Mezi proudy I. - Dvojí dvůr
Alois Jirásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134420/mid_mezi-proudy-i-dvoji-dvur-twO-134420.png
4
44
44
Mezi proudy série
1. díl >
Třísvazková (Dvojí dvůr, Syn ohnivcům, Do tří hlasů) trilogie Mezi proudy Aloise Jiráska popisuje počátky českého odboje proti německému utlačování za doby krále Václava IV. První svazek „Dvojí dvůr“ (1887) se věnuje zejména sporům mezi dvěma národy. Češi se snaží všemožně domoci svého práva, což se jim nakonec aspoň částečně podaří. Druhá část „Syn ohnivcův“ (1888) přetřásá téma rozpínavosti českých pánů. Ti se snaží podrýt autoritu krále ve svůj vlastní prospěch. Třetí svazek „Do tří hlasů“ (1890) vypráví o nástupu českého lidu do boje a vrcholí dosáhnutím tří hlasů na universitě. Celou trilogií pak prostupuje problém církve. Je zde popisována špatná morálka vysoko i nízko postavených členů křesťanské církve. Oproti tomu několik dobře smýšlejících Čechů se snaží o nápravu a o prosazení dobrých mravů a českého jazyka. Autor zde vycházel z doložených historických faktů, nicméně nechal zde prostor také své představivosti. Skutečné postavy (Jan Žižka,Jan Hus, Jan z Jenštejna, král Václav IV., král Zikmund) se prolínají se smyšlenými a do fiktivního příběhu jsou citlivě zasazeny skutečné události. Většina postav, které se v knize objevují, má jasně vyhraněný charakter – buď se jedná o správně smýšlející, pobožné Čechy bojující za svou vlast, řeč a práva nebo o záporné hrdiny, většinou Němce nebo pyšné české pány libující si v moci a penězích. Jen u krále Václava je ukázáno, že kromě kladných vlastností a oddanosti Čechám, má také své velké vady, kterými jsou zejména slabá vůle, neovladatelný temperament a problémy s pitím.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha. Arcibiskup přefikne mladou manželku starýho hajnýho, tři studenti na toulkách polapeni neznámými zakuklenci odvlečeni na hrad Jivno, souboj na nože mezi českým a německým studentem kvůli hezký holce... výslech inkvizice .... do toho plejáda historických postav, intrik , mystiky a magie .. bravo...
Další Jiráskův skvost. Skvěle zde popsal stav tehdejší šlechty, duchovenstva, neschopného krále Václava IV., intriky Lišky ryšavé a především situaci drobných měšťanů a hejmanů. Jirásek zde zkritizoval, zcela poprávu, katolickou církev udírající český lid. Díky tomuto dílu se o cíkrvi může říci, že je nejstarší zločinecká organizace v dějinách.
Po delší době jsem se pustil do Jiráska a musím napsat, že jsem opět ! byl příjemně obdarován velmi čtivým příběhem. Pravda jazyk autora není nejaktuálnější, ale jinak všechny hvězdičky, pustím se do dalších dílů.
Jelikož jsem se nyní stěhoval a celý nový byt je plný beden knížek, nechtěl jsem ztrácet čas přehrabováním a vybral jsem si knihu z bedny navrchu. Ha, klasika. Během prvních stránek jsem se oprávněně zděsil. Musím konstatovat, že takhle dlouho jsem jednu stránku už léta nečetl. Stará čeština, stavba souvětí úplně jiné, než jaké jsem zvyklý. Ale po pár desítkách stran už jsem se do textu jakžtakž dostal a mohlo vše odsýpat. Počátky husitství, všechno hlavní dění je teprve před námi. My tu máme trojici (i když vlastně spíše trojici, jeden mizí z příběhu skoro na začátku) hrdinů a jejich protloukání se světem. Jedná se o mého druhého Jiráska, snad se dohrabu ke zdárnému konci čtení této trilogie.
Nemusím přikládat žádné doporučení co do historické kvality, čtivosti ani zajímavosti.
Děj začíná v Křivoklátských lesích, kudy jsou tři kamarádi ( studenti) ke strýci, který má pod svou doménou ohnivý dvůr a dějí se tam vůbec takové zajímavé věci. Cesta pro ně není vůbec lehká protože jsou přepadeni, takříkajíc prozkoušeni, vyvedeni z míry. Dvojí dvůr lze vyložit takto jako dvůr krále - Václava IV. - a dvůr arcibiskupa - Jana z jenštejna, každý dělal své, takříkajíc, každý běsnil po svém.
Krutost, vzepření,rozporuplnost a na druhé straně se straní bídnost a odevzdání.
Tahle Jiráskova trilogie popisuje v podstatě konflikt dvou vrstev - měšťanstva a drobné šlechty x církve - ze kterého vlastně vyrostlo následně husitské hnutí. Kniha je poplatná době svého vzniku a nedá se předpokládat, že by nad ní současný čtenář slintal blahem, nejsou zde ani žádné bouřlivé akce, ani nadpřirozené potvory, jen obyčejní lidé té doby a jejich život. Autor nezapře profesionála, jednoznačně ale dává najevo, komu straní, kdo jsou jeho koně. Při čtení - pokud se k němu odhodláte - musíte vzít v úvahu skutečnost, že byla napsána před takřka půldruhým stoletím.
Knihu je třeba vnímat spíš jako zrcadlo doby jejího vzniku než jako popis historických reálií.
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Období vlády Václava IV., spory šlechty a církve. Kdo přečte, má v dějinách jasno. Skvěle napsané, nádherný jazyk, žádná sprostá slova a vulgarismy.