Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216186/mid_metro-2033-216186.jpg
4
3374
3374
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Knižní klub
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033) , 2005
více info...
Přidat komentář
Začetla jsem se až kolem poloviny knížky a některými pasážemi jsem se musela vyloženě prokousat. Nebylo to špatné čtení, ale vzhledem k zajímavému námětu a nadšeným ohlasům jsem čekala trochu víc. Možná si ale někdy ze zvědavosti přečtu i pokračování.
Knihu jsem zaregistroval po vydání zajímavé počítačové hry z prostředí knižní předlohy a se zaujetím jsem ji začal číst.
Postapokalyptické prostředí je velmi věrohodně a do detailů popsáno, příběh je líčen poutavě a byť osvětluje i to, jak ke katastrofě došlo, líčí vše očima člověka nepamatujícího "starý svět", což ještě víc vtahuje do děje. Výborná je dějová pestrost, kdy se hlavní protagonista setkává s řadou výrazných postav a navštěvuje svébytná společenství s odlišnými politickými i ideologickými systémy.
Jedinou slabinou je z mého pohledu nevýrazný a nepříliš hluboký hlavní hrdina a určitá rozvláčnost děje ve druhé třetině. Oceňuji, že ač je to postapo, nepůsobí nijak depresivně a člověk je vlastně potěšen, jak se lidé dokáží přizpůsobit a vydržet.
Metro 2033 jsem si vybrala, abych zkusila složitěji napsanou četbu. Ze začátku mi přišla náročnějsí na čtení, kvůli složitě napsanému textu a nedokázala jsem u ní vydržet delší dobu. Ale po zhruba polovině knihy jsem si zvykla. Libí se mi jak je kniha napsaná do podrobna, a tak neunikají nejmenší detaily, například informace o ostatních stanicích v podobě příběhů. Myšlenka toho, že se něco takového může stát v budoucnosti je děsivá, ale dodává to knize reálnější atmosféru. Keždou chvíli se děje něco napínavého, a když mám pocit že to byla nestrhující část v knize, další moment mě vyvede z omylu. Vcelku se mi kniha moc líbila, a je asi jedna z nejlepších co jsem doposud četla.
Postapo podle mého gusta. Žádný extra akční trhák, ale výborný náhled do toho, co by se mohlo stát, kdyby pár lidí přežilo v bohapusté díře. Ano, ze začátku to jde méně svižně, nemá to takovou otvíračku jako třeba Silo od Howeyho, ale já osobně jsem si od chvíle, kdy se Arťom vydal na cestu, Metro užila až do konce. Skvěle vykreslené fanatické skupinky přeživších na jednotlivých stanicích, svéráznost každé stanice a nakonec i zjištění, že nikde v metru se vlastně nežije "dobře", alespoň na té úrovni, která by byla pro takovou situaci dosažitelná, je na celé knize to nejlepší.
Ani všechno to nadpřirozeno - často nevysvětlené - nakonec na většině míst nevadí. A dokonce jsem ráda, že tam je, opět se tím kniha odlišuje. Nepociťovala jsem to jako autorovu snahu "nějak se z toho vymotat", ale spíš jako příznaky duševní poruchy - zase, v takovém prostředí, jakým jsou temné chodby metra, určitě ne nerealistické.
Slabší byl úvod, autor mohl Arťoma na cestu poslat trochu jinak, než že ho zastaví cizí chlap a řekne mu, ať jde - a on prostě jde. Ale celkový dojem mi to nezkazilo.
Arťom se narodil do stejného světa, v jakém dnes žijeme. Kvůli jadernému konfliktu ale svojí mladou dospělost prožívá ve světě zcela jiném a ten starý si ze svého raného dětství nepamatuje. Válku přežil s hrstkou vyvolených v útrobách moskevského metra. Námět knihy poutá a je chytrý a proto jsem se na četbu Metra 2033 těšil. Bohužel už po pár stránkách jsem začal pochybovat o vnitřní logice Glukhovského světa. Autor se alibisticky vyhýbá vysvětlování a tak při čtení přibývá závažných otazníků, které se týkají zásobování metra, společenského řádu či původu záhad vrstvených jedné na druhou. Populaci metra velikosti většího okresního města tvoří panoptikum společenství zrcadlících ideologie známé především z dějin dvacátého století, které místo snahy o zlepšení situace v podzemí lpí na svých modlách postrádajících v kulisách podzemního světa zcela na relevanci. Komunisté, fašisté či satanisté (sic!) kopírující známá fakta a předsudky a v čtenáři zcela potlačují přirozenou zvědavost z poznání nového.
I příběh samotný obsahuje rozpory. Arťom je vláčen událostmi a navzdory osudovému étosu, který ho na cestě provází, zbývá jen minimum prostoru pro jeho vlastní rozhodování. A právě tento autorův cynismus je mi na celé knize nejsympatičtější a zanechává prostor pro dalším přemýšlení o knize. Když pro nic jiného, aspoň z tohoto důvodu jsem rád, že jsem ji přečetl.
Výborná kniha, spousta napětí a pro mě nevšední příběh, protože je to moje první antiutopie, navíc asi první kniha od ruského autora.
Genialni kniha...pribeh kterej dava smysl az zpetne jako celek a ma sakra dobrej a intenzivni konec i s ponaucenim, do toho zajimavy prostredi, do toho politika, do toho vznikajici myty sveta v metru, do toho filosoficky otazky reseny s nahodnyma lidma, ktere hlavni hrdina po ceste potkava. Pro me jedna z nejoblibenejsich knih.
Metro 2033 se řadí mezi knihy, které bych mohla číst stále. Líbí se mi spojení reálných věcí a kapky scifi. Arťom jako průvodce metrem nezklamal, v prvním díle mi připadá sympatický i Hunter (což se ve druhém díle změní, ach jo). Příšerky jsou skvělým oživením příběhu, například knihovníci - a i celá návštěva knihovny a povrchu včetně cesty - zaručili geniální zážitek.
Následující díly jsou podle mě slabší a slabší... Ve 2034 mi chybí Arťom a překáží Homer a Saša, no a 2035? Žádní mutanti?! :(
Poslouchala jsem teda originál audioknihu v ruštině, nevím jak je na tom český překlad ale naprosto mě to uchvátilo, na celou tu dobu co jsem knihu poslouchala jsem se myšlenkama ponořila do toho pochmurného života v metru a vlastně celé 2 týdny jsem byla jak v jiném světě :)
Parádní knížka, ale docela depresivní :)
Ps: Co jsem ale zkoušela číst pár prvních stránek v češtině tak musím říct, že to hodně kazí dojem. Jsou to 2 hodně rozdílné jazyky a to, co chtěl autor v ruštině napsat a jaké pocity chtěl těmi řádky předat, se v českém jazyce prostě né vždy povedlo. :)
Úplně jiný žánr, než obvykle čtu, ale byla to docela zajímavá kniha. Doma mám i další díl, takže určitě přečtu i ten.
Za mě prostě ne. Daleko lépe proveditelné téma. Dočetla jsem spíš z donucení, nemám ráda nedočtené knihy. Další díly už ne.
Myšlenka teda perfektní, ale podání knihy mě bohužel neohromilo. Za tu cenu žádnej trhák.
I když mám knihy s postapokalyptickou tématikou docela ráda a pár jsem jich už přečetla, tak tahle kniha mi nesedla. Do čtení jsem se musela nutit. Myslím si, že mi nesedla ta kombinace s "nadpřirozenem".
SPOILER Prostě nevěřím, že někoho může zabít nějaký zvuk a druhého ne, do toho létající příšery...další díly rozhodně číst nebudu.
Glukovskij vytvořil velmi drsný svět lidí přežívajících v útrobách moskevského metra po zničující válce, která povrch Země zamořila vysokou radiací a biologickými zbraněmi. Je otázkou, zda by se v takovém světě dokázalo včas vybudovat životaschopné společenství, aby přežilo. Po přibližně 17 letech však toto společenství již funguje tak, že lze uvěřit, že by lidé takto přežít mohli.
Někteří si nejspíš pomyslí, že kulisy metra nejsou dostatečně velké, ale je třeba si uvědomit, že moskevské metro má 200 stanic, které jsou od sebe ve větší vzdálenosti, než je tomu tak u našeho metra, že kromě tunelů pro vagony a nástupišť je kolem nich i mnoho servisních tunelů, může se napojovat na tajné nebo zapomenuté části, nebo se může spojovat se sítěmi tunelů či stok, které nejsou součástí sítě metra.
Hlavní hrdina je dvacetiletý mladík, který si o světě nad povrchem prakticky nic nepamatuje. Glukovskiho vypravěčský um pak ve vás vzbuzuje pochyby, zda se příběh Metra 2033 odvíjí v blízké budoucnosti našeho světa, nebo zda se nejedná o nějaký alternativní svět blízký tomu našemu. Je pak jen na čtenáři, aby jednu z těchto možností vzal za svou, anebo stále žil na pochybách.
Po celou dobu čtení příběh neztrácí na napětí, kdy ani jeden pozitivní paprsek neozáří hrdiny knihy. Není se co divit, když většina příběhu se odvíjí v podzemí, které je sice pro lidstvo nepřívětivé, ale na rozdíl od povrchu se v něm dá ještě stále přežívat.
Famózní rozjetí trojdílné ságy, u které se mojí představivosti točily závity na maximum. Důkladný popis prostředí metra a rozdělení stanic na sekty a mini-státy rozkouskovaný na 300 stránek posloužil jako možná dlouhý, ale zato dobrý podklad pro další pokračování a gradování příběhu.
Při začátku čtení jsem ani trochu netušil, že se někdo jako Arťom může vůbec dostat na povrch. Zklamání u mě přišlo až na samotném konci příběhu, ale jelikož jsou ještě další 2 díly, tak je jasné, že to autor nějak vymyslel. Doporučuji - 100%
Tak jsem si při čtení této knihy alespoň nastudoval moskevské reálie.
Četlo se to dobře i když jsem už zhruba po 5 kapitolách tušil, že to bude teda hlavně o putování a nějaké vygradování děje k velkému finále asi úplně nehrozí. Rusko je velké, najít zde jde leccos, a moskevské metro je toho odrazem. Lidi na sebe jsou jako saně a kdyby to nestačilo, fallout z války produkuje svinstva takové, že si mohou tykat s Lovecraftianskými Prastarými. No a pak jsou tu ještě krysy...
Prostě o zábavu je postaráno a člověk si tu četbu tak nějak užívá a závěr ho vlastně ani nějak moc nepřekvapí. Jsem docela zvědavý i na další díly.
Podle mého je kniha docela pomalá, možná by stálo za to ubrat počet stran.
"Frodo v moskevském metru" docela vystihuje děj knihy.
Každopádně si určitě přečtu i další dvě části.
Postapokalyptické vize světa mám rád. Téma mě fakt zajímá, sám nad tím dost často přemýšlím a Glukhovsky mi nabídl nový směr uvažování. Kniha mě od první stránky bavila, dlouho se mi nestalo, abych hlavnímu hrdinovi tak "fandil". Za mě však sráží trochu dojem závěr, kdy mi chvílemi přišlo, že autor neměl pořádný nápad a jen se snažil nějak vyplnit prostor, aby mohlo dojít k velkému finále. To ovšem stálo za to, protože ačkoliv mi chodilo v hlavě spoustu scénářů, jak vše může dopadnou, tohle mě nenapadlo.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptické romány
strašně dlouho mi trvalo než jsem se začetla, asi tak 250 stránek, teprve pak to začalo "ocípat" jinak námět dobrý, nejsem si jistá,že se pustím do dalších dílů.