Město v oblacích
Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442522/bmid_mesto-v-oblacich-gVi-442522.jpg
4
400
400
Města (Kristýna Sněgoňová) série
1. díl >
Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – město na obrovských pilířích, chráněné před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno. Tak dávno, že už si to nikdo nepamatuje. A kdo o tom něco tuší, je v nebezpečí, mohla by po něm totiž jít císařská tajná služba, Polit, protože svět mimo město přece neexistuje. Alespoň ne pro ty, kdo nejsou vyvolení. Jenže stará tajemství se ráda nečekaně vynořují, a když se ve městě začnou záhadným způsobem ztrácet děti, nejlepší vyšetřovatel Politu pochopí, že věci mohou být jinak, než mu celý život tvrdili. Nový román Kristýny Sněgoňové přináší mezi troskami světa po apokalypse temné dobrodružství, jaké tu dlouho nebylo.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem vybral na základě kladných ohlasů na různých fórech a můžu říct, že nezklamala.
NA to kolik má kniha stran, je velmi čtivá. Děj má spád. Vše je srozumitelné, i když člověk musí dávat pozor. Někdy padne zmínka o nějaké nové postavě a za chvíli dojde k jejímu rozšíření.
Je to příjemné postapo a reálný nástin, jak to s náma dopadne.
Je pravda, že rozšíření děje o krvelačné emzáky není úplně to, co bych tam hledal, ale povedlo se to autorce včlenit velmi rozumně.
Někdo píše, že konec je hororová, já bych spíše řekl, že je nečekaný, trochu zvrácený, ale je v duchu celé knihy.
Kdo má rád české autory, postapo, tak si určitě přijde na své.
Po Petře Stehlíkové je tohle další česká autorka, která mě příjemně překvapila. S každou další stránkou knihy se zvyšovalo napětí a než jsem se nadála, byla jsem na konci. Vše tak realisticky vykreslené až mi z toho běhal mráz po zádech. Druhý díl si určitě přečtu.
Knihu jsem začal číst s chutí na pěkné české postapo. Inu žánr to splňuje rámcově, ale děj je hlavně kriminální/thriller a graduje do hororu. Fanoušci Kotlety budou maximálně spokojeni. Zničená Země, tajemní emzaci, zlí lidé v Městě i na povrchu a hlavní hrdina jenž přežije neuvěřitelně kruté zacházení od protivníků. Pěkné 3,5*.
moc ceske autory nevyhledavam, ale toto me velmi mile prekvapilo. Velmi dobre ctive, rozhodne stoji za precteni.
Bezva, to stálo za přečtení. Hlavní hrdina je gestapáckej zaporák, přitom je vlastně za klaďase. Příběh začíná jako detektivka v totalitní budoucnosti, ale nakonec se lidi vrací (všichni a šusem) tam kam patří - na zem.
Tak jsem knihu dočetl, ale vůbec mě nezaujala i když myšlenka díla se mi zdá velice pěkná. Ale i tak veřím že si najde spoustu svích čtnářů
„Liese,
každá chvíle s tebou
ode dne,
kdy jsme se poprvé potkali,
byla...“
Varování:
Všechna sprostá slova, která jsou v komentáři použita jsou citáty z knihy! Bohužel se také jedná o skoro jediné citáty, které jsem z příběhu vybral. Představte si, že já, sběrač citátů, jsem z knihy vybral jen dva citáty. A to dokonce první až na straně 291. Snad nikdy se mi nepovedlo, abych vybral tak málo výroků z příběhu. Možná i to samo o sobě svědčí, jak se paní spisovatelka snaží psát komerčně a nezatěžuje čtenáře nějakými vyspělejšími rozumy a hláškami.
Citát: Možná je na čase začít dělat něco nového.
Po dlouhé době knižní příběh, který ve mně vyvolával velmi smíšené pocity. Na jedné straně dobře vymyšlená linie, které skloubí postapo, sci-fi, fantasy, krimi a trochu i kyberpunk, na druhé straně, žádná výrazná postava, která by vás zaujala. Dokonce i hlavní „hrdina“ vyšetřovatel Lewenhart (kterého zpočátku většina čtenářů nebude mít rádo) projde jakousi změnou myšlení. Trvá mu to však strašně dlouho a někdy vám připadá jako totální idiot. Navíc, jeho neustálé vracení se myšlenkama do minulých událostí, které už znáte, prodlužují zbytečně příběh a někdy jsou už i nudné.
Malá ochutnávka:
Poslední metry se Lewenhart snažil nerozhlížet. Přítomnost konstrukce se mu zdála tíživá, jako by se měly gigantické vzpěry co nevidět rozlomit a všechen ten kov se měl zřítit mezi domy. Ve studeném vzduchu každé zachvění konstrukce hluboce rezonovalo..
Kristýna Sněgoňová už zase používá moc sprostých slov. V příběhu jsou použIta „Kotletovská vybraná slova po S“ tedy slova SPROSTÁ. Výrazy jako „píča“ nebo „kurva“ se do příběhu nehodí a jsou jeho velkou rušivou částí. Naštěstí zde nejsou použita v nějaké velké míře a tak čtenář není „v prdeli“ a nemlátí se v levných výrocích. Ale bohužel vám tato slova v paměti ulpí víc, než příběh samotný. Musím však vyzvednou velmi, ale opravdu velmi, povedený konec příběhu. To, jak se to nakonec seběhlo a jak se Lewenhart se vším vypořádal, to si zasluhuje půl Hetešáka navíc. Bohužel zde na DK to je jen symbolický půlmotýl, protože hvězdy se nedají dělit. 80%
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Já jsem to zvládl. Dal jsem jim naději.
PS – V příběhu jsou použita auta na stlačený vzduch. V Brně je vyvíjejí, i když nemají takový dojezd jako v této knize. Ale do budoucna......
Tak to bylo něco, přečteno za 2 dny. Originální, vtipné, akční, místy horrorové. Moc tak povedených příběhů jsem nečetl. Okamžitě sháním pokračování ...
Pane jo, myslím si, že tato jízda stála za to. Toto postapo od Sněgoňové se mne zažralo pod kůži i přes tak trochu nezáživný začátek. Vše je vykresleno tak, že jsem si scenérie realisticky představoval před očima a zažíval s postavami ten jejich šílený marasmus. Autorka mne sice nějako nelákala, protože pokud mohu odbočit a srovnat třetí díl Legie - Amanda, který byl také v její režii, a pro mne to byl propadák, tak toto byl opravdu jiný level. Za toto dílo palec hore.
Kristýna Sněgoňová opět nezklamala. Kniha má spád, hlavní hrdinové nejsou ani černí ani bílí. Prostě jen dělají, co musí. A při tom zjišťují, že jejich domov je na prahu další katastrofy ...
Na začátku knihy jsem dost kroutila hlavou. V prvni scéně prší tak, že to nestíhají brát kanály a v nasledujici kapitole si stěžují, že nemají dost vody. Město je přelidněné a hladové a při tom je oblast chudiny i střední třídy plná prázdných budov. A za třetí, a to mi hlava nebrala do poslední chvíle, na zemi je zatraceně nebezpečno a oni to před lidmi tají, místo aby to využili k propagandě, i když maji velke problémy s hnutím, co si myslí, že na zemi je ráj a chtějí dolů.
Ale když se od toho odprostite (a taky od faktu, že hl. hr. pracoval defakto pro inkvizici) je to velice čtivá kniha.
A dá se číst samostatně!
No páni, tak tohle je české postapo opravdu ve velkém stylu.
Perfektně vykreslené prostředí, notná dávka napětí a akce, zajímaví hrdinové.
Za mě jednoznačně ANO !
Týý vogo a týý brďo! Začátek je pozvolný, protože je potřeba dostatečně vykreslit životně působící postavy a život v podivném městě čnícím nad zemským povrchem, který je kvůli blíže nespecifikované katastrofě neobyvatelný. I přesto jsou zde lidé hlásající Návrat na zem. na ty si došlápne nejlepší vyšetřovatel Politu, mimochodem pěkný hajzlík, ke kterému těžko můžete vzhlížet jako k sympatickému hrdinovi. I přesto se autorce podařilo neskutečné, protože tomuhle týpkovi s minulostí temnější než noc, budete držet pěsti a fandit mu v jeho boji o záchranu císaře, města v oblacích a Liese. V té knížce je všechno, skvěle propracovaná psychologie postav, uvěřitelně popsané souvislosti (neskutečně se mi líbily úryvky technickcýh zpráv, deníků vynálezce, různé zprávy, které knize dodávaly ten pravý punc autenticity), děj našlapaný akcí neuvěřitelně rychle odsýpal, hlavní hrdina se brodí krví a jinými nechutnými tekutinami, ale najde se zde i místo pro motiv neopětované lásky, občasné záblesky škádlení, které mě neuvěřitelně bavily a oživovaly mnohdy temný děj knížky. k Městu v oblacích se zkrátka budu ráda vracet, protože to není žádná bezduchá post apo vyvražďovačka, ale parádní plnokrevný román. Moc se těším na Zemi v troskách!
Ale ale ale, tak nad plošinou rozpadající se dystopie a pod ní rozkvétající postapo hororovka...To jsem od Rusalky nečekala. Velice lákavý začátek série.
Příběh, který nevybočuje z průměru a podruhé ho již do ruky nevezmu. Knihy psané pro sérii „Legie” jsou sice také jen průměrné, ale já se u nich bavil mnohem více. Mladší čtenáře to ale patrně zaujme, jistou přitažlivost to má.
Četlo se to samo. Se to takřka vdechlo. Velká konkurence pana Kotlety tahle Panenka :-)
Perfektní počin Kristýny Sněgoňové, jako vystřižený z filmu equilibrium s až neuvěřitelně pohlcující atmosférou!
Není nic, co bych mohl vytknout. Vývoj hrdiny, vykreslení světa, chytré zápletky, akce, krev a násilí, překrásná obálka i mapka města... Prostě mazec!
Z tohoto díla mám smíšené pocity. Na jednu stranu je velmi dobře napsané, má skvělou atmosféru a hlavní hrdina je od počátku docela zábavný parchant.
Na stranu druhou Lewenhart je jediná postava, která má nějaký osobitý charakter, ostatní tvoří jen šeď, co musí zapadnout do příběhu, takže je čtenáři úplně fuk, kdo umře a kdo ne.
Líbila se mi myšlenka, že kdo je dole, chce nahoru a kdo nahoře, touží po tom utéci dolů. MImozemšťani a celé to okolo mě naopak neskutečně iritovalo, protože to shodilo celý příběh mezi tisícovku genericky podobných postapo vyvražďovaček. Takže jsem znuděně přeskakovala celé strany. Zachránil to až úplný závěr.
Shrnuto: Kniha je na českou fantastiku rozhodně nadprůměr, kdyby se autorka odlepila od klasických schémat tohoto žánru a pustila se vlastní cestou, byla by to úplná bomba.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
No tak to bylo zajímavé. Po Zřídlech a Rusalkách jsme se dostali mimo Zemi. Čekala jsem trochu něžnější postapo, vzhledem k předchozí zkušenosti s Legií, ale KS začíná dotahovat Kotletu a řekla bych, že s ním i vyrovnává krok. Bylo to čtivé, napínavé a celkem uvěřitelné. Hlavní postava měla sice trochu vymeteno, tak trochu jako teď má většina obyvatel Ruska, ale vyrovnávala to zápalem, odvahou a bojovností.