Metresy francouzských králů
Helga Thoma
Takto kniha obsahuje sedm životopisů nejvýznamnějších milenek francouzských králů od 16. do 18. století Byly to: Diana de Poitiers, milenka o dvacet let mladšího Jindřicha II., Gabriella d'Estrées, milenka Jindřicha IV., zemřela pár dní před jejich svatbou, Henrietta d'Entragues nastoupila na Gabriellino místo, ale dlouho si ho neudržela. Madame de Montespan metresa Ludvíka XIV. Vystřídala ji Madame de Maintenon, kterou si nakonec vzal za ženu. Dále pak Madame de Pompadour, milenka a přítelkyně Ludvíka XV. A nakonec jeho poslední metresa Madame du Barry. Králové té doby mohli téměř vše, ale oženit se z lásky jim většinou nebylo dopřáno. Proto měli milenky, u kterých nacházeli to, co jim jejich ženy nedokázaly dát. Byla to především láska, důvěra, pochopení a často i rada. Tato kniha chce vyvrátit předsudek, že metresy byly vždy ješitné, povrchní, nestoudné a marnivé ženy, toužící po moci a majetku. Většinou to byly velmi inteligentní ženy, mnohdy dokonce i nekorunované královny.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1997 , Ikar (ČR)Originální název:
Madame, meine teure Geliebte, 1992
více info...
Přidat komentář
Nemám co vytknout. Plno informací i zajímavostí, které byly dobře poskládané a napsané. Od autorky jsem už přečetla více knih a kvalitativně jsou pro mě srovnatelné a baví mě.
Poutavě napsaná knížka, která z životů každé z vybraných milenek francouzských králů vypichuje to nejdůležitější. Psáno věcně a stručně. Za mě zajímavé čtení :)
No, s dějepisným kontextem jsem se chytal tak u Ludvíka XV ... asi jsem při probírání francouzských panovníků hodně chyběl v dějepise. Ale když člověk nemá ambice orientovat se ve všech postavách, tak to je celkem pohodové čtení. I když jako každý jiný pohled do historie ukazuje, že celé dějiny lidstva jsou především o šukání a válčení.
Zmíněné dámy nebyly jen můry pelešivé, i když to byly také :). Byly krásné a vzdělané, nebo minimálně ne hloupé. Až do dnešních dob žijí potomci některých z nich na panovnických dvorech v Evropě, a to asi velkou zásluhou Ludvíka XIV, který žil dlouho, tedy měl hromadu času na kdejakou radovánku. Navíc fikaně legitimizoval všechny své děti, právě i ty, které měl s milenkami. Děti se pak smísily s kdekým a bylo zaděláno.
Jakýsi návštěvník na dvoře Krále slunce tehdy prohlásil, že takový bordel ještě neviděl. A nemyslel tím, že by tam byl nepořádek :).
Kniha je napsaná fakt poutavě. Poslouchat jsem začala včera večer, dnes dopoledne bylo hotovo.
Jednotlivé příběhy jsou podány směsicí pro mnohé strohé faktografie a životopisného vyprávění.
Původně jsem si knížku půjčila kvůli první metrese Ludvíka XIV., Louise de la Valliére. O té však kapitola chybí. Ale namísto ní mě zaujala silná a cílevědomá osobnost Diany de Poitiers. Životopisy jednotlivých metres se čtou úplně samy.
Poutavé čtení o milenkách králů a jejich osudech. Nebylo lehké být královou milenkou:). Líbilo se mi prolínání faktu a románového vyprávění.
Literatura faktu podána v podobě románového vyprávění životů hlavních hrdinek. Je velmi zajímavé, poutavé a poučné číst o životech milenek, které dokázaly ovládnou jednání a čínny velkých vládců v rozmezí 16. až 18. století, o motivech jednání a pochopit, že i tyto ženy byly skutečnými osobami a ne jen postavami z historie. Kdo ví, kdo ovládá dnes krále a politiky...
Štítky knihy
Francie Ludvík XIV., francouzský král milenky panovníků Jindřich IV. Francouzský 1553-1610 Gabrielle dEstrées, vévodkyně, 1573-1599 Diane de Poitiers, 1500-1566 Madame du Barry, hraběnka, 1743-1793
Autorovy další knížky
1997 | Metresy francouzských králů |
2002 | Nemilované královny |
2001 | Láska, moc a intriky - Královny a jejich milenci |
1999 | Z trónu na popravisko |
2004 | Zločiny v štátnom záujme |
Některé informace mě teda hodně překvapily, že mívali panovníci milenky, to je víceméně všeobecně známé, ve Francii to ovšem povýšili na zcela novou úroveň. Víceméně se jednalo o formální titul a metresa ho klidně doprovázela i na zahraničních cestách (včetně královny), s nějakým skrýváním nevěry si tak nějak hlavu vůbec nelámali. Do kolen mě pak dostalo, když i papež posílal metrese dary a psal jí, zda by mohla krále nasměrovat určitým směrem. Knížka je čtivě napsaná a obsahuje celou řadu zajímavých informací.