Mha přede mnou, mha za mnou
Celia Fremlin (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43074/mha-prede-mnou-mha-za-mnou-43074.jpg
4
7
7
Jen aby potrestala zradu svého manžela, jehož oddaně milovala, provdala se hrdinka tohoto mrazivě humorného románu za postaršího pána. Proč ale najednou v hrůze prchá, proč bloudí londýnským metrem? Vymýšlí si pro sebe nové jméno - Milly Barnesová? Pod falešným jménem přijímá práci pomocnice v bohatých domácnostech.Její život plyne v komických historkách, ale i ve věčném strachu z odhalení. Přesto se z ní postupně stává sebevědomá žena. Vtom ji však znovu dohoní minulost... Strhující příběh anglické autorky potěší jak ctitelky hororů, tak přítelkyně humoru, a nezapomíná ani na milovnice happy endu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1993 , Český spisovatelOriginální název:
Appointment with Yesterday, 1972
více info...
Přidat komentář
Rozsahem stran se jedná spíše o novelu, která je napínavá a má neočekávaně překvapivé vyústění, přesto na mne působila zvláštním archaickým dojmem. Obtížně jsem se do ní začítala a můj hlavní problém byl zařadit si příběh časově - v příběhu se vypráví o počítačích a domácích robotech, ale na druhou stranu to celé vytváří dojem, jako bychom se nacházeli v předminulém století, ale možná je to jen můj osobní dojem:-)
Neměla jsem moc tušení, co od toho mám očekávat, ale byla jsem poměrně příjemně překvapena. Ten happy-end, o kterém je tu řeč, bych klidně z knížky vynechala, ale asi se jím nic nezkazí :)
Autorovy další knížky
| 1993 |  Mha přede mnou, mha za mnou |
| 1994 | Pavoučí orchidej |
| 1997 |  Ellery Queen Mystery Magazine 7/97 (Nejlepší světové detektivky) Zvuky ticha a další |
| 1994 | Nebezpečné myšlienky |
Knihu jsem četla dávno a byla jsem nadšená. Teď po mnoha letech už stejně bezvýhradné nadšení nesdílím, ale musím říct, že kniha mě bavila a oceňuji i autorčin smysl pro humor. Téma, kdy je "uťáplá" žena donucena okolnostmi postavit se na vlastní nohy, jsem si oblíbila (Manikúra pro nebožtíka, Zpráva od nebožtíka). Klidně bych uvítala jiný, propracovanější konec, ale co můžu konec konců na 170 stranách textu čekat za román, že?