Metráček I. a II. díl
Stanislav Rudolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/811/bmid_metracek-i-a-ii-dil-53W-811.png
4
787
787
Čtrnáctiletá Jitka trpí tělesnou nadváhou a má díky tomu problémy se svým okolím. Začne se věnovat vrhu koulí, což jí dodává patřičné sebevědomí...
Přidat komentář
Metráčka jsem četla v dětství a později z nostalgie v dospělosti a ani jednou mě nezklamal :-). Film už se mi tak moc nelíbil.
Knížku od tohoto autora mě velice baví asi proto, že jsou velice čtivé a mají dobré děje .
Knihy Stanislava Rudolfa jsem četla jako holka a i po letech se mi četl velmi dobře a bylo milé přečíst si příběh z doby, kdy jsem vyrůstala ;-)
Dlouho jsem si knihu chtěla přečíst a musím říct, že mě velice bavila. Příběh je svižný a příjemná. Celkově se velice dobře čte. Při čtení jsem si vzpomínala na svá období vzdoru. Rozhodně mě tento příběh bavil.
Kdo by neznal! Koho by tahle kniha nebavila a komu by se při ní nevybavily nenáviděné hodiny tělocviku pod dohledem šílených učitelů s píšťalkou na krku. Tohle je fajn příběh pro všechny, kteří se něčím liší. Ukazuje totiž cestu, jak tomu nepropadnout, věřit v sebe sama a užívat si života.
Tuto knihu jsem četla, když mi bylo náct. Ted v rámci čtenářské výzvy jsem se k ní vrátila a opět mě kniha nezklamala. A po pravdě ráda se mrknu i na opakování filmu.
Dámy,mě ještě padesát nebylo. Jsem osmdesátý druhý ročník a nedám na tuto knížku dopustit. Užila jsem si s ní hodně hezkých chvil. Vybiku jsem moc nehrála, za to u nás frčel volejbal. To bylo jiné kafe. Koulí jsem vrhala o sto šest, jen jsem byla nebezpečná pro své okolí. Jednou to odnesla i učitelka, která mě do toho uvrtala. Děti, které jsou něčím jiné, to mají vždycky těžké. Nemusí jít nutně o váhu.Přestala jsem s ní válčit. Film taky nemá chybu. Ráda se na něj v telce zase podívám.
Doporučila mi ji mamka. Příjemná odychovka, neurazí. Ale za pár nelogičností v časech a faktu, že to knihy se nedá začíst, bych dala 3,5. To nejde, takže jsou tu 4 hvězdy.
Která dnešní 50+ by neznala knihy tohoto autora? A myslím, že knihy baví i dnešní mladé slečny. Metráček není žádný mindráček. Prostě pěkné čtení a pořád se mi líbí. Děkuji autorovi.
Ó jak jsem jí rozuměla! Měla jsem stejné pocity ze svého vzhledu, ačkoli jsem byla oproti hlavní hrdince poloviční, stejně jako ona jsem chtěla v něčem vyniknout, zhubnout a ukázat okolí, že dokážu něco velkého :) A díky Jitce jsem se naučila chytat míče a hrát obstojně vybíjenou. Dnes už to asi děvčata neosloví, ale pro mne to byla první "skoro dospělácká" knížka. Film, natočený podle knihy, mě zdaleka tolik neoslovil.
Moje vůbec první knížka. Dodnes ji mám doma schovanou na památku. Přečetla jsem jí na jeden zátah a moc se mi líbila. Později jsem viděla i film, ale moji hrdinové vypadali úplně jinak :-)
Klasická kniha, která nikdy neomrzí,jako povinná četba na základní škole nesmí chybět a myslím, že i nikdy chybět nebude. Film je též pěkný, ale není nad to si ji přečíst. Na těchto žánrech a stylu psaní jsem se naučila číst a vnímat touhu a vášeň každého řádku. Podle mě je tato kniha, a další podobné knihy začáteční četbou mladé generace.
Chytila jsem retro slinu a tak čtu a čtu a navíc Metráček je oblíbená knížka mojí mamky.
Štítky knihy
zfilmováno dospívání první láska sebedůvěra, sebevědomí úspěch sportování dětí pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány komplex méněcennostiAutorovy další knížky
| 1973 |  Kopretiny pro zámeckou paní |
| 1977 | Nebreč, Lucie |
| 1989 | Pusinky |
| 1984 |  Milionová holka |
| 1980 | Něžně háčkovaný čas |
tak přečteno, sice až po druhém dílu,ale myslím že záměna pořadí vůbec nevadila :) sice čtu až v dospělém věku, ale i tak jsem se pobavila a knížka se mi moc líbila...a začla jsem vzpomínat, jak jsem asi v Jitčině věku uvažovala já ? asi jsem se taky trápila svým vzhledem, hubená jsem taky nikdy nebyla (ani nejsem), zato jsem sportovala...a taky se trápila nad klukama a vyhlížela nějakou tu první lásku, ale ta moje na sebe nechala čekat mnohem déle :D
Knížka fajn, myslím, že i dnešní holky by si z ní něco mohli vzít, i když třeba nad zkušeností s první cigaretou by asi jen opovržlivě pokroutily hlavou...ale tak to tehdy bylo...rebelie a první nevolnosti :D Některé Jitčiny úvahy o kamarádkách mi přišly hodně dětinské (Helena a noviny, nebo Eva a útěky...), jindy zas celkem hezky procitla a zempatičtěla - třeba učitelka Sobíšková alias Křivule....připoměla mi taky dozory ve třídě, vůni naší zborovny, napětí při zkoušení, představila jsem si zas růžový piják a jeho texturu a vzpoměla na psaníčka a důležité zprávy, které místo sms kolovali po třídě...(a některé mám dokonce dodnes založené v "pokladech" :))))
Doporučuji !! a myslím že v knihobudce vyměním za jinou (povedlo se mi najít komplet obou dílů) - moje dcera snad taky za pár let ocení ;)))