Cinder
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434531/bmid_cinder-WOS-434531.jpg
4
2205
2205
Měsíční kroniky / Mesačné kroniky série
< 1. díl >
Šestnásťročnú Cinder považuje väčšina ľudskej spoločnosti za nepodarené skĺbenie techniky a človeka a jej macocha za neúnosné bremeno. Byť kyborg však má aj svoje výhody – mozgové rozhranie poskytuje Cinder nevšednú schopnosť opravovať veci (robotov, vznášadlá, vlastné nefunkčné časti tela), vďaka čomu sa stane najvychýrenejšou opravárkou v Novom Pekingu. Práve táto reputácia privedie k jej stánku princa Kaia, ktorý potrebuje pred výročným bálom opraviť pokazeného androida. Princ opravu žartovne nazve otázkou národnej bezpečnosti, ale Cinder ho podozrieva, že celá záležitosť je v skutočnosti oveľa vážnejšia, ako je princ ochotný priznať. Cinder túži urobiť na princa čo najlepší dojem, ale so všetkými plánmi je koniec, keď sa jej mladšia nevlastná sestra a jediná ľudská priateľka nakazí smrteľnou epidémiou, ktorá sužuje Zem už celé desaťročie. Macocha obviní z dcérinej choroby Cinder a ponúkne jej telo výskumnému tímu nákazy, čo je „pocta“, ktorú zatiaľ nikto neprežil. Nepotrvá dlho, kým lekári zistia, že ich nový pokusný králik je zvláštny. Má niečo, kvôli čomu sú podaktorí ľudia ochotní aj zabíjať...... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , AktuellOriginální název:
Cinder, 2012
více info...
Přidat komentář
Nečekala jsem, že by se mi to tolik líbilo, ale je to tak a jsem z toho vážně nadšená. Byla jsem ke knize připoutaná už od samého začátku. Líbil se mi ten zmodernizovaný příběh Cinder, autorka to napsala moderně a originálně a hlavně čtivě. Představovala jsem si každý detail místa nebo postavy. Jediné co mě mrzí je to, že tam není lépe dokončený konec, kde by bylo vysvětleno, co se s ní potom stalo.
Musím uznat, že na knihy jsem narazila náhodou (bohužel v té době byli poslední kusy prvního dílu) a byla jsem překvapená jak je kniha čtivá a hlavně originální (není divu, že je v USA tak oblíbená). Málo kdy se vidí, že spisovatelka vezme klasickou pohádku od spisovatelů "Bratří Grimmové" a převtělí je do dystopieckého světa, kdy Vlk nebyl Vlkem, kdy Popelka nebyla Popelkou či Červená Karkulka nebyla Červená Karkulka.
Hlavní hrdinky jménem Cinder, Scarlet a Cress jsem si tak moc oblíbila a jejich princové jsem chtěla mít doma jen pro sebe a nebudu lhát, že bych klidně v tomto světě chtěla moc žít. Celou sérii i s povídkami bych hodnotila 10 hvězdičkami kdyby to šlo, protože tato série nemá žádnou konkurenci na téma Retelling
Vlastně ani nevím, proč mě to bavilo. Nejspíš bych si knihu o kyborgovi nikdy nepřečetla, kdybych na to neslyšela tak skvělé recenze. Teď jsem ráda, že jsem to udělala.
Líbila se mi občas lehce sarkastická Cinder, obyčejný Kai, praštěná Iko i skutečnost, že Cinder neměla dvě zlé nevlastní sestry. Přestože Pivoňka dopadla, jak dopadla. Kniha se četla neskutečně lehce, a i když jsem hlavní "zvrat" tušila už někdy od první čtvrtiny, bylo pár věcí, které mě překvapily. Jako třeba docela otevřený konec. Většina sérií má všechny knihy nějak uzavřeny, tady mi to tak nepřipadalo. Ale rozhodně to nebylo na škodu.
Scarlet je prý ještě lepší, takže se moc těším na pokračování.
O téhle knize jsem slyšela opravdu hodně a kdyby kolem toho nebylo tolik nadšení, asi bych po ní nesáhla. Mám sice retellingy ráda, ale když tahle kniha vyšla, byla jsem zklamaná, protože jsem si říkala, že když je to taková ta technologická scifi (androidi, kyborgové a vesmírné lodě), nebude to nic pro mě. Ale když z toho bylo tolik lidí nadšených, musela jsem tomu dát alespoň šanci. A nelituju.
Chytlo mě to v podstatě od první stránky těmi poněkud poťouchlými odkazy na Popelku (noha místo střevíčku a tak podobně), ale i samotným příběhem. Paralela s Popelkou tam byla, ale ne prvoplánová a ani ten vztah úplně nezabředl do "instantní lásky", ke které zrovna tahle pohádka hodně svádí. Bylo to sice na hraně, ale nepřekročilo to mez.
Bylo tam pár hodně průhledných záležitostí, které se tvářily hrozně tajemně, ale autorka se prozradila tím, že kladla příliš velký důraz na zdánlivě nedůležité věci nebo pověsti, z čehož se dalo okamžitě vyvodit, o co půjde. Ale to mi až tolik nevadilo.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a jsem zvědavá, jakým způsobem se bude příběh rozvíjet dál, když další díly jsou zaměřené na jiné postavy. Jednu z nich už jsme myslím v Cinder letmo zahlédli a o dalších tam byly krátké zmínky.
Kromě toho musím vyzdvihnout netradiční zasazení příběhu do Asie. Diverzita díky tomu o dost vzrostla, protože většina postav (nejspíš s výjimkou Cinder) jsou barevné pleti. A sama Cinder má velké procento těla, včetně některých orgánů nahrazeno protézami, což jí způsobuje potíže a pro příběh je to poměrně zásadní.
Také mě hodně zaujala politická a jazyková stránka světa Měsíčních kronik. Je tam něco nakousnuté, ale spíš to vzbuzuje otázky. Kolik národů a jakým způsobem se spojilo? Jak začalo spojenectví asijských států? Byla jedním z národů, které prakticky vymizely, Čína? Nasvědčuje tomu fakt, že státní zřízení asijských národů je císařství a jména mi zněla spíš japonsky, ale hlavním městem této říše je Nový Peking. Ale to je prostě proto, že jsem na takové záležitosti vysazená a zajímají mě často víc, než samotný příběh (i když tady je to celkem vyrovnané).
Rozhodně doporučuji. Těším se, až se dostanu k dalším dílům.
Mám pocit, že už dlouho mě nechytla knížka hned od první stránky. Obvykle to přišlo s desítkou stránek, ale tady? Tady jsem se zamilovala do příběhu Cinder hned ze začátku.
Obdivuji a zbožňuji převyprávění pohádek, protože mám pocit, že umění je, aby v knize založené na pohádce ty prvky z pohádky zůstaly. Myslím, že je velmi lehké a lákavé se od předepsaných pravidel odpoutat a vytvořit něco zcela odlišného. Ale o to víc je tato kniha úžasnější. I když se to na první pohled vůbec nezdá, všechno z Popelky to mělo. A já miluji Popelku.
Snad jsem jen zklamaná koncem, který byl podle mého příliš useknutý, ale to víc se chci vrhnout na další díly. V podstatě to svůj účel splnilo.
Trochu dobrodružství, trochu fantastiky, trochu romantiky. Pokud si potřebujete odpočinout od běžných starostí, klidně po Cinder sáhněte.
Do Cinder a celkově téhle ságy se mi vůbec nechtělo. Sci-fi není žánr, který bych vyhledávala, spíš se mu naopak vyhýbám. Po přečtení anotace jsem došla k závěru, že tohle nebude nic pro mě a na titul zapomněla. Pak se ale začaly rojit kladné ohlasy, které přicházely i od lidí, do kterých bych to nikdy neřekla. Byla jsem zvědavá na propojení pohádkového příběhu se sci-fi budoucností a řekla si, že dám autorce a jejím knihám šanci. A musím říct, že mě překvapily, a to hodně. Příběh je čtivý, zajímavý, svým způsobem originální, opanuje sympatickými postavami (především hlavní hrdinka si vás podmaní)... zkrátka není nic, co by se dalo knize nějak hodně vytknout. Snad kromě průhlednosti a předvídatelnosti, ale tenhle malý vroubek hravě vyváží všechny další klady. Přiznání inspirace v pohádkách je velmi zajímavé, protože svým způsobem víte, jak příběh skončí, ale nevíte, jak bude vše zakomponované právě do tohoto konkrétního příběhu. Cinder si mě získala a já ji rozhodně můžu doporučit i těm, kteří žánr sci-fi zrovna dvakrát nemusí, protože tady je předkládáno opravdu velmi dobře stravitelnou formou.
Úžasná kniha! Sice mne ke konci šíííleně naštval Kai, ale i tak je kniha dokonalá. Četla se vlastně sama. Vzhledem k tomu, že sci-fi jako knižní žánr úplně nejradši mne dílo opravdu mile překvapilo. Druhý díl Scarlet už mám doma a nemůžu se dočkat, až si ho přečtu :)
Knihy už mám doma všechny.
Nejdříve se mi do toho moc nechtělo, protože děj se odehrává v Asii a řekněme si na rovinu, kdo není tak trochu rasista a představa hlavní šikmooké hrdinky mě docela děsila.
Ale chyba lávky! Cinder je naprosto skvělá a ani není šikmočko! A i děj v Novém Pekingu jsem velmi přivítala. Autorka si hezky pohrála s příběhem Popelky a zasadaila jej do scify/postapo. světa. Opravdu jsem knihu zhltla za jeden večer.
Postavy mají hlavu a patu. Princ Kai je snesitelný a i docela zábavný.
Cinder má skvělý vztah s jednou z nevlastních sester...což je ohromě hezké. Spousty tajemství ohledně Cinder a utopie měsíčních sousedů.
Do knihy jsem se zamilovala.
Avšak konec první knihy mě strašně rozesmutnil. Naivně jsem si myslela, že princ přinese své Popelce střevíček a odnese ji na bílém koni do svého hradu. Zvonec a konec, žili spolu šťastně až do smrti... Vůbec ne.
Odpočinková četba. Pohádkové sci-fi s poměrně dobře vystavěným příběhem. Neohromí, neurazí. Tedy pokud od toho nečekáte víc než oddechové čtení pro "náctileté". Já si to moc užila!
Stydím se za to, že jsem se k této sérii dostala až teď. Je mi téměř 34 let a já jsem propadle kouzlu měsíčních kronik. Nechápu!
Nejdříve jsem si říkala, proboha, co to sakra čtu? Jenže pak si mě kniha neskutečně podmanila a já jsem byla ztracená.
Více v recenzi v záložkách - Knižní deníček
CINDER JE SUPER MECHANIČKA. Je to hrozně čtivé, takže otevřete a o hodinu později zjistíte, že jste nkde za půlkou. Trochu jsem se bála, že se mi nebude druhý díl Scarlett líbit, ale pravda je opak. Zatím nejsem ani v půlce a fakt se mi líbí. Líbí se mi že ve druhym díle se kapitolu autorka věnuje Scarlet a v další zase Cinder.
Tady ta série je ÚŽASNÁ. Čtuji jako e-knihu, je to dobrý, ale knížka je knížka.
Tak tohle mě naprosto dostalo! Bez doporučení bych do toho nikdy nešla (díky, Neb!) a rozhodně nelituju! Neskutečná lehkost, úžasný gejzír nápadů a navíc moc hezký překlad. A jako třešinka na dortu napětí až do úplného konce.
Začala jsem tuto knížku číst s velkou nedůvěrou, nejsem skalní příznivce klasických pohádek, trocha obměňování mi nevadí, ale Popelka jako kyborg mi přišlo jako něco, co už překročilo všechny meze. Do knížky jsem se tak s části pustila hlavně kvůli zvědavosti.
Musím konstatovat, že hlavně v první půlce, mi to přišlo jako šílená splácanina. Postupně jsem se do toho trochu vžila a pochopila jsem, že autorka to má přece jen trošku promyšlené, což u mě knížku o něco zvedlo. Nějak se ale nemůžu zbavit dojmu, že mi tenhle dystopický svět vůbec nesedí.
Další co mě na knížce trochu odrazovalo byla hrozná předvídatelnost, všechny pohnutky se daly snadno odhadnout a žádné velké zvraty se nekonaly, protože jste už od první zmínky věděli, že tohle je tenhle a tak vás pak samotné potvrzení nešokovalo.
Pak taky stojí za zmínku postavy, které mi vůbec nepřirostly k srdci. Asi se mi vlastně nezamlouvala ani jedna.
K dobru tomu dávám, že je na tom vidět, že je to součást něčeho většího a že se to dalo docela lehce číst. A hlavně to, že se to příběhem Popelky inspirovalo jen letmo.
Pro mě je to tedy čistý průměr, šanci dalšímu dílu, ale dám.
Řeknu to asi takhle...Šla jsem spát ve čtyři ráno, protože jsem se od knihy nemohla odtrhnout a musela jsem nutně vědět, jak příběh Cinder dopadne.
Děj byl tedy velice poutavý a to od začátku až do konce. Sice jsem tak nějak tušila, jak vše dopadne, ale vůbec mi to nevadilo a nakonec jsem byla koncem překvapena. Hlavní postavy jsem si od začátku oblíbila a stejně tak spojení s pohádkou Popelka.
Knihu tedy určitě mohu doporučit!:)
Knihu jsem si chtěla přečíst hned, co vyšla, ale nějak se mi do toho vůbec nechtělo, až teď po pěti letech, co vyšla, jsem se do ní začetla a moc příjemně mě překvapila, krásně se četla. Zařadila bych jí k těm lepším fantasy knížkám, které určitě stojí za přečtení. Moc se těším na další díl. A doporučuji všem, kteří hledají napínavější odpočinkové čtení.
Je to jako příběh, který každá holka zná, ale přesto jinou podobu má. :)
Po re-redingu stejné pocity, jako když jsem Cinder četla prvně.
Je úžasné, jak moc je tahle knížka čtivá (až je to na obtíž - třeba když kvůli tomu, že nemůžete přestat číst nestíháte autobus). Cinder je plná emocí, napětí a zvratů a přesto jste schopni ji přečíst jedním dechem ❤
Každopádně knihu doporučuju všem ❤
Člověk by řekl, že je ve svém věku už dost starý na pohádky... Ale opak je pravdou :) Začetla jsem se a nevnímala okolí, protože knížka je napsaná velmi čtivě, moderně a scifi, to je moje :) Sotva jsem ji dočetla, vrhla jsem se na další a další díl..... Moc krásné, doporučuji :)