Medzi dvoma kráľovstvami
Suleika Jaouad
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470307/bmid_medzi-dvoma-kralovstvami-Ksq-470307.jpg
4
132
132
Keď Suleika Jaouad v lete 2010 dokončila štúdium na vysokej škole, pripravovala sa na vstup do reálneho života. Zaľúbila sa a odsťahovala sa do Paríža, aby si splnila sen a jedného dňa sa stala vojnovou korešpondentkou. Reálny život ju však zaviedol o úplne inej vojnovej oblasti, než si predstavovala: ako dvadsaťdvaročnej jej diagnostikovali akútnu leukémiu s tridsaťpäťpercentnou šancou na prežitie. Život sa jej v okamihu zrútil ako domček z karát. Prišla o prácu, o bývanie, o nezávislosť. Musela sa vrátiť k rodičom a nasledujúce štyri roky strávila pripútaná na lôžko, kde bojovala o život a písala o svojom utrpení v stĺpčeku pre New York Times. Keď sa napokon vystrábila z choroby, uvedomila si, že vyliečením sa cesta k zdraviu ani zďaleka nekončí. Tisícpäťsto dní sa zúfalo usilovala dosiahnuť jediný cieľ – prežiť, lenže keď sa jej to podarilo, zistila, že vlastne netuší, ako má žiť. Čo jej pomôže vrátiť sa do sveta zdravých? Ako znovu získa to, čo stratila? V snahe nájsť odpovede sa vydá na stodňovú cestu autom naprieč Amerikou, aby sa stretla s ľuďmi, ktorí jej v čase choroby poslali e-mail či list, neúnavne ju odporovali a zdôverovali sa jej so svojimi životnými ťažkosťami... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , Fortuna Libri (SK)Originální název:
Between Two Kingdoms
více info...
Přidat komentář
Začátek pozvolný, pak silný příběh, ale někde uprostřed mi toho už přišlo moc. Vynechání některých pasáží by knize neublížilo.
Na druhou stranu, je to poměrně čtivé.
Každý reálný příběh, který nemá zřejmý pozitivní konec, vás zasáhne nebo minimálně přinutí zamyslet se. A to tato knížka splňuje.
Knihu jsem místy četla se slzami v očích. Byla opravdu brilantně napsaná, spousta “opravdových" pravd, které poskytnou prostor se zamyslet a uvědomit si, jak na takovou situací přemýšlíme sami.
Nejde ani tak o nemoc, nejde ani tak o to, kolik máme materiálního zabezpečení. Smysl je v tom, co zbyde, když přijdete o všechno ostatní.
Skvělé, čtivé, smutné, citlivé, zamilované, nepochopitelné až ve finále plné uvědomění si.
Až do smrti je to všechno život.
Lidé, co za něco stojí, nikoho neomlouvají ani nežvaní banality, nýbrž se zabývají opravdovými myšlenkami.
Utrpení z vás dělá sobě, začnete být krutí.
Smysl je v tom, co zbyde, když přijdete o všechno ostatní.
Smutek je duch, který vás navštěvuje bez varování.
Když vás život srazí na kolena, máte na výběr: můžete nechat tu nejhorší věc, která se vám kdy stala, aby se zmocnila vašich zbývajících dní, nebo se můžete vyškrábat zase zpátky a dát se do pohybu.
Život je cesta do neznáma.
Katastrofa nakonec zapříčiní nový růst.
Být v pořádku znamená naučit se přijmout tělo a mysl, kterou zrovna mám.
Odpuštění znamená odmítnout brnění na sevřeném srdci - odmítnout život se sevřeným srdcem. Žít s takovou otevřeností znamená cítit bolest. Není to hezké, ale alternativou je necítíte vůbec nic.
Náročné, čtivé, perfektně napsané.
Z téhle knihy vám nebude nejlíp, ale takový je život a je potřeba si to uvědomit. Všem přeji hlavně pevné zdraví.
Všechny, které máme rádi - všechna ta láska, kterou mezi sebou máme, nás bude jednou hodně bolet, až se změní v bolest ze ztráty, kdy nás podvedou, opustí či zemřou. Každé plus má v sobě skryté mínus, náš život je smrtelný a všechno pomine, tak proč trpět, proč tohle všechno podstoupit? Přeci pro lásku a život.
"To je jediné, co se dá tváří v tvář těmto věcem dělat. Miluj lidi kolem sebe. Miluj život, jaký máš. Nenapadá mě žádná silnější reakce na smutky v životě, než láska."
Když jsem četla životní příběh Susu, přestala jsem nacházet slova. Nedokážu si představit tu bolest, strach, nejistotu a křehkost žití, jaký ona prožívala a opět prožívá. Nechápu, jak dokáže lidská mysl a tělo vydržet takové léčebné postupy, kdy bolest je stále s vámi a každá bakterie vás může zabít. Není to fér a nedává to smysl, ale nemoc si nevybírá stejně, jako smrt a přijmout tuhle nespravedlnost je téměř nemožné, nejen pro pacienta, ale i jeho rodinu a přátelé. Will byl, jako kluk z jiného světa a díky za něj. Ano bylo by to krásné, kdyby spolu šťastně zestárli, ale člověk míní a život mění.
"Možná největší zkouška lásky je způsob, jak jednáme v časech nouze."
Pokud stejně, jako já chcete vědět, jak pokračoval život Suleiky, doporučuji shlédnout dokument - Americká Symfonie, který je nominován na Oscara.
Velmi silný autobiografický příběh o mladé ženě, kterou postihne vážná nemoc a musí bojovat o svůj život. Naprosto upřímný a podrobný popis postupu její choroby, jak to ovlivnilo její celý život a především její vztahy s okolím. Nakonec po uzdravení se vydává na dlouhou cestu, kdy se setkává se všemi přáteli, jenž v nejtěžších chvílích poznala. Obdivovala jsem její sílu s oslabenou imunitou toto zvládnout, trochu mi to přišlo jako hazard s nově nabytým křehkým zdravím.
Oblíbila jsem si jejího přítele Willa a mrzelo mě, že k sobě nenašli cestu zpátky, ač to tak ke konci knihy vypadalo. Takový je ale život, jen mě překvapilo, že jej jaksi odstřihla a ani mu nepoděkovala, ač on při ní stál v těch nejhorších situacích a tolik jí pomohl.
Suleiky příběh jsem si našla i na sociálních sítích a to, že se jí leukémie vrátila a ona si tím vším musí znovu procházet, je tak šíleně smutné a nespravedlivé...
Citlivě napsané, trocha mouder, ale ne moc, jen tak, aby se text dal snést. Hlavní postava byla velmi silná, rozumná a fandila jsem jí. Není to vysoká literatura, ale je to dobré.
Kniha mi rozhodně změnila názor na léčbu a samotné uzdravování. Autorka vše líčí bez příkras a klišé, která se k tomuto tématu často vážou... Je v ní spousta zajímavých myšlenek. Psáno velmi pěkně.
(SPOILER)
Hodně silná kniha a nelehké čtení. Nejvíc mě bavila zhruba poslední třetina - tedy samotný roadtrip, zážitky, setkávání, lidské osudy, to se četlo samo.
První dvě třetiny se ale "táhly" a byly zastřené depresivní mlhou. Samotnou mě překvapilo, jak moc mě kniha zasáhla. Snad za to mohly i okolnosti, za kterých jsem ji četla (během čtení jsem čekala na výsledky z histologie pihy, jestli půjde už o 4. basaliom, navíc v den, kdy jsem ji dočítala, jsem zjistila, že mi umřela 33letá bývalá spolužačka z vejšky na rakovinu střev...)
Chování hl. hrdinky se člověku chvílemi zdá až nesmyslné, nespravedlivé (za mě hlavně k Willovi), jenže může ji soudit? Jak bychom se chovali my, být na jejím místě...
Fakt, že jde o skutečný příběh navíc vždycky knize dodá ještě něco "navíc", je ještě o něco silnější.
Po dočtení jsem googlila, abych se o Susu dozvěděla něco víc a fakt, že se jí leukémie vrátila, mě strašně mrzí.
Některým toho ten nahoře nakládá fakt moc...
Obdivuhodný příběh o lidské síle, ale také následné sebereflexi. Autorce přeji, aby nemoc už nikdy nepropukla.
Skutečný příběh plný bolesti i hledání sama sebe. Samozřejmě že nikdo si neumí představit, čím vším si člověk takto nemocný prochází. Klobouk dolů před autorkou a držím palce v dalším těžkém boji s nemocí. Jednu hvězdu si schovám, protože konec knihy mi nesedl a trochu mě mrzelo, že jedno výrazné jméno v poděkování chybělo, četla jsem to 3x a hledala i ve věnování, nenašla. Je to škoda, vnímala jsem náznak smíření v závěru, ale je to rozhodnutí autorky, to se holt musí respektovat.
Třiadvacetiletá Suleika se po promoci do života vrhá se stejnou vášní, s jakou prožila studentská léta..... Avšak přijde stopka. V podobě vážné formy leukemie. Její nemoc změní život nejen jí, ale i jejímu příteli, rodičům, bratrovi.... Kniha je výpověď Suleiky o průběhu léčby, jejím prožívání a pocitech a vztazích s nejbližšími a i s těmi, které poznala v souvislosti se svou diagnózou. A taky dokument o road movie, kterou podnikla poté, co se ocitla na straně života. Bylo to poučné, smutné, k zamyšlení, nadějné.....
Příběh Suleiky Jaouad je silný. Její kniha popisuje boj o přežití a následný boj o žití, vyprávění je psáno velmi korektně a precizně na úkor emocí, které by si zasloužilo. Chápu ten odstup, ale možná v mém případě vznikl na čtenářské straně, aby to tolik nebolelo. Cítila jsem lítost nad její situací, ale cekově mě příběh a soucit dostal až poté, co jsem si dohledala její články, fotky její i zmíněných přátel, život - teprve pak mi došlo, jak silný příběh to je. A jak moc autorka jiným svým psaním pomáhá.
Přebal mi přišel zavádějící, jeden by čekal letní road movie. Ale nejedná se o ilustrační foto, je to opravdu záběr autorky, jejího vanu a adoptovaného útulkáče Oskara.
"Vyhýbat se bolesti srdce znamená promeškat lidi kolem sebe."
Suleika jednoho dne prostě onemocněla. Zcela nenápadně - začalo to svrběním - a skončilo těžkou diagnózou leukémie s pouze 35% šancí na přežití. Mazec ..
.
Udivilo mě, jak dlouho vůbec trvalo, než na diagnózu přišli. A je šílené, jak to může člověku najednou změnit život - člověku, který byl mladý a silný a připravený na život...
.
První polovina knihy se mi velice líbila. I když jsem věděla, jak to dopadne, bylo to zajímavé čtení a skutečnost příběhu tomu jen dávala o to větší váhu. Druhá polovina už tak zábavná nebyla, i když k životu patřila a měla tam své místo i poslání. Slzy jsem tedy neuronila (v tomhle jsem nikdy neuměla najít tu empatii), ale v člověku to určitě něco zanechá. Třeba fakt, že zdraví máme každý jen jedno a nikdy nevíme, kdy co přijde...
.
Úplně nejvíc mě bavil příběh Suleiki a Willa. Bylo mi ho neuvěřitelně líto a velice často jsem Suleice nadávala za to, že to nechápe ... Ale víc prozradit nemůžu.
(SPOILER)
Suleika je bezesporu moc statečné děvče, dnes již žena, to ano. Velice mě zajímali i detaily její léčby a celé medicínské hledisko její nemoci, které zde je rozebrané. Bavilo mě číst o to jak to naše hrdinka vše zvládá psychicky, tedy psychické pochody děvčete, které je talentované, studuje, cestuje, prostě žije naplno, celý život má před sebou a nejednou pic přichází nemoc která ji může i zabít a když ne zabít, tak jí život minimálně úplně překopat a znehodnotit, alespoň na čas, nikdo neví jak dlouhý. Přesto se nevzdala. Příběh je vlastně plný nezdolného boje o život, ať už jakýkoliv, což mi přijde úžasné, potkávám totiž ve svém okolí dost lidí, co jsou na tom mnohem lépe a neustále žehrají na osud, nemají chuť do života, nesnaží se vůbec o nic a jsou starší než tady tato slečna, tedy by měli mít více zkušeností a života si vážit, přesto jim chybí ta síla... Suleika jí měla plno a bylo mi s ní fajn, smekám klobouk a doufám, že kdyby náhodou, Najdu také tuto sílu žít.
Jediné co mi trošku nesedělo byli partneři Suleiky a její milostný život, ale chápu mladá žena, prostě to k životu patří.
Určitě stojí za přečtení, abychom si uvědomili, že prevence je důležitá, neb z obyčejné Anémie, kterou mimochodem od dětství trpím též se může vyklubat toto... Užívat tedy každé vteřiny svého života, dokud to jde.
Hodně silný skutečný příběh. První polovina knihy pojednává o nemoci, o všech strastech, bolestech, beznaději o naději. Druhá polovina o cestování. O hledání sebe sama, o tom, zda se Suleika dokáže vrátit do života před nemocí. Bohužel jsem se dočetla, že v roce 2021 se jí nemoc vrátila.
"Každý, kdo se narodí, má dvojí občanství - ve světě zdravých a ve světě nemocných. Ačkoli všichni dáváme přednost jen tomu dobrému pasu, dříve nebo později se každý z nás musí, alespoň na chvíli, identifikovat jako občan toho druhého světa. "
Ano, souhlasím, že kniha působí více méně depresivně, ale celé ty chmurné pasáže charakterizují bolest, smíšené pocity a výčitky - ve zkratce to, co autorka v té době cítila, a bez čeho by to jednoduše nefungovalo. Tomuto základu navíc dělá společnost spousta hlubokých myšlenek, motivačních citátů a útržků ze životů druhých lidí, což postupně vyvažuje tu smutnou atmosféru a propůjčuje příběhu bezútěšnou naději a odhodlanost.
Silný autobiografický příběh mladé ženy, se kterou se život nemazlil a která ve velmi mladém věku onemocněla krutou nemocí. Kniha je z větší části velmi depresivní a smutná, člověk ji občas musí odložit, jak na něj emoce a neútěšnost ze stránek dolehne. Poslední část knihy, ve které se autorka vydává na road trip po USA, má přeci jen nádech naděje. Přemýšlím, kolik životů, obzvlášť těch mladých, bylo rakovinou ukončeno ještě předtím, než vůbec stihly začít žít. Po dočtení v člověku zůstává uvědomění vlastní smrtelnosti, který není příjemný, ale takový život prostě je. Určitě doporučuji přečíst.
(SPOILER) Skvěle napsané, ale podle obálky jsem si myslela, že to bude road trip, něco podobného jako Všechno modré z nebe, což je podle mě jedna z nej knížek, taky smutné téma, ale úplně jinak zpracované. První dvě třetiny se odehrávaly v nemocnici, což jsem popravdě nechtěla číst, příliš depresivní. Až poslední třetina je o cestě, a je plná hlubokomyslných myšlenek. Každopádně autorce moc přeji, aby byla zdravá.
Medzi dvoma kráľovstvami
Kniha má velmi vysoké hodnocení a já jsem se i přes náročnost tématu docela těšila. ALE! Tohle se za mně tedy moc nepovedlo. Z boje o život se stala monotematická nuda v nemocnici. Příběh je celý rozkouskovaný a nedrží při sobě a i když je protkaný myšlenkami, které jsou občas hluboké, občas povrchní, občas klišé a někdy i nesmysl, celé se mi to rozpadlo před očima. Jiskra naděje byla zažehnuta v poslední třetině knihy, kdy se hlavní hrdinka vydává na cestu po Spojených státech a zároveň hledá cestu jak vlastně žít po vyléčení, ale ani to se nakonec tak úplně nepovedlo. Jsem zklamaná, chvílemi jsem byla i naštvaná. Námět knihy mi přišel skvělý a velmi silný, ale literární kvalita je prachbídná, hlavně v okamžiku, kdy se autorka pokusila napsat beletristický román. A potom tedy ještě, buď překladatel nebo redaktor nebo prostě někdo z nakladatelství svou práci taky nedovedl nejlépe.