Město En a jiné prózy

Město En a jiné prózy
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485371/bmid_mesto-en-a-jine-prozy-Aws-485371.jpg 5 2 2

Dílo Leonida Ivanoviče Dobyčina (1894–1936?) je v posledních letech (znovu)objevováno nejen v Rusku, ale i za jeho hranicemi. Za života autor vydal pouze tři útlé knihy: povídkové soubory Setkání s Liz (1927), Portrét (1931) a román Město En (1935). Nepřijímal většinové vzorce chování a v realitě carského Ruska i Sovětského svazu nacházel množství groteskních rysů, demaskujících oficiální ideologii. Když pracoval na své poslední knize, potýkal se již s nepřízní sovětské moci; na schůzi leningradského Svazu spisovatelů v roce 1936 byl obviněn z „formalismu“ a „naturalismu“. Poté zmizel, pravděpodobně spáchal sebevraždu. Přítomný svazek je první knižní výbor, který jeho tvorbu představuje v češtině. Přináší všechny Dobyčinovy podstatné texty, včetně těch, jež mohly být uveřejněny až dlouho po jeho odchodu z tohoto světa. Prózy vynikají jedinečným stylem, který není snadné uchopit a který v mnohém předjímá postupy rozvíjené v literatuře až později. Má blízko k principům montáže a filmu, lze v něm vidět i příbuznost s poetikou absurdity. Zároveň Dobyčin navazoval na barvitou linii rytmizované, lyrizované prózy, kterou v ruské moderně představovaly experimenty i u nás dobře známých autorů, jako je A. Bělyj, I. Babel, B. Pasternak, J. Zamjatin či V. Šklovskij. Styčné body je ale možné oprávněně nacházet i s dílem Gogolovým a Čechovovým. A také s tvorbou R. Walsera. Obsáhlý výbor z Edice RR chce dluh vůči tomuto výjimečnému autorovi vyrovnat i v českém prostředí. Vybrané prózy provázejí komentáře a doslov editorky Hany Kosákové.... celý text

Přidat komentář

puml
04.10.2022 5 z 5

Moc pěkná knížka jak už je ostatně u edice RR zvykem. Tentokrát se jedná o vydání díla polozapomenutého ruského autora Leonida Dobyčina. Jsou to takové krátké povídky, které dohromady vytváří obraz ruského maloměsta. Na tu dobu netradiční, oproti těm vláčným ruským prózám. Blíž ty prózy tak mají spíš k dobovému ruskému filmu. Je tu jistá podobnost s Charmsem, jen u Dobyčina si nejsem jist kdy je to na vážno a kdy to má být satira nebo fraška. Občas je tam i tragická nóta, ale veskrze je to komedie. Jako by to byly deníkové zápisky s někdy až téměř hrabalovským vyzněním. Postav je tam jak na orloji a občas ani není poznat kdo na koho mluví, či jestli pronášené repliky neříká nějaký lufťák před chalupou. Má to takový rozverný, někdy až snový (chce se mi napsat až dovženkovský) charakter, do které tu a tam proniká budovatelská tématika, kdy ale není jasné, jestli je to míněno vážně či jako satira. Doporučuji.

Štítky knihy

ruská literatura

Část díla

všech 26 částí díla

Autorovy knížky

Leonid Ivanovič Dobyčin
ruská, 1894 - 1936
2021  90%Město En a jiné prózy