Město, nedlouho poté
Pat Murphy
Po celosvětové epidemii obývá San Francisco jen hrstka malířů, sochařů a básníků. Když proti nim vytáhne mocichtivý generál pokoušející se obnovit „jeden národ“, rozhodnou se bránit tím, co umějí nejlépe – uměním. Důležitou roli v této válce sehraje dívka beze jména, která skvěle zachází s kuší a do města ji přivedl mechanický anděl… Pozoruhodně vystavěný román oceňované autorky se podobá jen máločemu. Lze jej číst jako post-apo sci-fi s prvky fantasy, jako vyprávění v duchu magického realismu s prvky surrealismu, jako průzračně poetický příběh o lásce a smrti v kulisách legendárního města, v němž sama autorka trvale žije.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Gnóm!Originální název:
The City, Not Long After, 1989
více info...
Přidat komentář
Příjemná mile neokázalá kniha. A ten formát vydání je úplně boží. Skvěle padne do ruky i kapsy kabátu.
Povedený žánrový mix, kde se mísí postapo s fantaskními prvky, kapkou magického realismu a surrealismu. Je to asi nejmilejší postapo svět, co jsem kdy četla. Svět, ve kterém v San Franciscu žijí převážně umělci z různých sfér, kteří na stav ohrožení reagují tím, co jim jde nejlépe – uměním. Stejně tak město je jeden velký, živoucí organismus, který si nehodlá do sebe jen tak pustit vetřelce. Závěrečný střet vojenské síly s „flower power“ byl téměř až humorný a milý. Zajímavé dílo. Jen mě trochu mrzelo, že samotné postavy nedostaly trochu více prostoru, aby s nimi čtenář mohl ještě chvilku pobýt, protože byly zajímavé, zejména třeba takový Stroj.
Nebylo to špatné, tak trochu jiné postapo s poměrně optimistickým vyzněním. Což je v dnešní době, kdy se podobné tituly předhání ve vykreslování čím dál tím brutálnějšího, bezútěšnějšího a depresivnějšího světa, docela svěží přístup. Fantaskní prvky mě bavily, hrdinové jsou také fajn, jen ten děj je trochu rozvláčný, chybí mu větší spád. I premisa je možná trochu naivní, zato musím uznat že originální a v důsledku působivá. Lepší 3.
Post-apo v takovém docela netradičním stylu a pro mě osobně příjemné překvapení.
Hrstka bohémů, intelektuálů a pacifistických hipíků proti samozvanému generálovi a jeho vojsku.
Krásně, až poeticky napsané post-apo s prvky nadpřirozena, ale s menší dávkou naivity.
Kniha je ovšem perfektně přeložena. To už je u nakladatelství Gnóm takový jeho trademark.
Hodnocení : 8/10
Dokonalý mix žánrů, originální a poutavé vyprávění, které je vyvedeno skutečně vytříbeným jazykem.
To je ve zkratce Město, nedlouho poté, od kterého jsem nevěděla, co přesně čekat a dostala jsem příběh, který jsem po dočtení měla sto chutí nalistovat zase na začátek a jít do toho okamžitě znovu!
Ocitáme se ve Spojených státech po celosvětové pandemii moru. Zbytky lidí, žijí spíše v městských uskupeních a podle svých pravidel. Pak je tu ovšem Brigadýr, který touží po jednotě a je mu jedno, jakým způsobem jí dosáhne. Jeho aktuálním cílem je San Francisco, kde je středobodem pro všechny obyvatele umění…
Atmosféra postapokalyptického San Francisca mě pohltila. Všechny jeho podivné obyvatele jsem si oblíbila a vlastně mě mrzelo, že nemají více prostoru.
Základní linka je poměrně jednoduchá, ale je obalená tolika zajímavými myšlenkami, že mi to vůbec nevadilo. Možná je to až naivní příběh, ale to je jeden z důvodu, proč jsem se do něj zamilovala.
Tuto knihu jsem rozhodně nečetla naposledy, a vlastně se už teď těším, až se do ulic města umělců vrátím.
Nádherně poeticky vykreslená atmosféra postapokalyptického San Francisca, které není sužováno konflikty, bídou, nemocemi či bojem o přežití. V tomto San Franciscu totiž zůstala hrstka umělců, kteří se rozhodli dodat svému městu na osobitosti a kouzle, což se jim díky originálním nápadům rozhodně podařilo.
Do města přichází Jax, dívka, která nevěří v pacifismus a nesdílí onen mnohdy až naivní přístup umělců. Přichází, aby je varovala před Brigadýrem, mužem, který se rozhodl vojensky si podmanit kolonie přeživších. Jax s umělci však nakonec v boji proti Brigadýrovi naleznou kompromis.
Jak to celé dopadne samozřejmě nebudu prozrazovat, protože tato kniha rozhodně stojí za přečtení. I když nejsem žádný odborník na post-apo, troufám si tvrdit, že tento počin je v rámci svého žánru naprosto ojedinělý, plný surrealistických a poetických tónů. Mně jakožto čtenáři se dostávalo opravdu estetického zážitku, celé město bylo vykreslené tak dokonale, že jsem hmatatelně cítila jeho atmosféru. Příběhově byla kniha možná malinko slabší a ne tak chytlavá, za to tedy jedna hvězdička dolů, přesto jsem však nesmírně ráda, že se mi dostala do rukou.
P.S. Rozhodně si dokážu představit, že by se tento román mohl dočkat filmového zpracování. Námět je to určitě skvělý.
Tohle San Francisko má duši, stejně jako všechny jedinečné postavy z knihy. Autorka se opravdu nedrží žánru, nerespektuje hranice a výsledkem je poetický příběh plný tajemných odboček, podivností, originálních obrazů i toho známého lidského zla. Naivní? Možná ano, ale v tomto případě ta naivita k příběhu patří.
Svět zachvátil mor, po jehož odeznění zbude na světě jen málo lidí. Román je zde označován jako scifi, ale já bych k tomu přidala ještě postapo a fantasy. Děj se odehrává hlavně v San Franciscu, které ovládli umělci, žijící si ve svém vybudovaném světě. Tento život jim chce narušit Brigadýr, velitel, chystající se je ovládnout. Hlavní hrdiny Dannyho a dívku beze jména, hledající si své jméno, jsem si oblíbila a prožívala s nimi jejich boj. Nejvíc se mi líbila poslední část knihy, kdy autorka vyřešila vzniklý spor s vtipem, tak naivně, až to bylo super. Říkala jsem si, proč to takhle nejde i v reálném světě :). Kniha je psána příjemným, čtivým jazykem a mohu ji jen doporučit.
Už se vám někdy do ruky dostala kniha, o níž jste měli jen vágní představu a vaše očekávání byla minimální? A taky jste v ní pak našli takový malý poklad? Tak mně se to přihodilo s Město, nedlouho poté!
Knihu americké autorky Pat Murphy jsem dostala darem přímo od nakladatelství Gnóm! a šlo o mé první setkání s jejich tvorbou, přitom jsem neměla ani zdání, jak dobré čtení to bude. Po dlouhé době jsem nakonec držela v ruce knihu, kterou jsem odmítala zavřít, i když se mi klížila víčka – to puzení číst dál bylo silnější než potřeba spánku.
Příběh vás prostřednictvím hlavní hrdinky zavede do San Francisca, kde po epidemii zůstalo jen pár umělců. Místo ve městě ale žijí s městem, kterým se nechávají vést a z něhož vytvářejí jedinečný umělecký počin. Když tak nad tím přemýšlím, vlastně bych se San Franciscem v té podobě, jakou mu tihle lidé vtiskly, moc ráda prošla!
Každý z těch umělců je svým způsobem geniální pošuk a společně se postaví uzurpátorskému Brigadýrovi, který si město chce podmanit. S jejich osobnostmi a motivacemi tu autorka zachází mistrně, dokážete se s nimi v jejich podivnosti sblížit a pochopit je – já si je prostě zamilovala. Oproti tomu bych ale uvítala podrobnější vykreslení Brigadýra a pozadí jeho megalomanských tužeb a diktátorských ambicí.
A samozřejmě mohl být trochu delší i ten samotný závěrečný konflikt, i když do toho možná promítám své přání, kdyby tak dobrá kniha mohl být ještě o fous delší. =)
Už se nemůžu dočkat, jaká bude Stopa blesku, další kniha z téže nakladatelské dílny. A po tak skvělé zkušenosti teď budu pochopitelně taky velmi pozorně sledovat jejich další tituly, stejně jako budu vyhlížet, zda česky nevyjde i něco dalšího od Pat Murphy.
A mimochodem: Město doporučuji i těm, kteří třeba sci-fi, fantasy a postapo ani moc nevyhledávají – je to tak poetické a jazykově mistrně zvládnuté čtení, že to jistě osloví i milovníky jiných žánrů. A jsem si stoprocentně jistá, že obří zásluhy na tom má skvělý překlad!
Ve vonnegutovkách hrdinové pronáší cynické úvahy do pošmourné reality bez perspektivy, tohle postapo by si dalo říct asi daleko víc lidí - velkoměsto, ve kterém je obživa tak málo náročná, že zbývá dost energie na umělecké nápady. Paráda!
Knihu jsem rozečetl na prahu mezi dvěma průsery, na konci pandemie a začátku ruské invaze. Tísnivé pocity z ještě většího bahna než toho, které zvolna odchází mi kniha zvládala alespoň trochu kompenzovat. Vždyť obrana, kterou obyvatelé města zvolili je tak krásně lidská - "mrtvola" byl voják, ke kterému se nepozorovaně připlížili a lípli mu na čelo lístek s nápisem "mrtvý".
Balzám na duši. I když náš svět se asi blíží spíš té vonnegutovské chandře...
Autorka má spoustu originálních nápadů, které mě opravdu bavily. Já bych si sice postapo svět v centru města asi až tak bezstarostně nepředstavoval, ale to prostředí je popsané bezvadně. Smršť neotřelých fíglů pak graduje v závěru, kdy armáda umělců rozjede svou vlastní bojovou strategii. Trošku škoda, že to finále se vstupem Brigadýra do San Francisca přichází až v závěrečné pětině knihy, ale zase stojí za to si přečíst i krátký doslov autorky, který mi přeci jen více objasnil důvody a pozadí vzniku románu.
Kniha mě zaujala hned od prvních stránek svou originalitou. Poutavý příběh převyprávěný vytříbeným jazykem, plný dramatických událostí, místy okořeněn mystikou. Samozřejmě, román vybízí i k hlubšímu zamyšlení nad mnoha věcmi týkajícími se smyslu lidského bytí, lásky, přátelství, války, atd.
Doporučuji!
Město ze kterého se vám nechce odejít...
Chtěla jsem napsat, že je pro mě kniha velkým překvapením, ale ona vlastně vůbec není - z nakladatelství Gnóm v čele s Jakubem Němečkem snad ani nelze čekat nic jiného. Díky!
If you're going to San Francisco,
Be sure to wear some flowers in your hair.
If you're going to San Francisco,
You're gonna meet some gentle people there...
Potěšilo mě, že "flower power" pořád žije a má svoje místo i v dystopických knížkách. Moc se mi to líbilo, je to krásná poetická knížka o tom, že pero (a trocha té marihuany) opravdu tu a tam může být mocnější meče, byť samozřejmě každé vítězství něco stojí. Krásně se to čte, je to zajímavé a originální, postavy jsou živé a každá z nich je osobnost. Možná jsou všichni mírně ujetí, ale jsou sví. Takový Stroj mě svým příběhem naprosto dostal, ten byl pro mě asi nejzajímavější z obránců San Francisca. Úplně ho vidím, s tou jeho třetí rukou a kovovými dětmi kolem sebe...
Ach, nemám slova. Úžasná kniha.
San Francisco, jak ho neznáte. Ráda jsem se do něj vrátila i v té postapokalyptické době.
Velice hezký popis katastrofického scénáře jakékoliv epidemie včetně dnešní. Líbilo se mi to hodně, válka mohla být více popsána a také pozdější San Francisko dle mého názoru.
DOPORUČUJI!
Další fajn kniha z nového žánrového nakladatelství Gnóm. Jen tak dál. Není to přehnaně intelektuální, ani nekonečně temné, jak je dnes zvykem takovéto knihy psát a čte se to skvěle. Příběh se odehrává ve Spojených státech po zhroucení civilizace, obývaných zbytky lidstva žijících v aglomeracích, jež mají každá svůj styl života a společenské uspořádání. Do tohoto stavu vstupuje Klaus Junior, zde zvaný Brigadýr, který se rozhodne vzít si zpátky svoji zem. Lidská sídla, jedno po druhém padají pod moc prstenu, až přijde na řadu San Francisko. To leží Brigadýrovi obzvlášť v žaludku, jelikož ho obývá umělecká skupina Ztohoven a jiná kavárenská a sluníčkářská sešlost. No a o tomto střetu, vedeném způsoby pravdy a lásky na jedné a tradičními, konzervativními prostředky boje na straně druhé vypráví tato kniha.
Tak toto som vôbec nečakal. Na pozadí zmesy postapo, kyberpunku, magického realizmu a budhistických odkazov sa odohráva veľmi silný príbeh Jax, pôvodne dievčaťa bez mena, v kulisách postapokalyptického San Francisca v čase po veľkom more. Kto je Jax? Predstav si dievča v kožennej bunde so zrkadlovkami na očiach a s kušou v ruke. Tak by si ju videl ako jej priateľ. Ako tvoj nepriateľ by bola pre teba len duchom, ktorého nemôžeš nikdy polapiť.
Ústredný motív príbehu sa nesie v duchu konfrontácie hrubej sily zo strany armády, ktorú vedie Brigadýr a akéhosi hnutia odporu zloženého prevažne z preživších „umelcov“ rôzneho druhu formou gándhiovskou kombinovanou s prvkami boja mestských geríl. To však až v poslednej tretine knihy. V úvodných dvoch častiach ťa autorka zasväcuje do deja, predstavuje ti mesto, jeho výjavy a hlavné postavy. Na to, že akcie je tu pomenej, text som doslova „žral“. Okrem Jax ma zaujali aj také postavy ako Stroj, Had, či Kniha. Hlavne Stroj mal silnú charizmu.
Na knihe ma zaujalo predovšetkým to kvantum rôznorodých myšlienok a šplechov (ten o amerckej vlajke nemal chybu :) Tempo, rozsah, dej, postavy, spracovanie (aj to fyzické) skrátka jedna báseň, je vyvážené ako vrhacia dýka. Ty to samozrejme môžeš vidieť trochu inak, ale u mňa autorka aj vydavateľ stopercentne zabodovali…
Zvláštní postapo. Naivní a milé postavy nemají zdánlivě proti zbraním šanci, ale to by to nesmělo být v TOMTO San Francisku. Jako knihomol jsem si obzvlášť oblíbila Knihu a slečnu Migsdaleovou. A Hada. A Lily. A Mercedes. A Randalla. A Rózu Maloneyovou a její kostel. Dokonce Duffa. A, jaké překvapení, Dannyho a Jax...