Duch Llana Estacada
Karl May
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194248/bmid_duch-llana-estacada-194248.jpg
4
668
668
Duch Llana Estacada patrí medzi najznámejšie a najvydarenejšie diela slávneho saského spisovateľa Karla Maya. V príbehu o tajomnom jazdcovi odetom v koži posvätného bieleho bizóna, ktorý sa na svojom vraníkovi preháňa po púšti a každého zloducha skolí ranou doprostred čela sa objavujú takmer všetky slávne postavy Mayovho panteónu hrdinov: lovec s najtvrdším úderom a najpresnejšou muškou na celom Západe – Old Shatterhand, jeho pokrvný brat – statočný a ušľachtilý náčelník Apačov Vinnetou, zneuznaný intelektuál Hobble-Frank, tajomný Bloody-Fox, nerozluční zálesáci Tučný Jemmy a Dlhý Davy, Lovec medveďov i jeho syn Martin, detektívi prérie bratia Nosáči, obratný kaukliar Juggle-Fred, kmeň bojachtivých Komančov a neuveriteľne podlí banditi zvaní ,supi púšte’, ktorí v Llane Estacade vražia a okrádajú bezbranných pútnikov. Dielo vychádza k 120. výročiu prvého knižného publikovania v pôvodnej a neskrátenej podobe. Táto kompletná verzia sa aj v autorovej vlasti objavuje len veľmi sporadicky a do žiadneho cudzieho jazyka nebola dosiaľ preložená.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1995 , NávratOriginální název:
Der Geist des Llano Estacado, 1888
více info...
Přidat komentář
Volné pokračování Syna lovce medvědů. Boj banditů s tajemnou postavou, u indiánů známou jako Duch prérie.
Za mňa zatiaľ najlepšia Mayovka čo mám za sebou. Je to fakticky pokračovanie Syna Lovca medveďov, v ktorom sa znova stretávajú známe postavy aby si to rozdali so supmi Llana Estacada, teda banditmi operujúcimi na tomto kuse rozpáleného piesku. Nechýba opäť solídny slovný humor v podaní technických výrazov komoliaceho Hobble Franka a pochvalu si zaslúži dokonca aj Shatterhand, lebo tu toľko neexceluje a udržuje svoje všetkovediace polobožstvo v znesiteľných parametroch. Zvlášť by som vypichol scénu s tornádom a optickými efektami na horizonte, to malo hustú atmosféru. Ak by som teda mal do niečoho rýpnuť ( bez toho sa človek neobíde ), tak snáď príliš veľké množstvo postáv na malom priestore, kde sa mi javilo zbytočné privádzať na scénu naozaj každý charakter z predošlého dobrodružstva plus nové a rozdeliť ich do dvoch nezávislých tímov, až sa zdá že chudáci supáci sú takmer prečíslený hrdinami sťa by červenou armádou. Ale postavy sa rozhodne nepletú, takže pohoda. No a potom je tu onen duch s bizóňou hlavou, ktorého identitu som rozlúskol po prvom náznaku ešte niekde v zoznamovacích pasážach a ktorý mi tam prišiel tak nejak divne našróbovaný. Proste akoby navyše a dej by fungoval rovnako aj bez neho, ale aspoň majú Hobble Frank s Tučným Jemmym stále o čom polemizovať. Takže May dokáže keď chce. P.S. kniha Duch Prérie je tá istá len s iným názvom, Mayovky vyšli v priebehu vekov v toľkých odlišných vydania a edíciách že sa v nich ani veľký Manitou nevyzná.
Svižná přímočará mayovka, dokonce i s prvkem tajemna. Celkově je to dobře namíchané, Old Shatterhand tu neexhibuje tolik jako v jiných příbězích, má tu méně prostoru než obvykle, Vinnetou přijíždí až na konec jako třešnička na dortu. Rád jsem si to po letech opět připomenul.
Poslední dobou se ze mně stává spíš sběratel starých dobrodružných knih (to jest převážně KODek) než jejich čtenář. Můj čtenářský plán čítá na 30 knih jen na příští cca rok, takže to ještě potrvá, než si Ducha Llana Estacada přečtu po více než dvaceti letech znovu, i tak už se na to těším a pravděpodobně ho na seznamu přesunu výše, abych se k němu dostal dříve. Karel May má své osobité kouzlo, které mě uchvátilo co by malé pachole a dnes se k němu dostávám znovu. Tajemství babylonské věže, Vinnetou a další "Májovky" si znovu hledají cestu do mé knihovny i čtenářského seznamu. Vzpomínám na dětství a skvěle si to užívám, k tomu dospělým okem vidím věci dětskému oku skryty a tak je četba ještě o něco bohatší.
Hodnotim vydani z r.1933 s ilustracemi Z.Buriana, kterou jsem dodnes cetl asi 3x. Necetl jsem jine preklady, ale tahle kniha je tak svizna, ze utece jako voda. Obvykle "slavne" postavy zde nejsou hlavni osou pribehu, ale vubec to nevadi. Snad jedine, ze zde neni vyrazny zaporak, ktery by provazel celou knihu od zacatku az do konce. Ostatne jak by mohl, kdyz ma mezi ocima .... :)
Další z příběhů legendární dvojice Vinnetou a Old Shaterhand, které jsou ovšem v této knize trochu upozadněni. Na poušti řádí tajemná postava v masce, která vyhledává zločince a střílí je přesně mezi oči, má přezdívku Duch Llana Estacada a nikdo netuší, kdo se pod maskou skrývá. Rozuzlení je více než překvapivé. Mayovky jsou naprostá klasika mezi westernovými knihami
Když jsem četla tuto knížku poprvé, byla jsem malá holka. Děj jsem si pamatovala jen matně, proto jsem přivítala příležitost vrátit se k tomuto příběhu po mnoha letech znovu. Je to odpočinková četba, v dětském věku strhující. Víme, kdo je padouch a fandíme těm, kteří chtějí překazit temné rejdy zlosynů. Příjemné osvěžení.
Má oblíbená Mayovka z dětství, plno nostalgie, skvělá dobrodružná zábava. Hrdinama se to tu jen hemží. Takový Bloody Fox, Helmers, Fred, Jemmy a Bob kabrňáci, jediný kdo mě trochu vytáčel byl Frank, potěší účast Shatterhanda aj Vinnetouva. Trochu tady chybí pravý záporák, který by byl hoden zapamatování, Stewart a Burton toto kritérium nesplňují.
Nejlépe čtivý je začátek, když Frank s Bobem přijedou na Helmersovu farmu a setkávají se tam s dalšími postavami. Změna prostředí na poušť, taktéž pomohla.
Knížka je utlá, však jsem ji přelouskal během pár hodin a je to dobře, pěkně odsejpá a nemá slabá místa.
Návrat do dětství. Opět jsem zažívala ten vzrušující pocit, že se někde objeví Old Shatterhand. A i když mi to dnes připadá trošku naivní, čtení své nejoblíbenější mayovky jsem si užila.
Klasika mladí. Nebo možná spíše ještě dětství. To byly časy. Mayovky, Foglarovky atd.
Hezké vzpomínky.
Tak na mě tuhle sedl záchvat pracovitosti s tím, že uklidím tu část rodinné knihovny, kterou má vnoučata zcela drze zvou "dědův pravěk", i když tam také občas hrábnou (že by zázrak?). Začal jsem knihami Karla Maye a hned Duch LLana Estacada mě nalákal (už po kolikáté ?) a bylo po pracovitosti. Je to zkrátka jedna z knih mého dětství a na ty se prostě nezapomíná.
Tuhle knihu jsem četl v době, kdy jsem chodil do školy, teď jsem si ji přečetl znovu, abych si znovu připomenul její "dobrodružné kouzlo" - už jsem si to moc nepamatoval a asi se mi to v době školní docházky líbilo víc.
Pekná Mayovka, asi aj lepšia než najznámejšie Vinetou I+II+III. A kratšia. I keď púšte ma znepokojujú a radšej mám dobrodružné knižky zo šťavnatejšieho prostredia. V detstve krása. A o dosť menej rasistických náčrtov a celebrovania nemeckého pôvodu. Za štyri hviezdy.
Jejda, dnes jsem ji uviděla za výlohou jednoho antikvariátu a hned se mi vybavilo, jak jsem ji četla v dětství, ne jednou, ale opakovaně, jak jsem se při ní krásně bála... možná právě ona ve mně probudila lásku ke strašidelným příběhům. Nevím, jak by na mě zapůsobila dnes, hodnocení dávám na základě svých vzpomínek z dětství, snad to projde... :-)
Duch Llana Estacada je jednou z mých nejoblíbenějších Mayovek.:) Příběh je poutavý, a mladý Bloody Fox byl můj hrdina. Jsem ráda že jsem svoje školní léta trávila čtením a ne jako většina dětí dnes! :)
Beru tuhle knihu jako pokračování Syna lovce medvědů,ale už to není tak dobré.Postavy se mi zdají rozplizlé,ale třeba je to jenom můj dojem.Jsem asi zvyklý na razantnější romány od K.Maye.
Četla jsem jako první Mayovku, tedy hóoodně dávno. A chytla mě, přečetla jsem všechny, co se mi podařilo sehnat. Často s baterkou pod peřinou. Teď jsem ve fázi "proberu knihovnu" a nestačím se divit, mám hned 3 Duchy různého vydání. Kterého nechat pro děti? Brožované vydání vyřazuji rovnou, ale jinak je to prekérka, posuďte sami.
Vydání z roku 1989 má pevnou vazbu, mapky, spoustu ilustrací. A překlad:
"Podle potoka jeli na koních dva jezdci, jeden byl běloch a druhý černoch. Bílý muž, malý a hubený, byl oblečený vskutku svérázně. Na nohou měl indiánské mokasíny a kožené kalhoty a k tomu kdysi tmavomodrý, teď však vybledlý a ošuntělý frak s blyštivě naleštěnými mosaznými knoflíky. Dlouhé šosy fraku splývaly po bocích koně jako svěšená křídla."
Vydání z roku 1966 má pevnou vazbu, mapky žádné, ilustrací pár. A překlad?
"Podél potoka, rousajíce se svěžím zeleným porostem, přijížděli na koních dva muži, běloch a černoch. Sporý, malý bílý chlapík měl na nohou indiánskou obuv a kožené kalhoty a vězel v podivuhodném fraku s prýmky a lesknoucími se mosaznými knoflíky. Kabát býval patrně kdysi modrý a jeho dlouhé šosy splývaly jako splihlé perutě po obou bocích koně."
Dneska děti nerozumí mnoha výrazům, toho jsem si (ze zkušenosti) vědoma. (A budou se s vámi hádat, že to slovo nikdo v životě neslyšel a nezná.) Přesto vítězí starší poetické vydání, i kdybych ho měla číst s dětmi a vysvětlovat.
Lákavé prostředí, zajímavé osudy postav, poutavý děj. Jako dítě jsem knihu nečetla, to až teď.
Štítky knihy
Zdeněk Burian, 1905-1981 německá literatura Indiáni Divoký západ Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství pro mládež Karel May, 1842-1912 dobrodružné romány
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1968 |  Černý mustang |
| 1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Spolu so Synom lovca medveďov moja naj mayovka v detstve. Zrejme tomu pomohla zmena prostredia a vtipné postavy. Navyše, mne sa tieto knihy spájajú so skupinou Beatles, čo bola zas vtedy moja naj kapela. Prvých 7 albumov sme mali doma a pravidelne mi robili kulisu pre moje výlety s Karlom Mayom. Doteraz, keď počujem piesne ako Mr. Moonlight alebo Taxman, okamžite sa mi vybaví Yellowstone, púšť Llano Estacado, Hobble Frank, Tučný Jemmy, masser Bob...
Dovolím si krátky citát:
- Masser Bob veľmi dobre vedieť, čo treba robila! - zvolal černoch. - Masser Bob dotĺcť toho oplaniska až po smrtku!
Tomu sa hovorí preklad s láskou k autorovmu dielu. Howgh!