Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478823/bmid_metro-2033-vdn-478823.jpg
4
3472
3472
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Ikar (SK)
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Trochu pomalejší rozjezd, ale zhruba od první třetiny mě příběh úplně pohltil a uchvátil. Líbilo se mi, že místo akcí a útoků na homo novus se kniha spíše zaměřovala na spoustu morálních, etických a filozoficlých otázek. Bylo to moc milé překvapení, těším se na další díly!
Ještě musím dodat, ač nerada, že mi dojem z příběhu dost kazily všechny překlepy, chybějící uvozovky, slova ve špatném pádu a podobně. To mi přijde jako naprosté selhání korekce...
V této Gluchovského knize se před vámi otevře postapokalyptický svět moskevského metra a jeho přeživších obyvatel. Kromě toho, že zde hrozí neustálé nebezpečí zvenčí v podobě různých zmutovaných kreatúr, ani život na stanicích není jednoduchý. Potkáváte se s metrem kapitalistickým, revolučním, fašistickým či rudým. Gluchovský snažící se zahrnout i společenské problémy postapokalyptické společnosti, rozvíjí některé z myšlenek jednotlivých ideologií a také filozofické otázky ohledně života a smrti. To může být pro mnohé čtenáře příjemným zpestřením avšak na mě samotnou to působilo poněkud plytce a raději bych dala přednost častějším střetům s novým světěm a jeho obyvately. Bylo však velice příjemné se díky knize znovu procházet moskevským metrem a okolím VDNCH jež je mým nejoblíbenějším místem v tomto obrovském městě. Kniha byla psaná poměrně čtivě a další díl si nenechám ujít.
Moje první zkušenost s audioknihou a musím říci, že naprosto fantastický a úžasně pasující přednes Filipa Čapky dodal knize další působivý rozměr navíc. Audio geniálně podtrhlo hutnou depresivní postapo atmosféru, stísněnost a temnotu metra a skvěle podbarvilo charaktery všech postav. Je fakt, že zejména v druhé části příběhu je docela hodně deus ex machina momentů, ale to mi na mém zážitku neubralo. Audiokniha byla zkrátka naprosto famózní a vřele ji doporučuji!
Snad u žádné jiné knihy se moje hodnocení neliší od průměru v databázi jako u této. Prostě mě to vůbec nebavilo. Dokonce jsem knihu odložil a přečetl jinou, než jsem se k ní zase vrátil. A to jen z toho důvodu, že žádnou knihu nenechám nedočtenou. Myšlenka postapokalyptického světa zničeného atomovkami, mutanty na povrchu a lidmi žijícími v metru vypadá slibně. Ale provedení je nudné. Arťom putuje metrem a bojuje převážně se svým strachem. Skutečná akce přijde až v posledních pár stránkách, ale to už dojem z knihy nezachrání. Nějak jsem nechápal, proč cesta mezi jednotlivými stanicemi trvá dlouhé hodiny, když průměrná vzdálenost mezi stanicemi je 1800m a nejdelší cca 6km. A těch nelogičností tam bylo mnohem mnohem víc.
Navíc mi to dost připomínalo Pistolníka od Kinga, který se taky dost nudně potloukal tunelem na svém putování.
Bylo pro me tezke se zorientovat v tunelech, ale kdyz jsem si k tomu stahla linky ruskeho metra hodne mi to pomohlo. Prvni pulka se mi hrozne spatne cetla a bylo to snad nekonecny, strasne dlouho vlastne trvalo nez jsem pochopila proc pod tou zemi jsou.. Druha polovina naopak mela spad a byla moc ctiva a zajimava. Kniha se mi libila, ale do pokracovani se uz poustet nebudu zas tolik me neoslovila..
Toto veru nie je môj štýl, ani som to nemohla dočítať i keď to nebolo až tak tragické.
Čteno po druhé. A i když mi autorův styl psaní úplně nesedí, stejně je to pro mě jedna z nejikoničtějších knížek. Kdo by neznal moskevské metro s jeho extraordinérními stanicemi, tak okatě se snažící ukázat, jak je komunizmus lepší než kapitalizmus. A kdo by nevěděl, že padly super bomby a zamořili veškerý prostor a lidé v metru přežívají jak krysy čekající na to, až je sežere kdejaká zmutovaná příšera? Co k tomu říct, jedná se již o kult. :D
Nudná kniha napsáná nudným stylem. Mnoho uměle vytvořených náhod. Zbytečné čtení. Silný podprůměr.
Naprosto fantastická kniha, jedna z mých vůbec nejoblíbenějších. A taky jednoznačně nejlepší ze série, další dva díly pro mě byly i přes můj obrovský zájem o metro a vše kolem něj obrovským zklamáním. První Metro má skvělý příběh, a i když mi Arťom přijde jako trochu zvláštní hrdina, prožívala jsem s ním celou tu cestu Moskevským metrem, které hlavně díky téhle knize toužím navštívit. Podle mě má tahle kniha i jistý přesah, jelikož jsou jednotlivé stanice (nebo skupinky stanic) takovými malými státy a každý má vlastní ideologii - narazíme tak na komunisty, fašisty, náboženské fanatiky, učence, vojenské státečky, lidí ctící červa... Konec knihy je rovněž vynikající a naprosto zdrcující. Stále čekám na filmové nebo seriálové zpracování, to by byl splněný sen.
Hodně dobrá kniha, myslím, že se k ní ještě vrátím, a určitě sáhnu i po pokračování.
SPOILER FRIENDLY
Ponurá atmosféra? Labyrint mnoha stanic žijící každá vlastním životem? Nebo snad tajemné psychické mučení, kterému se hlavní hrdina pokusí přijít na kloub? Pan Glukhovský vás přenese do propracovaného světa plného tajemství, radiace a nadpřirozena, kterému jeho jemné filozofické dotyky vetknou skutečně vydařený počin.
Kniha nemá slepá místa a pomalejší oblasti nutné k pochopení nastalému řádu, jež panuje v metru dodává knize atmosféru, soustředěnou správným směrem. Naopak v těchto pomalejších oblastech jsem se nemohl ubránit dojmu na autorem přílišné konkretizaci věcí - Nepotřebuji na každé stanici, kterou hlavní hrdina projde vědět, jaké jsou kachličky.
Počáteční rychlost děje nastavil na pomalejších otáčkách, které kulišácky stupňuje, až ke konečnému hučivému závěru který jsem hltal očima - I když jsem musel do práce, chtěl jsem to dočíst za každou cenu.
Totálně depresivní post apokalyptické vyprávění, které by se klidně v pomatených hlavách našich politiků mohlo klidně brzy stát. Arťom je sympatický kladný hrdina, který vás neuvěřitelně silně vtáhne do děje. Budete s nim prožívat každý jeho krok. Úplně vás dostane totálně depresivní a bezvýchodná situace po atomové válce. Některé silné pasáže se vám vypálí do mozku a stane se vám, že nad nimi budete stále přemýšlet.
Jedna z nejlepších sci-fi knížek, co jsem četl. Napětí téměř celou knihu, které vyústí ve skvělý konec. Bravo pane Glukhovsky.
Možná jsem od knihy čekal až příliš a byl jsem zklamán tím, co jsem dostal. Asi každý, kdo knížku četl, chtěl znát tajemství a pravidla života v post-apokalyptickém metru. Toho se nám tak nějak dostalo, ale autor tak nějak popisuje "napůl". Ať už prostředí nebo odehrávající se situace. Jakoby něco chybělo (a na konci knihy se i dočtete, že popisovat konkrétně nechtěl - hlavně monstra, protože představivost je lepší než popis). Ale jak já si mám představit metro, když jsem v žádném nebyl? Nevadí.
Druhou věcí, která mě zklamala je Arťom. Je to hlavní postava, ale děj kolem něj spíš plyne, než že by byl opravdu jejím hlavním aktérem, či tvůrcem. Vlastními schopnostmi v ději změní jen minimum věcí a působí dojmem "hloupého Janka". Jak mám k takové postavě přilnout? A to prozření na konci knihy? Cože?! Ale budiž, někomu se to určitě líbilo a všichni víme, že 100 lidí, 100 chutí. Třeba budou další 2 díly lepší.
Dal jsem si knížku znova asi po šesti letech a musím říct, že se mé nahlížení na ni hodně změnilo. Tím, jak jsem načetl nějaké postapo knížky apod., tak jsem si mnohem více vychutnával popis světa po válce a samotný popis metra a jeho obyvatel. Mnohem víc jsem si užil samotné popisy, dost jsem dostal chuť si zahrát hru, která je Glukhovského světem a knížkami inspirovaná. Na druhou stranu mě možní víc než poprvé štvala postava Arťoma, trošku mi v některých chvílích přišel jako takový ňouma, který se zbytečně dostává do průšvihů a pak jej z něj někdo musí tahat a obvykle ten někdo čeká příhodně jako onen deus ex machina tam, kde jej zrovna hlavní hrdina potřebuje. Ale celkově mě knížka bavila a budu jeden z mála, ale řeknu, že 4* dávám proto, že mě víc bavilo Metro 2034.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Ještě že o této knize nemusím ihned po přečtení mluvit, spadla mi totiž brada. Od Dmitryho jsem četl Budoucnost a ta byla naprosto fantastická, miluju ji hlavně proto, že se trefila přesně do mých představ o možné budoucnosti lidstva. Metro dokázalo totéž, ještě dlouho budu na tenhle příběh vzpomínat.