Michal Prokop: Ztráty a návraty
Michal Bystrov
Název vzpomínek rockového zpěváka Michala Prokopa ZTRÁTY A NÁVRATY přesně vystihuje jeho více než padesátiletou kariéru. Publicista Michal Bystrov se s ním setkával téměř dva roky. Vznikla tak kniha, která podrobně mapuje hudebníkův osobní i umělecký život. Nechybí pohled na Prokopovo desetileté působení v politice i moderování televizního pořadu Krásný ztráty. Stěžejní však zůstávají muzika a lidé kolem ní. Knižní rozhovor opisuje obdivuhodný oblouk od anglicky zpívaného debutového alba Blues In Soul přes spolupráci s Josefem Kainarem na desce Město Er a přes léta tápání v „popíku“ až ke šťastnému objevu té pravé pěvecké polohy. Uprostřed šedivého husákovského Československa se v roce 1984 zrodil „nový“ Michal Prokop, jehož písně plné městské lyriky zlidověly. Tisíce návštěvníků jeho koncertů s ním dodnes zpívají nejen „Funebráky“ a „Bitvu o Karlův most“, ale i další hity, které zalezly pod kůži několika generacím posluchačů. Knihu v grafické úpravě Karla Halouna a Luďka Kubíka zahajuje předmluva Jiřího Černého. Najdeme v ní i komentáře Prokopových kolegů, diskografii, řadu fotografií a dobových dokumentů. Michal Prokop ji uzavírá stručně: „Měl jsem v životě asi kliku, protože až na několik smolných let se mi podařilo pracovat v profesi, která je zároveň mým koníčkem, a potkal jsem úžasné lidi.“... celý text
Přidat komentář
Michal Prokop patří k velmi úzké skupince umělců v naší zemi, kteří něco dokázali a stojí za to si jich vážit. Knižní rozhovor od Michala Bystrova to jen potvrzuje, protože Prokop se nebojí žádného tématu, nevyhýbá se i vyloženě nepříjemným kapitolám své kariéry, k nimž se staví čelem a vzhledem k tomu, že nakoukl i do politiky, dokáže precizně objasnit, jak to v ní (ne)funguje. Nejvíce se ale čtenář dozví o vývoji československého rocku, který byl tvořen poctivě a talentovanými lidmi, navíc vzhledem k malému trhu a prostoru se vesměs jen několik hudebníků točilo v různých kapelách, které ale měly vysokou úroveň. Je sice pravda, že někdy se rozhovor mění v dialog, ale to mi osobně nevadí, protože polemika nikdy neuškodí, navíc není konfrontační a oživí trochu stereotypní styl otázek a odpovědí. Asi tu mohlo být vícero zmínek o těch nejzásadnějších albech a písních, na druhou stranu by se pak asi nedostalo na to ostatní, případně by to celé muselo být ještě o něco delší, což je pak otázka, zda je to ještě únosné, ačkoli zrovna Michal Prokop patří k těm, u nichž by to nevadilo. Velmi záslužný počin o trochu nenápadné, ale hodně významné osobnosti československých kulturních dějin. 85 %
Během jednoho roku se mi shodou okolností sešly tři knihy rozhovorů se třemi našimi hudebními legendami: Ještě hraju vestoje (Luboš Andršt), Byl jsem dobrej (Vladimír Mišík), a tato. A všechny stojí za přečtení: nejen že se přímo od pramene dozvíte „jak to tenkrát bylo“ a uvědomíte si, jak je vlastně ten náš bigbítový rybníček malý, když se ti nejlepší muzikanti střídali v několika málo kapelách a byli u všech zásadních počinů naší rockové historie, ale hlavně máte jedinečnou příležitost nahlédnout do duše velmi zajímavých osobností. A z nich právě v této knize zpovídaný Michal Prokop mi – na rozdíl od ryzích muzikantů Andršta a Mišíka – přijde jako člověk nejvrstevnatější a nejzajímavější. Drobnou vadou na kráse – arci nejspíš jen pro mě – je „technika“ rozhovoru: zatímco v případě Ondřeje Bezra jde o klasická interview otázka – odpověď, přístup Michala Bystrova je v některých pasážích více dialogem, což mi u rozhovoru s takovou osobností trochu vadí. Ale i tak všichni odvedli skvělou práci a díky za ni.
Rozhovor s Michalem Prokopem se samozřejmě točí kolem jeho hudební kariéry, ovšem zajímavý je také pro reálné zhodnocení a popis doby jen nedávno minulé. Něco bylo pro mě zbytečně podrobné a někde bych zase uvítala delší zastavení, ale celkově je tohle určitě povedená kniha.
Knihu tvoří jeden dlouhý rozhovor, který je rozdělen do několika částí podle období, které právě MP prožívá. MP se nebrání sebekritice, moc dobře si uvědomuje, co se mu v životě nepovedlo a na co může být právem hrdý.
Oceňuji dodatečné texty - Prokopovy myšlenky či výroky uspořádané podle doby, kdy je pronesl, povídání jeho přátel, známých či spolupracovníků o MP, podrobná diskografie apod. Nechybí ani bohatá sbírka fotografií.
Skvělé by bylo, kdyby byla kniha v pevné vazbě, ale i tak jsem spokojená.
Štítky knihy
20. století Česko, Česká republika hudba Československo hudební skupiny, kapely zpěváci 2. pol. 20. stoletíAutorovy další knížky
2014 | Nech ten mech |
2022 | Waldemar Matuška: Snům ostruhy dát |
2009 | Příběhy písní |
2020 | Michal Prokop: Ztráty a návraty |
2003 | Almanach 2003 |
Jedním slovem zážitek. Dějiny bigbítu kombinované s dějinami Česka/ Československa a těmi osobními Michala Prokopa. Setkání s osobností, která mě fascinuje spoustu let. Vynikající autor a interpret. A člověk - pevný, neuhýbající, respektuhodným způsobem (sebe)kritický. Atmosféra šedesátek a sedmdesátek je přesná, množství informací o hudební scéně zahlcující (v dobrém), lom v polovině života, který ho vrhl do politiky, byl šťastný, ale díky za to, že se vrátil k muzice! Byla jsem v Lokti, když oprášil Město Er - a bylo to neuvěřitelné.