Merde! Rok v Paříži
Stephen Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235633/bmid_merde-rok-v-parizi-235633.jpg
4
683
683
Stephen Clarke je britský novinář a spisovatel píšící pro francouzskou mediální skupinu v Paříži. Merde. Rok v Paříži je téměř pravdivý záznam událostí, které se mu přihodily nebo nepřihodily během deseti let, kdy žil ve Francii – podle toho, kdo klade otázku. Původně knihu vydal v nákladu 200 výtisků a chtěl ji prodávat přes svou webovou stránku, rozdávat přátelům nebo využít jako palivo při barbecue konajícím se při oslavě dobytí Bastily.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Plus
Originální název:
A Year in the Merde, 2004
více info...
Přidat komentář
Tuhle knížku sem vlastně objevila úplnou náhodou a jsem za to moc ráda. Tedy, už to čtu podruhé, protože se nad ní ráda zasměji znova. Skvělá :)
Moc mě nebavila zápletka s Jean-Marie, jinak to bylo šlušný, člověk se zasmál.
Hm. Odľahčený pohľad anglána na Parížske reálie. Milý, po väčšinu času anglicky vtipný. Čitateľ nemusí o podivuhodnej histórii vzťahov týchto dvoch národov nič vedieť, pán Clarke ho veselým a odľahčeným spôsobom zaškolí. Ľahké, rýchle, oddychové čítanie.
Len som niekde vnútri trošku prekvapený, že pán Clarke ešte nosí svoju anglickú hlavičku na anglických ramenách a dosiaľ nebol gilotínovaný nejakou lepennovskou militantnou úderkou.
Z Mayleho jsem rovnýma nohama skočila do Stephena Clarka a taky mě to pobavilo. Ale přece jen Mayle je jen jeden.
Tohle mi jednou večer půjčila kamarádka, u níž jsme s přítelkyní týden bydleli v Lyonu. Povídala, že když se musí učit francouzštinu, do toho pracovat ve francouzské firmě, naprosto rozumí autorovým pocitům.
A zatímco jsem zaléval další skleničkou Bordeaux pečené šneky plněné bylinkovým máslem (u nás k dostání např. v MAKRU, aspoň co já vím...) jedna stránka střídala druhou.
P.S. V letadle do Čech jsem pak vítězně svíral uzmutý druhý díl Už zase skáču přes Merde! a docela se těšil domů, až ho dorazím. Pohodové čtení, žádná intošina. Klid, relax, k zasmání.
Nejdříve se mi do knihy moc nechtělo a pořád jsem ji oddalovala, ale pak přišly výbuchy smíchu. Tak vtipnou knížku jsem ještě nečetla. Je i skvětle přeložená.
Hodně jsem se bavila na začátku a na konci. Někdy mi přišlo, že je knížka vlastně jen dokola (práce - nová žena - krach - práce - nová žena, atd.) Vtipně popsaná Paříž a její obyvatelé a myšlenky Angličana. Dobře popsaná postava šéfa Jean-Marieho, který chtěl všechno zadarmo a každýho vyškubat, jak se jen dalo.
Kniha pobavila, u některých pasáží jsem se opravdu zasmála, nicméně do dalších dílů už asi s největší pravděpodobností nepůjdu.
Sice jsem se zasmála, ale jelikož neumím francouzsky vadily mi cizojazyčné fráze uprostřed vět. Jinak ale upozorňuju, že to není nic, co se dá číst na cestách - ty výbuchy smíchu nevysvětlíte, osobně jsem si to ověřila :D
Docela vtipné a výstižné, obzvlášť stálá rivalita mezi Fr a Vb...
Jinak nic zásadního, spíš na odlehčení na dovču.
S doznívajícím úsměvem a příjemným pocitem po dočtení poslední stránky se ptám, v čem se skrývá kouzlo téhle knížky?
Autorův humor mi je celkem sympatický. Podle mého naprosto přesně, vtipně a výstižně líčí ten "odvěký boj" :-) ... Francouzů a Angličanů, ano ... proč k jejímu přirovnání nepoužít teorii her :-) ... autor kápl na to pravé ... "klasická půjčka za oplátku" ... mě to bavilo :-):
"... my (angličané) jsme se jenom posmívali jejich přízvuku a taky frňáku generála de Gaulla, a od té doby je prý jen v jednom kuse prudíme svým nechutným jídlem a pokoušíme se ze světa vyhladit francouzštinu. Proto nastavěli (francouzi) tábory pro uprchlíky hned vedle vjezdu do Eurotunelu a odmítají jíst naše hovězí, ačkoli už to je roky, co je podle odborníků bezpečné. Permanentní půjčka za oplátku, ... Nejezdi tam. A já mu na to: milej zlatej, je mi líto, ale musím tam jet a ověřit si, jestli s tím spodním prádlem nekecáš."
Dočteno, zavřu oči ... a stále jako bych cítila tu "příjemnou" :-) vůni francouzského sýru, ... prostě zjišťuju, že se mi bude po Paříži (viděné Paulovýma očima) stýskat :-).
Ideální oddechové čtení mezi náročnější četbou... Žádné obrovské nadšení se nekonalo, ale několikrát jsem se celkem dost pobavila, takže účel tato kniha splnila.
Supr! Velmi zábavná kniha. Oceňuji, že český překlad knize nijak neubral na vtipnosti. Velmi svižné čtení. Ráda bych sem přidala nějaký úryvek z knihy, ale to bych ji sem musela opsat celou.
Nenadchne, ale uspokojí. Dle reklamy jsem čekala víc. Do dalších pokračování se už ale nepustím
Zajímavý náhled na život ve Francii/Paříži. Zasmála jsem se, ale k srdci mi příběh úplně nepřirostl.
Protože jsem sám jako student strávil v Paříži skoro rok, knížka pro mě trefila do černého. Sám jsem spoustou popisovaných bizarních situací zažíval prakticky denně. Určitšě ale doporučuju i těm, kdo v paříži nikdy nebyli.
Skvělá kniha. Hltala jsem ji od počátku až do konce. Hrozně mě bavily francouzské pasáže. Alespoň jsem zjišťovala, co si ještě pamatuju a co jsem už dávno zapomněla. Hrozně mě bavily doslovné výslovnosti a vtipné francouzské fráze v knize:) opravdu vtipně sepsané :))) mohu jen doporučit. Nejen zde je patrný vztah francouzů s angličany, případně s američany:) skutečně si nemužou přijit k chuti :D :)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Merde! Rok v Paříži |
| 2008 | Už zase skáču přes Merde! |
| 2009 | Celkem jde o Merde |
| 2011 | Tak pravil hlemýžď |
| 2012 | Obnažená Paříž |
Snáď nikdy som nebol taký nerozhodný pri hodnotení ako u tohto diela - alebo žeby nie? ;)
Rozprávačský štýl a stavba deja, lepšie povedané zápletka deja ma rozhodne neoslnili. Podobný námet, kde sa využíva stret dvoch rozdielnych kultúr (v tomto prípade konzervatívny anglán hodený do spárov liberálneho Paríža) je dosť častý. Ale na druhú stranu je ťažko prekonať geniálneho Davida LODGEa a jeho "Hosťujúcich profesorov", či voľné pokračovanie "Svet je malý" (konfrontácia univerzitných a aj spoločensko-pracovných svetov medzi USA a U.K.)
Rovnako politické komenty k vnútropolitickej situácii Francúzska za čias Jacquesa Chiracka a odkazy na F.Mitterranda a dokonca povojnového Ch.DeGaulla, vôbec k čtivosti nepomohli. Myslíte, že niekoho bude o 20 rokov zaujímať, že Merkelová nosila belasé spodné prádlo a obžierala si nechty? Kurňa a kto je vlastne Merkelová?! Ja osobne mám históriu rád a uvedenú etapu Francie si pamätám zo správ, ale myslím, že v tomto diele autor nemusel ísť do takých podrobností. Veď s ťažiskom deja to malo pramálo spoločné. Politické ambície šéfa hlavného hrdinu, ako aj pozadie niektorých udalostí sa dali vykresliť názornejšie a jednoduchšie. Takto kniha oscilovala na hrane sociálnej satiry, životopisnej romance a politickej kritiky, ale do každej oblasti len povrchne zabŕdla. Sproste povedané sa správala ako defka-poloamatérka, čo vás rozbabre a už fičí za ďalším zákošom...
Naproti tomu ironické hodnotenia frantíkovskej sociálnej politiky (zdravotný systém, odbory, zamestnávatelia vs. zamestnanci) boli pomerne vtipné aj keď samozrejme zaváňali klišé a boli plné hyperbolizácii a nadsázky. Takže čo ma vôbec nútilo čítať dokonca, keď tu len hejtujem, jak šiestak na sociálnej sieti? Jednoznačne ma oslovila línia osobného milostného života hlavného hrdinu, ktorý príbeh rozprával v 1.osobe a dodával mu punc uveriteľnosti. Tam, kde si autor asi vymýšľal najmenej, bol najviac uveriteľný ;) Veľmi otvorene komentoval ľúbostné peripetie a nebál sa ísť aj sám proti sebe, čo mi bolo sympatické. Proste škodoradostná väčšina môjho organizmu si spokojne priadla, keď anglický rozprávač dostával lekcie z Vysokej školy sexu a erotiky od liberálnych francúziek rôzneho veku, farby pleti a skoro aj pohlavia ;) Rozhodne sa však z námetu vo všetkých rovinách dalo vyčerpať viac, preto sú 3* tak akurát na Mérde.
ODPORÚČAM:
- ako prekleňovaciu literatúru medzi 2 knihami vášho obľúbeného autora, aby sa vám "neprejedol"
- všetkým, ktorí hľadajú návod ako zarábať, ale pritom nepracovať
- mladým aktivistom a odborovým predákom aby sa poučili za čo všetko, alebo proti čomu všetkému sa dá štrajkovať
- začínajúcim kulinárom a odporcom anglickej kuchyne (ak vôbec také niečo pofidérne ako "anglická kuchyňa" existuje)
64%