Mezi vilami
Justin Quinn
Výjimečná románová sága irského autora Justina Quinna popisuje úspěchy i pády rodiny Boylových v obdivuhodně přesně zachycených politických, společenských a ekonomických proměnách Irska na třech generacích, od konce 50. až do let 90. let. Kniha je nejen dobovou satirou, ale i zdařilým psychologickým portrétem jednoho manželství a jedné rodiny. Dublin je v době mládí hrdinů knihy stále ještě místem, ze kterého muži odplouvají do Ameriky (kvůli práci) a ženy do Londýna (kvůli nechtěnému těhotenství), místem, které je zmítané alkoholismem nejen u mužů, ale i u žen. Zpočátku se pozornost autora soustřeďuje na mladého Declana, postupně však přebírají štafetu ženské hrdinky, Declanova manželka Sinéad a dcera Issie. Declanův boj za politickou a ekonomickou proměnu Irska je tak doprovázen jejich zápasem za rovnoprávnost obou pohlaví, a to nejen v tuhých padesátých, ale i v nesrovnatelně osvícenějších letech devadesátých. Román slavil v autorově rodném Irsku úspěch u čtenářů i u kritiky – byl mj. označen za „nádherný a působivý příběh, který se navíc dobře čte“ (Irish Times), „ambiciózní ztvárnění osobních dramat i proměnlivé politické mapy Evropy“ (Telegraph), „fascinující a poetické vyprávění, které budou mít čtenáři problém odložit“ (Business Post) a „jednu z nejlepších knih roku“ (Evening Herald).... celý text
Přidat komentář
Téměř padesátiletá historie jedné středostavovské irské rodiny. Nápad rozčlenění do 7 kapitol podle letopočtů, které byly pro Declana a jeho blízké signifikantní, se mi líbil – i tak máme možnost důkladně poznat všechny hlavní progatonisty i politicko-společenský rámec, který příběh dotváří.
PS: Český překlad Terezy Límanové, podle dostupných informací manželky autora, ke škodě knížky obsahuje větší než malé množství překlepů, gramatických a naneštěstí i faktických chyb (viz duben 1968 namísto srpna, příjezd z/do Irska, výměna řečníků a podobně).
PS2, (možná) odpověď ke komentáři pajaroh níž: Z mého pohledu má úvodní pobyt v nemocnici hned několik významů. Pro mladého muže, který právě plánuje nástup do prvního zaměstnání, byl nečekanou překážkou, s kterou se uměl vyrovnat. Kromě toho tam za ním poprvé přijela jeho budoucí žena a začal tak jejich vztah. V závěru knihy se tam Declan znovu ocitá, v prostředí městečka, které je mu tou dobou už vlastně neznámé, obklopený podporující rodinou, a zároveň v situaci, kdy všechno, co vybudoval, prochází (vykonstruovanou) vnější revizí. "Starý" svět nenávratně mizí a pomyslný kruh se uzavírá...
Bohužel... do knihy jsem se nedokázala včíst, vcítit, vžít... všechny postavy jako by se míhaly za tlustým sklem a já je opilá pozorovala. Takto na mě působil styl autora, který je hodně povrchní, příběh nepopisuje do hloubky, spíše za sebe skládá "výkřiky" rodinného života na pozadí politických a ekonomických událostí. Často jsem tyto výkřiky nepochopila (například úvodní část z nemocnice - proč?) a nenašla souvislost. Škoda, přeci jen historie 20. století v Irsku propracovaná v příběhu bohatého rodu má takový potenciál.
Jednoduše řečeno: povrchní, zmatený a cizí.
Po delší době jsem si zase s chutí přečetla příběh, který mě zaujal od první stránky. O Irsku a jeho proměnách od padesátých let 20. století až po současnost toho vím málo, proto mě zaujaly i ty pasáže, které se zabývají jeho přeměnou ze země převážně zemědělské v prosperující průmyslovou. Autor velmi citlivě a zároveň výstižně popisuje příběh jedné rodiny, která si svůj společenský i finanční vzestup tvrdě vybojovala a přesto musí nakonec hlavní hrdina knihy řešit morální dilema. Udělal toho pro svou zemi opravdu dost? Rozhodně doporučuji ke čtení a musím se také přidat k názoru, že fundovaný doslov by v případě takového kvalitního románu byl na místě.
Knihu hodnotím velice dobře, početla jsem si. V anotaci čtu "sága" a vlastně to sága je, ale moderně napsaná. Autor často jen naznačí nebo osud hrdiny ustřihne a čtenář si musí dosadit, domyslet. To se mi na knize líbilo, už to není sága, která vypráví jak šel čas. Na to už ostatně není čas. Časový úsek, který romám zachycuje, je v dějinách dobou, kdy se život lidí velice zrychlil a hlavně změnil. Například hrdinka na konci 50. let žije přibližně tak, jako její matka a trvá jí mnoho let, než se jí podaří svůj život změnit. Její dcera je už úplně někde jinde - žije jak chce, ale musí brát i negativa. Podle mě se autorovi povedlo právě tyto změny zachytit a nijak zvlášť je nehodnotí, názor si musí udělat čtenář. Možná stačí, když si to uvědomí.
Kniha má pěknou obálku i název. Název originálu Mount Merrion byl do češtiny převeden jako Mezi vilami. Název je to pěkný, dobře se pamatuje, ale podle mě navozuje něco jiného. Opět jsem citelně postrádala doslov nebo předmluvu. Prostředí Irska není u nás příliš známé, neuškodilo by čtenáře trochu uvézt do situace. Škoda, aspoň takové nakladatelství jako je Argo by mohlo překladové knihy takto vybavit.
Osudy jedné irské rodiny. Zažijí chvíle veselé i smutné. Román se dotýká aktuálních témat Irska a zachycuje rozmezí více než čtyřicet let. Docela čtivé, ale možná by to chtělo jít víc do hloubky.
Autorovy další knížky
2015 | Mezi vilami |
2009 | Vlny a stromy |
2018 | Poezie ve dvojím ohni: Transnacionalismus a studená válka |
2008 | Jiří Mědílek: obrazy = pictures |
Je jedno, jestli se narodíte do zlaté peřinky nebo hrubé dřevěné kolébky. Chcete-li mít život naplněný a razit si svou vlastní cestu, musíte se hlavně umět prát. S myšlenkami, názory, ideály, svědomím, samotnou, láskou i ztrátou.
Mnoho zajímavého jsem se dočetla v tomto příběhu, v mnohém souhlasila, někdy se ztrácela v množství jmen okrajových postav, zatínala zuby při každém překlepu a stylistické chybě, ale obsah mě celkem slušně nasytil.