Mezi mýty a minarety
Jan Rovenský , Břetislav Tureček , Miloš Mendel , Petr Pelikán , Hynek Kmoníček
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386196/bmid_mezi-myty-a-minarety-wq8-386196.jpg
4
18
18
Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světe. Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.... celý text
Přidat komentář
Autoři knihy
česká, 1978 Břetislav Tureček
česká, 1970 Miloš Mendel
česká, 1952 Petr Pelikán
česká, 1964 Hynek Kmoníček
česká, 1962
Souborem čtyř rozhovorů se Janu Rovenskému povedlo dát dohromady knihu ve stylu „vše, co jste chtěli vědět o islámu, ale moc jste se to neměli kde dozvědět“. Způsob informování o islámu v Česku se totiž v podstatě omezuje na dva zcela protilehlé póly – nahnědlé strašení hordami barbarů, řezáním hlav a hromadným znásilňováním na straně jedné a naivní představy o sluníčkovém světě bez rozdílu kultury a náboženství na straně druhé. Oba póly přitom zpravidla sjednocuje naprostá neznalost skutečných poměrů v islámském světě. Tímto problémem respondenti v rozhovorech Jana Rovenského rozhodně netrpí, všichni znají problematiku do detailu – nejenže mají „načteno“, ale i osobní zkušenost. Čtenář se dozví nespočet zajímavých faktů o historii i současnosti islámského světa, nahlédne do základů věrouky a zároveň si přečte i názory na velmi palčivou otázku vztahu islámského a západního světa. Velmi cenné jsou stovky poznámek pod čarou a detailní slovník jmen a pojmů v závěru knihy. Celkové poselství je přitom poměrně jasné – islám je se západní kulturou opravdu jen velmi složitě slučitelný, pokud vůbec, rozhodně však nejde o nějaké barbarské náboženství, kterým bychom byli oprávněni pohrdat. Kdo knihu hodnotí jako „odpad“ jen proto, že je o islámu, by ji měl v prvé řadě otevřít sám. Protože jakkoli nám islám může být cizí, je součástí dnešního světa a je důležité mu porozumět, či se o to přinejmenším pokusit.