Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216186/mid_metro-2033-216186.jpg
4
3377
3377
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Knižní klub
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033) , 2005
více info...
Přidat komentář
Takhle stáhlý půlky jsem při čtení neměl dlouho. Skvěle svíravá atmosféra s parádním dějem!
Pro mě je to určitě zajímavé čtení. Líbí se mi příběh, ve kterém můžu sledovat různé příběhy současně.
Komunisti, fašisti, jehovisti, Che Guevara, čarodějové a drobná božstva, démoni, uctívači Obřího Červa a to vše obalené v hávu Darwinistického vývoje druhů. Popravdě moc nechápu, jak něco takového může pohromadě na jednom místě fungovat, ale musím přiznat, že to tak prostě je. Autorovi se povedlo popsat post apokalyptický svět a hlavně lidstvo, které nehledě na příkoří kterými si prochází, vždy najde důvod, proč se mezi sebou hádat, bojovat a bezdůvodně umírat v nesmyslných válkách. Jediné, co z mého úhlu pohledu, snižuje celkový požitek z knihy je neustále vodění hlavního hrdiny za ruku v podání nekonečného množství společníků. Když aktuální společník zemře, a on zemře, je v mžiku vystřídán společníkem novým, který přesně ví, co je třeba udělat. Také mi v knize tak trochu chybí popis historie, který by dal do souvislosti jak se lidstvo ocitlo v tak svízelné situaci. Nicméně, kniha byla úžasná. Doporučuji k přečtení.
Metro 2033 je podle mě opravdu povedená kniha. Bavilo mě to od začátku do konce. Bylo to jako na houpačce, chvíli se zdálo, že bude vše v pořádku a najednou BUM, a ono ne. Po celou dobu mi dělalo problém představit si tu absolutní tmu. Při čtení jsem na ni často zapomínala. Je to pro mě zkrátka nepředstavitelné, že jediným zdrojem světla je několik ohňů, nouzové osvětlení nebo svítilny. Ze všech postav mě nejvíce zaujala ta hlavní, tedy mladý Arťomko, a poté Chán. Ten se mi opravdu líbil. Také Mělnik byla hezky propracovaná postava. Výborné byly všechny sekty a víry. Konec knihy, ten mě tedy úplně dostal. To byla bomba. Jediné co bych vytkla byla část s Kremlem a tou potvůrkou. Přišlo mi to už trošku moc. Dále mě rozčilovaly chyby v tisku. Jinak jsem si čtení moc užila a těším se na další díly. :-) 4,5*
Uf uf. Takhle dlouho jsem knihu snad nikdy nečetla, a to nejsem žádný pomalý čtenář.
Nicméně, jsem ráda, že jsem se dokopala knihu si přečíst. Ze začátku mě moc nebavila, až jsem si říkala, jestli mě vůbec něčím zaujme, ale poté, co se Arťom vydal na svou misi, už jsem si opravdu užívala. Glukhovsky má neskutečně širokou slovní zásobu, popisy barvité, člověk má úplně pocit, že je v metru s přeživšími. Skvělé se mi zdály i všechny druhy myšlenkových pochodů a víry, kterých bylo v knize popsáno mnoho.
S knihou jsem velice spokojená, i přes to, že jsem ji přelouskávala poměrně dlouho a ne vždy s chutí. Autor sice mohl přidat do děje nějakou zajímavou ženskou postavu, ale nevadí, zážitek byl přesto výborný :-)
Začátek se podle mě velmi táhl, konec už měl šmrnc. Do pokračování se pustím, ale musím si dát čas...
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. V současnosti sci-fi a podobně moc nečtu, četla jsem je jako mladá - dnes už je to klasická sci-fi. Přemýšlela jsem, zda si nemám v rámci čtenářské výzvy přečíst znovu třeba R.U. R., nakonec jsem se ale rozhodla pro Metro 2033. A rozhodně nelituji. Dílo je tedy hodně dlouhé, ale určitě zajímavé. Konec - ten mě tedy dostal. Ten se tedy opravdu povedl..
Velice se mi líbilo prostředí moskevského metra po atomové válce. Příběh byl poutavý až dokonce, který byl skvěle napsán.
Má to strašně moc chyb. Opakující se situace, moc debilních nestvůr, moc řečí...
Ale Arťom a celková atmosféra metra to takovým způsobem vynahrazují, že tu knihu žeru i přes všechny blbosti, co obsahuje.
Občas mě štvaly řeči o osudu a poslání, občas mi lezl na nervy přemoudřelý Chán (nic proti přemoudřelým postavám, ale Chán fakt ne). Občas se to všechno trochu opakuje - Arťom někam přijde, někdo mu pomůže, dostane se do průšvihu, zázračně vyvázne, někam přijde...
Ovšem jinak se mi kniha četla moc hezky, prostředí a atmosféra podzemního světa nemají chybu. A konec... Konec se vážně povedl.
Živoucí svět, který nabízí řadu možností, jak by se mohl člověk vyrovnávat s realitou postapokalyptické společnosti. Někteří hledají spásu ve víře, jiní v ideologii, někteří chtějí pouze přežít. V tomto chaosu se pohybuje hlavní hrdina, který musí projít spletitým a nebezpečným klubkem tras moskevského metra. Pořád si myslím, že z knihy šlo vyždímat víc, ale i tak je čtivá a nabízí řadu napínavých situací s nečekaným závěrem. Tolik k osudovosti....
Příběh se skvělou atmosférou, která vás vtáhne do všudypřítomné temnoty okolních tunelů, krajiny na povrchu, která vás přivítá svou pustou nepřátelskostí a k tomu všemu plno lidí i nelidí, kteří se od sebe často velice liší nejen svým názorem a postojem k životu. Příběh o tom, když se lidé snaží za každou cenu zachránit a ubránit své životy, ale přitom dělají pravý opak.
Úžasná knížka. Četlo se to prakticky samo. Takové příběhy mám ráda, nezklamalo mě to. Do hlavní postavy se nelze nezamilovat. Konec byl zajímavý, toužím po pokračování, co se stalo potom??
Metro 2033 je výborný postapokalyptický román. Nie je to plochý akčňák, kde je jednoznačný kladný a záporný hrdina, kde vám autor povie, koho máte milovať a nenávidieť. Všetko musíte zistiť sami, musíte sa vžiť do situácie postáv. Prežiť si, aké to je, tápať v tmavých tuneloch moskovského metra, kde na vás číha tušené, ale nepoznané nebezpečenstvo. Kniha vás vo vlnách posúva ďalej a ďalej, po dávke napätie vás ukľudní a vy v presvedčení, že je to za vami, vpadnete do tej časti tunela, z ktorej máte ešte väčší strach, ako z predošlej.
Nie je to ľahké čítanie, tí, ktorí majú radi rýchle tempo a spád a jednoznančný dej s jednoznačnými postavami, by si ju ani nemali brať do rúk. Ovšem pre tých, ktorí majú radi ruské sci-fi, Strugackých či Lukjanenka, bude Metro pána Glukhovského výborným spoločníkom.
Celý děj knihy je přípravou na konečnou myšlenku autora o lidské agresi a nepochopení.
Vše je podřízeno této myšlence, která vygraduje až v úplném závěru. Takže postavy, politické ideologie, náboženství i samotná hlavní postava je příprava na konečnou myšlenku.
K tomu ještě dodejte ponurou post-apokalyptickou dobu a máte Metro 2033. Ve kterém se mě ale nelíbily jednotvárné postavy, které fungovaly na principu "Toho Arťoma sice neznám, ale řeknu mu můj pohled na svět/metro" a (omlouvám se za výraz) "Nečum, já jen procházím v tomto příběhu".
+ I když se ze začátku zdá, jak je vše dokonale propracované, nakonec zjistíte, že jde především jen o agresivní ideologie či radikální typy náboženství, což je trochu škoda.
Ale závěr, lehké napětí, ponurost a pár z nesčetného množství filozofování mě donutilo dát těsné čtyři hvězdy.
Myslím, že stejně jako já, spousta lidí před přečtením od této knihy očekává především akci a nekonečnou řežbu s mutanty. Tomu se kniha vymyká, někomu to třeba bude vadit, ale u mě to nebylo na škodu, naopak to navodilo napětí a pocit stísněnosti.
Nabízí vykreslené charaktery, představy, kolísání na okraji šílenství a především úvahy, kam směřujeme a jak velký význam má naše individuální existence (ale třeba v ní naleznete něco úplně jiného). To vše je zasazeno do zajímavého, rozmanitého prostředí feudálních státečků Metra. Po přečtení tří knih od tohoto autora, si myslím, že to patří k jeho stylu, který jsem si mimoděk zamilovala.
Pozor, nejedná se o bezduché sci-fi, což by mi češtinářka stejně nevěřila...
“Ten, kdo je dostatečně odvážný a vytrvalý, aby celý život hleděl do temnoty, spatří v ní jako první záblesk světla.”
Postapokalyptická sci-fi není zrovna mým srdečním žánrem. Herní adaptace díla Dmitrije Gluchovského mi ovšem natolik uhranula, že předloha okamžitě putovala na seznam četby. Po přečtení však nemůžu tvrdit, že by převládalo nadšení.
Namlsán adaptací jsem očekával spád a akčnost a dostal knihu, jež obsahovala především snové představy, halucinace, politiku, souboj ideologií, sekty a neustálé filozofování o osudu a smyslu života. Jistě, dokresluje to mimořádně temnou a ponurou atmosféru (což je velké plus), ale ocenil bych víc přímočarosti.
V podstatě kniha nabízí poznávací výlet do moskevského metra. Hrdina putuje ze stanice do stanice, prozkoumává podzemní svět, dostává se do problémů a jeho neustále se měnící doprovod se ztrácí nebo umírá.
Metro 2033 je mnohdy napínavé, ale skutečný strach se u mě nikdy nedostavil.
Jelikož se mapu metra hodí mít po ruce, doporučuji vytisknout si ji (goo.gl/OWIC51).
Velmi dobře navázáno na tradici kvalitní ruské sci-fi. Postapokaliptické romány moc nečtu, protože mám vždy strach, že by to tak mohlo dopadnout....Ale pustila jsem se do něj a nelituji. Postavy jsou uvěřitelné, exteriéry také a zápletky hezky rozvedené. Bavilo mně hledat na pláncích, kde jsem a co mně čeká na další stanici, jestli se vůbec můžeme dostat vytičeným směrem. Strhující, děsivé a nečekaně i dojemné.
Crcání se čtením mi trvalo asi půl roku. Neustálé putování bylo jako chůze v kruhu.
Snové fantazie a průchody chodbami se mi jevily zdlouhavé.
Epizody různých dobrodružství mne spíš unavovaly - toto není mozaika, která by pro mne z jednotlivých příhod skládala kaleidoskop.
Naopak si mnoho "vzrušujících" nebezpečenství po přečtení celé knihy nevybavuji... Mnoho postav mi splývá.
V kontextu vyznění příběhu přemýšlím nad marností putování a tedy i celého příběhu.
Světlou výjimkou byla nadzemní akce s Danilou. Ta měla spád a celkem mne i zajímala.
Z příběhu mi v hlavě zůstává slepenec, který pro mne moc pohromadě nedrží.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptické romány
Tak toto se mi četlo velmi špatně. Vůbec mě to nechytlo.