Cinder
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120756/bmid_mesicni-kroniky-cinder-Uw8-120756.jpg
4
2186
2186
Měsíční kroniky / Mesačné kroniky série
< 1. díl >
Rušné ulice Nového Pekingu se hemží lidmi a androidy. Populaci devastuje smrtící nákaza. Z vesmíru tomu přihlížejí krutí měsíční lidé, kteří čekají na správný okamžik. Nikdo netuší, že osud Země spočívá v rukou jediné dívky... Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit. Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil. Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného. Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Cinder, 2012
více info...
Přidat komentář
Cinder je vyhledávanou mechaničkou která se zakoukala do prince Kaie ale on neví že je kybork moc pěkné doporučuji
Konec trochu divný, ale vzhledem k tomu že je to série dal se očekávat otevřený. Ikdyz tento druh knih nemám v oblibě musím přiznat, že kniha zaujala. Sáhla jsem po ní kvůli výzvě, ale určitě půjdu do dalšího dílu.
Upřímně retelling je pro mě žánr, který mě vždycky upoutá. Těch pohádkových je celá řada, ale Měsíční kroniky od Marissa Meyer přináší zcela nový rozměr
Já už tuhle sérii mám kompletně za sebou, ale fyzicky jsem knihy nevlastnila. Což se teď díky @humbook a primárně @humbook_blogeri změnilo, a já mám doma konečně první díl své milované série!
Kniha je sci-fi, kde najdete vlastně i jistou “magii, romantickou linku, která je neskutečně jemná a realistická.
Cinder je navíc hodně zajímavá hlavní hrdinka, ať už se zaměříme na její fyzické tělo, rodinu, zájmy a kamarády. Takže to, že je tady Popelka a její příběh, je takový drobeček, protože ten svět je totálně originální a skvělý
Co řeknu zcela otevřeně je fakt, že tahle série nejde odložit po prvním dílu, takže rovnou pořiď i ty další všechny jsou znovu vydané, mají ořízky (jasně, je na ni vlastně převedena obálka, ale já netuším, jaká pravidla a náklady se musejí dodržet).
Moc díky #humbookblogeri za dokonalou knihu
Cinder je první díl ze série Měsíční kroniky a je to takový můj rest. Kniha poprvé u nás vyšla před 12 lety a já se k ní dostala až teď. A já si říkám proč, když všichni v okolí sérii chválí.
Musím říct, že už jenom po přečtení dvou stránek jsem věděla, že mě to bude hodně bavit. Příběh je psán hodně čtivě, pořád se něco děje, takže snad nebyla ani jedna scéna, u které bych se nudila. Je super, že se nejedná o úplně doslovné převyprávění Popelky, ale že tu jsou pouze zakomponované nějaké prvky z příběhu, tím má kniha pořád zajištěnou originalitu.
Je fakt, že hlavní zápletku jsem odhalila poměrně brzy, ale nějak to příběhu neuškodilo. Pořád jsou v ději jiné menší zápletky, na které jsem vůbec nepřišla a byly pro mě překvapením.
Celý worldbuilding je úžasný a postavy jsou též skvěle vykreslené. Adri a Perla jsou takové dvě megery, ale do toho příběhu prostě patří a jsou tam z nějakého důvodu. To snad ani Levana mi nevadila tolik jako ony dvě.
Pivoňku jsem si okamžitě zamilovala, přišla mi jako taková čistá duše.
Knize dávám pět hvězd. Je to jedna z mála knih, které jsem v poslední době četla, která ve mně vyvolala emoce a dokonce i slza ukápla.
Konečně jsem si mohla po tolika letech od vydání přečíst Měsíční kroniky. Jedná se o sci-fi 'retellingy' klasických pohádkových hrdinek, kdy první postava Cinder je verze Popelky. Celá série navíc vyšla znova a Albatros Media jim dali i roztomilé ořízky, na které najdete vždy hrdinku z jejího dílu.
Nacházíme se teda ve světě po 4. světové válce, kde technologie obrovsky pokročila kupředu. Mezi lidmi společně žijí androidi, kyborgové, ale bohužel zde řadí také zákeřná nemoc. World building je skvěle promyšlený a líbí se mi, jak si s ním autorka dokázala vyhrát. Dokonce už v prvním díle jsou odkazy na hrdinky z dalších pokračování. Má to lehce pohádkový vibe, ale nic, co by třeba dospělému v ději nějak vadilo.
Cinder je sympatická a velmi obětavá. Dokonce i zde ve futuristickém světě se setkáme s předsudky, se kterými se musí denně potýkat, dokonce i ze strany svojí nevlastní rodiny. Všem postavám je věnovaná spravedlivá část děje a čtenář má možnost poznat je i jejich myšlenky a motivaci.
Záporná postava byla skvěle vykreslená, její temná stránka a plánování bylo dobře popsané a autorka nezapomněla ani na takovou tu záporáckou dávku úlisnosti. Bohužel na tak krátký příběh tam bylo možná až příliš zvratů. Na malém prostoru se toho odehrávalo až moc a většina zvratů přišla tak nějak najednou. Romantická linka je lehká a přirozeně splývá s dějem, což mi vyhovovalo, jelikož to nijak nebránilo hlavní dějové lince. Není to žádná insta love, naopak se vztah pomalu vyvíjí.
I přes věk této série jsem příjemně překvapená kvalitou. Čtení mi příjemně plynulo a jsem moc zvědavá na další díly. Mrzí mě, že jsem čtení tak dlouho odkládala.
-
za knihu děkuji Humbook bloggerům
Kniha měla všechno, co měla mít. Napětí, gradaci, lásku. Když jsem nad tím přemýšlela, říkala jsem si, že v dnešní době se autoři chtějí podobat Maasové, mít všemožné badass hrdinky a hrdiny nakorbené jako kamion. Přitom stačí tak málo, a to ukázala Meyer v tomto příběhu. Jednoduché, jasné, výstižné. Romantika není na sílu. Byla krásná, poutavá a tak jednoduchá. Nic víc není třeba.
Po dvanácti letech jsme se dočkali naprosto nádherné reedice s ořízkami, takže už jen kvůli tomu si tuhle sérii potřebujete pořídit a přečíst! Ale mimo to je to extrémně originální příběh… je tam romantická linka, co víc chcete? Musím ocenit, že autorka dokázala napsat a perfektně vykreslit nový a originální svět plný kyborgů, androidů, vznášedel a jiných nám neznámých vymožeností. Svět, ve kterém hrozí válka s měsičňany, ve kterém propukla děsivá epidemie… a nejen jiný svět než jsme z knih běžně zvyklí, i jinou hlavní hrdinku. Chvílemi se mi jen příběh už trochu táhnul, ale zjistila jsem, že to tak u knih, které mají okolo čtyři sta stran a více mám skoro vždy… to je asi problém fakt ve mně.
Skvěle se četlo. Knihu jsem dostala od sestřenice a chystám se číst další díl. Byl to pěkný příběh, doporučuji spíš lidem kteří jsou v obraze ohledně romantiky. Určitě doporučuji všem.
Nebylo to vůbec špatné počtení, nápad velmi originální. Popelka jako kyborg nemělo chybu. Čekala jsem teda happy end, skončilo to naprd, takže se vrhám na další díl! :-)
myslíte si že popelka je naprosto jednoduchý příběh a nejde už napsat jinak? OMYL! Tahle kniha je toho důkazem. Upřímně příběh popelky miluju a co víc má to i další díly! Trochu mě zklamal ten konec, protože jsem čekala trochu něco jiného, ale zážitek z knihy mi to nekazí
(SPOILER) Po delší době kniha, která mě naprosto pohltila. Na začátku jsem o knize věděla jen to, že má jít o převyprávění Popelky, ale to je opravdu jen zrníčko celého příběhu. Autorka vůbec nešetřila a kolem jádra Popelky vystavěla zcela nový a velmi pestrý svět. Samozřejmě pokud bych se v tom chtěla rýpat, tak bych musela zmínit to, že tento pestrý svět je v mnoha věcích nedotažený. Konkrétně v tom, jak vlastně Cinder jako kyborg funguje, z jak velké části má zachovaný mozek a funkce člověka a kde je hranice mezi kyborgem a robotem. Proč jsou kyborgové tak utlačovaní, kde se vůbec vzali lidé na měsíci a proč se odehrává příběh v Pekingu, když to nemá na vykreslení atmosféry žádný dopad. Každopádně to na mě zkrátka zafungovalo a já se u čtení velmi bavila, autorčin styl psaní je velmi čtivý a samotný příběh je vcelku jednoduchý.
Knížka se mi četla poměrně těžce. Nemohla jsem se začíst a přišlo mi, že se příběh nikam moc neposouvá a že čtu jen obrovské množství omáčky.
Navíc mi neseděly ani postavy, které mi přišly charakterově nedotažené. Hlavní zápletku ohledně Cinder jsem uhadla až příliš brzy...
V knížce mi také chybělo nějaké větší vysvětlení ohledně zmíněné nemoci. Nemohla jsem nevidět paralely s nedávnou dobou, proto bych uvítala více informací.
Aby to nebylo jen negativní, tak svět, který autorka vytvořila je velmi zdařilý a zajímavý. Příběh má své mouchy, ale toto temné převyprávění pohádky o Popelce je určené čtenářům výrazně mladším než já, proto chápu, že se spoustě lidí tato knížka velmi líbí
Doporučuji těm, kteří mají rádi retellingy pohádek nejen do moderního hávu. Také těm, kteří by třeba chtěli začít se sci-fi/fantasy a nevědí, po čem sáhnout
Měsíční kroniky jsou jedním z nejúchvatnějších retellingů klasických děsivých grimmovských pohádek, na který jsem narazila. Série čtyř knih a dvou novel je zasazena do daleké (či alternativní) budoucnosti moderního světa, ve které část lidstva žije na měsíci, svět je plný vznášedel a kyborgů a androidů a změnila se politická mapa světa a krásně přijde na přetřes téma změny DNA, biologických zbraní, pandemií a neetických vědeckých pokusů. Příběh popelky je vyprávěn v er-formě a prostupuje všemi knihami, jen se postupně v každé knize k hrdince přidávají další skvěle zpracované ženy z pohádky o Červené Karkulce, o Sněhurce a o Locice (Rapunzel).
Byla jsem unešená neuvěřitelnou pečlivostí detailů, od šokující paralely na ztrátu střevíčku, přes neuvěřitelný motiv sežrání babičky od Karkuly až po využití motivu slepoty a vyléčení z Lociky. A to nemluvím o parádně vymyšlené skleněné rakvi u Sněhurky. Dokážu ocenit takovou propracovanost a vzdání holdu původním příběhům a základům, na kterých tyhle hororové pohádky stojí. Zároveň však pro mne byla celá série velmi náročným a skličujícím čtením, neboť na bedra svých hrdinek toho autorka naložila opravdu hodně. Postavy v knize trpí, přichází o části svých těl, umírají jim blízcí lidé a přátelé i zvířata, dochází k násilí, manipulaci a umírají spousty civilistů. Nečetlo se to lehce, příběh je určitým způsobem zjednodušen, přecejen cílovou skupinou jsou náctiletí, přesto na mne dopadala ta děsivost situace a světa a toho, co obyvatelé museli protrpět. Sérii čtu už podruhé a vždycky se od ní nedokážu odtrhnout, čtivá je výborně. Pokud seberu odvahu na to pustit se do té tíživé atmosféry, jistě si ji ještě přečtu i potřetí.
Byla jsem připravena knihu nesnášet nebo přinejlepším odložit, protože Popelka-kyborg zní "tak trochu jako blbost", ale nakonec to tak nebylo. Nápad mi přijde dobře zpracovaný, je to takové roztomilé pohádkové sci-fi, v některých věcech (dle očekávání) očekávatelné, které mě i tak vlastně celou dobu bavilo a nalákalo na další díly. V hvězdičkovém hodnocení zohledňuji, že jde o knihu mířenou spíše na mladší čtenáře, takže jí toho více odpouštím.
Popelka v novém. Moc hezky napsané, určitě nejen pro mládež, taky jsem si užila, těším se na pokračování.
Kniha rozhodně není pro milovníky tradičního příběhu o Popelce, přesto právě toto propojení mě zaujalo nejvíce.
Napínavé, svěží, zábavné i dramatické. Výborný začátek série, doufám, že všechny ty klady vydrží.
Cinder jsem přála nějaké světlo na konci tunelu, dostala toho naloženo opravdu hodně.
Ano, předvídatelné to bylo, ale mě to nevadilo, vždyť Popelku známe jako své "střevíčky" a přesto se s chutí vždy podíváme na novou zfilmovanou verzi.
Fantazy a sci-fi žánr v současnosti přináší záplavu titulů. Tento příběh patří určitě k těm velmi dobrým. Vhodné i pro ty, kteří teprve s tímto typem knih začínají. Doporučím klidně i mladším ročníkům, protože princ je především gentleman .o)
Štítky knihy
kouzla smrt Měsíc technika nákaza Popelka kyborgové
Cinder
(SPOILER) Kolem této série jsem dlouhá léta kroužila, a nějak nebyla chuť se do ní pustit. Otálení se nejspíš vyplatilo, protože mi kniha momentálně sedla a naprosto jsem si ji užila, ačkoli nemám postapo příběhy ráda. Sice bych ji spíš zařadila někam do žánru fantasy cyber-punku, ale to už je pouhý detail.
Vybudovaný svět se moc povedl. Technika přibližně na úrovni té dnešní, do toho mocná a záštiplná magie. Dva obydlené světy, Země a Měsíc, přičemž se autorka vůbec nezdržuje detaily, jak se na Měsíci bez atmosféry, gravitace, magnetických pólů či otáčení kolem osy vůbec žije. Nejspíš je to lepší než nějaké technické a fyzikální kiksy.
Čekala jsem variaci na pohádku o Popelce a dostala lahůdku, kdy byla kostra příběhu obalena zajímavým dějem, nečekanými zápletkami a překvapivými rozuzleními. Ještě ke všemu všechny odkazy na klasická klišé dostaly posunutý význam dosahující mnohdy karikatury. Například když Cinder prochází plesovým sálem a všichni na ni v úžasu civí. Ale nikoli pro její bezmeznou krásu, nýbrž protože je špinavá od oleje, uválená a zmoklá.
Největším kladem velmi povedené knihy jsou postavy. Cinder není obvyklá dívčí hrdinka, která by byla nesmírně krásná a vládla spoustou superschopností a do toho si připadala jako outsider. Ne, Cinder je skutečným vyvrhelem z mnoha důvodů, k nimž ještě několik dalších v průběhu děje přibude. Bere svou situaci pragmaticky, nechová se ublíženě ani frackovsky, je rozumná, milá, akční. Jednoznačně palec nahoru. Kdo si ale získal mé srdce, byl princ Kaito. Byl krásný? Hm, možná, ale všechny jeho ostatní klady tento povrchní detail naprosto odstínily. Jeho laskavost, spravedlnost, nadhled i odvaha by měly být vzorem pro všechny státníky. Naopak padouchy čtenář s gustem nenáviděl, na takové Levaně bych nenašla jediný atom dobra. Ano, svým způsobem se jedná o plochou postavu, na druhou stranu je úlevné mít konečně záporáka, kterému přejete zhoubu bez zaváhání.
Čtivost na jedničku s hvězdičkou. Absence humoru, ale k dramatickému příběhu mi to pasovalo. Příliš mnoho tragických úmrtí, minimálně v jednom případě jsem (marně) doufala v záchranu. A konec? Není vyloženě otevřený, ale rozhodně nutí sáhnout po dalším díle.
Vřele doporučuji.