Mezi kladivem a kovadlinou: Dvacáté století v osudech literárních osobností Ruska
Ivana Ryčlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157952/mezi-kladivem-a-kovadlinou-dvacate--F6W-157952.jpg
5
10
10
Čtenáři se dostává do rukou čtivá a plastická mozaika o spisovatelích z časů hrůzného sovětského režimu, která je nezatížená plytkostí a suchopárnými myšlenkovými piruetami. Knížka přináší portréty Maxima Gorkého, Vladimira Majakovského, Alexandra Fadějeva, Michaila Šolochova, Viktora Někrasova a Varlama Šalamova. V životních cestách těchto mužů se prolíná literární nadání, rozhárané osobní vztahy, duševní strádání, názorová naivita, strach o vlastní existenci i vědomí vlastních omezených možností. Autorka neideologizuje ani nepodléhá pokušení jednoznačného soudu. Nepřikrašluje ani nezatracuje. Tyto řádky o významných osobách, jejichž počáteční plány a vize zhatil běs sovětských vládců a jejich patolízalů, jsou svědectvím, které nepotřebuje dalších komentářů. Portréty jsou podloženy pečlivým studiem dostupných pramenů. Autorka nám pootevřela další okénko do zvrhlosti sovětské totality a jí manipulované kultury.... celý text
Přidat komentář
Musím dát za pravdu všem chvalitebným recenzím známých osobností uvedeným na přebale knihy - doporučuji nejen rusofilům!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Lenin: Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin? |
| 2013 |  Mezi kladivem a kovadlinou: Dvacáté století v osudech literárních osobností Ruska |
| 2006 | Ruské dilema: Společenské zlo v kontextu osudů tvůrčích osobností Ruska |
| 2018 |  Zvolili svobodu… Napříč osudy tvůrců vzdorujících sovětské moci |
| 2023 | Rusko očima Rusů v exilu: To nejlepší z vysílání Rádia Svoboda |
„Myslí si, že jsou mozkem národa, avšak ve skutečnosti nejsou mozek, ale hovno,“ vyjádřil se v roce 1922 Lenin o příslušnících ruské inteligence, které se rozhodl navždy vystěhovat z nového sovětského státu a uspořádal na ně doslova hon. Napsal to v dopise Maximu Gorkému, v té době už jeho oponentovi, který z emigrace vyjádřil Leninovi své znepokojení nad deportacemi. A právě tento úvod předznamenává obsah knihy ve které Ivana Ryčlová líčí fundovanou a zajímavou mozaiku o vzorku spisovatelů, kterých často rozpolcený vývoj ztělesňoval složitosti a brutalitu totalitního režimu. Při strhujícím líčení jejich pohnutých osudů se autorka nestaví do úlohy soudce ani moralizátorky, avšak polarita mezi začátkem a koncem knihy, tedy mezi Gorkým a Šalamovem, je přeci jen zřejmá. Jeden, nejvlivnější ruský spisovatel, například velmi dobře věděl o gulazích a hledal pro ně slova ospravedlnění, ten druhý v nich strávil nekonečných sedmnáct let. Právě Maximu Gorkému je věnována asi největší část knihy, jelikož byl jediným ruským spisovatelem, kterého společenské postavení dosáhlo význam politického činitele s nesmírně komplikovaným osudem, intelektuálem, kterého životní peripetie symbolizují pozici mezi dvěma mlýnskými kameny - tedy v tomto případě jak sám s oblibou říkal „mezi kladivem a kovadlinou“.