Měl jsem štěstí na lidi
Josef Beránek , Václav Vacek
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233109/bmid_mel-jsem-stesti-na-lidi-233109.jpg
5
22
22
Křesťanství nabízí cestu, jak se stát svobodným a dospělým člověkem, říká nonkonformní kněz Václav Vacek. Životopisný rozhovor sleduje jeho životní cestu od dětství v podhůří Orlických hor, postupné hledání životního povolání v nesnadných letech nesvobody a především jeho kněžské působení a objevování nových cest, jak přiblížit lidem krásu toho nejcennějšího – hlubokých mezilidských vztahů a dospělé svobody. Inspiraci přitom nachází v pozorném naslouchání lidským radostem i bolestem a v podobně citlivém čtení bible. Jeho pohled je díky tomu prost složitých teologických obratů a povzbuzuje mnohé lidi k důvěře, že Bůh i dnes s námi počítá, že chce spolu s námi pečovat o svět, abychom v něm mohli žít my i další generace... celý text
Přidat komentář
Začínám přicházet na chuť knihám psaným formou rozhovorů. Václav Vacek je určitě výrazná a zajímavá osobnost. V některých zamyšleních jsem se trochu ztrácela, ale kniha se četla dobře a odnáším si z ní mnoho zajímavých a podnětných informací. A opět mě zaskočil popis porevolučních vztahů v církvi a hlavně postoj k tajně svěceným farářům...Kniha stojí určitě za přečtení.
Neskutečně inspirativní a osvěžující návrat v čase.
Václava Vacka jsem zažila párkrát zblízka a mezi blízkými přáteli máme manžele, kteří ho znají osobně . . . .
Upřímně - působí přesně jak píše 68mario - jako jaderný reaktor!!
V tomto rozhovoru však vyniknou i jemnější rysy jeho osobnosti a pozorný čtenář pochopí i to proč na své okolí působí až hyperaktivně.
Zpočátku jsem byla hodně příjemně překvapená jeho konzistentní osobností. Potom až trochu zaskočená drsnými podmínkami Litoměřického semináře. Oslovena jeho pojetím svobody a důstojnosti křesťana nebo pohledem na polskou církev.
Nechyběl humor z jeho první kaplanské služby:
"Lid je tady zbožný, od rána do večera klečí, ale v řepě."
A v závěru až špetka kontroverze.
Rozhodně pobízí k samostatnosti v přemýšlení, bourá zatuchlou stádnost a probouzí odvahu k otevření dialogu o čemkoli pokud je to podloženo osobností Krista.
Pepa Beránek umí !
5/4
Josef Beránek nám opět předkládá poutavé čtení… Václav Vacek na mne působí jako jaderný reaktor, který s ohromnou intenzitou vyzařuje lásku, radost, humor, ochotu, dobrotu a důvěru v druhé… Uvědomuji si, že právě ovoce Ducha výrazně zdobí a charakterizuje tyto pastýře, jimž jsou i v naší ateistické společnosti lidé ochotni naslouchat o věcech nebeských … Děkuji uctivě oběma :-)
Knihu jsem dostala jako dárek. Ten pan Vacek musí být ale frajer! Byla jsem unesená jeho odvahou, kuráží a "moderním" stylem promlouvání k nekřesťanskému tvoru, jako jsem já. A protože nemlží křesťanskou rétorikou, jsou jeho slova srozumitelnější a tím pádem i "údernější". A tím se rozhýbou mozkové závity a najednou to začalo šrotovat a zaselo se semínko jiného uvažování a přemýšlení. Kéž by takových lidí bylo víc!
Skvělé a velmi inspirativní čtení, Václav Vacek je osobnost, jejíž způsob přemýšlení je netradiční a ve všech oblastech, o nichž mluví, vyplouvá na hlubinu a nešetří ani sebe. Rozhovory jsou prodchnuté láskou k lidem a ta Boží láska z nich vyzařuje neméně. Knížka ve mně restartovala hlubší přemýšlení o církvi i o mnoha věcech, které prožívám. Děkuji...
Pro mě hodně důležitá kniha. Pan Vacek se nebojí nepříjemných témat, otázek, které poctivě hledajícího člověka nutně potkají a ne vždy na ně v "oficiálním proudu" najde uspokojivou odpověď.
Kniha ve formě rozhovoru o životě tohoto kněze, která nabízí zárověň i mnoho úvah o mezilidských vztazích a víře.
Doporučila bych tuhle knižku vsem katolíkům, aby se inspirovali a chtěli se vratit k Písmu a původnímu učení Ježíše.
Za to, jak mi seděl způsob rozhovoru, 3.
Za Václava Vacka 5.
Ve výsledku tedy (celkem ve smyslu naší lidské spravedlnosti) nedostatečné 4 hvězdy za knížku, která mě čím dál víc vtahovala otevřeností pana Vacka vůči nepohodlným tématům, jeho odvahou je promýšlet, mluvit o nich poučeně kriticky a vidět je v souvislostech bez časté zapšklosti nerevidovaného tradičního pojetí, ale rozhodně bez podbízivosti a zpronevěry.
Škoda toho čtení, ráda bych Václava Vacka slyšela aspoň párkrát "naživo".