Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408910/bmid_metro-2035-Eor-408910.jpg
4
1149
1149
2. vydání. SVĚTLÁ MINULOST, TEMNÁ BUDOUCNOST Rok 2035 Třetí světová válka v podobě jaderné katastrofy smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech, se snažili přečkat konec světa. Vytvořili si zde svůj mikrokosmos místo původního makrokosmu. Ze všech sil se upínají k životu a odmítají se vzdát. Sní o tom, že se opět vrátí na povrch – jednou, až pomine radioaktivní záření způsobené svrženými atomovými bombami. A nevzdávají se naděje, že najdou další přeživší…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Laser-books (Laser)Originální název:
Метро 2035 (Metro 2035), 2015
více info...
Přidat komentář
V posledním díle trilogie Metro se dozvídáme kdo a proč stále drží lidi v podzemí. Náš hrdina Artom i za cenu vlastního života se tomuto řádu hodlá vzepřít a konečně lidem ukázat cestu na povrch. Lidé jsou však stále stejně slepí a raději se drží svých jistot. Důstojné zakončení.
(SPOILER)
No tak nám konečně kluci vylezli na povrch :-)
Mě se tento díl líbil určitě víc než dvojka. Sice tam nelítali potvory, ale i tak těch potvor které si hrály s osudy lidí tam bylo dost. Konec otevřený, co kdyby....a určitě důstojné ukončení trilogie.
Že začátku jsem měla hrozný problém se do knihy začíst, asi po 1/3 už to bylo lepší, ale pořád to nebylo ono. Tento díl se mi líbil asi že všech nejméně.
Za me 5 hvezd. Hodnotim komplet trilogii, byl to velmi pekny pribeh s dustojnym zakoncenim, jen skoda, ze nevime, co bylo dal s Artomem, proste odjel do Vladivostoku.
Mmch, 3. knihu mam podepsanou Dmitrijem Glukhovskym.
...pozor, jako skoro každý komentář, tak i tento může obsahovat spoilery :-)
Těžko se třetí díl trilogie dá hodnotit samostatně, nutně ho čtenář (či posluchač) posuzuje v kontextu celého příběhu a to je pro mne největší překážkou při hodnocení tohoto dílu Metra. Není zcela konzistentní s předchozími knihami, najednou to nevnímám jako fantastický a tajemný příběh jakoby z dystopického horroru, nikde žádní mutanti, žádné nové ani staré příšery a nevysvětlitelné jevy, žádná nová tajemství uvnitř metra, kromě politiky. Z dobrodružného příběhu se najednou, pro mne tak trochu nečekaně, stává kritický společenský román, plný expresivních a brutálních scén, více než s napětím a tajemstvím je čtenář (či posluchač) konfrontován s explicitním násilím. Knihu chápu jako poměrně jednoznačnou a zdrcující kritiku všech druhů totalit a diktatur nejen ve smyslu společenských řádů, ale především v tom jak jí, my lidé, podléháme, necháváme se jí na jedné straně korumpovat a na druhé straně deptat tak dlouho, až nakonec podlehneme a pokud přežijeme, staneme se dalším dobře promazaným kolečkem v systému, který vše ovládá a řídí, aniž by nám záleželo na tom, jakou cenu za to platíme.
Závěrečné, poměrně depresivní vyznění celého příběhu, ve mně nedokázal přebít ani dobře míněný happy end. Přesto jsem rád, že jsem moskevským metrem došel až na konec a celou trilogii si ještě jednou, po čase, rád znovu připomenu.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Kniha není špatná, tak nějak průměrná, ale vzhledem k tomu, co přinesly předchozí knihy, je tohle těžké zklamání. 2-3 hvězdy a ty 3 dávám buď z nostalgie, nebo proto, že hraju PC hry na motivy knihy a ty jsou super. Bohužel v tomhle dílu se ztratilo veškeré tajemno, veškeré mystično, neznámé nebezpečí, monstra taky zmizela a to i na povrchu. Kde jsou ty nebezpečné smečky? Kde jsou létající stvůry? Kde jsou záhady a nebezpečí při přechodech stanic. Nic, prostě je to celé převedené do "pohodového" procházení metrem skrz normální válečné konflikt spojeného s napůl politickým napůl mocenským pozadím. Sice je to celkem rozumně vysvětlené a uzavřené, ale proti předchozím dílům už to není ani hororové ani záhadné a jako se v minulých dílech sem tam střídali nudné přehnaně dlouhé filozofické pasáže, tak tady se zase děj střídavě rozjíždí a brzdí a vlastně jsem ve výsledku rád, že má tu knihu už za sebou.
Přijde mi, že tento poslední díl ztratil mystický náboj, což je škoda. A právě tím tajemnem a trošku i hororovým nádechem si mě knihy získaly. Ovšem zase zde bylo krásné uzavření série a nádherné vysvětlení zápletky. Dávalo smysl. Opět nechyběla ani romantická linka, což mě potěšilo. Série má takový hořkosladký konec, což se mi také líbilo, protože nebyl naštěstí úplně pohádkový.
Tezka traga. Autor ma skvele napady, ale po spisovatelske strance mu chybi jeste um. Spatne knihy se nemaji docitat, ale ja jsem spatny ctenar a musim i ty spatne dokoncit...
Pro mě nejhorší kniha z celé trilogie. Největší zklamání. Veškeré tajemno se vytratilo, nestvůry, temnota, tajemství vše se vytratilo a zůstal pouze mocenský a politický boj. Jsou pasáže kde to začne nabírat obrátky a čtenáře to vtáhne, ale najednou jako kdyby se kolo zastavilo a celé to spadne do obyčejné šedi a nudy. Knihu mám pouze pro kompletaci trilogie, ale už se jí nějak neodvažuji otevřít. Škoda dalo se z toho vyždímat hodně, místo toho to celé vzniklo z hodně rychle jedoucího vlaku, zřejmě proto aby se kulo železo dokud bylo žhavé.
Poslední Metro je za mě bohužel jedno z největších knižních zklamání vůbec. Veškerá atmosféra předchozích knih se vytratila. Procházení metrem je najednou naprosto bezstarostná nuda, nikde nic tajemného nečíhá, pouze lidé. Mapka na konci knihy, která ukazuje kde je jaké nebezpečí, neplatí! Tam, kde v předchozích dílech působily tajemné síly, najednou nic není. Nikdo neví proč. A přestože z hlediska zvratů se v tomto díle neustále něco děje, vlastně se nic neděje. Kouzlo minulých dílů je zkrátka pryč a poslední kniha je spíše politickou agitkou. To může být zajímavé, ale ne v této sérii, která byla spíše o atmosféře, přežití, nestvůrách a podobném.
Vůbec mě to nebavilo... Mám pocit, že se vlastně v celé té knize nic moc nestalo, docela mě to zklamalo.
(SPOILER) Závěr postapokalyptické trilogie Metro dává rozuzlení, na které tak dlouho čekáme. I když jsem po doposlouchání audio knihy zůstala zírat do prázdna (a prázdno jsem měla i v hlavě), postupně to pusto nahradil zmar, opuštěnost ale taky naděje na lepší zítřky. Celá kniha byla skvěle namluvená, příběh byl přesně to, co jsem od Metra a jejích obyvatel čekala. Ale teď nutně potřebuju vědět, co se stalo s Arťomem a jak to dopadlo s lidmi v Metru. Chci pokračování, chci vědět víc! Chci zpátky do Metra!
Posledné Metro je ako jazda na horskej dráhe. Zaujímavé pasáže strieda vata - najmä vo forme absurdných dialógov. Stále tu máme hutnú atmosféru z pôvodných dielov, no z Arťoma sa stal idiot s mesiášskym komplexom, ktorého máte chuť každú chvíľu prefackať.
(SPOILER) Zklamání. První polovina knihy, dejme tomu, když se děj ale konečně začne vyvíjet zajímavě, tím myslím dění na povrchu, čtenář zjistí, že je to jen na chvíli. Pak se Arťom vrátí do metra a od této chvíle je děj jen „všechny chci zachránit, ale nikdo mi nevěří“… Všechny vedlejší postavy, Arťomovi přátelé, během pár stránek přestoupí na „temnou stranu“. Konec je příkladné popsání dementnosti zaslepených lidí. Radši budeme žrát hovna v špíně než tomu klukovi zkusit věřit. Jsem rád, že je Metro za mnou, i když z první knížky jsem byl víc než nadšen.
V první řadě bych hodnotil práci korektora. Pro celou sérii Metro platí, že je zde hrozně moc překlepů, nebo jiných chyb.
Kniha se vrací k Arťomovi, který je považován za hrdinu a blázna zároveň. Je posedlý myšlenkou přežití i v jiných městech a chodí na povrch poslouchat rádio. Na další výpravu po celém metru ho pobídne Homér z minulého dílu.
Kniha je plná zvratů a nečekaných odhalení. Z počátku jsem se musel nutit do čtení, ale pak nešlo přestat. U tohoto dílu mi chybí ztráta tajemna a strach ze tmy. Hrdinové prochází mezi stanicemi naprosto bez bázně z neznáma. Vynahrazovalo mi to zobrazení zvěrstev, které na sobě páchali lidé v metru pod vládou různých uskupení. Vcelku dobrý humus.
V tomto díle Arťom přežije snad všechno, což už mi připadalo trochu moc.
Finální odhalení a závěr mě překvapil.
Tak celkově mohu říci, že mě trilogie bavila. Přečetl jsem jedním dechem. Třetí díl mě bavil a i mě bavila hlavní myšlenka o hrdinství - nechci prozrazovat :-) Jen mi přijde dost zvláštní, že v prvním díle trvá projít polovinu moskevského metra celou knihu a ve třetím díle zabere některým protagonistům polovinu kapitoly na cestu přes polovinu metra a zpátky!!! Celkově bych tento díl řadil na prostřední místo, hned po díle prvním. Bohužel to ale nejsou knihy, ke kterým bych se chtěl znovu vracet. Nemohu však litovat časem, který jsem zasvětil čtení těchto 3 dílů - 80%
METRO, METRO, METRO! Třetí díl, jakési vyvrcholení celé ságy. Přijde mi, že tady autor více navázal na první díl, což je za mě super. Co mě osobně ale hodně moc chybí, je ztráta tajemna, které jsem tak obdivoval v prvním dílu. Autor se zde omezuje už čistě na mocenský boj, i když vše není tak, jak na první pohled vypadá. A ten pocit bezmoci a neschopnosti přesvědčit ostatní, aby uvěřili, je to nejvíc, co ve mě kniha zanechala. Buď sbohem, Arťome, příteli, ať najdeš lepší místo při svém putování...
(SPOILER)
Předchozí komentář + komentář LiberX- nemám co dodat.
Přes 400 stran chaotického a zhusta blábolícího plácání v hnusu, v doprovodu protivného protagonisty který neudrží myšlenku, meč ani moč. Veškeré tajemno z Metra (tak sporadicky přítomné v 2034) zmizelo, aby ho nahradilo vyžívání se v popisech de facto 2. války. Utrpení, hlad, svévolná krutost, zmar, bezdůvodné odvrhnutí milujících osob a následné plácání se v „nikdo mě nechce mít rád, nikdo mi nevěří“.
Silný závěr? Silný záběr to mohlo mít tak kolem strany 300, když teda došli do XXX a nahodili traktor- jenže jako obvykle, jak se na Arťoma bů, tak se z lesa...
Napsala bych, že kniha je koncentrovaná bolest hlavy. Ale těch 400 stran není moc koncentrát.
TL;DR: Přečtěte si radši 1984 a Jeden den Ivana Děnisoviče. Nebo Byly jsme tam taky. Nebo vlastně cokoli o 2. válce. Tady se po tajemném Metru stejně slehla zem.
(SPOILER)
1) není to můj šálek kávy, ale protože jsem četla 2033, zajímalo mě pokračování
2) přečíst pokračování mě ponoukla letošní výzva a její téma "prostředí, kde bych se nechtěla ocitnout" - nic horšího mě nenapadlo (1984 mám již přečtené)
3) dle referencí jsem se nejdřív rozhodla 2034 vynechat, zas tak mě to nebere, na radu známého, že si to mám fakt přečíst vše, jsem si přihodila tedy i tento díl do košíku v knihovně a až doma jsem zjistila, že je psaný AZBUKOU, což by mě fakt nenapadlo, že budou v české KJM mít... takže mi 2034 opravdu nebyl souzen a nakonec mi ani nechyběl
4) magor není Arťom, ale Dmitry - a je štěstí, že tuhle knihu s popisem ruského nacionálního egocentrismu a ideologického fanatismu napsal Rus a ne Američan :-)
5) Arťom je jen blbec, který je každou chvíli kam vítr, tam plášť, kam se zrovna dostane a co mu kdo nabulíkuje, není schopen udržet si svou "lajnu"
6) "Nedalo se věřit tomu, že v metru se ve skutečnosti vše - celé to peklo, bezútěšnost a nesmyslnost - děje na něčí pokyn a že to toho někoho zcela uspokojuje. Děsivé nebylo to, že při zasypávání tunelů mísili lidská těla s hlínou, nýbrž skutečnost, že bez toho by svět nebyl světem, protože by se propadl do podzemní nicoty. Takové uspořádání světa bylo zkrátka nad lidské chápání." s. 417
7) do poloviny knihy jsem hltala a četla po nocích, jen nerada se vytrhávala ze zběsile běžícího děje a opouštěla Arťoma ve vypjatých situacích, potom jsem už ale byla všeho tak přesycená, že jsem četla, jen abych dočetla
8) nejvíc se mi líbily scény na povrchu, boj o XXX, bylo to celé nové a zajímavé víc než pseudopolitické zamotané bojůvky v podzemí a defilé jednoho podrazáckého kreténa za druhým
9) každopádně Arťom měl zemřít, to by nedal ani Superman...
10) "skokanem roku" se stává nevzdělaný a necvičený Ljocha, který se vypracoval z hoven přes sračky do žumpy! (aneb typická politická kariéra)
11) někdy to celé bylo fakt zvrácené a odporné
12) byla blbost půjčit si a číst tuto knížku plnou deprese a beznaděje v této šílené covidové době, která je sama o sobě víc než dost depresivní a bezútěšná... a v určitých ohledech zde nacházím bohužel paralely... :-/
13) pokud bude Vladivostok 2036, přečtu si ho spíš proto, abych dostala (doufám) moderní verzi svého oblíbeného Malevilu
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro jaderné zbraně postapokalyptická sci-fi
Kniha se mi začala líbit až od zkoumání povrchu.
Oproti minulému dílu, kdy naivní holčina Saša milovala Huntera, se stejně neuvěřitelně stala naivní lehkou dívkou. Její příběh by bylo lepší úplně vynechat, hrůza.. Nedalo se to číst.
Zbytek knihy vytáhnul mé hodnocení ke 4*.