Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
První světová válka skoncovala se „zlatým věkem“ – a zjišťuje to i sir Clifford Chatterley. Majitel panství Wragby ležícího v kraji uhlí a železa se z fronty vrátil jako invalida na těle i na duši, a tak svou choť Connii nyní týrá metodami, jaké ovládají jedině blahosklonní britští gentlemani. Je pouze otázkou času, kdy mladá zámecká paní v necitelném prostředí najde spřízněnou duši: stane se jí Mellors, jejich svérázný myslivec a muž nejméně o dvě společenské příčky níž. Příběh o neslýchané cizoložné lásce, jehož intimní pasáže sklidily bouři nevole údajně mravné společnosti, vyťal políček britskému kastovnictví. Přináší však i svěží rozpravu o probouzejícím se právu ženy na tělesné uspokojení, partnerské štěstí a vlastní životní cestu. To vše je nicméně pro zamilovanou lady Connii obtížně dosažitelné, protože do lůna Anglie se zarylo nejen neplodné pokrytectví, ale i těžební jámy, nerudnost a zášť.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , LedaOriginální název:
Lady Chatterley's Lover, 1928
více info...
Přidat komentář
Puritánská Anglie dvacátých let 20. století. Lovestory (sexstory) dvou lidí z rozdílných společenských vrstev. Asi všichni protagonisté románu by zůstali koukat s otevřenou pusou, kam až to dotáhla volná láska a sex v roce 2022.
Je lepší svoboda peněz? Nebo svoboda přirozenosti? Postavy jsou vybrány přesně tak, aby nemusely řešit vydělávání peněz a měly čas na samotnou zápletku. Líbí se mi, že autor neopomněl na jemné detaily, které pro mně dělají postavy uvěřitelnější. Třeba, když otec Constance hodnotí Cliffordovu tvorbu:"...vždyť v tom nic není", napadá mě co je to za člověka, že to dokáže tak rychle posoudit, a hle ke konci příběhu zjišťuji, že je to umělec, a tedy jakési oprávnění k tomu tvrzení má.
Trošku ťažšie dielo na pozornosť, kedže tam bolo dosť úvah o triednych rozdieloch, o pokroku v priemyselnej revolúcii, o vymieraní starého viktoriánskeho sveta. Na druhú stranu, skvelý spoločenský román, ktorý bol podľa môjho skromného názoru, dlhé roky neprávom obvinený, čo sa týka sexuality. Pretože táto kniha nebola len o sexuchtivých pocitoch Connie. Pre mňa to bola veľmi úprimná kniha, v ktorej sa autor vyspovedal zo svojich názorov práve o sexe, vzťahoch, triednych rozdieloch, ... O to viac ma zaujalo zistenie, že autor vo svojom živote tiež prežil podobný príbeh!
Zpočátku jsem zápasila s nezvyklým literárním slohem spisovatele, ale nakonec se mi podařilo přepnout svůj mozek do minulého století a s tímto vnímáním jsem si užívala celý příběh Lady Chatterleyové.
Na svoji dobu hodně odvážná a otevřená kniha určitě stojí za pozornost.
Tato kniha se nečetla rychle. Zatímco u předchozí knihy jsou v klidu přečetl za hodinu i 50 stránek, u této jsem se dostal na polovinu této rychlosti. Text je to poutavý, ale docela složitý.
Od této knihy nečekejte pornograficčnost, kterou se zdá nabízet její zavržení a zakázání v Anglii. Tato kniha je spíše velkým zamyšlením a kritikou společnosi. Dlouze se tu diskutuje a rozebírá společnost, kde bohatí vládnou aniž jsou lepší než chudí, kteří na ně dřou a sklízejí jen opovržení, nad společností, kde se příliš přemýšlí a málo žije, kde se vzívají vznešené myšlenky měnící se v prázdné tlachání a zanedbává se lidská tělesná přirozenost, kde odlišnost se trestá krutým zavrhnutím a dobro není tam, kde je moudrost a pravda, ale kde je pokrytecká početnost a dobré společenské postavení.
Kniha, která je hlubokou kritikou nejen společnosti kapitalistická, emancipace, díky které ženy přicházejí o své ženství, technické revoluce díky které muži přicházejí o svou identitu v mechanizovaném světě špíny, smogu a ohavnosti v jejímž středu sídlí bohatá smetánka, které se v bohatých síních venkovského sídla hromadí uhelný prach z venku. Kniha o společnosti, která ztratila svou identitu, ženách a mužích ztrácejících svou identitu, o světě ztrácejícím smysl. A o lásce, která navzdory tomu všemu může existovat. Navzdory rozdílné třídní příslušnosti, navzdory společnosti, navzdory ošklivosti světa; navzdory všemu. Skutečná láska vycházející z hluboké nepotřené potřeby sexu a skutečné něhy.
Kniha byla v Anglii až do roku 1960 zakazována... Považována za nejskandálnější. Totální brak, v lepším případě, hodně Červená knihovna... No, kdysi možná. Z pohledu dnešních, erotických knih pro muže, nebo spíše pro ženy, kde má hlavní hrdina mraky tetování a vulgarizmy z něj lítají, jako "vlaštovky po dešti," je tohle taková ,,pohádka." Možná o čarovném lese, i s jeho obyvatelstvem...
Kniha mne nikterak neurazila. Vlastně se mi i dobře četla. Kdysi jsem viděla i film, kde hlavní úlohu ztvárnila Zdena Studenková.
Prostě každá doba nese své. Jak na poli válečném, politickém, tak i milostném...
Jsem ráda za přečtení.V té době to muselo být zajímavé něco takového napsat vydat a přečíst.
Pozoruhodná sonda do společenské polarizace Británie mezi válkami. Sex mezi lady a Mellorsem je nejen oslavnou ódou na tělesnost, ale také metaforou toho jediného zdravého a nosného sblížení tříd, mezi nimiž je tolik antagonismů a jež odděluje propast nenávisti a předsudků. Domnívám se, že primárně zde opravdu nejde o lásku, ale o to spojení, o překonání povrchních snah o sblížení. Lawrence zde vytváří mnoho typů mužství, z nichž sir Clifford reprezentuje mrtvou, prázdnou sterilitu, Michaelis živočišné sobectví, gondoliér Giovanni prostituci, jeho kolega Daniel zdravou mužnost. Do této kategorie patří i Mellors.
Pozoruhodné je, jak se autor - muž popasoval s líčením sexuálních prožitků ženy, tedy s líčením sblížení Connie se svými partnery.
Summa sumárum: ta kniha je pozoruhodná a stojí za přečtení, byť její otevřenost může být pro někoho nevkusná.
V dnešní době bráno jako klasická literatura. Dílo rozebírá rozdíly mezi aristokracií a dělníky, rozdíly mezi pohlavím, včetně vztahů ke komukoliv a čemukoliv. Vztah mezi postavami je velmi povrchní a chladný, tudíž milenecký vztah je velmi těžko uvěřitelný. O jazyku a popisu částí těl, mluvy myslivce a samotného aktu napíšu jen tolik, že mi byl velmi odpudivý.
Myslím, že D. H. Lawrence je jedním z těch autorů, jehož knihy budete buď milovat, nebo nesnášet. Byla jsem příjemně překvapena jeho upřímností a mnoha myšlenkami, které sedí i na dnešní dobu. V době jeho vydání byl titul kritizován a označen za skandální. Slovo skandální dle mého názoru k němu dnes již nesedí, ale chápu, proč tomu tak tehdy bylo. Autor se pustil do rozebírání velice citlivých témat, ze kterých mě nejvíce zaujala ženská osamělost, chtíč a samozřejmě kritika tehdejší společnosti.
Za sebe mohu titul jen doporučit, jelikož jsem v něm našla citáty, které mě opravdu přinutily nad tehdejší a dnešní dobou přemýšlet.
(SPOILER) Jak se dala panička dohromady s hajným z lesa. Může na tom být něco velmi přitažlivého, mě ale jiskra tohohle vztahu nějak minula, asi proto, že hajnej byl až moc neotesanej, možná mě dokonce nejvíc odrazovala jeho mluva. Sympatické na něm bylo, jakej to byl "držák" - ani náznak hysterie nebo snad kličkování, který vidím u dnešních chlapů furt. Bral svoji situaci tak, jak je - vrať se k manželovi nebo přijď, já to unesu. Čímž to samozřejmě vyhrál, ač si z dítěte, na kterém lady tak záleželo, na zadek rozhodně nesedl.
Skandální? Na jednu stranu chápu, že to v roce 1929 skandální bylo. Na druhou stranu, Coniin manžel nebyl schopen sexuálního aktu a sám po ní později zadal dědice, pokud to zařídí diskrétně. S nebezpečím zamilovanosti přeci musel počítat. Přijde mi přirozeně, že se Conni, ač mladá, cítila jako stará, zapšklá žena. Sex je potřeba, ať si Cliffordovi přátelé filozofují jak chtějí. Bylo zajímavé, že Connii si také myslela, že nejdůležitější je, aby si muž a žena rozuměli intelektuálně a že je sex je pouze pudova záležitost hodná těch nejnižších. A přitom stačilo, aby si ji vzal do parády hajný, muž jak se patří a ukázal jí o čem to ve skutečnosti je. Clifford musel být v posteli před úrazem celkem nudný. Z knihy jsem cítila, jak je prostředí Wragby průmyslově ošklivé, bezútěšné a depresivní. Hajný byl ale na můj vkus až příliš vulgární. A z paní Blazenky mi naskakovaly pupínky odporu. Snad nějakou dobu neslyším lůno.
Celkově jsem čekala romanci. Z těchto dvou jsem až do konce měla pocit, že jsou pouze milenci na základě sexu. Lásku jsem jim neverila ani za mák.
Chápu proč to bylo ve své době kontroverzní a do budoucna přelomové. Svou popisností a přímou řečí bez servítek se určitě jednalo o velké nastavené zrcadlo. Mně to ovšem nesedlo, nešlo ani tak o téma, jako o styl zpracování. Mám doma stařičký výtisk časopisu z dvacátých let pro dámy, ve kterém jsou i krátké (milostné) povídky pro ukrácení dlouhé chvíle, Milenec lady Chatterleyové mi svým stylem připomínal právě tohle, samozřejmě bez té popisnosti.
Další slavné dílo, které stojí za přečtení. Číst tuto knihu v době kdy vyšla muselo být více než zajímavé.
K některým knihám se člověk nevrací kvůli příběhu, ale pro pomalu plynoucí děj, silné emoce, popisy přírody rezonující s náladou a schopnost oprostit se od ubíjející všednosti....
Už dlouho jsem se s knihou neprala tak dlouho. Květnatý popis kdejakého jevu mi nedokázal nahradit děj. Snad až posledních 20 stran fungovalo jako příběh. První epizody by se daly použít jako součást picí hry. Dejte si panáka, kdykoli narazíte na výraz ,,čubčí bohyně" a ,,lůno". Brzy budete na káry....
Connie Chaterlleyová žije na zámku Wragby se svým ochrnutým manželem. Z fádního a nudného života jí vytrhne láska k hajnému Mellorsovi, ovšem doba a společenské postavení naprosto předurčuje jejich vztah jako absolutně nepřijatelný, přesto se oba touží vzepřít osudu a společenským konvencím tehdejší doby. Líbilo se mi poznání tehdejšího způsobu života šlechty a obyčejných dělníků, jejich obrovských rozdílů. Dokážu pochopit, že ve své době vzbudila rozruch, ovšem dnešní pohled na erotiku v tomto díle, je pochopitelně jiný než byl v době vydání.
Chtĕla bych číst tuto knihu v roce 1929, v dobĕ kdy vyšla poprvè.Byla opravdu ve své dobĕ skandální hlavnĕ svým popisem milostných scén ? Myslím ,že ANO.
Štítky knihy
sex aristokracie, šlechta zfilmováno partnerské vztahy 20. století erotika anglická literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2008 | Milenec lady Chatterleyové |
2005 | Synové a milenci |
2004 | Ženy milující |
1999 | Duha |
1966 | Panna a cikán a jiné povídky |
nečudujem sa, že táto kniha bola v toľkých krajinách zakázaná... za niektoré scény by sa nemuseli hanbiť ani autori dnešnej erotickej literatúry...
zaujímavé čítanie.. mňa vždy fascinuje, ako ľudia niekedy dokázali o ničom rozprávať aj celý večer...