Scarlet
Marissa Meyer
Měsíční kroniky série
< 2. díl >
Když Byla Scarlet Benoitová malá, opustili ji oba rodiče a byla poslána na vychovávání k babičce. Nyní je jí osmnáct a je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jedinou blízkou bytostí na světě. Až do dne, kdy babička náhle zmizí a Scarletin život se obrátí vzhůru nohama. O dva týdny později se Scarlet snaží vydělat si na živobytí na jejich malé farmě, když vtom se objeví její ztracený otec, zbitý a blouznící. Scarlet se od něj dozví, že ho mučil jakýsi gang samozvaných strážců pořádku... který dosud stále drží v zajetí Scarletinu babičku. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, který navštěvuje místní hospodu. Ačkoli se Scarlet je nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, z něhož čpí potíže na sto honů, ví, že potřebuje Vlkovu pomoc, aby našla únosce své babičky. To ale ještě Scarlet netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly...... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Scarlet, 2013
více info...
Přidat komentář
Z Měsíčních kronik jsem upřímně moc nadšená. Cinder byla skvělá, Scarlet je ještě lepší!
Při čtení anotace jsem si myslela, že celá kniha bude jen o Scarlet; moc mě potěšilo, že autorka pokračovala s dějovou linií i u Cinder. Příběh Scarlet a Vlka byl rozhodně zajímavý; líbí se mi, jak Marissa Meyer do příběhu dokáže velmi originálně vložit ty prvky pohádky, ke které se daná kniha vztahuje. Zatímco v prvním díle se jednalo o Popelku, tady šlo o originální podání Karkulky. V knize bylo dost napětí, akce, zvratů a trochu i té romantiky, bez které by to nejspíš nebylo ono. Příběh nebyl tolik předvídatelný jako u předchozího dílu, což je další plus. Autorka rozvíjela hned tři dějové linie. Ke konci se mi moc líbilo propojení dějových linií Cinder a Scarlet, byla to krásná gradace.
Nové postavy mi byly od začátku sympatické. Scarlet je nebojácná, obětavá a odhodlaná zachárnit svou babičku za každou cenu, neváhala by se pro její záchranu vzdát všeho. Její povahu jsem obdivovala a ve své podstatě záviděla. O Vlkovi jsem zpočátku nevěděla, co si mám myslet. Byl takový tajemný a jeho úmysly nebyly hned zřejmé (to ostatně nebyly ani v polovině knihy), nicméně už při jejich prvním setkání jsem vytušila, že budou se Scarlet spolu. Cindeřin nový parťák Thorne byl správný. Byl tak moc otravný a ne vždy tak vtipný, jak by možná chtěl, že mi občas lezl na nervy stejně jako Cinder. Některé jeho výroky byly skvělé a zpestřovaly děj; nejvíc mě dostávaly jeho poznámky v situacích, kdy to nebylo zrovna na místě. Jeho postava se autorce opravdu moc povedla. Na kapitoly vyprávěné z pohledu Kaie jsem se vždy těšila. Tohohle hrdinu mám moc ráda a soucítím s ním. Pro bezpečí Země je ochotný udělat cokoliv, i když to znamená, že sám bude trpět. A nakonec musím zmínit Iko - ta je stále stejně skvělá!
Nejvíc se mi líbí to, s jakou lehkostí se autorčiny knihy čtou. Strany opět ubíhaly tak, že jsem to ani nestačila zaznamenávat. Těch bezmála 450 stran jsem měla přečtené za chvíli; vůbec by mi nevadilo, kdyby jich bylo víc. Občas se mi zdálo, že se v knize nic neděje nebo děj ubíhá příliš pomalu (například cestování Vlka se Scarlet v lese či cesta Cinder a Thorneho v lodi), ale samozřejmě je jasné, že akce nemůže být na každé straně; na konci té akce zase bylo až až. :)
Opravdu se těším na třetí díl. Nemůžu se dočkat, až se k Cinder a Scarlet připojí i Cress!
Skvělý druhý díl Měsíčních Kronik.
Scarlet nám jako hlavní přivedla do cesty několik skvělých nových postav:
Scarlet jako hlavní postava tohoto dílu byla nesmírně sympatická a její bojovnost a odhodlání dodalo příběhu potřebnou akci a napětí.
Vlka jsem si zamilovala od začátku až do konce a to samé platí i o jeho vztahu se Scarlet. Tento pár se mi k sobě nesmírně hodí a nemohu se dočkat pokračování i jejich příběhu.
Thorne je také skvělá nová postava - je tak otravně (ne)vtipný, že na jednu stranu člověk chápe Cindeřinu úlevu kdykoliv je kapitán/kadet zticha, ale stejně je nemožné si ho také nezamilovat.
Příběh jako samotný byl opět skvělý a originální. Dozvěděli jsme se více o hrdince z předchozího dílu a její propojení s hrdinkou tohoto dílu. Tento díl také vysvětlil mnoho toho, co zůstalo otevřeno od předchozího.
Také jsem nesmírně uvítala střídání pohledů postav, které oživilo příběh a čtenář se tak ocitnul v několika dějových linkách najednou.
Tento díl překonal Cinder a již nyní se třesu nedočkavostí, až se mi dostane do rukou další kniha z této skvělé a jedinečné série.
DOPORUČUJI! :)
Druhý díl se mi četl o něco hůře než ten první a v knize mě víc bavila linka Cinder. Přesto patří Měsíční kroniky určitě k tomu lepšímu, co YA literatura nabízí a sama jsem zvědavá na pokračování.
Původně jsem myslela, že každá postava bude mít svůj díl a potom se nějak sejdou na společném mejdanu. Takhle propojený děj se mi moc líbil. Takže mohu říct jediné. Kniha je jenom pro ty, které bavil i první díl. A těm samým lidem je jasné, že třetí díl bude taky hitovka.
Od knihy jsem si nejdřív tolik neslibovala, protože "Cinder" byla fajn, ale nezaujala mě dost na to, abych prahla po pokračování. Pak jsem ale začala číst a za chvíli mě kniha úplně pohltila. Přečetla jsem ji jedním dechem, zamilovala se do celého příběhu, do postav a hned jsem běžela pro další díl. Je to hezky a čtivě napsáno, kniha je vtipná a promyšlená a má sympatické postavy. Scarlet je z nich asi moje nejoblíbenější, protože mě charakterem zaujala nejvíc a je mi o dost sympatičtější než Cinder a Vlk je samozřejmě naprosto k sežrání. Taky se tam objevuje Thorne, jehož slovní přestřelky s Cinder jsou na celé sérii jedna z nejlepších věcí. Možná to nehodnotím zrovna objektivně, ale nemám co vytknout.
Karkulka, jak ji neznáte. No dobře, tak ne docela Karkulka, ale Scarlet inspirovaná Karkulkou. Zlý Vlk není zas tak zlý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Teď můžeme už jenom doufat, že jim to nakonec všechno klapne, Cinder usedne na trůn a všichni budou žít šťastně na věky věků.
Ze začátku mi to přišlo až přehnané. Další pokus o předělání pohádky? Měla jsem chuť se tomu příběhu vysmát. Pak to ale nabralo takový směr, kdy jsem hltala stránku po stránce a nemohla se dočkat konce. Teď si říkám, že by z toho mohla vzniknout další filmová pecka!
Scarlet byla o trošinku slabší než Cinder, ale opravdu téměř neznatelně. Příběh se začíná zamotávat, protože kniha nyní vypráví příběh dvou postav - Cinder i Scarlet. Každopádně, krásné převedení Červené Karkulky do sci-fi. Scarlet je drsňačka s pistolí pod mikinou, která si ničeho nebojí a i přesto je naivní. Vlk, který svádí vnitřní boj sám se sebou je sám o sobě úžasná postava a zamilujete si ho. Není co dodat, Měsíční kroniky jsou jedna z mých nejoblíbenějších sérií.
O level lepší než jednička! Ne-li ještě o víc. Z dvojky jsem nadšená, vedle ní vypadá první díl jako pouhé nastínění děje. Druhý díl byl propracovaný, úžasně čtivý a vůbec mi nepřišlo, že by byl pouze pro náctileté :-)
Super pokračování i když s novou hrdinkou Scarlet tak se i tak vyvíjí příběh i s Cider, kapitoly se prolínají takže za mě dobrý od každého kousek a závěr famózní takže šupky na další díl.
Za mě je tato série překvapení roku. Jsem si myslela, že už ty další díly nebudou tak fajn, ale právě naopak bylo to boží, boží, boží, boží a ještě jednou boží! Doufám, že když jsem se do prvních dvou dílů zamilovala Cress a Winter nebude zklamání.
Ani druhý díl mě nezklamal a pořád jsem z celé série příjemně překvapení, protože by mě nikdy nenapadlo, že mě to tak chytne. Ano je to pohádka a určitě t není šálek kávy pro každého, ale zatím se mi zdá že je to výborně vymyšlené a opravdu napínavé tak snad se to v dalších dílech nepokazí. :)
Jedním slovem úchvatné. Četla se jedním dechem.
Autorka dokáže velice poutavě vyprávět děj, který má neuvěřitelný spád. Scarlet byla skvělá, trochu mi připomínala mě samotnou, akorát já nemám ani z poloviny tolik odvahy jako ona. Moc se mi líbilo, že se propojovalo více dějových linií - bála jsem se, že kniha bude jen o Scarlet, ale jak se ukázalo, na staré známé postavy se zde nezapomnělo.
Královna Levana je teda pěkný kvítko. Už jí nemám zdaleka tak ráda jako v knize Nejkrásnější. To, co provádí, a proč to provádí, je prostě strašné. Hned jak se v knize Nejkrásnější začaly šířit fámy o tom, že princezna Selene žije, a hned jak začala Cinder ve své knize snít o rozžhaveném lůžku a jak se odlišovala od ostatních kyborgů, věděla jsem, že je to ona. Je mi jí ohromě líto. Lidé jí nesnášejí a bojí se jí, ale přitom si to ona sama nevybrala. Nechtěla být ani měsíčňanka, ani kyborg, ani princezna, ale musí být bohužel všechno. A jsem si jistá, že s pomocí Scarlet a ostatních se jí podaří Levanu svrhnout.
Iko je asi to největší zlatíčko z celé série. Nejde si ji nezamilovat, asi jako Pivoňku. A Kai? U hvězd, jak mě je toho kluka líto. Je v podstatě ve stejné pozici jako Cinder. Musel se stát císařem a vládnout, aniž by se o to prosil. Nedokážu si představit, jak těžké to pro něj celé musí být, a teď navíc s Levanou po boku. Ten chudák si to nezaslouží. Nevím proč, vždycky jsem tak nějak byla víc na klučičí postavy. Thorne je prima chlapík, který je v tom všem tak trochu nevinně, ale zkrátka tam patří. Hrozně se mi líbí, jak navzájem s Cinder dělají, že se nemají rádi a jak se stále pošťuchují, ale přitom se o sebe navzájem opravdu starají. A Vlk, no tak to je kapitola sama o sobě. Žrala jsem ho od začátku do konce, a budu ho žrát i další dvě knihy. Vlci jsou moje nejoblíbenější zvířata, takže určitě chápete, proč mi tak přirostl k srdci.
Moc se těším na další díl! Tahle série je úžasná.
Červená Karkulka. Kdo by tu pohádku neznal? Ale tady je Vlk perfektní postava. Moc se těším na další knihu.
Bomba! Nové postavy úplně super! Thorneho jsem ze začátku považovala za úplného idiota, ale pak byl moc fajn. Vlk, o tom ani nemluvě... zhruba v polovině knihy jsem chtěla skočit do tý knížky a vlastnoručně ho uškrtit, ale na začátku a na konci byl taky fajn. Pohledy na Scarlet mě nejvíc bavily, ale pohledy na Cinder mě taky bavily. :)
Skvělá kniha. Nevěřila jsem, že to bude lepší než Cinder, ale opak je pravdou. Jsem neskutečně ráda, že se autorka rozhodla věnovat jak té nové dějové linii, tak i té z předchozího dílu.
Postavy jsou sympatické a dokázala jsem se s nimi sžít, i když je kniha vyprávěna z pohledu třetí osoby.
Stránky ubíhají před očima a příběh je mnohem propracovanější, domyšlenější a napínavější. Je to opravdu jedna z nejlepších sérií, kterou jsem kdy četla.
Stojí to za to.