Milenci královen
Eleanor Herman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24262/mid_milenci-kraloven-lYo-24262.jpg
4
16
16
Podtitul: Historie v nedbalkách Pozoruhodné a nelehké osudy žen na evropských trůnech, příběhy jejich lásek, které byly jediným únikem z tíživého manželství, chápaného jako politický a státotvorný akt, jehož stěžejním posláním bylo zachování královské krve. Monografie o milencích evropských panovnic a královen je exkurzem do evropské kulturní historie a její tradice. Popisuje životní styl vladařek za zdmi paláců v proměnách času. Kniha reflektuje soukromé životy panovnic od středověku po současnost, a to z hlediska stávajících kulturních vzorců - ctnost, milosrdenství, trpělivost, poslušnost - přesně to se od královny očekávalo. Uvedenou představu paradoxně splňovala anglická Alžběta I., byla sice protestantkou, představovala však okouzlující obraz sebe samé. Ideálem bylo podobat se svaté Panně, (vypůjčit si její ikonografii), nikoli jí být. Také mýtus o královské krvi hrál významnou roli v průběhu dějin, přesto žádnou královnu nesvrhla pouhá nevěra či obvinění z ní. Vždy ji svrhly politické machinace. Technika likvidace protivníka zpochybněním jeho charakteru je prastarou zbraní politiky, a nejen té. Byl-li milencem královny vlivný muž, lze předpokládat, že docházelo pak ke střetu mocenských zájmů. Vztahy, které stát ohrožovaly byly trestány rychle a brutálně. Naopak takové vztahy, které vedly stát k prosperitě, byly požehnáním, a nakonec tolik nezáleželo na tom, jde-li v případě potomků vždy o královskou krev.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2007 , Ikar (ČR)Originální název:
Sex with the queen
více info...
Přidat komentář
Alexandre Dumas:
"Pouta manželství jsou příliš těžká, proto je musejí nést dva, a někdy i tři."
William Shakespeare:
"Hlava pod korunou nemá klidu."
Tyto dva citáty mi přijdou, že krásně shrnují téma knihy. Málokteré manželství totiž bylo uzavírané z lásky a není se tedy čemu divit, že i ženy si hledali milence. Ovšem jak už to tak bývá, odhalenou nevěrnou ženu většinou nic hezkého nečekalo...
Některé pasáže byly opravdu zajímavé. :-) Překvapily mě příběhy z Ruska a taky kapitola o princezně Dianě.
Kniha byla velmi zajímavá. Překvapila mne zejména kapitola o Dianě. Nikdy jsem nečetla o tom, že sama také nebyla svatá.
Začnu dvěma obecnými problémky a jedním mým.Knížka je podle mne dost feministická,problém je vždy na straně mužů,místy mi to přijde až násilně tlačené do tohoto šuplíčku.Další vadou mi přijde trochu podivné členění knihy-podle časových období(středověk,17.století,18.století-Rusko,18.století Evropa,19.století atd),přitom není nijak charakteristické jednání s milostnými záležitostmi v těchto obdobích..Nelze vystopovat charakteristiky typické pro ty jednotlivé úseky dějin.Mým soukromým trablem je zase tradiční zjednodušené a pro mě neodpustitelně povrchní zpracování kapitolky Diana,princezna mnoha lásek.Na jedné straně připouští možnost že Harry není Charlesovým synem což je ptákovina,na straně druhé opakuje snad veškerá možná klišé na téma necitelný padouch Charles což je ptákovina také.Při pečlivém rozebrání by to bylo na samostatnou knihu ale i při vynucené stručnosti by se dalo toto téma zpracovat podstatně zajímavěji a hlavně věrněji.Ale asi by to oslabilo tu feministicko-bojovnou linku. Přes trochu nepřehlednou formu a takové poskakování z Anglie,Německa,Francie,Ruska a dál jsou jednotlivé příběhy zpracované pečlivě a podrobně ,dá se zde zjistit dost nového a řekla bych že mezi podobnými publikacemi Ikaru právem září takže tu formu nepokládám za velký problém.Jen mám pocit že když člověk nedočte kapitolu do konce a pak se vrátí trochu se v tom ztrácí.
Kniha je hodně nepřehledná a chaotická, nepřináší nic nového, jen opakuje údaje a informace z jiných zdrojů.