Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2633
2633
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Přidat komentář
Srdce mě bolí z toho jak člověk dokáže být bezohledný k lidskému neštěstí. A o tom jak se tyhle zrůdy byli schopný chovat, ani nemluvím. Neskutečně silný příběh. Budu nejspíš patřit k těm, kteří chvíli nebudou mít bezesné noci.
Kniha za mě dobrá, ale než se dostanete k hlavnímu ději, tak se musíte prokousat 150 stranami podobného popisu jak žila ,jejího města a situace , která v té době panovala .Hlavni děj je již nezapomenutelný a nechá ve vás stopu.
Tuhle knihu v sobě budu mít hodně dlouho... Neskutečný, silný a plný bolesti, zvěrstva... Tohle by měla být povinná četba.
Veľmi silný a smutný príbeh. Kniha, ktorá prináša ďalšie desivé svedectvo o 2.svetovej vojne. Nechcem sa tu rozpisovať aké to bolo zlé, pýtať sa prečo si ľudia navzájom tak ubližovali a tak ďalej.... Týmto nechcem nijako znevážiť príbeh pani Violy, ale bohužiaľ za mňa osobne to bolo miestami upravené až príliš "pekne a ružovo" Aj názov - ak to porovnám s obsahom knihy mi príde ako marketingový ťah...
Napriek tomu knihu budem odporúčať ďalším čitateľom.
Knížka, u které si budete muset dávat pauzu, abyste rozdýchali, co jste právě přečetli.
Líbilo se mi, že příběh začal před omezováním svobody židů a tedy v knize vidíme srovnání normálního života a to co postupně přicházelo.
Válka posunula medicínu hodně kupředu, ale rozhodně metody výzkumu byly nelidské. Pro mě to v knize nebylo ještě to nejhorší... Doporučuji přečíst, ale je dobré vědět, co má člověk od knihy čekat.
Zrušte povinnou četbu Jiráska a nahraďte ji Mengeleho děvčetem! Tuto knihu by si měl však přečíst úplně každý, nejen středoškoláci. Lehkým srozumitelným jazykem popisuje hrůzy, které museli Židé prožít (a často nepřežít) v koncentračních táborech za druhé světové války. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzpomínky hlavní postavy a jedné z autorek, Violy Stern Fischerové, obsahuje kniha opravdu hrůzostrašné detaily o životě v lágrech, takže si je člověk může daleko lépe představit, než když se o nich obecně dozvídá jen v hodinách dějepisu (ať už jde o konkrétní Mengeleho pokusy, nebo o to, že chleba v Birkenau byl výlučně pilinový a že se spalo jen na hliněné zemi v řadách, ve kterých se člověk nemohl ani pohnout. Všechny hrůzy pak podtrhují autorčiny plesové šaty, které musela nosit místo pracovního mundúru). Velmi smutná je také informace, že ty, co přežili, zbývající společnost po válce nevybíravě vytěsnila. Osobní vzpomínky jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími materiály (např. identifikační karty autorky jako vězenkyně atd.)
V knize je dále velmi silný kontrast mezi autorčiným klidným idylickým životem před válkou, životem v ghettu a lágru za války a po ní. Po přečtení kapitoly o poválečném setkání s Arturem na nádraží a s Baby v restauraci si říkám, že se jedná o tak neuvěřitelné náhody, že autorčin osud byl snad předem nalinkován.
Musela to být neuvěřitelně silná žena, které patří nejen obdiv za to, že přežila a dokázala jít dál, ale i velké díky za to, že nám vše společně s druhou autorkou, Veronikou Homolovou Tóthovou, zprostředkovala, i když oživování takových vzpomínek pro ni muselo být velmi těžké.
Skvěle napsaná kniha, dobře se četla, i když nejednou v slzách. Silný příběh, který donutí člověka zamyslet se nad životem. Nad životem ženy, která ho prožila tenkrát ve své době, tak nad životem vlastním, v době současné. Doporučuji k přečtení. Je to zlá minulost, která však nesmí být nikdy zapomenuta.
Další silné čtení popisující hrůzy 2. světové války. Tahle mezi všemi vyniká dobovými fotografiemi, ale i kartotéčními lístky vypravěčky. Oceňuji styl psaní, jde o válečný román, který ale nerušivým způsobem (poznámkami pod čarou) přinesl i spoustu faktů, knížka byla tak pěkně vyvážená. Líbil se mi popis i té vztahové linky, v tomto případě oceňuji, že vypravěčka nezacházela až do úplných podrobností (které bych v jiných knihách určitě ocenila) a kniha tak určitě plní naznačený účel - vynést na světlo příběhy těch, které si pamatuje možná už jen Viola Stern Fischerová.
Jediné, co bych knize vytkla, tak občas uspořádání kapitol, na druhou stranu chápu, že takový příběh asi nejde vyprávět úplně souvisle a chronologicky.
Za mě velké doporučení a moc se dnes těším na stream s těmi, co knížku teď také četli.
Fakty nabitý, ale přitom čtivý a skvěle odvyprávěný příběh. Z pokusů běhal mráz po zádech...
Ač se o 2. světové válce učíme od základní školy, až v dospělém věku si skutečně uvědomuju ty hrůzy a krutosti, kterých byli lidé schopni vůči jiným. Tuto černou část naší historie si musíme neustále připomínat. Přestože se svět od té doby posunul hodně dopředu (No, z globálního hlediska to ještě není dokonalý.), stále jsou mezi námi ti, kteří si to prožili na vlastní kůži. Ono to totiž není zase tak dávno...
Když už si myslíte, že v koncentráku se nic horšího nemohlo dít, po přečtení této knihy zjistíte, že mohlo. Kniha je plná hrůz a utrpení. Navzdory k tomu, že je hrozně čtivá a vy neustále chcete vědět jak to bude dál, je také velice těžká pro slabé povahy. Já sama jsem chtěla číst dál a dál ale prostě každý den jsem přečetla maximálně pár stránek a musela jsem knihu zavřít jak mi bylo nevolno. Za mě naprosto bravurní dílo a úcta paní, která tohle musela prožít.
Ikdyž je hodně knih o holocaustu, tak jich stále není dost. Hlavní hrdinka si prošla peklem koncentráků a další ji čekalo po návratu domů. Tohle si dnes nikdo neumí představit.
Konečně kniha s tímto tématem, kde jsme se dozvěděli i jak pokračoval život i po válce. Příjemné čtení bylo i v začátku, kavárny, láska, randění. Kniha se četla příjemně, styl psaní mi seděl.
Na téma koncentračních táborů jsem přečetla již řadu knih, hlavně z Osvětimi a tento příběh mi určitě nezapadne.
Kniha je skvěle psaná, čte se sama. Nemohla jsem přestat číst, využívala jsem každou volnou minutu.
V poměru celé knihy se ale přiznám, že jsem čekala větší část z koncentračního tábora nebo gheta. První část, kdy popisuje svůj život předtím - je sice krásné číst, jak randí mladé dívky na kolonádě za účasti obou rodičů, jaké bylo dvoření a první zamilování, ale čekala jsem více zaměření na toto téma. Poprvé zde jsem četla, že Osvětim měla dokonce 3 tábory.
Tahle knizka je napsana tak, ze se nemuzete odtrhnou. Doslova vas vtahne do deje, jste tam a ten osud zijete. Kdyby slo o jakykoliv jiny pribeh, tak si ho uzijete, udelate si pohodli a vychutnate si tu neskutecnou ctivost... Ja jsem ji precetla za dva dny. Ne kvuli tomu, ze jsem se tesila na dalsi a dalsi radky. Nemohla jsem se odtrhnout, ale duvod byl, ze jsem tomu mohla jen tezce uverit a tak nejak jsem to chtela Viole a ostatnim rychle ukoncit. Nekolikrat jsem musela prestat cist, jit se projit, vydychat se a az pak pokracovat. Presto by si tuhle knizku mel precist kazdy. Ta brutalita a bezcitnost, zlo, fanatismus a krutost, to by se nemelo zapomenout. Nikdy... Budete brecet, pujde vam mraz po zadech a ucitite zvlastni bezmoc nad tim, jak je mozne, ze na svete existuje tak silna nenavist a k jakym zvracenostem muze vest. Ale zaprete se a prectete si tenhle pribeh. Pro me je to za poslednich par let TOP knizka.
Nesmírně silný a dojemný příběh. Výborně se celá kniha četla. I dobové fotografie dokreslily skvěle atmosféru. Místy bylo čtení tak silné a dané činy tak strašné, že jsem ji musela na chvíli odložit. Ale skvělé, jeden z velmi dojemných příběhů.
Celá kniha je skvěle napsaná, hlavně začátek jsem četla a říkala si, to je tak krásně psané, randit v 30. letech minulého století... v jiné části jsem musela knihu zavřít a jít ven, to byla síla. A kniha měla i konec, za což jsem vždy nesmírně ráda, neboť když kniha tohoto typu končí rokem 1945, tak hned vyvstane otázka, jak žili dál? Tato kniha mi to zodpověděla.
Knihu budu vydýchávat ještě dlouho. A je to můj klenot mezi knihami, ovšem i vedlejší postavy stály za to. Měla jsem a mám co dělat v sobě vnitřně uchopit ono zlo.
Na hrůzy holocaustu se nesmí nikdy zapomenout!!! Takže jakýkoli počin, který tyhle temné stránky minulosti připomíná, vítám s nadšením. Mengeleho děvče podle mě aspiruje na to, aby se stal povinnou četbou k maturitě. Vyprávění je velmi čtivé, byť popisuje těžko uvěřitelná zvěrstva a lidská utrpení. Tím, že kniha zachycuje životní etapu mladé dívky, se s příběhem mladá generace určitě líp ztotožní. Navíc vyprávění začíná ještě několik let před tím, než začaly transporty, takže se čtenář může dozvědět i to, jak vlastně vypadal život před vypuknutím války.
Za sebe můžu říci, že to opravdu není pěkné čtení, tedy, určitě si u toho neodpočinete. Na druhou stranu už teď jsem si jistá, že příběh paní Violy budu mít v paměti pěkně dlouho, ne-li navždy. Je pravda, že pokud vás nalákal název odkazující na morbidní experiment, můžete být překvapeni, že tomu je vyčleněno jen pár kapitol. Myslím, že je to ale i tak dostačující, protože ten sadismus je vážně otřesný.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Myslím si o sobě, že mě toho moc nerozhází, ale tohle jsem musela pořád odkládat a vydýchávat. Neskutečně silný příběh. U takových knih mi vždy dojde, jaké neskutečné štěstí máme my všichni, kteří jsme nic podobného nezažili. I když čtení to není lehké, tak je potřeba nezapomínat.