Město na hoře: Sen a svět Johna Winthropa (1630-1640)
Svatava Raková
Novoanglické puritánství tak, jak je běžně vnímáno v rámci našeho civilizačního okruhu, by bylo spíše temnou skvrnou na jeho tváři. Šarlatové písmeno, despocie fanatických sektářů a mravně přepjatých patriarchů je nicméně výplodem literárně-dějepisné reflexe 19. a počátku 20. století. Puritánskou kolonii Masachusetts od počátku tvořila pestrá mozaika osobností, zájmů, nadějí a osudů, které se spolu učily v rámci doktríny vycházet tak, aby smělý migrační záměr neztroskotal. Bezprostřední vjem tohoto strhujícího procesu zprostředkují zápisky dlouholetého guvernéra Johna Winthropa; připojené studie pak zachycují celou škálu výzev a konfrontací, jimž byli puritáni vystaveni, od drsného prostředí přes vnitřní nesváry, rodinná dramata, existenci nestandardních individualit až po nesnadné setkávání a střetávání s domorodými národy. Výsledný obraz je pro čtenáře mnohem poutavější a autentičtější než ono biblické město na hoře, jak si je symbolicky přisvojila americká státní tradice.... celý text
Přidat komentář
Zápisky Johna Winthropa jsou místy nepřehledné, ale lze si z nich udělat dobrou představu o tom, jak osídlování probíhalo a s jakými obtížemi a nebezpečími se kolonisté museli vyrovnávat. Navíc čtenář získá zásadní potřebné informace z velice pěkně zpracovaného úvodu Svatavy Rakové.
Není to ani oddychové, ani populárně naučné čtení, ale čtení odborné. Své si zde najde i veřejnost laická.
Mnoho informací nám představí společnost náboženských puritánů v úplně jiném světle, než jakou si ji představujeme. Doporučuji!
Moje třetí knížka od Svatavy Rakové. Je fakt,že její styl je poněkud akademický,plný neznámých slov a možná až zbytečných detailů,ale vždy se od ní dozvídám něco nového o různých aspektech kolonizace ameriky.
Tato studie objasňuje alespoň částečně,proč evropané začali být úspěšní v osídlování severoamerického kontinentu až po téměř 150 letech od jeho objevení.Část knihy je vědecká studie o Winthropovi,jeho kořenech a povaze. Druhá patří jeho deníku .
Nejčtenější jsou asi poznámky z"černé kroniky",ale i jiné,které dobře ilustrují myšlení člověka 17 století.Třeba odsouzení k prostému výprasku holí či bičem od společenství puritánú jako trest pro člena komunity,jenž se dopustil nevěry,(O tempora, o mores!) což v dnešních dobách působí poměrně úsměvně. Winthropův deník ilustruje snažení prvních osadníků ameriky stokrát lépe než sebevýpravnější film.