Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478823/bmid_metro-2033-vdn-478823.jpg
4
3472
3472
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Ikar (SK)
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha nebude v mých doporučených pro dobrý příběh.. Ne ten je docela obyčejný, průměrný. Ale ta atmosféra.. Ta atmosféra toho světa. Zoufalé pozůstatky lidstva, možná poslední co zbyli, ukrývající se v temnotě Moskevského metra v postapo světě, kde je každý den krutou zkouškou přežití v naději na lepší zítřek. Metro přes své chybky pohltí a nepustí dokud nepřelouskáte poslední stránku.
Navíc stejně výborná je i stejnojmenná hra podle knihy.
Skvělý začátek, zbytečně utahaný prostředek, ale ten konec! Kéž by takové epické finále měly všechny knihy!
Super, velmi originalne, plne atmosfery a zvratov... fakt som nedokazala odhadnut, kam sa ten dej dostane...
Na zacatku jsem byl nadseny. Zanrovka jak vysita. Vypraveni pribehu z pohledu jedne osoby dumyslne propletaji legendy a pribehy jinych. Poslouchal jsem audio a vytiskl jsem si k tomu mapku. Ale pak se to jaksi zvrtlo a zacalo se opakovat popisovani sloupu stanic a schema, velkeho nebezpeci a supernahodne zachrany. Prehled sto let starych -ismů a tema nuklearni katastrofy mi daval pocit, ze knizku nekdo napsal pred sedesaty lety v dobe studene valky. Prijemna zmena s ruskym prostredim a myslenkama. Vystupem na povrch se vratilo napeti. Zaver perfektni.
Kniha je moc pěkně napsaná. Stylistice, popisům a přirovnáním není co vytknout. V putování hl. hrdiny metrem děj sice občas pokulhával a místy byl na můj vkus zdlouhavý, ale takových míst v knize není zase tolik. O to víc si užijete následné akční scény s perfektně vykreslenou atmosférou. No a nejlepší na celé knize je její konec! Tam mě autor mile překvapil a dodal tak v mých očích dílu mnohem větší význam a rozměr:-)
Výborné post-apokalyptické sci-fi. Ta atmosféra tajemna, těsna a všudypřítomné nejistoty je prostě úchvatná. Glukhovsky výborně předkládá svou vizi budoucnosti po atomové válce. Postavy jsou svým chováním věrohodné a nadpřirozené úkazy to jenom podtrhují. Ať už jste to četli nebo ne, určitě si zahrajte i hru. Nejde ani tak o děj, který se mírně liší oproti knize, ale o tu atmosféru a způsob života v metru, který si díky tomu vyzkoušíte na vlastní kůži a nervy.
Glukhovského postapokalyptická vize je neradostné a pochmurné čtení. Autor zalidnil moskevské metro, coby poslední baštu lidské civilizace po jaderné katastrofě, všemi myslitelnými společensko-politickými uskupeními, a do tohoto labyrintu poslal nic netušícího mladíka Arťoma, který bojuje nejen s rozličnými nástrahami a nebezpečími, které metro skrývá, ale často i sám se sebou, se svým strachem, odpovědností vůči společenství, nepřiznanou vinou i vlastním smyslem života a cesty, po níž kráčí. V tomto antihrdinovi se pak jako v zrcadle odrážejí všechny frustrace, stesky, prohry a vítězství lidstva moderní doby. Někdy je to běh o život, jindy přešlapování na místě. Vždy, když už jsem se začínal s Arťomou nudit a nad jeho putováním usínat, zařadil tam autor vyšší rychlostní stupeň, nachystal na chudáka chlapce další oprátku a mně znovu lítaly oči po řádcích jako zběsilé. Asi to není nejlepší kniha na světě, ale mám z ní celkově dobrý pocit a bavila mě.
Postapokalyptický svět, nebo spíš podsvětí Moskvy nepříliš vzdáleného roku 2033. Napínavé, čtivé a nutící k zamyšlení nad tím, kam a za čím se my lidé ženeme.
Poznámka: pro ty, kteří mají podobně jako já určité mezery ve vzdělání, doporučuji dokument
Moskevské metro
Rusko, 2009, 85 min
Režie: Sergej Komarov
Tak mě se tato knížka líbila hodně. Ani mi nepřišla příliš nerealistická... Jen mi trochu nesedělo to měřítko... stanoviště na stopadesátém a pak na třístém metru... Autor to popisuje jako kdyby to byly kilometry, ale možná mi na to chybí jen ta správná část představivosti. Ale i presto mě příbeh zaujal a určitě si časem přečtu i pokračování.
Po dopadu jaderných hlavic na matičku Rus a potažmo na celý, širý svět, se lidský život téměř vypařil ze všech koutů planety. Jak se daří okolním zemím bývalého království lidí nevíme, víme jen to, že se obyvatele Ruska stihli před katastrofou ukrýt v rozlehlém Metru, které je protkáno chodbami větvící se a rozpínající se snad pod celým sovětským svazem.
Na povrchu se prohání radioaktivní vítr a ta zvířata, která přežila hrozivou pohromu, se působením strašlivého, ionizujícího záření změnila k nepoznání. Občas do Metra proniknou jedovaté splodiny z vnějšku a tak se vyplatí, mít po ruce plynovou masku. Také některá zvířata si našla cestu do metra a znepříjemňují tak život jeho obyvatelům.
V hlubinách se však, zdá se, krčí ještě něco mnohem horšího. A tady přichází na scénu náš "Arťomko" Výborné, temné, podzemní vyprávění.
První co bych rád pochválil je skvělý a originální nápad postapokaliptického světa. Ihned ve mě bouřila fantazie a zvědavost, co čtenáře na Arťomově výpravě čeká. Metro my však poskytlo něco jiného, než jaká byla moje představa. Hlavní dějová linka mi přišla prostá a jednoduchá a spíše než ucelený děj, to působilo jako jednotlivé obrazy toho, jak by naše společnost vypadala v bídě, strachu a neustálém ohrožení. Co mi naopak nepřišlo jednoduché ani trochu, byly dialogy a filozofování postav, ve kterém jsem se, přiznávám, občas trochu ztrácel. Přesto mohu říci, že se mi kniha líbila a to především její konec, který obsahoval dostatek emocí, jenž mi v průběhu děje chyběly. Metro 2033 po přečtení stálo za zamyšlení a to mi přijde nejdůležitější.
Nemohla jsem se porad dostat pres polovinu, cetla jsem to hrozne dlouho. Ale poslednich 40% me nadchlo a valila jsem jednu za druhou. A takovy konec by me vubec nenapadl. Ne ve spatnem..v dobrem.
Vcelku přímočarý děj zasazený do nezvyklého, ale pro vyprávění atraktivního prostředí. Zakončení knihy se podle mého povedlo. Hodně se mi zamlouvalo, že Gluchovskij nechal v příběhu spoustu věcí nevysvětlených a nechává tak prostor pro úvahy a fantazii. Na druhou stranu jsou tam místa, ve kterých tempo knihy vázne. A v těch chvílích jsme se začínal nudit a všiml jsem si, že v celém příběhu nejenže nevystupují ženy, ale nejsou tam téměř ani zmiňované. Od momentu, kdy jsem to postřehl, jsem si toho začal čím dál víc všímat a čím dál víc mi to přišlo nepřirozené a protivné. Ze 472 stran jestli jim je věnována 1,5 strany, tak je to moc. Z toho jen asi 3 slova připadají na "dialogy"...
Když ale tohle pominu, tak určitě jde o nezapomenutelný a vcelku dobře napsaný námět. Autor si určitě pro inspiraci chodil k Velkému červovi :-)
Poutavé postapokalyptické vyprávění. Zasazené do jediného a krásného Moskevského metra. Evoluce tu proběhla trochu rychleji než je zdrávo, ale pro děj odpustitelé. Někdy trochu moc filosofie a ke konci natahované, ale přesto promyšlené a zajímavé sci-fi. Stylem podobné Dnu Trifidů. Titul můžu jen doporučit, ale Metro 2034 už nedoporučuji!
Déjà vu ...opäť všetkými vychvaľovaná kniha, ktorá u mňa totálne prepadla. Autor chcel do putovania Arťoma po metre dať všetko (kopec akcie, zvratov) a vo výsledku nedal nič. Bolo to také všetko nedotiahnuté, nahustené, že čitateľ nemá šancu sa hlbšie orientovať, príšerné spracovanie. Ruské mená a názvy staníc ma tiež dosť vyrušovali a odpútavali od pozornosti pri čítaní knihy - to je čisto môj subjektívny názor a neberem to ako mínus knihy. Jedine okamžiky, ktoré som si užila boli keď bol Arťom na povrchu resp. keď sa tam hovorilo o mutantoch. Uvidíme čo prinesú ďalšie dva diely.
Kniha, která přináší budoucnost do které se snad nikdy neprobudím. Beznaděj, špína, nebezpečí, zlo, nestvůry, tma, podivné zvuky, agresivní lidé, bolest, strach a ještě jednou beznaděj. To vše Glukhovsky vtěstnal do svého románu, a vtěstnal to tam skvěle. Chytne to čtenáře od prvních stránek, zavrtá se mu to do mozku a nedovolí mu přestat číst dokud neotočí poslední stránku. Děj je většinou uvěřitelný, postavy vykreslené tak jak to "tato budoucnost" dovoluje a mapa k metru, bez které bych byl ztracen je skvost, který jsem si prohlížel i když jsem zrovna nečetl. Vše sedí, až...
... na poslední kapitolu, kde dojde k mentálnímu obrození hlavního hrdiny. Tato kapitola je slabinou knihy, která hodnocení srazí o hvězdu zpět. Vysvětlení hlavní zápletky knihy je samo o sobě dost přitažené za vlasy a dle mého se vůbec do knihy nehodí, dokážu si představit sto jiných a troufnu si říci lepších zakončení než jaké si Glukhovsky vybral. Dokonce i ta kulka do hlavy hlavního hrdiny, která tam byla v původní verzi je lepší variantou. S tímhle vysvětlením se odmítám smířit a budu dělat jako že jsem to nečetl... protože s touhle kapitolou nemám chuť sáhnout po dalším díle. Bez ní na to jdu okamžitě, protože Hunter určitě ještě neřekl poslední slovo.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Naprostý kult!