Město duší

No debut, no. Musela jsem se nudit, abych to vůbec dočetla, byl to spíš takový romantický příběh pro nactilete holky a snadno se dalo vše odhadnout.

06.10.2019

Prvotina Martiny Čekalové vyhrála soutěž na Wattpadu a já se vlastně vůbec nedivím. Tahle knížka není něco, do čeho byste se museli nutit. Autorce se nedá upřít čtivost. Měla jsem chuť v příběhu pokračovat, i když jsem musela knížku zaklapnout. Nejsou tam žádné zdlouhavé pasáže, u kterých bych se nudila, ani místa, která bych chtěla přeskočit. Pokud se do knížky dáte, vězte, že ji slupnete jako malinu. Na druhou stranu je příběh ale docela prvoplánový. Není to tak, že by kniha měla špatný nápad, to ani náhodou. Líbí se mi myšlenka nevydařeného vládního experimentu i zvířecích duší u lidí. Člověka to nutí přemýšlet, jak by asi vypadala jeho fantastická podoba zvířete a jaký by život s někým takovým, s vlastní duší v takové podobě, která se může ocitnout všem na očích, byl. To vše je tedy velmi dobré. Na druhou stranu se však děj příběhu rozvíjí poněkud stereotypně, počínaje záhadným klukem Chrissem, který hlavní hrdinku Raven ihned upoutá, a konče záporáky v podobě vlády v Soulcity, tajném městu lidí se zvířecími dušemi. V případě prvotiny to však není zase tak hrozné. Na konci jsem navíc zůstala rozhořčeně hledět na poslední větu a nemohla uvěřit, že to je už konec. Protože ten teda byl!