Našeptávačova hra
Donato Carrisi
Mila Vasquez série
< 4. díl
Jednoho dne obdrží policie telefonát od vyděšené ženy. Z odlehlého statku za městem matka dvou dětí hlásí, že někdo vnikl na jejich pozemek, a dovolává se pomoci. Kvůli silné bouři a průtrži mračen se hlídka na místo dostaví až po mnoha hodinách – když už je příliš pozdě. Na statku mohou strážníci konstatovat jediné: odehrálo se tu odporné krveprolití, ale těla nejsou k nalezení. Žena, která by tento (zdánlivě?) neřešitelný případ mohla rozlousknout, už ovšem od policie odešla a uchýlila se se svojí dcerou Alicí do ústraní, do domu u jezera. Jenže když policie po anonymním telefonátu podezřelého zadrží, Mila Vasquezová zjistí, že se jí případ osobně týká. Jelikož už nemůže myslet jen sama na sebe a musí brát v potaz i bezpečí své dcery, rozhodne se v sobě – tentokrát už ale opravdu naposledy! – znovu probudit instinkt lovkyně stínů a opět sestoupit do jí tak známé temnoty.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2022 , VendetaOriginální název:
Il gioco del suggeritore, 2018
více info...
Přidat komentář


Začátek knihy mě utvrzoval v tom, ze první díl - Našeptáváč už žádný další nepřekoná. Ani mě ty první kapitoly příliš nebavily. No, hluboce jsem se spletla. Konec je geniální a díky němu budu netrpělivě čekat na pokračování.
Jak již byly níže zmíněny psychologické hrátky, tak kniha je jich plná. A je až děsivé, jak se vám někdo může dostat do hlavy.
Doufám, že v dalších dílech dostane více prostoru Alice. Přece jen s ní byly některé okamžiky jako např. z druhého dílu takové otevřené.


Pardón pane Carrisi, ale buď jste neskutečný psychopat a ve skutečném světě bych vás nechtěla potkat, a nebo víte něco co my obyčejní lidé jen tušíme, ale nechceme si to přiznat. Jen takový můj malý poznatek- už Stephen Hawking označil za hrozbu lidstva umělou inteligenci. Kniha je skvělá ve všech ohledech, ale není pro každého.

Já si tu knihu budu muset přečíst za čas ještě jednou .... Já prostě těmto věcem typu virtuální realita nerozumím a nechápu, jak je možné naplánovat a vymyslet tolik kroků na několik let dopředu. Je to pro mě takové sci-fi.
Přitom předchozí díly jsem přečetla jedním dechem a na setkání s Milou jsem se neskutečně těšila.
Jsem zklamaná, ale ne z knihy, ale ze sebe, že vlastně nejsem knihu schopna pochopit.
Zatím bez hodnocení.


Muž z labyrintu dal laťku celkem vysoko, ale tohle tomu šlape na paty.. Miluju tyhle psychologické hrátky apod, takže já se nenudila ani chvilku a zase budu netrpělivě čekat na další díl.. Mila mě prostě baví :)


Zvláštní kniha, přečetla jsem ji ale během dvou dnů. Bude pokračování? Konec je opět otevřený.
Autorovy další knížky
2019 | ![]() |
2020 | ![]() |
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
2023 | ![]() |
Došla jsem do půlky, ale víc už to nemělo cenu: ne že by se to nečetlo dobře, ale já už prostě nesnáším témata s hrůznými zločiny a zločinci podivnými, přitom všeho schopnými (nejen krutostí, ale disponujícími kapacitami časovými, prostředky finančními, prostředky technologickými a znalostmi dosahujícími geniálních IQ), provázanými s hlavními postavami policistů (a je jedno, že bývalých, stejně se zase navezou do vyšetřování, o tom to přeci je). Tady se jako klišé rozehrávala nějaká podivná hra a osamělá Mila tomu byla vystavena, tj. měla tomu přijít na kloub.
V předchozím Muži z labyrintu Mila až do samotného konce nebyla; ta kniha se mi prvotně dost líbila, ale brzy po dočtení se mi začaly vynořovat (a doteď zůstaly) nepříjemné otazníky nad tím, jak že to vlastně celé bylo a co tím chtěl autor vlastně říct, mj. zauzlil některé záležitosti v krkolomném závěru k nerozvázání, tedy k neuvěření, a ponechal čtenáře na holičkách.
Ale protože jsem se nenechala polapit do autorových tenat obsahu, docela mne (znovu) zaujalo v rámci formy, jak svědomitě buduje jakési nenárodní prostředí - jména jednotlivých postav odpovídají každá jiné zemi (a že by se na jednom plácku sešlo tolik "cizinců", to těžko). Můj dojem je takový, že se chtěl vší mocí vymanit z předpokládaného italského prostředí, nijak své thrillery nesvázat s Itálií, ale odpoutat je vlastně od jakéhokoli místa a kontextu.