Hebká kůže
Carl Hiaasen
Mick Stranahan série
1. díl >
Vtipný, skoro detektivní román z Floridy, kde bývalý vyšetřovatel pátrá po osudu pacientky neschopného plastického chirurga. Lehce bláznivý román, zaplněný spoustou postav a bizarních postaviček, dokládá autorovu znalost místních poměrů a jeho schopnost orientace v drobných skandálech.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2002 , AlpressOriginální název:
Skin Tight, 1989
více info...
Přidat komentář
Díky člověku pode mnou za skvělý tip. To je tak zábavné panoptikum lidiček ve skvělé detektivce. Už jsem si obstaral další tři knihy autora.
Před lety jsem četl od autora Striptýz. Nebylo to špatné, ale této knize se to rovnat nemohlo. Je to už přes 30 let stará kniha, takže se v ní nemailuje, negůgluje apod. Připadal jsem si, jak kdybych četl něco od zakladatelů drsné školy Chandlera či Hammetta. K tomu krásné prostředí Floridy, spousta vtipných hlášek a napínavých zápletek. Tohle jsem si opravdu užíval a je jen škoda, že autor s tímto hrdinou napsal jen 2 knihy.
Moje škoda, že jsem nejdříve přečetla druhou část - Naostro. Nakonec jsem to ale rozchodila a začetla se i do Hebké kůže. Je tu hodně komentářů, nevím, co nového a zajímavého bych mohla ještě připodotknout.
Nebojte se, přestože v příběhu je několik mrtvol. Ne, to zní tak tvrdě a hrozně... Snad jemněji - spousta mrtvolek. Scházejí ze světa nejrůznějšími pitoreskními způsoby, třeba... a třeba... a třeba... a je to, ačkoliv to je trochu proti lidskosti, místy hodně legrační :-).
Kdepak, neprozradím nic, a přidám pouze všeobecné doporučení: přečtěte si to! Je to vynikající!! Vtipné, zábavné, veselé... Na každé stránce nejmíň jeden skvělý fór - ostatně, jak je zmíněno trefně v anotaci, je tam spousta trochu zlomyslného humoru.
To, že se jen tak mimochodem někteří človíčkové ocitnou v nesprávný čas na špatném místě, je většinou jejich chyba. Důležité je, že největší hrdina Mick Stranahan vyvázne aspoň živý, když už ne nezraněný, a to je hlavní.
Pobavte se, fakt to stojí za přečtení! Ostatně, zároveň doporučím i navazující Naostro. Obě knihy jsou skvělé! Zkrátka, srandy kopec!
:-)
Vážně jsem se bavila. To bych ale u čtení krimi asi neměla, že? :-) Ale bylo to skvělé čtení, nešlo o krimi jako takovou, o pachateli víme dřív než na konci knížky, jde hlavně o to, jak se vše zamotané rozmotá a navíc se u toho královsky bavíte. Mám ráda tenhle humor. Jdu hledat další knížky Carla Hiaasena.
" Ohledávači mrtvol vždycky dovedli Ala Garcíu vyvést z míry; pokaždé je rozveselilo, když někdo vymyslel nový způsob, jak umřít.
- Jestli ti to připadá legrační, prosím. Však ty budeš provádět pitvu.
- Nejdřív musím získat tady ten guláš.
- Jak šprýmovné, utrousil García. Úžasně vtipné.
Koroner jej poprosil, aby si to tak nebral, že každý potřebuje trochu změny v té monotónnosti, ať jde o jakoukoliv práci.
- Už mě nudí ty střelné rány, stěžoval si lékař. Je to jako kolovrátek. Střelná rána v hrudníku, střelná rána do hlavy, střelná rána do krku - už je to staromódní, Ale."
Fenomén tohoto webu vidím v tom, že vede čtenáře, zejména prostřednictvím jeho oblíbených + vtipných dalších komentátorů ke knihám, které by jinak zřejmě neobjevil.
Tak tomu bylo i v mém případě, pokud jde o Carla Hiaasena z Floridy. Myslím si, že jde o člověka "políbeného múzami". Je originální v tom, že jako "General manager" v hokeji sestaví tým v takové podobě, že jednoduše musí publikum (čtenáře) : bavit (oni přinášejí peníze a plní stadióny), on typologicky vytvoří osobnosti (postavy děje), z nichž každý musí být originální). Hokejovým slangem "určuje, kdo bude hrát v té či oné lajně" a podle toho mu dá čas "na ledě" (stránek v knize). V knize musí být Nr.1 vždy STAR,s :
Zde jsou jimi kladný Rambo-Mick, záporný Dr.Frankenstein - plastický chirurg, leč fušer a (podle mne nejlépe napsaná postava knihy) - zabiják Chemo . Ti zaručují výsledek-tedy jak se nám bude match (kniha) líbit. Rambo Mick hraje pro dámskou část publika, jen si povšimněte komentářů.
"Druhá lajna" jsou ženské postavy. Pravda nejsou tolik nápadné, ale bez nich by to zkrátka vůbec, ale opravdu vůbec nešlo .
Poslední dvě "lajny" jsou výteční údržbáři, kteří jsou kořením děje a čtenář je nemůže nemilovat.
Třeba švagr hlavního hrdiny, zvaný "Jocko". Možná kdysi byl právníkem, ale jeho síla je v tom, že tu pernou práci dovede rozdělit správným lidem, jedná tedy jako Top manažér.
Policajt Garcia, který nenápadně, ale vždy v pravý čas, Rambovi v těžkých chvilkách pomůže.
Televizní osobnost pořadu "Tváří v tvář" Reynaldo Flemm . (Přesně odpozorovaný z přiblblých, leč pro část diváků chytlavých "show" - typu "Výměna manželek").
Chudák John Nordstrem, který v rauši chtěl vyzkoušet kvalitu práce Dr.Frankensteina a přivodil si doživotní handicap.
Samozřejmě v knize se to hemží dalšími unikátními postavami. A my se královsky bavíme, jako publikum v hokejové hale.
Dal bych 5*, ale zklamal mne...... (šlo by o SPOILER).
Samozřejmě, že autora budu dále vyhledávat.
Óóó, osmdesátky jako vyšité: Dirty Harry v atmosféře Miami Vice potkává Tarantinovy praštěné krváky (vím, ten se proslavil v devadesátých). Drsný hlavní hrdina je sice "ten dobrý", rozhodně však nejde o žádného zákonů dbalého slušňáka. Z čistě ženského hlediska musím ocenit jeho nereálnou dokonalost - neohrožený kliďas a tvrďák, zároveň gentleman, byť poněkud neotesaný. Podle popisu jsem si v představách naroubovala na svalnatou postavu Daniela Craiga charismatický ksicht Seana Beana, jak vypadal před dvaceti lety... prrr, hormony!
Soudní vyšetřovatel ve výslužbě by si chtěl užívat bezstarostný život na mořském pobřeží, jenže na něj kdosi poslal zabijáka. Mick Stranahan musí vylézt ze své pohodové ulity a jednat, preventivní sebeobrana je spolehlivější než reakce na tahy nepřátel. Máme tady slizké a chamtivé grázly, vyšinuté cvoky, úplatné zaměstnance justice i správné poldy, nechybí vnadné ženy rozličných charakterů. „Hebká kůže“ není skoupá na oběti násilných trestných činů, bizarních nehod i vražd, přesto se stránky nesou v příjemně odlehčeném duchu. Tím pádem lze přimhouřit oči nad určitými zjednodušeními a také „přehlédnutími“, které by si detektivové či koroner za rámeček nedali.
Přímočará a zábavná nostalgie plná ulítlých situací; děkuji svým oblíbeným komentátorům, že mě svými příspěvky nalákali ke knize, jejíž název ani obálka pozornost kdovíjak nepřitahují. 80-85%
Druhá kniha C.H. mě sice tolik nevtáhla a nepřečetla jsem ji "na jeden zátah". Přesto mě zaujala natolik, že jsem se k ní - po několika dalších přečtených knihách - opět vrátila, a rozhodně jsem toho nelitovala. Panoptikum hříšného státu floridského bylo natolik fascinující, že jsem nevěřícně kroutila hlavou.
Moc děkuju za předešlé čtyři komentáře, nic trefnějšího bych rozhodně nesesmolila a přála bych samotnému autorovi, aby se jimi mohl pokochat. Mírně si dovolím nesouhlasit s marimari: policisté García a Córdova mi nepřipadali jako úplní tupci. Ale to je samozřejmě věc názoru; zřejmě měla na mysli spíše padoušské duo M + S.
"Sedm policejních aut, sanitka a pohřebák - to se dokonce i v Miami začnou shlukovat zvědavci."
Jímá mě hrůza, když si uvědomím, jak těsně jsem málem minula Hiaasenův svět: svět, ve kterém nikdo ze záporáků nedělá, co by dělat měl a na co má občas i kvalifikaci (byť často pochybnou), a činy hlavního klaďase naopak naprosto přesně zapadají do děr, které po těchhle šílencích řádících mimo zákon zůstávají. Ještě k tomu je klaďas i kliďas a ve vztahu k ženám je - z mého ženského pohledu - úplně k sežrání. Dialogy bych si nejradši opsala, zasadila do rámečku a vystavila někam, kam bych se podívala vždy, až zase budu číst nějakou děsně vááážnou detektivku, která se bude tvářit "jako ze života". Přitom ŽIVOT je právě tady, v téhle lehké nadsázce a skvělém humoru.
A tak volám s jednookým papouškem: "Kryj se, prasáku!" A dodávám: před hloupými knížkami, protože existuje Carl Hiaasen.
Díky, moji oblíbení, kteří víte, co je nejlepší.
Sapristi, tohle byla jízda! Jako když vás posadí na koně bez sedla a ještě ho plácnou lopatou přes zadek. Držíte tu kobylku křečovitě kolem krku a necháte ji běžet, kam sama uzná za vhodné, protože jste rádi, že se v tom kalupu udržíte na jejím hřbetě a nebuchnete sebou o zem.
Je to zábavné, je to vzrušující a nemůžete se toho nabažit (pakliže máte rádi TENTO typ humoru) – zkrátka si připadáte jako dítě na pouťové horské dráze, které chce jet ještě jednou a ještě jednou…
Stokrát se vám v průběhu čtení zdá, že TOHLE už přece musí být konec (i když jste pořád ještě někde uprostřed knihy) a tak si říkáte "jak to asi chce, probůh, autor hrát dál," jenže ta zdivočelá klisnička pádí ozlomkrk dál a vy to prostě přestanete řešit a čtete a čtete.
Vtipné, nápadité, občas šokující, v každém detailu logické.
Takže moje doporučení zní: Vzhůru na koně!
...u této knihy není čas se nudit ....pestrá paleta terfných lidiček ....s jemným ironizujícím příběhem .....není jiné volby....tohle se čte samo....100%
Boj proti zkorumpovanému systému, sympatický hrdina na hraně společnosti a ironií říznutá romance - to jsou osvědčené ingredience, ze kterých dokázal Carl Hiaasen i tentokrát sestavit báječný humoristický thriller.
Pro mě osobně bylo plusem především to, že s jeho kritikou společnosti, jíž prostřednictvím svých postav prezentuje, naprostou souzním. Navíc sžíravá satira není absurdní, ale poměrně trefná, a zároveň je zabalena v solidním příběhu, který se zběsile proměňuje ze stránky na stránku, aniž by sklouznul k přitroublé parodii. Kdysi jsem prohlásil, že Hiaasen je v mnoha směrech Westlakem moderní doby, a Hebká kůže mi tohle tvrzení jen potvrdila.
Samozřejmě opět nelze nezmínit pestrou paletu nezapomenutelných figur. Vyzdvihnout musím především nájemného zabijáka Chema. Ten si, když mu ryba ukousne ruku, namontuje místo protézy strunovou sekačku na trávu, se kterou následně dělá vyhazovače v nočním klubu. Ano, tohle je typický hiaasenovský humor. A důvod, proč ho miluju.
Pro mě nic moc, zpočátku zábavná oddychovka, ale ke konci už jsem si nadávala, proč to vůbec dočítám..
Miluju Hiaasenovy knihy, ve kterých děj neprožíváme pouze očima hlavního hrdiny, ale i očima "záporáků" nebo postavy, která k příběhu přišla jako slepá k houslím, přičemž vidíme, jak se jejich osudy prolínají. U této knihy jsem se zaručeně (ostatně stejně jako u jeho ostatních) nenudila.
Čtivá, napínavá, odlehčená černým humorem, v autorově podání se policie jeví jako sbor IQ tykve. Pobavila jsem se.
Kniha se pěkně četla. Některé situace, i když se jednalo o drsné vyřizování účtů, nepostrádaly humor.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2006 | Soví houkání |
1998 | Hebká kůže |
2005 | Naostro |
1996 | Jak nám zobák narost |
2014 | Chramst |
Neškodilo by trochu napětí, ale tam kde nebylo napětí, vynahradil to osobitý humor autora. Podařilo se mu vymyslet opravdu zajímavé postavy, které se nedají najít zrovna v každé knize. Hlavní hrdina velice sympatický, který to má jako obvykle všechno na háku. A ač chcete nebo ne, snad si oblíbíte i záporáka, který prahne po hl. hrdinovi. Jestli se tahle kniha bude dobře pamatovat, tak jistě díky vzezření několika postav. Název knihy je tedy určitě na místě. A pokud máte v oblibě Miami, tuhle knihu by jste určitě neměli vynechat.