Město stínů
Diana Norman
Kulturní město poznamenané válkou Tajemství emigrantky z východu s velkou jizvou na tváři Mladá žena, která tvrdí, že je ruská velkovévodkyně Chytrý bezostyšný brutální vrah Detektiv hnaný smyslem pro spravedlnost i touhou po odplatě Hrůzu nahánějící politická uskupení,...
Přidat komentář
Zajímavá knížka. Ze začátku mě nějak nechytla, ale pak to bylo víc a víc zajímavé a napínavé. Byla jsem hrozně zvědavá, jak to dopadne a dopadlo to překvapivě.
Tohle je zcela jiné čtivo, než středověké případy lékařky Adélie Aguilarové. Není to jen prostředím, které popisuje pochmurnou atmosféru Berlína v letech 1920 až 1933, ale i uspořádáním příběhu samotného. Ten se zaměřuje na dvě linie - spornou identifikaci Anny Andersonové s princeznou Anastázií z rodu Romanovců a detektivní pátrání po neznámém vrahovi, jež jí pravděpodobně usiluje o život. Samo o osobě zajímavé téma, jen kdyby jej Ariana Franklinová neroztáhla na bezmála pět set stran. Pátrání po zabijáku je totiž pomalé a plné překážek, které hrdinům do cesty staví politické prostředí, což ovšem zápletku spíše zdržuje, než zatraktivňuje. Odhalování skutečného osudu carské dcery je pak lehce průhledné a na můj vkus trochu zbytečně sklouzává do osidel prvoplánové romance. Nerad bych však autorce upíral cit pro autentičnost. Její vize předválečných časů je dokonalá a to tak, že je vám jednotlivých protagonistů (těch dobrých i zlých) málem až líto, kam až je doba a okolnosti dohnaly.
Konec mě opravdu překvapil. Velmi oceňuji popis neklidného Německa a Hitlerovo postupné a promyšlené převzetí moci.
Určitě bych to nenazvala thrillerem...
Je to o židech a nástupu Hitlera k moci.
Zápletka s vrahem se tam tak nějak nehodila, motiv činu byl uvařený na vodě...
Historické krimi s Adelií se mi líbily. Z Města stínů jsem ale měla trochu obavy, velká jména, v anotaci náznaky až bulvárních témat. Proto bylo čtení příjemným překvapením. Velmi originální příběh, živoucí postavy, perfektní atmosféra Berlína 20. a 30. let. Obzvlášť jsem si zamilovala statečnou a prostořekou Ester. Potěšilo mě zobrazení vztahu Ester a Siegfrieda, bez kýčovité přeslazenosti. Trochu mi vadilo zmínění budoucích událostí a nacistických zvěrstev, tyhle odhady připomínají věštění z křišťálové koule, i když z dnešního pohledu pravdivé.
Protože jsem dříve četla detektivky s lékařkou Adélií, byla jsem zvědavá na příběh z 20. století. A ten jsem četla se stejně mrazivým napětím, popis reálií a atmosféry Berlína před válkou tomu tvořily perfektní kulisu.( Kdo by si chtěl o Německu z té doby něco přečíst, doporučuji knihy Hanse Fallady) . Souhlasím s kritiky zakončení knihy jako trochu " přitaženého za vlasy" , ale konec konců, nejde o realistický román, ale o fikci, která něco unese.
Velmi dobré čtení. Nejsem přímo zastánce happy endů, ale tady jsem si ho přála, sláva. Rozhodně doporučuji.
Z původně očekávaného poloromantického příběhu se vyklubalo něco mezi drsnou detektivkou a společenským románem. Jen houšť takových knížek, je to pro napětí i k zamyšlení... jestli náhodou něco podobného ještě nezažijeme...
Na pozadí událostí od konce První světové války do nástupu Hitlera k moci se podařilo vytvořit výbornou literární fikci nutící ke studuji dějin Evropy před sto lety. Díky autorko za motivaci!
Tuto knihu jsem si vypůjčila úplně náhodou a v žádném případě jsem nelitovala. Až na ten konec, který je opravdu trochu přitažený za vlasy, je knížka skvělá.
Skvělá kniha, která popisuje mrazivou atmosféru meziválečného období a nástup Hitlera, zajímavá zápletka, jednoznačně nejlepší kniha Ariany Franklinové.
Já se pořád tak nějak nemůžu rozhodnout, jestli se mi ten konec líbí. Ale spíš asi ne. Člověka "to" několikrát během čtení napadne, ale pořád jsem doufala v nějaké zajímavější a originálnější rozuzlení (a to její sebezpytování - "Byli jsme tak špatní!", och, z toho se mi až špatně dělalo...). Pokud jde o atmosféru a proměny Berlína, tak ty jsou opravdu vyvedeny skvěle. Sice trošičku až moc černobíle na můj vkus, ale je to únosné. Ester je taky vynikající, zvlášť v první části knihy, kde je tajemná jak hrad v Karpatech, ale zároveň umí být krásně ironická (celkově se mi daleko víc líbila první polovina knihy, pak se to všechno začalo vyvíjet tak nějak lacině...). Ovšem Schmidt, ten se mi zdál krajně nepatřičný. Takový až příliš svatý a dokonalý. S těmi nejsprávnějšími názory, jako snad jediný muž v tehdejším Německu. No budiž. Četlo se to výborně, ale výsledný dojem je slabší, tak na 3,5 hvězdy.
Velmi dobře vykreslená atmosféra Berlína v období krize a nástupu Hitlera k moci. Zápletka poněkud pokulhává, hlavně ten závěr mě moc nenadchl. Souhlasím s KattyV, že pomáhá k pochopení doby a historie.
Jistě, byly tam zajisté většinou postavy fiktivní, ale příběh Anastázie existuje a přinutil mne k tomu, že jsem znovu začala v historii pátrat, jak to vlastně bylo. A to je dobré, ne?
Velmi zajímavě byla vykreslena doba nastupujícího masového vraha Hitlera.
Jinak co se vlastního příběhu týká bylo to napínavé, ale jak přibývalo obětí, trochu mi to přišlo už jednotvárné, okamžitě bylo jasné, kdo bude další na řadě.
Celkové hodnocení je ale hodně vysoké. Kniha určitě nadchne ty, co mají rádi fikci a tajemné příběhy zasazené do reálné historie. Tentokrát do ne tak daleké historie jako tomu bylo u jejich dalších knih.
Predchozi pribehy s hlavni hrdinkou Adelii byly skvele, v teto knizce mi bohuzel trochu pokulhavala hlavni zapletka - neprislo mi to tak zajimave a hlavni pointu o tom, kdo je vlastne velkovevodkyne Anastazie, jsem tusila uz od pulky knihy. Jinak ale atmosfera Hitlerovskeho Nemecka je vylicena naprosto skvostne...
Spisovatelka Ariana Franklinová patří k mým oblíbeným autorkám díky své sérii historických detektivních příběhů zasazených do středověké Anglie. Na nově vydanou knihu jsem se tedy opravdu těšila, protože jsem opět očekávala napínavý a skvěle napsaný příběh. Ovšem moje očekávání byla výrazně překonána. Především jsem byla uchvácena popisem samotného prostředí Německa 20. a 30. let 20. století. Velice realisticky pojatou ukázkou zklamání z porážky a ponížení tohoto národa po 1. světové válce, rozrůstající se nezaměstnaností, inflací a beznadějí lidí, kteří nemají ani co jíst a hlavně důkazem toho, jak snadno může zoufalost lidí napomoci k tomu, aby začali podporovat a věřit hnutí, které svou zvráceností změní tok veškerých světových dějin.
A do této skvěle zvládnuté atmosféry jednoho místa respektive Berlína zasadila spisovatelka svůj příběh o mladé dívce umístěné do blázince, která se považuje za jedinou přeživší dceru ruského cara. Ovšem lidé pohybující se v blízkosti této dívky tzv. velkovévodkyně Anastázie z počátku ani netuší, jak ve velkém smrtelném ohrožení se ocitají. Teprve až s přibývajícími mrtvými začne hlavní hrdinka Ester, ruská židovská emigrantka a posléze i detektiv berlínské policie věřit tomu, že kolem velkovévodkyně je mnohem více tajemství než se původně zdálo. A především masový vrah, který se nezastaví před ničím.
Autorovy další knížky
2009 | Vykladačka smrti |
2010 | Labyrintem smrti |
2012 | Město stínů |
2011 | Relikvie mrtvých |
2011 | Vrahova modlitba |
Tohle je přesně ta kniha, kterou si buď zamilujete nebo odložíte.
V knize je vylíčeno několik absurdních situací vzhledem k historickým faktům. Já na tu hru přistoupila a neskutečně si to užila. Nečekala jsem od ní nic, ale dostala jsem mnoho. Konec mě dojal a moje duše byla uspokojena.