Mike’s Place - Pravdivý příběh o lásce, blues a teroru v Tel Avivu
Jack Baxter , Joshua Faudem
Grafický román Mike’s Place je originálním ztvárněním a výpovědí o skutečné tragické události z 30. dubna 2003, která změnila životy mnoha lidem. Autoři a zároveň hlavní postavy příběhu použili formu grafického románu - komiksu. Autoři využili faktu, že popisovaná událost byla prvotně zachycena autentickou kamerou, která dala vznik úspěšnému dokumentu Blues by the Beach a zároveň informací z následného vyšetřování celé události, které pomohlo objasnit příčinu nesmyslného teroristického aktu. Jeden z autorů je nezávislým newyorským filmařem a producentem, druhý je filmovým dokumentaristou a kameramanem. Ve spojení s uznávaným ilustrátorem a karikaturistou tím vzniklo dílo na pomezí filmu a komiksu s hlubokým příběhem.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2015 , AligierOriginální název:
Mike's Place: A True Story of Love, Blues, and Terror in Tel Aviv, 2015
více info...
Přidat komentář
Nedávno jsem tuto knížku objevila u sebe v knihovně a vrhla jsem se na ní.
Je to zajímavě pojatý příběh podle skutečné události, pojatý jako komiks.
Moc hezké zpracování.
Příběh jednoho místa, které prošlo terorem, ze kterého se oklepalo a dál spojuje lidi různých národností i náboženského vyznání. To si z toho odnáším já. Je to jeden z mnoha příběhů o (nejen současných) problémech tohoto konce světa, které jsem četl, a který se snaží i přes prožité utrpení přinést pozitivní očekávání do budoucna.
Na této knize je velmi znát její snaha o korektnost (i když někdy podle mého názoru až na hraně).
Byla jsem na besedě s Joshuou Faudemem, který se pochlubil, že jeden výtisk knihy poslali i rodičům mladíka, co se odpálil. Bohužel už nevíme, co na to říkali.
Autoři nechtějí k žádnému náboženství zaujímat negativní stanovisko. Před barem se odpálil jen pomatený člověk, hotovo. Víc o tom nediskutují.
Je také pravda, že komiks je napsán bohužel tím způsobem, že vám žádná postava úplně nepřiroste k srdci. Ale jako sonda do života pár lidí kolem baru v Tel Avivu dobré.
Teroristický útok je devastující událost, která zasáhne do života všech. Vzniká při něm utrpení, strachy, vztek, smutek. Bohužel z této grafické novely si neodnáším žádnou emoci – i po téměř 200 stranách mi byla většina postav lhostejná (i proto, že jich bylo zbytečně moc). Graficky nejde o žádné veledílo a kresba občas působí spíš jako črty, které někdo zapomněl dokončit.
Čekala jsem příběh, který bude hodně působivý a bude ukazovat něco, co je vlastně i hrůzné. Myslela jsem, že to bude nezapomenutelné ztvárnění tématu, už kvůli komiksové formě, které velmi fandím, ale nic jsme od knihy nedostala. Očekávala jsem prokreslené charaktery a postavy umně použité v rámci komiksové zkratky, ale dostala jsem hlubokomyslnou nudu a vlastně banální příběh. Možná je tenhle pohled na knihu ovlivněný vším tím, co se stalo za poslední rok - útoky už nejsou tak šokující, objevují se v Evropě, vlastně nedaleko i my jsme se s nimi museli naučit žít podobně jako obyvatelé Izraele, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že si to téma zasloužilo více.
Přiznejme si to. Sebevražedné atentáty jsou další z hrůz, které dennodenně pouštíme druhým uchem ven. Staly se pro nás mediálním klišé, které nedokáže pohnout. Je jich přeci tolik a jsou tak vzdálené... Hlavní přínos Mike's Place je v tom, že jednou takovou "dalšízmnoha" událostí zpřítomňuje a dostává pod drobnohled. Činí tak tím, že líčí příběhy lidí spjatých s barem a dělá to prostřednictvím vypravěče - filmaře a autora komiksu v jedné osobě - který lidi okolo bluesového podniku osobně poznal. Problém je, že Baxter i Faudem nějak neumějí vystoupit z role dokumentaristů. Tedy těch, kteří se dívají přes hledáček kamery a za tím sklem si drží odstup. Po celou dobu čtení jsem nedokázal k žádné z postav nijak blíž proniknout. Sledoval jsem, co dělají, jak mluví, ale stejně mi zůstaly vzdálené. Jediné, kde se autorům daří navodit emoce, jsou vypjatě patetické scény. Žádnou psychologickou drobnokresbu ale nečekejte. Rozjezd je pomalý a kniha mě osobně nejvíce bavila v části těsně před, při a těsně po atentátu. Joe Sacco tohle umí lépe. Ale i tak je fajn si Mike's Place přečíst. Není to špička, ale pro zájemce o "normální" život v Izraeli dost dobré.
Upřímně řečeno ze začátku docela nuda. Od Sacca a Dellisla mám komixovýho zpracování tohodle konfliktu docela dost, navíc tady se jen topěj v zájemnejch banálních vztazích. Až na Joshe a Dom mě celkem nesympatický postavy. Jenže on celý ten úvod slouží jen pro hlubší prokreslení charakterů, což z následnýho útoku udělá na rozdíl od třeba takovýho Sacca mnohem osobnější výpověď, která na člověka o to víc dopadne. Škoda, že stejně nejsou rozpracovaný i samotný teroristi, jejichž pasáže mi přišly nejzajímavější. Celkově tedy spokojenost, nicméně jestli pojedu do Izraele tenhle teď už řetězec s klidnym srdcem vynechám. Jo a Gal by měl Baxtera zažalovat, podle komixu je to hroznej slizoun, na fotce ale vypadá celkem sympaticky :-)
Styl kresby mi osobně nesedí (i když plus za to, že je kreslený černobíle, umocňuje to atmosféru), ale jinak skvělý komiks. I když uznávám, že trochu sentimentální. Jeho největší síla však spočívá v kontrastu. Každá kapitola je uvedena citátem z Koránu, a právě tyto citáty silně kontrastují s celým teroristickým útokem a s islámským terorismem jako takovým.
Tenhle komiks rozhodně stojí za přečtení, ale nesmíte od něj čekat, že bude akční a "military". Je spíše o lidech a jejich osudech.
Oproti dokumentu až příliš sentimentální. A kdyby se někdo rozhodoval, jestli prvně přečíst komiks a nebo se podívat na dokument, tak rozhodně začněte dokumentem. V komiksu je více podrobností.
Tenhle komiks je podle mě výsměch celé té události.
Pokud vás příběh zajímá, jděte se kouknout na dokument Blus by the beach (najdete to normálně na netu)