Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha nemůže dostat méně než pět hvězdiček! Měl by s ji přečíst každý!
Mnohokrát jsem musela přestat číst a knížku na chvilku odložit, protože jsem pro slzy neviděla.
Nedá se jen říct: ''To bylo hrozné.'' Bylo to víc než hrozné.
Knížka je velice silná a napsaná tak, že čtenáře zasáhne. Není to jen strohé sdělení je to silný lidský příběh.
Doporučuji všem.
Tak toto je velice silná knížka,měla jsem husí kuži,slzy v očích a musela jsem to dávkovat,není to kniha na jedno přečtení....
Jako máma dvou malých holčiček jsem měla co dělat, abych některé stránky přečetla. Velmi silný příběh. Doporučuji!
Tohle byl neskutečně silný příběh plný hrůzy, bolesti a strachu. Její síla a touha přežít jí nejspíš zachránila. A po tom všem se jí podařilo na svět přivést dvě dcery. Příběh, který Viola popsala a tím to musela znovu prožít, je velmi dojemný. Je to napsané čtivě. Musím tuto knížku doporučit, měl by si jí rozhodně každý přečíst. Kapesník nutností
Tento příběh skončil šťastně pro autorku. Měla štěstí, že s bratrem přežila, že se šťastně vdala a měla dvě děti. Ovšem to, co tomu předcházelo, bylo děsivé až neskutečné. Její vzpomínky nebyly popsané syrově, ale se srdcem. Také to, že o nich promluvila, vypovídá o její síle. Díky za knihu!
Je to další z knih, které by si měl člověk přečíst. Už kvůli těm hrůzám, aby se neopakovaly. To, co se tenkrát lidem stalo, jim už život nevrátí, ale nám a těm budoucím by vrátit mohlo...
O teto knize se neda napsat, ze by dejove byla pekna. Autorka si zazila peklo a nekdy jsem nevericne nektere vety cetla nekolikrat, protoze jsem neverila, ze toto bylo mozne delat. Knizka je pekne napsana, dobre se cte, jen ma smutny obsah. To clovek nikdy nepochopi, co se za valky delo :-O.
kniha kterou jsem četla se zatajeným dechem a slzami v očích...neuvěřitelná, mrazivě tvrdá realita, kterou jsem doposud v knize s touto tématikou nečetla....takové hrůzy co jsem zde četla snad ani nejde popisovat a hodnotit jak se člověk při čtení cítí, velice silná kniha, která ve mne zanechala stopu a díky, které nevím zda budu mít sílu číst další knihy s osudy lidí z období tohoto velkého zvěrstva v naší historii, tím že paní Viola začíná svůj příběh už nějaký čas před válkou, je pro čtenáře vše více "osobnější" , od každodenní rutiny běžného života a první lásky až po peklo na zemi, kde máte pocit že už snad člověk nemůže nikdy dál normálně žít a paní Viola překvapivě pokračuje ve vyprávění dál i po válce....velice emotivní kniha
Hodně, ale skutečně hodně silná výpověď ženy, která zažila hrůzy druhé světové války. Rozhodně to není čtení pro každého (především pro slabé povahy), ale každý by si to měl přečíst. Na tohle se nesmí zapomenout!
Viola vypráví o svých válečných i rodinnych strastech bez výčitek a nenávisti. Události klade za sebe, jak se staly a popisuje hrůzy, kterým se jen těžko věří. Bohužel o nich existují záznamy, proto když jsem si uvědomila, že nečtu fikci, ale vzpomínky, otřáslo mnou. Viditelně. I v plném autobuse. Naproti tomu umí Viola vyprávět o sve první lásce a dívčím snění tak, že jsem se u této části musela usmívat. Většina z nás si toto prožila, o to se nás Violin osud dotýká více. A já autorce děkuji za zprostředkování svých vzpomínek. Mnohdy hrůzných. Ale nikdy nesmí být zapomenuty.
Ťažká téma. Táto kniha musí byť prečítaná čo najväčším počtom ľudí. Aby sa o tom vedelo aj po tej dlhej dobe čo koncentračné tábory boli zničené. Aby sa na niečo také brutálne nezabudlo. Viola aj s ďalšími ženami zvládla to čo zvládne len málokto. Fyzickú aj psychickú šikanu museli tolerovať s tým, že sa MOŽNO dožijú konca vojny. Aj keď už možno v kútiku duše niektoré dúfali, že ich kápovia zabijú stále tu bol pud sebazáchovy, ktorý ich nútil bojovať ďalej. Aj s tým kúskom posledných síl. Treba ju čítať postupne nie naraz. Toľko morbídnych činov a brutality nejde tak ľahko vstrebať. Ale ak ju dočítate do konca budete ohromený. Ohromený tým, že toľko bolesti z tak dlhej doby sa zmestilo do 376 stranovej knihy.
Bohužel jsem knihu nedokázala dočíst... Nebyla jsem zřejmě připravena na to, číst takové hrůzy. Knihu nedoporučuji lidem slabší povahy. Paní Violu obdivuji a zároveň mne mrzí, že jsem nezvládla její příběh vstřebávat.
Velmi silný a dojemný příběh ženy,která přežila brutální nacistické chování vůči Židům. Mengeleho pokusy na dětech se mi jako matce četly velmi špatně,ale je potřeba,aby se to vědělo a nedopustilo se opět takovýchto činů na nevinných a bezbranných dětech a lidech.Určitě doporučuji přečíst a zamyslet se,že je to skutečný,reálný příběh a ne jen smyšlenost.
Tuto knihu by si měl přečíst každý. A především ti, kteří nevěří, že se něco takového mohlo dít. Je tu popsán opravdu silný příběh, který nenechá chladným snad nikoho. Knihu jsem musela několikrát odložit, rozdýchat to, co se v ní psalo a nejsilnější pro mě byla kapitola "Mengele a chlapeček", kterou jsem probrečela opravdu celou. Chtěla jsem napsat, že je kniha krásná, ale dá se to vůbec o takových hrůzách napsat? Každopádně je čtivá, vtáhne vás do děje a slza ukápne. Nejhorší na tom je ta představa, že se to opravdu stalo...
Obdivuju lidí, kteří jsou schopni takhle otevřeně mluvit o hrůzách, které prožili v lágrech. Paní Sternová je mimořádný člověk a já mám pro ni nic jiného než bezmezný respekt. Knihu by měli přečíst nejen ti, které téma druhé světové a holokaustu zajímá, ale i ostatní lidé. Jako připomenutí a varování, protože lidstvo má tendence pravidelně zapomínat svou bolestivou minulost a vracet se k ní.
Neskutečně emotivní výpověď, zároveň psaná bez kapky zášti nebo zloby, o to víc se vryje pod kůži.
Kniha je velmi hezky a čtivě napsaná. Obávala jsem se hodně faktů, ale jedná se o smutný a dojemný příběh, fakta jsou připsána pod čarou. I slza mi ukápla. Opravdu doporučuji tuto knihu přečíst. Měli by si všichni lidé připomínat druhou světovou válku, jelikož pamětníků již hodně ubylo.
Snad nejsilnější kniha o holokaustu, kterou jsem kdy četla. Oceňuji obzvlášť vyprávění života hrdinky před 2. světovou válkou. Ukolíbá vás to, dodá vám větší pocit spřízněnosti. Postupně s ní pak nuceně propadáte na dno společnosti, cítíte zmatek a nakonec objevujete hrůzy Osvětimi a života "nežádoucí" osoby.
Název Mengeleho děvče je sice zavádějící, protože jen velmi malá část je tomuto tématu věnována. Na druhou stranu, kdyby si ji Mengele opravdu "oblíbil" a dorazila do tábora dříve, zřejmě by nebyl nikdo, kdo by mohl vyprávět její příběh.
Fotografie vhodně doplňují vyprávění a podtrhují vzpomínky.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Dočetla jsem Mengeleho děvče...a hledám slova. Ještě se mi nestalo, abych se tak těžko emočně vypořádávala s příběhem. Tohle mě zasáhlo, hluboko do morku kostí, hluboko do duše. Některé pasáže jsem četla se zatajeným dechem, bušícím srdcem a slzy mi tekly po zvářích, některé si četla opakovaně, abych se ujistila, že se mi ta slova a věty nezdají, že se tam opravdu píší hrůzy, které si ani v těch nejhrozivějších nočních můrách nedokáži představit. Paní Viola ze slovenského Lučence zažila peklo, možná i to peklo by byla procházka růžovou zahradou. Tohle bylo horší. Mnohem horší. Překvapilo mě, s jakým smířením o všem hovoří. Svůj příběh vypráví od začátku, i o tom, co bylo ještě před válkou. Šokovalo mě hodně pasáží a dlouho budu vstřebávat popsané zážitky, které skutečně prožila jedna žena z těm mnoha a našla odvahu o tom promluvit. Nedoporučuji ctilivějším povahám, je to místy opravdu hodně drsné, hodně zlé a neskutečně kruté. Kniha je odkazem toho, co nesmí být nikdy zapomenuto a je postupně doplněna o dobové fotografie. Četlo se mi to opravdu s těžkým srdcem, dávám 100% a děkuji autorce a paní Viole za silný příběh, který mnou doslova otřásl.