Mediální revoluce
Ivan Foletti , Zuzana Frantová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474411/bmid_medialni-revoluce-BuX-474411.jpg
4
15
15
V roce 303 n. l. tvoří křesťané ve Středomoří pouhých dvacet procent obyvatel a čelí neobvykle silné vlně pronásledování. Avšak o dvě stě padesát let později už je christianizovaná de facto celá populace tohoto obrovského regionu. Co se mohlo stát? Jak je možné, že se během relativně krátké doby obrátila celá říše? Je jediným důvodem politické rozhodnutí Konstantina Velikého, který křesťanství v roce 313 legalizoval? Kniha nabízí zamyšlení nad vizuálními nástroji, které mohly k zásadní změně evropské společnosti velkou měrou přispět. V období mezi čtvrtým a pátým stoletím se Evropou šíří nové výtvarné médium – mozaika vyrobená především ze skla. Mohla být právě ona jedním z prostředků, které christianizaci Evropy napomohly? A jakou úlohu hrály neuvěřitelně působivé křesťanské rituály, které se doslova dotýkaly těla budoucích křesťanů, a jedinečně tak propojovaly tělo a mysl? Autoři se na příkladu mozaikové výzdoby tzv. Baptisteria ortodoxních v Ravenně z poloviny pátého století pokoušejí porozumět dialogu mezi „zářícími“ obrazy a kolektivními rituály a pochopit jejich roli v proměně západního světa.... celý text
Přidat komentář
Fantastické, takřka detektivní, pátrání, které jsem zhltnul za jedno odpoledne.
Ale pozor, aby tato má první věta nebyla zavádějící: jedná se samozřejmě o zcela seriózní rozbor nástupu christianizace na přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu.
Pan Foletti mne zaujal už před lety, v rozhovoru pro DVTV, kde hovořil o osobních prožitcích spojených s cestováním a poznáváním středověkého umění.
Zde, v této knize, zůstává svému postoji věren, a v její druhé polovině, nás, velmi autenticky, provází fantastickou cestou k iniciaci do křesťanského společenství; očima a smysly tehdejšího čekatele na křest.
Práce nás noří, v určitém okamžiku nejen obrazně, do rané křesťanské mystiky, která je v mnohém odlišná od té soudobé; kniha mi okamžitě připomněla Neubauerova Mystéria křesťanská, která jsem četl v nedávné době - vstupujeme do světa zcela odlišného pojetí náboženské liturgie, než s jakou se střetáváme, byť teoreticky, v této době.
Co musím vyzdvihnout nad rámec obsahu knihy, je její nádherné a nadčasové grafické zpracování - úžasný myšlenkový i formální poklad!
Kniha má být artefakt a tato jím bezesporu je. Velmi oceňuji grafickou podobu publikace (a tím i celé řady Parva convivia)! Kniha se skládá ze dvou samostatných studií – o “mediální revoluci“ a o nově metropolitní Raveně. Bohužel první část knihy o “mediální revoluci“ – což je příšerný termín – mě zklamala, čekal jsem víc (asi je lepší nemít příliš velká očekávání). V čem tedy spočívala zmíněná “mediální revoluce“? V tom, že nové náboženství z dostupných a v pozdní antice používaných výtvarných technik, vsadilo jen na dvourozměrné skleněné mozaiky a v absenci sochařské výzdoby, která byla naopak signifikantní pro antickou pohanskou reprezentaci? Či spíše v tom, že oproti judaismu zvolila ke druhému přikázání ne tak rigidní postoj? Škoda, že spíše než o technické stránce tvorby mozaik, o výrobě skla a teser, autoři více neakcentovali právě tuto změnu přístupu k zobrazování.
Druhá studie o Raveně je mnohem vydařenější. Zvláště popis křestního obřadu je velmi sugestivní! Všechny nové křesťanské rituály v nádherných, až mysteriózních prostorách nových baptisteriích, musely být opravdu působivé. Nepřeceňují však autoři vliv této "mediální revoluce“ na konverze nových křesťanů? Vždyť sami přiznávají, že tak „opulentní dekorace“ jako v Raveně nebyla ve Středomoří běžná. Jinak se Efez nachází v současném Turecku, nikoli Řecku.
Byť sdílím skepsi autorů k současné nadvládě “obrazů“ obrazovek, přeci jen srovnávat křesťanské obrazy 4. a 5. století s transcendentálním přesahem, se současnou plytkostí médií, je dost přehnané.