Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478823/bmid_metro-2033-vdn-478823.jpg
4
3472
3472
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Ikar (SK)
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Moc se mi líbilo. Závěr trochu připomínal O.S. Carda, nepochybuji, že autor četl Enderovu hru :D
Já jsem si s Metrem užila víc zábavy. Knihu jsem dostala od přítele k prvním Vánocům a udělala mi ohromnou radost. Když jsem se k ní konečně dostala, tak se mi ji ve spěchu k doktorovi podařilo nechat ležet v metru, takže jsem o ni přišla. A rok na to mi přítel koupil Metro k narozeninám, a já se pustila do druhého pokusu. A tentokrát mi už bylo přáno, dočetla jsem. Strašně moc mě to bavilo, byla jsem napnutá jak kšandy, ze začátku mě trochu rušily takové nepřirozené jevy, přeci jen jsem založením materialista, na co si nesáhnu, tomu nevěřím, ale když jsem si na to zvykla, tak už jsem byla nadšená. V postapo žánru si vyloženě libuju. A tohle dílo je majstrštyk.
Při čtení jsem strávila strašně moc času studováním mapy metra, a kupodivu mi to pomohlo s orientací v Londýnském metru :D.
!SPOILER ALERT!
Až na ten konec, to rozzuzlení, jak je to vlastně s Ďábly... to mi nesedlo.
Když jsem dočetla a podívala jsem se na DK, co mi chybí do výzvy a našla jsem bod "Kniha, ve které hraje roli knihovna (knihovník), tak jsem se musela smát.
Jsem zvědavá, co přinesou další díly, doufám, že se dočkáme třeba zjištění, co bylo to rychlé, hučící, co Arťom zahlédl a nebyl si jistý, o co vlastně šlo.
Dmitrymu rozumiem...má v hlave obrovské množstvo myšlienok a úvah a tak si povedal, že ich zakomponuje do svojho postapokalyptického príbehu. A urobil dobre...Metro je dobrá kniha, ktorá skrýva všetko: úvahy o zmysle života, o osude, máme tu prvky hororu, akcie, sú tu komunisti, náckovia aj jehovisti. Možno len chýba nejaká ženská postava. Kúpil som si aj dvojku a trojku a hneď aj idem na to, nie je to typ knihy od ktorej sa neotrhnem, kým ju neprečítam, ale je to napísané dobre, behom čítania knihy celkom vidieť ako sa autor v písaní zlepšuje. Najviac ma bavili pasáže / !!mierny spoilerík!!/ v knihovni a následný Arťomov prvý výlet na povrch a všetko okolo Veľkého Červa.
Zvláštní kniha. Hodně, ehm... ruská a dost náročná na čtenářovu pozornost. Ústřední zápletka je zajímavá, ale rozvíjí se jen velmi pomalu ve stylu jakési road story. Postavy jsou sbírkou prapodivných charakterů (ve sto procentech mužských, proč?). Dialogy jsou zvláštní, plné úvah, tu moudrých, tu prostě jenom absurdních. Nic z toho ale nemůže přebít fakt, že Glukhovkého svět je nejuvěřitelnější a nejvíc pohlcující postapo, které jsem kdy četla, viděla, odehrála... zkrátka mé osobní top. Zničená Moskva a její podzemí slupnou čtenáře jako malinu, důkladně ho přežvýkají a vyplivnou jiného, než jaký do ní, troufalec jedna, vlezl. Prostředí, atmosféra i akce jsou výjimečné a nervy drásající.
příběh dobrý, řada pozitiv zmíněných v ostatních komentářích, jenom bych neocenil poslední třetinu, která místo gradace napětí přinášela jenom neustálé prodlužování rozuzlení
Sérii Metro jsem se rozhodla přečíst, protože jsem hrála jí inspirovanou hru. Když to srovnám třeba se Zaklínačem, kdy je výborná předloha i hra, tak v tomhle případě u mě vyhrála herní adaptace. Tématika (a současně asi nejsilnější článek knihy) je zpracovaná komplexně, což nemusí být na škodu - nejsem zrovna z těch, co by si potrpěli na faktickou správnost, zvlášť u tohohle žánru (logice příběhu to imho nijak neuškodilo), a nevadily mi ani popisné části, filosofické pasáže nebo celková nejasnost, kam se příběh vlastně (žánrově) míní ubírat. Myslím si ale, že by měla vždycky (aspoň) jedna část převažovat a na té by to mělo stát - ať už by šlo o skvělou atmosféru, neotřelé myšlenky, propracované charaktery... Metru tohle bohužel chybí a stavět jen na (byť slibné) hlavní premise nestačí, celek proto působí překvapivě ploše. Hlavní hrdina (pobavilo mě, jak někdo pořád zdůrazňoval nezvyklost jeho jména, a já zrovna jednoho v okolí mám, jaká náhoda :D) tomu moc nenapomohl, a myslím, že jeho smrt, jak bylo původně v plánu, by byla mnohem zajímavější než jeho otravná nedotknutelnost. Ruskou literaturu mám ráda a těšila jsem se na nějakou echt dystopii, ale tohle byl bohužel přeslap.
Jedna z knih, která se mi obtížně hodnotí, neboť má z mého pohledu velmi kolísavou kvalitu. Velmi dobré a zajímavé pasáže (ať už příjemně napsaná akce a horor typu prolézání temných tunelů, knihovna na povrchu apod., nebo popis fungování různých komunit v různých stanicích) se střídají s hluchými a lehce nudnými místy, kde se nic moc neděje, ani se o ničem zajímavém nepovídá a působí to trochu jako vata. V těchto několika místech jsem se do čtení musel nutit, což je špatně. Ten zbytek - a je ho drtivá většina - je však skvělý. Svět má kupodivu svou logiku, ani ta rozštěpenost komunit mezi jednotlivými stanicemu překvapivě tak nebije do očí, jak jsem se nejprve po přečtení anotace obával, a filozofické rozpravy, které tu kdosi kritizoval, mi přišly zajímavé a v takovém románu vyloženě nutné - kdo by si v té situaci nekladl otázky, jako jaké má další přežívání poslední hrstky lidí ve zničeném světě vlastně význam?
Postapokalyptický román mající tři díly. Co mě v době čtení asi táhlo nejvíce celým dějem byl svět, který byl tajemný, drsný a fungující. Moskevské metro se proměnilo v maličké státy, které mezi sebou komunikují, lidé v nich žijí a různé státy mají také různá sociální a ideologická zřízení. Nechybí nevysvětlitelné tajemno a zvláštní, prapodivné události, které se nedají vysvětlit a jako by byli nesmyslné, ale nakonec...ale to bych toho prozradil asi moc. Uhranul mě také výlet Artoma na povrch a snad jen škoda, že se tam (v domě) nepotkal s ničím živým a drsným...prostě pecka!
Při čtení některejch pasáží mi běhal mráz po zádech.
A ještě, že je tam ta mapka. Bez ní bych byl ztracen, díval jsem se do ní poměrně často :)
Přiznám se, že mě kniha trochu nudila. Už od začátku jsem měla problém se začíst, ale ne že by to nebylo zajímavé téma. Vadilo mi časté, zdlouhavé popisování všech stanic a nekonečné filozofování a ty ruská jména. Bohužel jsem musela knihu odložit a další knížky číst nebudu.
Ačkoli jsem až do úplného konce myslel, že Metru napálím čtyři, nakonec dávám plný počet. Glukhovsky stvořil surový ušpiněný svět, kde lidstvu nezbývá než bojovat o každý den. To, že je všechno kapánek jinak, než se může na první pohled zdát, je jen pomyslnou třešničkou na dortu. Konec jsem si užil, i když jsem příběh znal ze stejnojmenné hry. Maličko mi vadil takřka nekonečný výčet stanic metra, ve kterém se skutečně není těžké ztratit, a časté převypravování snů hlavního hrdiny. Ty větší i menší příběhy z Arťomova putování a života obyvatel metra za to však stály.
Editace: Nakonec jsem přeci jen přistoupil k přísnější variantě. Všudypřítomné filosofování knize uškodilo a při zvážení všech okolností musím uznat, že na úplný vrchol Glukhovsky nedosáhl, přesto rozhodně stojí za přečtení.
Tento žánr normálně nečtu, ale hrozně mě zaujalo, že se to odehrává zrovna v metru. Dala jsem tomu tedy šanci a děj mě pohltil na prvních stránkách a už nepustil. Neskutečně mě bavilo, že byl děj takřka natřískaný novými a novými zápletkami. Bohužel jsem se ale místy v knize dost ztrácela.
Úžasná kniha! Z prvního dílu této trilogie jsem byla skutečně nadšená. Představa postapokalyptické Moskvy a života v metru se mi velmi líbila. Jen první díl mě držel při čtení druhého a třetího dílu, které mě už tolik neoslovily.
Za mě bohužel celá série ne, a to v ničem. Miluju postapokalyptické příběhy, ale v této sérii mi nesedlo absolutně nic. Nápad se mi líbil, bohužel jsem ale byla často znechucená a styl psaní mi lezl na nervy. Ale uznávám, že je to hlavně mnou...Nějak mi prostě styl psaní ruských autorů nesedí a já bych se s tím prostě měla smířit a nezkoušet to lámat přes koleno.
Jediný důvod, proč jsem nakonec přečetla celou sérii byl ten, že ve stejné době partner hrál Metro na počítači, takže jsem mu souběžně se čtením koukala přes rameno.
Protože mi všichni tuhle knihu tak doporučovali, očekával jsem od ní, že mě ihned vtáhne do děje, ztotožním se s hlavními postavami a nebudu ji moct odložit, jak mě zaujme. Možná proto mě tak zklamala... Velký podíl na tom přidává i to, že zkrátka nejsem na ruskou literaturu zvyklý a nejvíc vyhledávám knihy od amerických a českých spisovatelů. Postavy mně přišly takové nevýrazné, ničím zajímavé, a příšery, které obyvatele metra ohrožují, mě taky moc neoslnily a noční můry z nich mít nebudu. Další díly se v blízké době číst nechystám.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Dnes už kultovní sci - fi od populárního ruského autora. Vsadit děj do prostředí moskevského metra po atomové válce byl docela originální nápad (moc sci - fi knížek s takovým námětem se mi nedostalo do rukou). Celá trilogie Metro patří mezi mé oblíbené knihy a někdy v budoucnu se do labyrintu jeho tunelů ještě nepochybně vrátím...