Měsíční údolí
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68121/bmid_mesicni-udoli-nvi-68121.png
4
59
59
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1936 , Tisk ZlínOriginální název:
The Valley of the Moon
více info...
Přidat komentář
Když jsem si přečetl Měsíční údolí, pochopil jsem, proč byl Jack London pravidelně vydáván v Sovětském svazu. Druhá, vnitřní část knihy, je vylíčením stávky v Oaklandu a jsou tam dobře popsány motivy jednotlivých postav a jejich postoj ke stávce. Třetí část je pak dle mého mínění nvodem, jak se vytrhnout z nuzných městkých podmínek a nastartovat novou kariéru na venkově. Možná to byl v té době opravdu potřebný návod mnoha nezaměstnaným či pracovníkům s mizernou mzdou.
Kniha má taky dost autobiografických rysů. Vždyť v Měsíčním údolí na popsaném místě sám Jack London s manželkou žil. Sám sebe pak London popsal v knize jako postavu chlapce, který rybaří v zálivu a stráví se Saxon jeden den.
Pro mne nejslabší kniha od Jacka Londona, kterou jsem četla, určitě se k ni nebudu vracet. Co mne zaujalo, byl pohled na Indiány ještě před sto lety, běloši si vůbec nepřipouštěli, že oni jsou ti vetřelci a že původní obyvatelé jen brání svou zemi, pro ně to byli jen vrazi, kteří jim brání v získání dalšího území pro farmy. Bohužel zde také London ukazuje přístup nových Američanů k půdě, jen vyždímat a jít dál.
Trochu mi to přišlo, jako, kdyby každá ze tří částí byl jiný žánr, první část v podstatě červená knihovna, vůbec mi to k Londonovi nesedělo. Druhá část mi přišlo skoro budovatelský román ve stylu Jana Drdy, moc jsem se nebyl schopen ztotožnit s morální povinností se zúčastnit stávky a kdo na to má jiný názor, je stávkokaz a je třeba mu lámat ruce, aby nemohl pracovat. Až třetí část a hledání vysněného měsíčního
údolí byl podle mě typický Jack London, popis nádherné krajiny, trochu romantiky se šťastným koncem, povídky z dalekého severu mi asi sedí více, toto je takový průměr, špatné to nebylo, ale vyloženě super taky ne.
Nádherný, poučný príbeh. Láskavá, nekonečne dobrá Saxon vo mne prebúdza ako v žene všetko dobré. Milujem týchto starých amerických spisovateľov. Vedia písať o ťažkostiach svojej krajiny s veľkou láskou.
Mám Jacka Londona na pomyslném žebříčku spisovatelů hodně vysoko. Tohle ale nebyla kniha, která by mě nadchla a ke které bych se někdy znovu vracel, například jako to dělám s Tulákem po hvězdách nebo Martinem Edenem. Hlavní myšlenka příběhu, tak jak jí chápu já, byla určitě zajímavá. Nicméně většina knihy na mě působila jako červená knihovna. Hlavním hrdinům vše vychazí a je celkem jasné, že kniha směřuje k happyendu. Kdyby kniha měla o třetinu méně stran, příběhu by to dle mě jistě neuškodilo.
Ze začátku mi kniha přišla zajímavá a napínavá, ale jen do chvíle, kdy se vydali na cestu hledat své vysněné údolí. Sice krásné popisy krajiny a tehdejšího způsobu života, ale už poněkud nudné a příliš idylické.
I když nesnáším milostný příběhy, tohle byla moc hezká knížka, protože Jack London je King.
Jack London už jako vyspělý spisovatel, přes drsnost první části zůstává romantikem. Čekal jsem, kdy se něco zvrtne, ale nedočkal jsem se. Pěkný příběh, který přibližuje Ameriku na začátku 20. století jednak z pohledu bouřlivých měst a pak z pohledu venkova. Je to takové romantické "road movie". 75-80%, 26. 1. 2020.
Někdy je příjemné přečíst si pozitivní knihu. Četla se dobře, ale Billy mi svojí agresivitou a umanutou neempatičností ke všemu kolem nebyl sympatický, to je u hlavních postav pak problém. Dalo by se říct, že je román knihou o zemědělství, popisy způsobů hospodářství byly ale zajímavé, stejně jako sledovat cestu Billyho se Saxon za vysněným cílem.
Pěkná pohádka pro dospělé. První část poněkud zajímavější, ta druhá polovina o hledání vysněného údolí je také pěkná, ale asi až moc bezstarostná a idilická.
Na Londonov štandard slabá kniha, ale stále dosť dobrá. Rozoberá mnoho rozličných tém: manželské šťastie, depresia, hospodárska kríza, ekonomika, optimálne poľnohospodárstvo, možnosti, ako viesť čo najlepší život, blahodarný účinok prírody na dušu, box a jeho morálnosť, poézia, davové a pudové správanie... Táto pestrosť jej dodáva plastickosť a uveriteľnosť. Niektorými prvkami mi to trochu pripomenulo Martina Edena, napríklad zničujúca drina práce v práčovni, vzťah muža s o dva roky staršou ženou – ale dej sa tu vyvíja úplne inak. Ba možno – na Londonove pomery a tiež realitu – až príliš idylicky. Nepochopila som, prečo sú na vidieku k hrdinom všetci takí neuveriteľne vľúdni a dobrí, až na jedinú výnimku v podobe nočného strážnika. Kniha jasne a možno až trochu príliš jednostranne predkladá myšlienku, že mesto je zlo a vidiek dobro.
Kouzelné čtení o neutuchající podpoře a vzájemné lásce! Až neuvěřitelné souznění mě kapku nudilo! Část, kde se řeší problém dělníků a zasáhne do nejednoho života postav je zajímavý. Hezké dílo, které je z části i cestopisné.
V samotném Měsíčním údolí se odehrává až poslední třetina knihy. Sociální román je to možná pěkný, ale "vykořisťování" dělníci si za své problémy mohou tak trochu sami svou náturou, kdy například hlavní mužská postava Billy, i přes kritický nedostatek financí, zakáže své ženě Saxon prodávat textil ruční výroby, za který by byla královsky oceněna a chce, aby se "nudila" v domácnosti a nechala se živit od něj.
I přes autobiografické prvky z Londonova života se nejedná o jeho nejsilnější dílo, i když napětí a dobrodružství zde stále nalezneme, akorát se nejedná o putování Aljašskou divočinou, ale např. o lámání rukou stávkokazům. 70%.
Kniha se liší od ostatní Londonovi tvorby. Není to ani drsná povídka, ani těžké čtení s filozofickou rovinou.
Přesto však mezi řádky tohoto krásného příběhu najdeme mnohé podněty k zamyšlení. Je až neuvěřitelné, že i po sto letech může kniha odrážet myšlenku, jíž se jistě zabývají milióny lidí i dnes. Tedy rozbití okovů jednotvárného života ve městě a útěk na venkov, kde budu svým vlastním pánem.
Text ukazuje šílený, strašný a nesprávný lidský svět v kontrastu se správným, rozumným a štědrým světem přírody, kde nejsou lidské zákony a spory.
Většinou je psán ze Saxonina pohledu, ovšem s nadhledem autora, který navíc vkládá mnohé autobiografické prvky. Je to krásný román o splněném snu, který má své kořeny v životě samotného Jacka Londona. "Měsíční údolí" u řeky Sonomy existuje a dnes se zde nachází Státní historický park nesoucí jeho jméno.
Nejvyšší hodnocení jsem neudělil proto, že mi kniha ve své střední části přišla trochu zdlouhavá a nezáživná. Rozdělení do tří "knih" je na místě. První část vypráví o seznámení a počátečních romantických chvílích naší dvojice, jejichž vztah má pak vykvést do neutuchající lásky, ovšem až po překonání strastí ve druhé části (proto chápu její důležitost). Třetí část je příjemný cestovatelský román o hledání a nalezení životního štěstí. Kniha druhá sice obsahuje důležité události, vedoucí k rozhodnutí opustit Oakland, ale mně do tohoto příběhu, nevím proč, všechny ty sociální nepokoje, stávky a násilnosti nějak neseděly. Na druhou stranu chápu, že pro jiného čtenáře se bude jednat o nejdůležitější část.
"Měsíční údolí" jistě věrně vykresluje obraz Kalifornie před sto lety, s jeho čmouhami i překrásnými podrobnostmi. Hrůzami i událostmi velice radostnými, jež prožíváme spolu s Billym a Saxon.
se Saxon a Billym jsem prožívala každou chvilku volnosti, krásy, kterou kolem sebe nacházeli na cestě za svým snem... každý by měl jednou najít své "Měsíční údolí"...
Na knihu jsem narazila náhodou, čekala jsem něco v typickém Londonově stylu, ale překvapil mne docela příjemně, je to moc dobře napsáno.
Knížka líčí hledání místa v životě dvou mladých lidí. Živí se prací v době, kdy se nikdo s nikým nemazlil a (z dnešního pohledu) byl dělník otrok. I přes všechna protivenství drží při sobě, snaží se o poctivost a čestnost. Román končí ve chvíli, kdy snad nacházejí své Měsíční údolí a čtenář doufá, že i své štěstí.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1974 | Bílý Den |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
,,I mistr tesař se někdy utne..."
A to platí podle mě i u této knihy, jinak mého oblíbeného autora. Prostě tam bylo té sladké romance, okázalé ideologie... a šťastného konce, až nějak moc.
Škoda, protože tenhle pán, jinak psal fakt dobře...