Cinder
Marissa Meyer

Měsíční kroniky série
< 1. díl >
Rušné ulice Nového Pekingu se hemží lidmi a androidy. Populaci devastuje smrtící nákaza. Z vesmíru tomu přihlížejí krutí měsíční lidé, kteří čekají na správný okamžik. Nikdo netuší, že osud Země spočívá v rukou jediné dívky... Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit. Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil. Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného. Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Cinder, 2012
více info...
Přidat komentář


Vzhledem ke všeobecnému vychvalování Měsíčních kronik, jsem očekávala něco trošku jiného a krapet víc. Neoslovilo mě to tolik, abych nedokázala odtrhnout od knížky zrak a přestat číst. To ale vůbec neznamená, že se mi Kroniky nelíbily! Bylo to super, oceňuji a obdivuji nápad napsat celou sérii jako retellingy na klasické pohádky a jak to tak vypadá, tak zatím velmi povedené.


Dlouho po přečtení jsem čekala, než jsem sem svoje hodnocení dala.
Mám z knihy ambivalentní dojmy. Líbí se mi příběh, nadchl mě a těším se na další díl. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a přečetla jsem ji za dva dny.
Co se mi ale nelíbilo, bylo propojování s Popelkou, prostě mi to k tomu nesedělo. Taky jsem často nechápala chování Cinder, vlastně mě dost často štvala. Její činy něměly moc logiku a řídila se pouze tím, že byla bezmezně zamilovaná do Prince, ačkoli si to sama nedokázala přiznat.
Raději bych brala víc sci-fi a míň lovestory...
Takže závěrem: Líbila se mi Cinder? Ano. Budu pokračovat ve čtení série? Rozhodně!


Moje první seznámení s autorkou a jejími díly. Osobitý styl psaní, který se velmi dobře čte, i když musím říct, že mi chvilku trvalo než jsem se začetla, ale nevím zda to bylo tím, že začínám novou sérii a nebo stylem psaní.
Kdo by neznal pohádku o Popelce? Pojatý jiným a zajímavým způsobem.
Příběh je skvělý a dobře plyne, myslím, že se u toho nebudete nutit, mě velice bavil. V podstatě známá věc přenesená do scifi a to se mi doopravdy líbí, protože to má skvělou myšlenku a řekla bych, že i dobře vykreslený svět.
Už asi v půlce knihy jsem tušila, kdo bude Cinder, ale bylo fajn dávat si dohromady střípky informací a poskládat celou skládačku. A celkově zjistit, kam se ubírají kroky jednotlivých postav.
Jsem velmi zvědavá na pokračování, protože čím se to lišilo od tak známé pohádky bylo "Žili spolu šťastně až na věky."
Kniha má otevřený příběh, takže doufám, že mě další díl nezklame.
⭐ 4/5


Ze začátku mě kniha bavila, uprostřed už se mi tolik nechtělo číst, ale konec to pěkně vyvážil. Příběh jsem přečetla za jedno odpoledne. Určitě si nenechám ujít další díl!


(SPOILER)
Upřímně, můj největší problém s touhle knihou bylo chování Cinder. Z celé knihy jsem cítila jen jedno - stydí se za to, že je kyborg. To bych pochopila v dnešním světě (ačkoli i dnes jsou lidé odkázáni na umělé končetiny, nebo vůbec žádné), ale v jejich světě existují kyborgů miliony. Jsou novou rasou, za kterou se ale Cinder stydí. Pořád jenom kouká, jestli jí nekde nevyčuhuje kus kovu a na mě to působilo, jako by skrývala barvu svojí kůže. A navíc, věda celá léta pracuje na tom, aby vytvořila funkční mechanické orgány a končetiny, ale tady to odsuzují? To mi samo o sobě trochu nedávalo smysl.
Když přejdu trochu ke spoilerům... Celý děj se odvíjel od lži. Cinder v jednom kuse zatajovala pravdu princi a lhala mu do očí, a většinou jenom proto, aby nezjistil, že je kyborg. Proč? Protože se za to styděla. Tajit svůj původ, to bych vzhledem k situaci zcela pochopila, ale stydět se, že nemá nohu? Nebo ruku? To podle mě prostě není úctyhodná vlastnost, která by se měla podporovat. Kdyby se Cinder na tu kovovou nohu raději hrdě postavila, ráda, že vůbec může chodit, měla bych k ní rozhodně větší sympatie. Takhle mi kniha přišla poněkud absurdní. Krom toho chování prince Kaie taky nezaslouží dvakrát obdiv. Ze začátku se mi líbil, ale potom začal flirtovat se Cinder, myslel jen na to, s kým půjde na ples, ale hlavně neustále metal ironické posměšky přímo do tváře královny, která by mohla lusknutím prstu vybít celou jejich planetu. To mi hlava nebrala.
Abych nebyla jen kritická, musím pochválit styl psaní a některé zápletky, které mě skutečně překvapily, i když jsem jich většinu odhadla (ale tolik překvapení jsem nečekala, vzhledem k faktu, že jde o retelling). Atmosféra a nápad místa se mi také líbily, bohužel to ale nestačí.
Nechci nikomu brát požitek z knihy, ale to, co jsem zde vyjmenovala, mě opravdu popudilo a mrzelo by mě, kdyby si z podobných počínání bral někdo příklad.


Nevedela som sa akosi prinútiť čítať knihu, lebo tá séria je strašne hrubá, ale som rada, že som si prvú časť prečítala. Zo začiatku som akosi mala problém, no potom sa to čítalo samo, už teraz sa neviem dočkať ako to bude pokračovať :)


Proč mi trvalo tak strašně dlouho, než jsem objevila tuhle sérii?! Absolutně nemám co vytknout, za mě jednoznačně jeden z nejlepších retellingů, co jsem zatím četla. Jsem zvědavá, jak se příběh bude dál vyvíjet a které klasické pohádky si vlastně autorka bere do parády.


Autorčin styl psaní byl rozhodně velmi čtivý, stránky mi rychle ubíhaly pod rukama a nikdy jsem neměla problém se začíst./ . Hlavní postava Cinder byla naprosto parádní, obzvlášť pokud hledáte hrdinku schopnou práce rukama, která není nijak zvlášť krásná. Má spoustu vlastního rozumu, vtipné poznámky a je asi ze 33% kyborg :D. Její kapitoly si zamilujete!/ .
Oproti tomu, části příběhu z pohledu Kaie, pro mě byly utrpením. Tenhle "princ", místo aby řešil poměrně vážné problémy (např. vymírající populace nebo úhlavní nepřítel na jejich území...), choval se jako osoba hodna svého postavení a když už nic, aby alespoň dělal něco pořádného, chodil flirtovat za Cinder (obyčejnou mechaničkou) a nosit jí dárky... Upřímně jsem se divila, jak hezky se mu to vládnutí (ne)dařilo (teď k tomu teda nevztahuju věci, které nemohl ovlivnit)./ .
Ostatní postavy byly poměrně průměrnějšího rázu, ale rozhodně musím vypíchnout Iko a doktora Erlanda, kteří mi byli neskutečně sympatičtí!/ . Zvraty byly jedno velký klišé, každopádně se to kompenzovalo příjemně vymyšleným světem s vážnou nemocí./ . Jo, za mě prostě průměrná dystopie. Do dalších dílu nejspíš pustím, ale nemám tušení kdy... No a doporučení? Jestli toho z YA nemáte mnoho načteno, bude se vám to líbit. Pokud ovšem ano, nejsem si úplně jistá, zda vás to chytí./


Cinder je retelling na Popolušku a musím uznať, že naozaj vydarený. Kniha si ma získala už od prvých strán, kedy mi klesla sánka! Hlavná hrdinka si opravuje svoju vlastnú robotickú nohu!!! Koho by toto nezaujalo, o pár strán vstúpi na scénu princ. Ako inak, krásny a s Cinder si hneď padli do oka. Už len pre to, ako sa tento "vzťah" mohol vyvinúť, som musela čítať ďalej. Učaroval mi Nový Peking a taktiež svet Mesiačanov, ktorý bol perfektne prepracovaný. Už teraz sa teším na ďalší príbeh z tejto série a dúfam, že sa trochu rozvinie dej z konca knihy, pretože bol veľmi otvorený a som zvedavá ako to s Cinder bude ďalej...


Originální nápad i provedení! Sci-fi pro mladší ročníky, možná spíše pro dívky. Přečteno jedním dechem :)


Velmi netradiční pojetí retellingu, které si mě ale získalo. Kniha byla napsaná velmi netradičně, originálně, ale pořád si zachovala to, co na Popelce všichni milujeme. Krásného prince a fakt, že i obyčejná, v tomto případě velmi neobyčejná, dívka toho krásného prince okouzlí. Po přečtení jsem potřebovala nutně další díl. Doporučuji!


Kniha byla super ????
Jediné co mi dosti vadilo byla zápletka, která se značně podobá té ze
"Skleněného trůnu "a tím pádem jsem ji ihned odhadla ????????


Jednoduše skvělá. Hned na začátku chytí a už nepustí i nás, co už nejspíše nejsme cílová skupina. Myslím, že na příběhu si každý najde to své.
4 hvězdy proto, jelikož cítím, že ostatní díly budou ještě lepší. :-)


Skvělé. Originální, poutavé, čtivé, zajímavé a netradiční převyprávění Popelky. Ze začátku jsem si myslela, že kniha bude mdlá, samé cliché, složité IT pojmy, robotika, předvídatelnost. Víc jsem se ani nemohla splést! Příběh se velice rychle rozeběhl, stále se něco dělo. Pojetí příběhu se zlehka dotýká klasické Popelky, ale zároveň se odpoutává od příběhu a vytváří tak úžasný, originální a velice moderní svět. Hlavní hrdinka byla také skvělá. Cinder se nebála, nefňukala, nebyla naivní nebo nesmělá. Konec byl sice trochu předvídatelný, ale to neubírá knize na hodnotě. Moc se těším na pokračování, protože jsem se od Cinder nemohla odtrhnout a chci vědět, jak to celé skončí.


Velmi moderní pojetí tradiční pohádky O Popelce, kdy autorka příběh přepracovala a zavedla čtenáře do světa nových technologií, androidů, kyborgů, přenosných obrazovek a vznášedel. Oceňuji originalitu a i když nejsem cílovou skupinou, tak to bylo milé a oddechové čtení.
Nemůžu uvěřit, že už je to osm let, co u nás vyšel první díl Měsíčních kronik. Abych pravdu řekla, tahle série mě nikdy moc nelákala a původně jsem ani neměla v plánu jí někdy číst. Pak ale vyšli Renegáti a já jsem se tak zamilovala do stylu psaní Marissy Meyer, že mě to donutilo můj dosavadní postoj k Měsíčním kronikám trošku přehodnotit.
Cinder je už druhým retellingem pohádky Popelka, který jsem přečetla, a i když byla Nevlastní sestra vážně skvělá, Cinder jí hravě strčila do kapsy. Přestože byla základní kostra příběhu už předem daná a spousta událostí v knize se tak dala předvídat, autorka zasadila příběh do fantastického a nesmírně originálního světa, který je promyšlený do nejmenšího detailu. Postavy byly skvěle vykreslené, zamilovala jsem si jak Cinder a prince Kaie, tak i spoustu vedlejších postav, třeba Cindeřinu nevlastní sestru Pivoňku nebo androidku Iko (která byla fakt boží a doufám, že dostane v dalších dílech mnohem více prostoru).
Zápletka s epidemií letumózy, smrtelné nemoci, na kterou dosud neexistuje žádný lék, mě opravdu bavila! Určitě by bylo fajn, kdyby autorka v dalších dílech více vysvětlila, jak přesně nákaza vznikla a jakým způsobem napadá lidský organismus. Nějaké náznaky sice padly už v tom prvním díle, nicméně doufám, že to má Marissa Meyer trošku víc propracované…
Na začátku jsem zmiňovala, že jsem si v Renegátech zamilovala autorčin styl psaní. Ten byl sice v Cinder o něco prostší, než jak jsem si ho pamatovala z Renegátů, ale čtivost se mu rozhodně nedá upřít. Knížkou jsem prolítla během dvou dnů a jsem z ní naprosto nadšená! Doufám, že i další díly Měsíčních kronik budou tak skvělé jako Cinder a jsem zvědavá, která série Marissy Meyer se mi nakonec bude líbit víc.