taťkou (který mi knížku doporučil), abych se ujistila, že jsem tomu dobře porozuměla, že to tak opravdu skončilo.
Rozhodně nelituju, že jsem si knížku přečetla - jednak mi objasnila lecos z historie, jednak z ní mám celkově dobrý pocit a jsem ráda, že jsem četla taky něco z trochu jiného soudku. A moc se mi líbil styl, jakým byla napsána - teprve postupně jsem zjišťovala, jak to vlastné všechno bylo, postupně byly odhalovány jednotlivé skutečnosti a fakta...
Čtvrtou hvězdičku dostala tato kniha za to, že mi pomohla pochopit mnohé ze zákulisí poválečného vývoje a především zarputilé mlčení svého tchána. Měl podobné životní zážitky jako autorčin otec, jehož život je hlavním námětem knihy. Tchán také mlčel.Mlčel o svém pracovním nasazení na Donbasu, o svém prvním manželství v SSSR, o svém působení ve vojsku Ludvíka Svobody. Politicky se neangažoval. Mnohé jsme se dozvěděli až po jeho smrti, mnohé chápu až po přečtení této knihy, za kterou autorce děkuji. A ostatním doporučuji přečíst.
Téma jistě zajímavé, proto jsem po ní i šáhla, ale styl pro mě nebyl to pravé "ořechové" , celkově jsem čekala víc a tak nějak to šlo spíš doztracena.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Rusko Československo socialismus poválečná doba
Autorovy další knížky
| 2012 |  Medaile za ztraceného Boha |
| 2006 | Místo, které zvoní |
| 2005 |  Poslední závoj ne, Salomé |
| 2022 |  Za horizontem mlčení |
| 2021 | Hodina mincí |
Knihu jsem po pár kapitolách odložila a myslela, že ji ani číst nebudu.. Nakonec jsem se k ní vrátila a nebylo to zlé.. Pro ty, co to nezažili, určitě zajímavé.. Zvlášť pasáže, kdy nás obsadili Rusové a, co se pak dělo..