Měsíc
Jiří Mahen
Vypravěč (sám autor) si v příbězích povídá s planetou Měsícem. Jde o popisy myšlenek, vyprávění příběhů, které ho zrovna napadnou. Příběhy jsou vedeny jako dialog, každý den jeden příběh.
Přidat komentář
Není to jednoduché čtení. Předmluvu člověk nepochopí, pokud lépe nezná historii literatury u nás i ve světě, ale oceňuji její originální zpracování.
Samotné povídky jsou skvělé, ale nejde je číst najednou. Asi nejlépe je přečíst si každý večer jednu před spaním a pořádně si ji "vychutnat", stejně tak, jako Měsíc každé noci jednu vypráví. Když se nad tím pak člověk zamyslí, vidí v tom tu spoustu skrytých symbolů a myšlenek. Každopádně je třeba mít tu obrovskou dávku fantazie. Byly povídky, které mi smysl zkrátka nedávaly, ať jsem se jim snažila porozumět sebevíc.
Jednu hvězdu přidávám za celkové zpracování knihy, které mi přišlo (i když se opakuju, tak to prostě musím zdůraznit) velmi originální.
Z knihovny jsem si ve skutečnosti půjčil verzi s textem Jiné oči Jiřího Mahena od Milana Suchomela, který, pochopil-li jsem to dobře, by měl být odbornější statí zabývající se právě sbírkou próz Měsíc. Bylo tam zdánlivě vše od kontextu díla, přes poodhalení témat a motivů, až po recepci. Asi jste již podle mých dosavadních slov poznali, že jsem tuto část knihy nečetl. Přitom by docela klidně mohla vylepšit můj názor na Mahenovu tvorbu, ale v samotných fantaskních mini-povídkách údajně ve stylu poetismu jsem našel málo důvodů, proč si ji přečíst. Jen zběžným prolistováním a přečtením doslovu (snad z pera Ludvíka Kundery?) jsem pochopil, že dobová recepce díla nebyla zrovna vlídná a musím říct, že se kritikům nedivím. Těžko se v tom hledalo… cokoliv. Snad krom té „čisté fantazie“. A to má být tedy ono? Přijde mi, jako by si předmluva a samotné kapitoly měsíce protiřečily. Nebo třeba má jít o důvtipný manifest l’art pour l’artu. Případně jen prosté vymezení se účelnosti literatury gestem v duchu modernistickým. Ať je to, jak chce, prozatím odmítám knize věnovat více pozornosti a snad bych si ji uměl představit lépe jako poezii.
Autorovy další knížky
| 1964 |  Co mi liška vyprávěla |
| 1987 |  Hořící kámen |
| 1959 | Rybářská knížka |
| 1969 | 12 pohádek |
| 1997 | Babiččiny pohádky |
Nebylo to úplně nejlehčí čtení, ale jedná se o útlou knihu, kdy autor vede fiktivní rozhovory s měsícem ...