Měsíční svit nad Paříží
Jennifer Robson
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320393/bmid_mesicni-svit-nad-parizi-y3O-320393.jpg
4
95
95
Píše se rok 1924 a do Paříže, vzpamatovávající se z hrůz první světové války, přijíždí mladá londýnská aristokratka Helena Montagu-Douglas-Parr. Osmadvacetiletá žena prožila nejen fatální onemocnění, ale i zrušení zasnoubení ze strany vyvoleného muže, což ji mezi urozenou anglickou společností naprosto znemožnilo. S povolením rodičů se zapisuje do ročního kurzu na pařížské výtvarné akademii a ubytovává se u své volnomyšlenkářské tety. Doufá, že v anonymním prostředí si oddechne od neustálých pomluv a že se jí podaří splnit si dětský sen – stát se malířkou. Město, vstávající z popela jako bájný Fénix, však přináší daleko silnější zážitky. Helena je rychle vtažena do světa ztracené generace a v kruhu amerických krajanů se setkává s avantgardními malíři, spisovateli i žurnalisty. Mezi nimi potkává Sama Howarda, novináře, pracujícího pro Chicago Tribune. Inteligentní a vzdělaný Sam, válečný veterán s pohnutou minulostí, ji fascinuje víc než jakýkoliv jiný muž, kterého dosud potkala. Ze společenského hlediska je to však naprosto nevhodný partner. Helena si ovšem uvědomuje, že i ona se mění. Dobře vychovaná anglická dívka, kterou kdysi byla, svědomitá, poslušná a vědoma si svého společenského postavení, je navždy pryč. V tónech jazzové hudby zvolna odplouvá starý svět a Helena musí najít nový smysl života i místo, kam patří.... celý text
Přidat komentář
Příjemný román, který nabízí vše, co se od něj čeká - peníze, dobu, módu, vztahy...
Po knize jsem sáhla kvůli překrásné obálce a svého výběru nelituju. Svit je příběh, o kterém přesně víte kam jde --- je to ale naprosto nedůležité, protože se nakonec nesoustředíte ani tak na příběh samotný, jako na pocity, které ve Vás čtení vyvolává. Skoro cítíte zasychat čerstvou barvu na Helenině plátně, slyšíte francouzskou hudbu a vidíte tu krásu, kterou Paříž nabízela ve dvacátých letech minulého století. Vždy jsem patřila mezi obdivovatele této dekády, ovšem dnešní kniha mě popohnala k dalšímu čtení podobných knih, kterých mi autorka velkodušně našla nemálo. Smekám před detaily a precizností jejího psaní, rozhodně si vyhledám další její díla a nemůžu se dočkat dalšího podobného čtení..
Konec první světové války zemíchal mnoha osudy a toto se dotklo i anglické dívky Heleleny, vychovávané v puritánské šlechtické rodině. Podle bontonu byla v osmnácti letech zasnoubena s člověkem kterého skoro neznala, ale vyhovoval její rodině. Válka zpřetrhla i tyto vazby a z Heleny se stala starší opuštěná dívka, obklopena pomlouvačnými jazyky. Na pomoc jí přišla teta Amélie žijící v Paříži a Helenin svět se otočil nejméně o stoosmdesát stupňů.
Sice stále trochu zakřiknutá, ale přijímající tetiny rady, seznamuje se s její, kulturně zaměřenou společností, navštěvuje roční malířskou školu, kde navazuje nová přátelství. Setkává se Ernestem Hemingwayem, v jiné společnosti pak s Geraldem Fitzgeraldem.
Během studia se seznamuje s americkým novinářem Samem, ale bojí se přiznat svou náklonost k němu. Až když odmítnutý Sam opouští Francii a vrací se do Ameriky, překoná Helena všechnu svou bázlivost a vydá se do Ameriky za Samem. Příběh byl na jednu stranu jednoduchý, ale hodně jsem se ve vzpomínkách vrátila do Paříže, hezky se to četlo, až asi na čtyři chyby, možná překladatelské, možná tiskařské. Krásná obálka.
Na této knize mne oslovila již sama obálka knihy ... půvabná dívka se zamyšleným výrazem, ve kterém je odhodlání vše zvládnout - a vlastně tohle všechno koresponduje s celým příběhem Heleny. Četba se už pak jen sama odvíjela jako by vše bylo psáno myslí, se kterou souzním. S Helenou jsem prožívala první nádech svobody při cestě vlakem ... pak setkání s tetou A, poznání se s přáteli, jejich jednotlivé životní peripetie. Příběh se odvíjel naprosto nenásilně a v poklidu. Pěkné čtení i pro ty, kterým tématika Paříže a Francie až tak nic moc neříká. Doporučuji k přečtení.
Knihu jsem zakoupila hned z několika důvodů. Prvním byl název knihy, neboť vše, kde se objeví slovo Paříž, si okamžitě získá mou pozornost. Po přečtení úryvku z knihy na zadní straně, se našly další důvody, jako například zájem hlavní hrdinky o výtvarné umění, které mne přiměly knihu zakoupit.
Přiznávám, že prvních několik vět v Prologu mě tak trochu vylekalo a zaváhala jsem, ale teď už vím, že by to byla velká chyba, kdybych knihu odložila. Po dočtení knihy, před krátkou chvílí, jejího zakoupení rozhodně nelituji a jsem přesvědčená, že si ji za nějaký čas přečtu s velikou chutí znovu!
Úžasně pohodové a oddychové čtení!
Lituji, že ji mám přečtenou ani ne za den..
A pak snad ještě jisté zklamání nad obalem knihy, který svádí k představě hrdinů ze starší doby. Škoda, že nebyl použit obal z cizojazyčného originálu knihy, který mnohem více odpovídá době, v níž se děj odehrává.
Závěrem už snad jen to, že autorka Jennifer Robsonová se tímto titulem zařadila mezi mé oblíbené.
Knihu jsem dostala jako dárek a líbila se mi. Pravda ale je, že druhá polovina knihy byla lepší. SPOILER: S Helenou jsem prožívala její první opravdovou lásku a doufala, že nakonec zůstanou spolu. Samovi jsem měla za zlé, že ji pořád tak odháněl a o to více jsem byla ráda, že kniha končila happyendem.
Pro milovníka Francie a historie krásná kniha.
Moc se mi líbil ten propastný rozdíl mezi "starou dobrou Anglií" a novou Paříží.
Helena Je vychována mezi nejvyšší anglickou šlechtou, ale po zrušeném zasnoubení a nemoci přehodnocuje svůj život. Odjíždí sama bez gardedámy i komorné (považte) až do Antibes a poté do Paříže studovat na prestižní malířskou školu.
Setkává se se spoustou umělců, spisovatelů a hledá své štěstí a místo na slunci.
Přišlo mi úsměvné, že je Heleně 28let a považuje svůj život za promarněný a cítí se stará na rodinu i děti. A ta její roztomilá naivita, když ve 28 letech dostane první pusu :)
Příjemné pohlazení před Vánoci. Chodila jsem s Helenou kolem Sieny, viděla Notre-Damme, Eiffelovu věž i Montparnass...
Těšila jsem se, podle anotace to mohlo být zajímavé. Jenže jsem místo toho četla sladký příběh o velikém malířském trápení mladé umělkyně v Paříži a její lásce k synáčkovi továrníčka. Jinak tam nic moc nebylo - papá, mamá, opulentní večírky (s umně zakomponovanými slavnými jmény, patrně pro zvýšení efektu), drahé róby, fůra peněz a pro mě dost nepochopitelné "starosti".
Knížku jsem dostala jako dáreček, byla jednodušší, taková milá oddechovka. Kouzelná knížka z minulého století s krásnou obálkou.
Romantická pohádka zabalená do zvláště vyvedené půvabné obálky, jež asi nejvíce naláká na čtení této knihy.
Pěkný, nenáročný román nás zavede do Paříže dvacátých let minulého století, prostředí umělecké bohémy. Líbilo se mně, jak autorka velmi lehce vpravila do příběhu i skutečné postavy představitelů ztracené generace.
Román je hodně podobný Pařížskému polibku, který ale je, z mého pohledu, dějově pestřejší. Nicméně, jako nalákání na návštěvu Paříže.....více než dostačující :-).
Příjemný román z období dvacátých let. Příběh se hezky čte, některé dějové linky se dají dopředu odhadnout, jindy postavy překvapí. Kniha rozhodně neurazí a pro deštivé odpoledne je to hezké počtení.
Tato kniha mě zaujala svou krásnou obálkou. Když jsem si ji přečetla byla jsem okouzlena. Miluji prostředí historické Paříže, vyskytující slova ve francouzštině mě potěšila též. Děj byl zajímavý a ne vždy předvídatelný, jednalo se o jednoduší a odchové čtení. Velmi zajímavé mi přišlo zakomponování reálných postav do děje a následné povídání o ztracené generaci na konci knihy byla opravdu velmi obohacující. Knihu hodnotím kladně a vřele doporučují všem milovníkům Francie.
Moc pěkný, lehce čtivý, nenáročný. Zhltla jsem to za dva dny. Pro někoho, kdo má rád Paříž jako já, bylo super číst si francouzský názvy a představovat si kde to je. Obohacený ještě o známý autory, což bylo taky velice příjemný. Jako odpočinkový nepřeslazený román vřele doporučuju.
úžasný obraz bohémského života 20. let, nic urážlivého nebo pobuřujícího. Líbilo se mi, že si autorka dala tu práci zapracovat do příběhu i známé postavy té doby (Fitzgerald, Hemingway). Na konci knihy se pak nachází detailnější popis té doby včetně zdrojů pro další četbu.
Tak to byla velmi příjemná, pohodová a hlavně nenáročná knížka, nasátá poklidnou atmosférou s přídavkem něžné romantiky. Záleží na čtenáři, co od knihy čekává, tento bohémský pařížský příběh byl pro mě odpočinkem od spousty thillerů a detektivek, takové zklidnění emocí a čtenářské duše...
Také oceňuji krásnou obálku knihy, kochám se jí ještě teď :-)
A takovou skvělou tetičku Agnes bych si také moc přála :-)
Když jsem byla na autogramiádě Patrika Hartla, neodolala jsem a tajně se prošla celým Neoluxorem. Inkognito jsem byla až do chvíle, kdy mi sympatická slečna pokladní podávala zařízení na platební karty, abych zadala svůj pin. Měsíční svit nad Paříží mě na první pohled zaujal svou obálkou. A na ty já si prostě potrpím. Ale to už víte. Anotace taktéž zajímavá a tak se mnou knížka spolu s několika ostatními odjela z Prahy domů.
Příběh se odehrává v období po první světové válce. Helena je mladou nadějnou malířkou z vysoce postavené rodiny, která se po dohodě se svým snoubencem rozhodla své pětileté zasnoubení zrušit. Pro společnost je toto rozhodnutí šokující a své opovržení dává Heleně výrazně pocítit.
Helena se proto vydává na roční pobyt do Paříže, kde žije pod střechou své volnomyšlenkářské tety a pravidelně navštěvuje malířskou akademii. Ve Francii poznává mnoho nových lidí, mezi nimiž se postupem času najde i několik opravdových přátel. A nejen to.
Tuhle knížku jsem brala do rukou po Atlasu mraků (David Mitchell) a Dvou slovech jako klíč (Josef Formánek), coby oddechovku. Zpočátku se příběh jevil přesně tak, jak jsem si ho představovala. Kapitoly dlouhé tak akorát, text byl příjemně nenáročný, prostředí a historické období podle mého gusta....ALE!
Někde kolem sté stránky už mi text začínal být mírně proti srsti, po polovině jsem začala oddechovat, ke konci už jsem úpěla nahlas a DOKONCE protočila několikrát oči v sloup!
Říká se mi to těžce, leč musím upřímně přiznat, že mě knížka prostě nedostala. Pokud ji mám shrnout jako celek, byl pro mě tento příběh poněkud nevýrazný, s přibývajícími stránkami snadno rozklíčovatelný a některé monology na mě působily dokonce tak nějak....vyumělkovaně. A co mi nesedlo už vůbec, byl způsob zapojení skutečně existujících literátů té doby do příběhu. Snažila jsem se pochopit autorčin záměr prostřednictvím přečtení závěrečných dodatků ke knížce, ale nepovedlo se.
Plus bych dala obálce, lehkosti s jakou je napsaná a pasážím, ve kterých autorka líčí pobyt včetně dění na malířské akademii, malířské techniky nebo práci s jednotlivými výtvarnými potřebami.
Nemyslím si, že by knížka byla úplně příšerná, rozhodně jsem měla v ruce mnohem horší kalibr, ale mě bohužel neoslovila. Byť se zdála být slibná. Doporučila bych ji čtenářům (čtenářkám zejména), kterým nevadí jednoduše napsané romány s velkou dávkou romantiky. Věřím, že si knížka dovede najít mezi knihomoly své obdivovatele, můj obdiv však nezískala.
Štítky knihy
umění Francie Paříž 20. léta 20. století meziválečné období (1918-1938)
Nedočetla jsem, bylo to ještě větší utrpení než Malířka z Benátek. Nejdříve nudné prostředí upjaté anglické aristokracie, následně cesta vlakem, kde si hkavní hrdinka konečně užívá svobody, pak bohémská tetinka... Nesedl mi styl psaní a množství vykřičníků, které byly snad všude.