Mezi člověkem a Bohem

Mezi člověkem a Bohem
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145990/mezi-clovekem-a-bohe-145990.jpg 5 15 15

Přemýšlí-li moderní člověk o světě, bývá zneklidněn, často i naplněn úzkostí. Ać ho dovede v mnohém vysvětlit, v lecčems ovládat a předvídat jeho budoucnost, před otázkou jeho smyslu zůstává s prázdnýma rukama. Ale i mnozí „věřící“ redukují křesťanské vidění světa na více méně neurčitý soubor zásad morálního života. Kde najít východisko z tohoto moderního labyrintu? Nejednu cennou inspiraci poskytne čtenáři u nás oblíbený francouzský teolog, upravený překlad jeho díla Mezi člověkem a Bohem vychází již ve druhém vydání. Michel Quoist pocházel z Le Havre ve Francii. Původně pracoval jako textilní dělník, v roce 1947 ukončil studium teologie a přijal kněžské svěcení. Později studoval sociologii a habilitoval se prací „Město a člověk“. Z francouzského originálu přeložil Vladimír Rudolf, revize podle nového vydání Vlasta Hesounová.... celý text

Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Vyšehrad
Originální název:

Réussir, 1961


více info...

Přidat komentář

Karcoolka2210
19.01.2020 5 z 5

Vynikajúca kniha a pre kresťanov by som povedala, že by to malo byť povinné čítanie. Michel Quoist podáva a vysvetľuje mnohé veci tak, že je to ľahko pochopiteľné a prijateľné. Určite je potrebné prečítať túto knihu niekoľkokrát. Odporúčam!

mirektrubak
10.03.2018 5 z 5

„Žít ‚svůj‘ život neznamená nutně jednat jinak než ostatní; naopak, často to znamená jednat jako všichni ostatní, ale proto, že jsem pochopil, že je to třeba, a že jsem se rozhodl to udělat.“

Michel Quoist nám má co říct. Chce nám to říct kvůli nám, protože nám chce pomoct. A snaží se to dělat tak, aby omezil riziko nepochopení. Nebalí svoje myšlenky do elegantně vypadajících kapitol. Nesnaží se nás okouzlovat sám sebou, přesvědčit nás, že je vtipnější než Oscar Wilde, působivější než Hemingway nebo moudřejší než pan Werich.
Svým úsečným stylem se může s některými čtenáři minout – lidé, kteří jsou hákliví na autoritativní rady se mohou stáhnout do defenzivy a Quoistovy myšlenky z principu odmítat. Lidé s přehnaným sklonem k sebekritice zase mohou získat pocit, že se jich týkají všechny popisované nešvary a může je to místo zaktivizování spíš paralyzovat.
Ale pro čtenáře, kteří trochu toho hlazení proti srsti přežijí, to může být velmi užitečné, ne vše se hodí každému, jistě, ale záběr je takový, že si každý něco najde – já jsem pro sebe viděl zdvižený prst nejvíc u kapitol, které se zabývaly křesťanem a jeho aktivním životem v širší společnosti. Ale přínosů bylo více. A to dokonce i tam, kde se jen opakují známá fakta. Například pokyn, který nám říká, že co můžeme udělat dnes, nemáme odkládat na zítra, ten asi každý zná. Ale někdy je prostě dobré si připomenout od jiného člověka i to, co máme přímo před nosem.
„Žij svůj přítomný život a buď na vše připraven.“


Hanka_Bohmova
08.12.2017 5 z 5

"Nic nenič, vše postav na správné místo."

Příručka osobního rozvoje křesťana v moderním světě. Narozdíl od řady jejích módních světských sestřiček v ní nenajdete slovo navíc. Styl je úderný, pregnantní, heslovitý. Spíš jako studijní poznámky. Tykání čtenáři přispívá k bezprostřednímu a naléhavému vyznění autorových rad a poučení. Je to osvěžující, zvlášť když máte rádi efektivitu. Ale po sto stránkách už by se mi malé pohlazení hodilo. Pro to si holt dojdu jinam.

Většinu času to byla čtyřhvězdičková kniha. Dobrá a užitečná, ale toho aktivismu bylo na můj vkus příliš a psychologie se sociální angažovaností se trochu moc natahovaly po samospásnosti. Závěrečné kapitoly naštěstí (pro mě) beze zbytku odstranily znepokojivé váhání, které slovo v názvu cílové skupiny "křesťané ve světě" je podstatnější. A možná ten mocný důraz na příklon ke "všemu dobrému ze světa" ještě i dnes, o půl století později, někteří potřebujeme k prolomení navyklého obranného postoje a uzavřenosti, které schováváme za nálepkou zbožného života.

Kniha tak sebevýchovná by se mohla zdát určena mladým lidem, mladým dospělým nejintenzivněji formujícím svůj život. Ale ze závratné výše svých šestatřiceti let soudím, že i pro dospělé zralejšího věku, pěkně usazené a pohodlně zařízené ve své existenci, jde o nesmírně užitečné čtení.