Meir Ezofowicz
Eliza Orzeszkowa
román so sympatickým židovským mladíkom, ktorý sa prediera ku svetlu z tmy náboženského fanatizmu...
Přidat komentář
Meir je dílo s poselstvím. Je to dílo, nad kterým se zamyslíte a v podstatě si z něj i něco odnesete. Náhled do židovského prostředí, které si žije svůj izolovaná život. Je v tom tragédie, drama a mezilidské vztahy, které dost jiskří, ale tím to končí. Meir je sám o sobě oříšek (hehe, napsala Orzeszkowa), jelikož má onen ten stejný zlozvyk jako tuna podobných knih ze stejné doby minulé. Několik desítek stránek věnujete nějakým psychickým prožitkům a popisům postav nebo světa, které jsou ve výsledku však absolutně zbytečné. Stejně jako u Quo Vadis procházíte v celku dost stránek bez toho aniž byste se prakticky někam pohnuli, a aby se dopátrali nějakého rozuzlení. Asi jsem barbar, ale toto opravdu není můj šálek ničeho.
Čteno v originále, tudíž je pocitová hodnota vyšší a cítím že mě Eliza velica překvapila. Hlavní ale je jedno kniha je napsána " dávno tomu" a odvíjí události staršího data ale zachycení skutečností ( byť se nezapře autorčin styl) je neuvěřitelně trefné. Postavy nejsou papírové maji tvar a charakter a jejich chování se odehrává s vědomím složitého uspořádání nejen lidské povahy ale i věcí na to navazujících. Otočí vás to a uviznete uvnitř situací, které budete chtít sami ovlivnit a vyřešit. Popisy autorky úžasné, slova se dostávají pod kůži a s ním každý vyraz tváře, zachvění, nepokoj, nesouhlas či radost. Určitě si ji přečtu ještě jednou.