Měli štěstí
Catherine Hokin
Berlín, rok 1941. Tiskařský učeň Felix Thalberg se musí vypořádat s těžkou situací. Jeho milované město se proměňuje pod nadvládou nacistů a doma to není o nic lepší – Felixův otec přestal vycházet z domu, protože odmítá nosit žlutou hvězdu, a jeho matka je každým dnem hubenější. Jednoho večera se v přeplněné tančírně potká se záhadnou mladou ženou, která mu změní život jednou provždy. Hana je pro jeho chmurný a stagnující život jako závan čerstvého vzduchu a Felix so do ní okamžitě zamiluje. Když se ji ale pokouší znovu najít, nenachází po ní ani stopy. Vězní Hanu gestapo? Nebo se jí stalo ještě něco horšího? Felix se následně ocitne v koncentračním táboře Sachsenhausen, ale myslí jen na to, aby Hana byla v bezpečí. Do tábora pak na prohlídku přijíždí dr. Max Eichel – nacistický lékař se sadistickými sklony – společně se svou krásnou manželkou. Felix opět nevěří svým očím. V okně ošetřovny, naprosto nepochopitelně, spatří tutéž dívku, se kterou se setkal té osudné noci… A její zápěstí se smrtelným klidem svírá právě důstojník SS Eichel. Napínavý a nádherný příběh o lásce dvou lidí, kteří během války čelí nepřízni osudu.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2022 , KontrastOriginální název:
The Fortunate Ones, 2020
více info...
Přidat komentář
Velice dobrá kniha. Ukazuje jak život může být krutý různými způsoby. Konec mě velmi zasáhl, ale vnímám to tak, že právě závěr přidal knize na hodnotě.
“Ze všech situací vede cesta, Felixi. Jen ji musíš najít."
“Problémy s efektivitou práce těm Hitlerovým klukům fakt vyčítat nemůžeš."
“Všichni přeživší toho viděli až moc."
“Pár z nás ta místa vidělo. Peklo není dostatečně silné slovo. Po hodině jsem ztratil veškerou víru v tenhle svět."
“Šlo o lidi, kteří pozabíjeli lidi - osobnější už to být nemohlo."
“Chtěl jsi, abych ti do úst vložila správná slova, a když jsem to udělala, nenáviděl jsi mě za to."
“Kdybych byl ve filmu, vyběhl bych za ní. Zadívali bychom se navzájem do očí, políbili bychom se, svět by se zastavil a počkal by, až ho spolu dáme do pořádku."
Tuhle knihu jsem si vybrala ke zkrácení času při dojíždění do práce, což znamená, že jsem jí věnovala jen několik minut denně. Kvůli tomu mi na začátku dělalo problém se lépe zorientovat v ději, především proto, že nejsem zvyklá, aby hlavní postavy odkazující se na rodiče chvíli používaly jejich křestní jména a chvíli otec/matka. Děj se místy trochu táhne, ale obecně se jedná o poměrně dobře napsanou knihu.
No ty kraaso. Co k této knížce dodat. Začátek napínavý, pak mě to přestalo bavit ale nakonec mě to pohltilo. Inge mě občas štvala, ale vím já co bych dělala, kdybych byla na jejím místě. Neměla to vůbec lehký. Škoda ten konec, čekala jsem asi lepší závěr, když už se zase potkali, ale to bylo skončilo jako pohádka a to asi nejde.
První pětina knihy mě dost nudila, přemlouvala jsem se, abych knihu neodložila.
Max potřeboval hloupou naivní husičku, kterou by mohl ovládat a tu také dostal. Tolik asi k manželství hlavních hrdinů.
No, po pravdě, občas mi bylo Inge líto, hlavně když Max převzal výchovu jejich syna do vlastních rukou. Rodiče jí taky moc nepomohli. Tolik negativních postav v jednom příběhu.
Pak tu máme Felixe, který se marně snaží vyrovnat s minulostí a ztrátou blízkých...
Nakonec jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Velice zajímavě pojatý román z období válečných let. Chlapec Felix má matku německé národnosti, otec je poloviční Žid, tím pádem hoch má židovskou krev jen ze čtvrtiny. Takovými starostmi se zaobírá nová německá Strana, ale nakonec se nemocný otec i hoch ocitli v Sachsenhausenu. Felix má to štěstí, že dokáže kvalitně vyrábět bankovky cizích měn, falešné pasy. V jiné části Berlína žije Inge, trochu rozmazlená dívka, ovšem poslušná příkazy svých rodičů. Přestože cítila sympatie k Felixovi, provdala se podle přání rodičů za vysokého důstojníka SS lékaře Eichela, který je spolupracovníkem doktora Mengeleho. Děj románu prochází několika koncentračními tábory, posléze i pochody smrti, důstojníci a další pracovníci SS hledají únikové cesty před postupujícími armádami osvoboditelů. Inge Eichelová teprve později zjišťuje jaké je poslání jejího manžela Maxe, poznává jeho krutou povahu, ale je nucena sdílet s ním cestu od Berlína přes státy jižní Evropy až skončí v Argentině, kde našlo útočiště mnohem více příslušníků SS. Inge pátrá v manželových spisech, a proto touží vrátit se do Berlína a předat zjištěné informace na příslušných úřadech. Ovšem chce sebou vzít i svého malého synka, ale v tom je jí Maxem zabráněno. Ani od rodičů necítí žádné zastání. Při předávání inkriminujících dokladů se setkává Inge s Felixem, příběh ovšem happy endem nekončí. Přesto jsem byla tímto románem nadšená a mohu jen doporučit.
Zajímavý námět - ale zbytečně rozvláčný. A až tak jsem nevěřila, že by se Eichel nezbavil manželky dříve. A Inge že by tak dlouho netušila, co dělá její manžel. I když to víme teď. Za války tomu věřil asi málokdo, co všechno se dělo v koncentračních táborech.
(SPOILER) Kde jen začít. Kniha byla za mě úžasná, málem se nešlo odtrhnout. Hlavou mi vířily otázky, které Inge na konci příběhu vyslovila. Od knihy jsem i přesto čekala něco jiného, hlavně konec, těžko říct, jestli název Měli štěstí je přesný - ano i ne, záleží na pohledu. Konec je taky z velké části otevřený, takže ho můžeme dokončit my sami: dostane Inge syna zpátky, nebo ne? Mrzí mě, že příběh neskončil, jak jsem čekala od začátku, ale jak Inge uvádí v závěru, Felix by se trápil s tím, že byla manželka Eichela, kdyby dostala syna zpátky, Felix by v něm viděl toho, koho tolik nenávidí. Každý žil 15 let jiný život, ale doufám, že oba došli konce, kterého si zaslouží, i když ne spolu. :)
Byla jsem trochu nerozhodná, jak knihu ohodnotit, ale nakonec jsem se přiklonila ke 4 hvězdičkám. Podle obálky i anotace knihy jsem očekávala úplně jiný příběh včetně konce, ale i přesto se mi kniha líbila a musím uznat, že název je naprosto přesný - Měli štěstí. Líbilo se mi, že vyprávění mělo spád a střídání dějových linií Felixe a Inge mu dodávalo trochu napínavosti. Kniha se četla dobře, jen konec bych možná o něco prodloužila.
Tak nějak netuším, jak tuhle knihu ohodnotit.
Každopádně jsem si jistá tím, že bych knihu o dost zkrátila. Příběh se zbytečně natahoval a v půlce knihy jsem začala nezáživné popisování okolí přeskakovat.
Hlavní hrdinové mi přišli dosti nevyzrálí a naivní(především hlavní hrdinka). Nějak jsem nedokázala pochopit její chování během a po válce.
Měli štěstí není špatná kniha, ale osobně vím o lepších příbězích z 2sv.v., které mě zasáhli více.
(SPOILER)
Kniha se četla dobře, není psána nějak složitým jazykem a překlepů je v ní všehovšudy pár. Děj má spád, od čtení se odtrhává jen těžko.
Spoiler:
Dlouho jsem v průběhu knihy čekala na další setkání Felixe a Inge, než mi nakonec došlo, že se hodně dlouho neuvidí, pokud ještě vůbec někdy. Příběh o lásce, kde nejsou její protagonisté v téměř žádném kontaktu, je rozhodně nápaditý a oslovil mě. Zároveň nebudu lhát, když přiznám, že jsem byla zklamaná. Od líbivé obálky a titulu knihy jsem čekala něco trochu jiného. Přesto knihu mohu doporučit k přečtení.
Po zjištění, že román je z větší části fikce, se ve mně zrodilo menší zklamání, jelikož jsem si knihu kupovala s vědomím, že se jedná o pravdivý příběh. Obdobně jsem na tom byla i s Maxem Eichelem, o jehož existenci jsem neměla sebemenší pochybnosti. A bohužel ani vztah Felixe a Inge tomu poté navíc moc nepřidal - připadal mi zbytečně vyumělkovaný, méně uvěřitelný a chyběla mi tam ta správná chemie. Nicméně příběh zachránilo autorčino čtivé podání, popis dění a dramatické chvilky.
SYN ŽIDA A MANŽELKA NACISTY
Malinké zklamání...
Čekala jsem příběh veliké lásky v kruté době, ale Felix a Inge se prakticky neznali.
Inge jako velice mladičkou a ještě trochu hloupoučkou provdali za nacistu Eichela. Bylo znát, že nemá žádný přehled, nepracuje, netuší co se kde děje.
Na straně druhé, věřila rodičům a poté manželovi, což se dá pochopit.
Pro Felixe byla spíše vzpomínkou, která ho držela nad vodou, když byl v koncentračním táboře.
Děj střídavě vypráví o životě obou hlavních hrdinů.
Co se týče dění v táboře, zaujala mě výroba padělaných peněz. Vlastně mě překvapilo, že bylo utajované i mezi nacisty.
Inge žila svým způsobem taky v zajetí. Pod velením Eichela.
Celkově mě příběh moc neoslovil.
Možný spoiler:
Silný příběh, který mě chytl už od první stránky a přečetla jsem ho jedním dechem. Autorka poměrně dobře popsala tehdejší dobu a zasadila do děje i reálné osoby z historie. Líbilo se mi rozdělení knihy na určitá časová období. Konec na mě působil trochu urychleně oproti zbytku knížky, který pozvolna plynul. Samotný název knihy ve mě vzbuzoval naději, že v závěru příběh dopadne jinak, než jak nakonec skončil. Až do posledních stránek jsem doufala v nějaký happyend. Na druhou stranu je to příběh s tematikou holocaustu, kde se promítá jeho těžká a neúprosná realita. Nakonec myslím, že název knihy je vlastně trefný. Oni opravdu měli štěstí oproti milionům jiných lidí, kteří své životní příběhy již bohužel neměly možnost vyprávět.
Byla velmi zajímavá, autorka se pokusila o vykreslení doby, ale nějak mě tam neseděly některé věci. Pochopila bych Ingu, ta byla naivní, ale pak se pokusila nějak vymanit i když to nebylo lehké. Nepochopila jsem zkraje Felixe, který se snad nebo spíš pokoušel strčit hlavu do písku, aby neviděl situaci okolo sebe. Snad pak životními zkušenostmi dospěl, ale nějak mě připadalo, že asi ne. No každopádně tam byla vylíčen možná skutečný příběh.
Hodně zajímavý příběh velké lásky a touhy po tom druhém, kterou po letech shledání rozbilo přiznání, Inge byla často na ránu, ale nakonec překvapila
Kniha je rozdělena na celkem 4 části, které postupně zachycují cca 20 let života 2 lidí z odlišné třídy (árijka a žid), kdy začátek je někdy kolem počátku 2 sv. války .... Ta kniha se mi četla neuvěřitelně dobře a pokud někdo vyhledává téma Židé během války... Tato kniha je vcelku dobrá ... Opravdu se četla téměř sama ...
Smutný příběh, smutné čtení. Na začátku se mi pletla jména postav, ale pak už v tom problém nebyl. Když jsem po dočtení knížky zamýšlela, potvrdilo se mi - každá mince má dvě strany, na vše existuje více náhledů.