Megiddský kruh
Nathalie Rheims
Vraždy podle zvěrokruhu. Svým způsobem je příběh založen na historických událostech. Megiddo skutečně existuje v Palestině a skupina archeologů pod vedením staršího profesora a mladé archeoložky Máji tam provádí výzkumy. A jednoho dne, když se hrdinka vrací z Londýna do Megidda, objeví se jí při jízdě taxíkem na displeji mobilu esemeska: „Zbývá vám dvanáct dní!“... A počínaje tímto okamžikem začíná série nevysvětlitelných úmrtí – první zemře právě taxikář – a stále se vrací esemesky ve stylu „Zbývá vám...“ jenže dní stále ubývá. Mája s profesorem pochopí, že jsou v ohrožení života a mohou se zachránit jedině tak, že rozluští tajemství, které se skrývá ve staré jeskyni – jde o prokleti chaldejských kněží staré 2600 let. A do toho je zamíchána kabalistika a hrozba současného terorismu. Nechybí ani odkazy na Bibli. Myslet si o tom můžeme, co chceme, ale autorka vše solidně dokumentovala a dokonce se uvažuje o zfilmování. Překlad: Marta Lacrampe-Sudová.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2007 , OlympiaOriginální název:
Le cercle de Megiddo, 2005
více info...
Přidat komentář
Na začátku se mi kniha velice líbila. Byla čtivá, měla rychlý spád i děj byl celkem zajímavý. Konec mě ale hrozně zklamal a zařadil tuto knihu mezi totální blbosti.
Knihu jsem četla už před pár lety, takže komentář není úplně aktuální, ale po přečtení současného hodnocení a komentářů se knihy chtě nechtě musím zastat: od té doby jsem četla mnohem směšnější, neuvěřitelnější, pitomější pokusy o záhadný dobrodružný thriller. Tady to bylo aspoň ze zajímavého místa historických vykopávek a o mooooc kratší než většina ostatních rádoby napínavých knih.
Kniha se nedala číst, snažila jsem se a četla do půlky. Jsou zde velmi nepovedené dialogy, člověk čte a říká si: "tohle mu opravdu odpověděl, ne to není možné...", často na sebe dialogy nenavazují a působí, jako kdyby každý člověk mluvil o jiné věci. Další věc, která mě zarazila se týká znamení zvěrokruhu, 21. září je ve znamení panny, ale podle autorky je ve znamení vah. I když jsem se hodně přemáhala, knihu jsem odložila a vím, že se k ní nikdy nevrátím.
A tak som sa tešila, lebo záhady milujem. Bolo to však povrchné, prepletené nejakou mágiou.
Marně hledám slova, jak to ohodnotit. Asi takto: už dlouho jsem nečetla tak směšnou, nevěrohodnou, pseudo-thrillerovou "koninu". Ale aspoň jsem se zasmála.
Nápad by to byl dobrý. Starověké záhady jsou velmi atraktivní téma. Ovšem knihu musí napsat někdo, kdo umí psát. Naprosto nevěrohodné postavy, jednající zcela podivně jsou jen vrcholkem tohoto neumětelsky zpracovaného příběhu. No a montovat do toho teroristy a ambasády...
Volám, Steve Berry, zpracujte toto téma Vy.
Neztrácejte s tím čas, nestojí to za to.