Mezi divočáky
Heinz Meynhardt
Poutavě a zajímavě napsaná kniha o životě divokých prasat v přírodě.
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 1983 , PanoramaOriginální název:
Vier Jahre unter Wildschweinen, 1978
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelný výzkum divokých prasat východoněmeckého vědce, kterému se podařilo pronikńout do sociální struktury těchto divokých zvířat.
Pro milovníky divokých prasat. Kromě spousty informací o divočácích je kniha doplněna fotografiemi, které jsou jedinečné, neboť autor mezi prasaty žil, a tak měl přístup tam, kam se obyčejně fotograf nedostane. Takový výzkum si žádal své oběti. Nejvíc mě pobavilo, když psal, jak musel nosit stejné oblečení, aby ho prasata poznala po čichu, a jak jeho manželka opravdu nebyla nadšená a musel se převlékat někde v kůlně.
Štítky knihy
příroda myslivost myslivecké příběhy lesní zvěř zdivočelá zvířena prasátka, vepři divočáci, divoká prasataAutorovy další knížky
1983 | Mezi divočáky |
1988 | O životě divokých prasat |
Na twiteru jsem narazil na recenzi knihy od uživatele Wu Weje (mám ho na DK v přátelích?), a moje fantazie si knihu hned spojila se studií goril paní Fosseyové, nicméně autor se odkazuje spíš na studii šimpanzů a hyen skvrnitých, což ale na věci moc nemění.
Zajímavé na tom je, že o zvířeti, které se vyskytuje v hojném počtu přímo za našimi humny jsme donedávna věděli tak málo, nikdo včetně myslivců například neviděl narození mláďat. Zatímco se mi mlela recenze v hlavě, vyrazil jsem na noc do blízkého lesa, podobně jako to dělávám od svého mládí. A náhoda tomu chtěla, že ač spím běžně pár metrů od zvířecích stezek a neměl jsem zatím tu čest s ničím jiným než zvuky přesunu, tentokrát na mě zachrochtalo křoví přímo přede mnou, navíc cestou k ležení.
Zdá se to banální, ale pokud stojíte se slabou čelovkou přímo na zvířecí stezce uprostřed noci, všechny vaše smysly jsou v tu chvíli vzhůru, připravené zapnout i tělo, které začíná být vteřinu po vteřině nasáklé tím správným dopingem, který se hodí pro hoodně rychlou akci.
Jako čerstvý majitel placičky jsem střelhbitě vyjel po kmeni stromu, a jak se ji horečnatě hladit s dotazem "divočáci březost" na globální informační síť. Nejsem pecivál, v přírodě jsem jako doma, ale divočáci jsou opravdu plaší! Čest jsem měl jenom jednou, na ležení vzdáleném pár metrů od kaliště, ale vyšší terén mě zbavoval nutnosti na to reagovat kvůli čemukoliv jinému, než kvůli klidnému spánku.
Kniha začíná popisem sbližování se skupinou, a trpělivostí, pravidelností a ignorováním věcí které "nejdou" se autor postupně stává členem skupiny a odnáší si poznání chování, vztahů a všech záhad ze života prasat divokých. Nejsem schopen, nebo spíš ochoten věnovat stejnému tématu ani zlomek času jako autor, ale čtení ze života divočáků si opravdu užívám. A pokud při dalším "kontaktu" s tímhle zajímavým druhem budu reagovat alespoň trochu racionálněji, splnila pro mě svůj smysl vrchovatě. Krásná, poučná a zajímavá kniha!