Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534732/bmid_metro-2034-65fc5a91a83c2.jpg
3
1720
1720
Kdo hledá světlo, musí dojít až na konec tunelu Po jaderné válce, která zpustošila zemský povrch, se přeživší uchýlili do rozlehlých sítí moskevského metra, kde vytvořili zvláštní civilizaci. Její existence je však ohrožena. Obyvatelé odlehlé stanice Sevastopolskaja jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s vnějším světem – k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy a zásoby. Všechny průzkumné skupiny beze stopy zmizely. Za této situace chce velitel Hunter zjistit, co za tím vězí. S „kronikářem“ Homérem, který po sobě touží zanechat literární odkaz, a dívkou Sašou, dcerou svrženého vládce jedné ze stanic, se vydávají na cestu, která předurčí osudy místních obyvatel... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
Метро 2034 (Metro 2034), 2009
Interpreti: Eva Podzimková (Josefíková) , Alexej Pyško
více info...
Přidat komentář
Pro mě o poznání slabší díl než 2033. Ani nevím jestli se mi chce pokračovat. Zkusím dát šanci i třetímu dílu a uvidí se ...
(SPOILER) Nevím jestli se vyčerpal potenciál tématu, nebo jestli autor moc tlačil na pilu, ale přišlo mi to proti 2033 jaksi šité horkou jehlou. Dost mi vadilo, že se Glukhovsky nedržel toho co nastavil v prvním díle. Tam se na povrch nedalo bez obleku vyjít a i s oblekem jen tak tak. Ve 2034 si na povrchu trajdá kde kdo a nic se neděje. Nejzajímavější pro mě byl paradoxně doslov.
Podle mě dost nedoceněná nebo možná nepochopená záležitost. V jedničce vlastně nemáme žádnýho klasickýho protagonistu. Skutečným hlavním hrdinou jsou samotný prostory metra, moskevský vnitřnosti prolezlý parazitujícíma zbytkama lidský rasy, se všema jejíma ideologiema a zoufalýma snahama dát celý tý parodii na život něco, co alespoň vzdáleně připomíná řád, nebo nějakej smysl proč pokračovat dál. Arťom nebyl ani tak protagonista, jasně, sledujeme všechno jeho očima, ale on sám je stěží víc než pozorovatel, podobně jako samotnej čtenář.
Dvojka na to jde jinak. Autor sází na to, že se, aspoň trochu, už v metru vyznáme, a předkládá nám pár klasických hrdinů a pár jejich motivací. Takových motivací, že by za jiných, normálnějších okolností působily klišovitě, nebo rovnou trapně. ALE, neni právě fakt, do jakých kulis a okolností je to hozený, pro celkový hodnocení naprosto zásadní? Vždyť se bavíme o světě, kde se podřezávaj krky pro pár patron, kde se lidi žerou navzájem, kde matka prodá svoje dítě pedofilovi za kousek žvance, kde lidi dělaj co můžou, aby zopakovali všechno, co v první řadě vedlo k tomu, že teď musí živořit v metru. Neni skvělý, že i v tomhle bordelu existujou lidi, schopný se upnout k něčemu, pro většinu jejich soukmenovců naprosto fantasmagorickýmu, jako je osudová láska nebo historickej epos pro příští generace? Žít ve stejným světě, asi bych si taky ťukal na čelo. Ale zároveň by mi to přišlo ohromně sympatický :). A možná i dodalo naději, že lidstvo ještě neni úplně ztracený.
Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.
Dvatisícetřicetčtyřka staví na základu z prvního dílu, takže si neodpustíme úmorné prodírání se ze stanice na stanici s nulovým vlivem na děj, nicméně události na stanicích a hovory mezi postavami konečně za něco stojí, otevírají se nám možnosti hlubších otázek a nastiňují se morální dilemata.
Zároveň se nám mění fokalizace na vnější a nejsme vázáni na nudného Arťoma. Nejvíce sledujeme děj společně za přítomnosti moderního "kronikáře a umělce" z metra, postaršího chlápka s přízviskem Homér.
Literárně mi přijde, že jde o mnohem lepší díl než je díl první, a to především díky aspektům shrnutým v prvním odstavci, které knize dají hlubší vrstvu čtení. Homér totiž zná hodnotu knih a historie a snaží se za ně bojovat i v prohnilých tunelech. Sympatické je i to, že za tuto myšlenku nebojuje kalachem, ale ideou vytvořit nesmrtelný příběh hodný jeho jména, který obsáhne vědění dosavadních věků a uchová ho pro další generace.
Glukhovsky pro mě jako autor vyzrál a hraje si s metatextovostí svého díla, takže je nám jako čtenářům naznačováno, že autorem celého textu je sám Homér, který tedy splnil svůj předurčený úděl. Celkově mnohem lepší než díl první, ale rozumím zdejším čtenářům oddychovek a "kvalitní literatury", proč zde má dvojka o hodně nižší hodnocení.
Když jsem před lety četla první díl, byla jsem z něj naprosto odvařená a vlastně ve mně ta kniha probudila lásku v žánr post-apo. I přes kritiku druhého dílu jsem se teď pustila do tohoto pokračování a doufala, že zklamání se mi vyhne. Bohužel se mi nevyhlo a následovalo velké zklamání. Na knize se mi nelíbilo snad nic - atmosféra, postava, děj, zápletka, napětí... Všechno mi to přišlo strašně moc ploché. Třetí pokračování je prý zase dobré, tak se do něj určitě někdy pustím, ale tohle mi tedy vůbec nesedlo.
Rozhodne najslabší diel z trilógie, ale napriek tomu sa mi páčil. Autor sa tu sústredí hlavne na postavy, čo sa mi veľmi páči, ale príbeh bol dosť slabý podľa môjho názoru.
Autor si v pokračování svého skvělého románu vypomáhá novými postavami. Přidává dokonce plnohodnotnou ženskou postavu. Ale není to už ono. Postava Homéra mě vůbec nebavila a vnitřní běsy Huntera to nezachrání. Ústřední zápletka je tu vlastně jen taková berlička, proč se znovu vydat do tunelů Metra. Bohužel na místa, která už vesměs znáte.
V podstatě nic nového od předešlého dílu. Drsné prostředí apokalypsy, které však nemá žádné vyústění a pointu. Když jsem to dočetl, říkal jsem si co tím chtěl autor říci.
Ne to ne... Kdybych neposlouchal jako audioknihu v autě, asi bych se nedonutil dočíst do konce.
Druhý díl apokalyptického výletu do Moskevského podsvětí je tak nějak lehce slabší než díl první. Úvahy o konci světa nejsou zlé, putování Homera a dalších stejně tak. Chybí tomu celému ale nějaká pointa, vyvrcholení nebo něco co si člověk zapamatuje. Bohužel.
I když se mi to velice často nestává, abych druhý díl hodnotila lépe než první - ale je to tak. Přišlo mi, že děj je v tomto díle svižnější než v prvním, líbil se mi celý příběh. Nebyla tady tolik řešena politika tak jako v prvním - což na jednu stranu chápu že první díl byl více úvodní a vysvětlující.
Jediné co mě občas zarazilo, byla Saša. Že by holka, která skoro celý život víceméně žila ve vyhnanství, bez lidí, v chudobě, tak v pohodě zvládla putování metrem a k tomu ještě měla kapacity filozofovat?
Po letech jsem si s chutí přečetl druhý díl Metra, kde hlavní postava z prvního dílu zde není hlavní, ale sledujeme ostatní postavy na dalších stanicích a tak se nám více otevírá další prostor pro představivost. Zápletka je prostá, jak zabránit nákaze rozšířit se z několika stanic a zachránit celé Metro? Kdo bude další hrdina, když ne Arťom? Bude to Hunter, Homér či Saša? Povedené pokračování postapo bestselleru.
Achjo, taková škoda.. v první částí jsem si říkala, že nechápu nízké hodnocení, že se mi to líbí víc než první díl.. a pak se Saša potkala s Hunterem a v tu ránu jsem myslela, že jsem místo Metra omylem šáhla k babi do červený knihovny. Bylo to tak hrozně přehnané, láska na první pohled, skoro dítě a chlap, po prvním pohledu do očí ví, že jen ona může spasit jeho duši - to snad ne. Vážně to psal ten samý člověk co první díl?
Po přečtení hodnocení jsem měla docela strach se do knížky pustit. Je pravda, že s prvním dílem nemá kniha kromě prostředí metra moc společného, nicméně mně se druhý díl líbil. Je pravda, že občas toho filozofování ze strany Homéra bylo trošku moc, na druhou stranu mně tady asi více sedly postavy (Hunter, Saša). Celkově je docela fajn počtení, a už se těším na poslední díl.
Na začátku jsem měla problém do knížky začíst, vůbec jsem se nechytala, když jsem četla, myslela jsem na jiné věci a tak, když tam byly pasáže se Sašou, říkala jsem si "ježiš, proč to sem motá, to mě hrozně nezajímá" no, pak se dějové linky seběhly a hned to bylo o něčem jiném. Hodně mi vadilo, že byla Saša tak naivní? Šla nahoru, jen tak, všechno tomu flétnistovi věřila a její "láska" co si vymyslela k Hunteorvi.. štvalo mě to :D
A chyběl mi Arťom! Za mě byl díl celkově slabší, uvidíme co přinese další.
Štítky knihy
Rusko Moskva ruská literatura putování podzemí metro radiace vědecko-technická revoluce postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Je to pro mne uplne novy nepoznany svet myslenek. Rad jsem si Metro precetl. Presto si myslim ze tyto knihy ksou urceny pro mensi hloubajici publikum nez jsem ja. :)