Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438516/bmid_milenec-lady-chatterleyove-Yg4-438516.jpg
4
851
851
První světová válka skoncovala se „zlatým věkem“ – a zjišťuje to i sir Clifford Chatterley. Majitel panství Wragby ležícího v kraji uhlí a železa se z fronty vrátil jako invalida na těle i na duši, a tak svou choť Connii nyní týrá metodami, jaké ovládají jedině blahosklonní britští gentlemani. Je pouze otázkou času, kdy mladá zámecká paní v necitelném prostředí najde spřízněnou duši: stane se jí Mellors, jejich svérázný myslivec a muž nejméně o dvě společenské příčky níž. Příběh o neslýchané cizoložné lásce, jehož intimní pasáže sklidily bouři nevole údajně mravné společnosti, vyťal políček britskému kastovnictví. Přináší však i svěží rozpravu o probouzejícím se právu ženy na tělesné uspokojení, partnerské štěstí a vlastní životní cestu. To vše je nicméně pro zamilovanou lady Connii obtížně dosažitelné, protože do lůna Anglie se zarylo nejen neplodné pokrytectví, ale i těžební jámy, nerudnost a zášť.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , LedaOriginální název:
Lady Chatterley's Lover, 1928
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
"Ale v něco přece věříš?" "Já ? Hm, intelektuálně věřím v dobré srdce, čilý penis, v živou inteligenci a v odvahu říct hovno před dámou."
Nalezena v knihobuce...název mi něco říkal, tak jsem se na ni vrhla. Hned ze začátku, po ozřejmení vztahů, mi i ochrnutý manžel a mladá žena něco říkali...no, ale jdeme blíž k ději...knížka mě naprosto dostala..svou rozporuplností. Poté , co mě ze začátku znejistily filozofické pasáže a rádobyintelektuálové kolem Connie a její sestry, se děj přesunul na Wragby. A to už byla jiná liga..zámeček, hnusné industriální okolí. Krása spojená se šlechtou, hornící představují krutý protiklad - drsní, odtažití, vzdrovití a zároveň ubití těžkým životem...
Do toho Connie, která trpí v manželství s invalidou. Clifford žije v oblacích...a tahá ke svým představám o ideálním soužití i Connie..zdůrazňuje sílu tradic..rodokmene. Nevylučuje i potomka (!!), hlavně ať ho Connie výběrem genetického materiálu neurazí...
A Conní mezi tím smýká touha od nadějného dramatika Michalise (než Irčan, spíš bych tipla řecký původ..) zas to temnot osamění..a najednou procitá les ze zimy a COnnie potkává hajného..A to už je jiný šálek čaje..živočišný, křehký a přitom hluboký cit, který najednou mezi těma dvěma vzniká. Connie se dobrovolňě vzdává svých privilegií a výšin..a on ani Oliver není jen takový nějaký hajný, žádný blbec, lidově řečeno. A kromě toho má vše, co muž má mít.. a má koule, dát svá přání najevo...a Connie mu to baští i s navijákem.
Knihu jsem četla na chatě v lese (Beskydy), což byla obrovská přidaná hodnota, protože jsem si lokace z knihy situovala do mých oblíbených zákoutí...hrana lesa, posetá buky, štěrkovitá cestička, slunko na listí, jedlové větve...chatička s bažantnicí, úplně to vidím :) a i ty dva...hajného a lady..
Náhled do kostnaté anglické společnosti, touha autora oživit to suché anglické, rozehřát lidem krev v žílách..přijmut vše tělesné, jako přirozenou součást vztahu. Chápu, že kniha ve své době nočních košil ke krku a na veřejnosti prezentovaného opatrného, decentního sexu pobouřila ;) ale vlastně ani není jasné, co vše ti dva spolu prováděli..(třeba italský způsob...a větička, naznačující že všechno...tak , fantazii se meze nekladou ;)) a fantazii nechává autor plynout, i co se konce týká...
Zhrnu : nevšímat si tolik některých filozofických a socialistických pasáží , autor je tam potřeboval tak dobrá, ale více se soustředit na vztah těch dvou a paralelu v jejich světech..a vychuttnejte si tu přírodu a emoce. A skvěle vykreslenou industriální Anglii, tradiční šlechtu vs.prostý lid, a všechny další postavičky románu (paní Boltonová, Connin otec, gondolier, Duncan Forbes, Berta Couttsová,....) DOporučuji !!!
P.S. opravud nic skandálního tam není ;)
P.S.2 výborný doslov (mám vydání z 1990, Odeon)
a pár úryvků :
"Musela si to udělat sama, umlít si svoje vlastní kafe."
"Šla ke dveřím a vyšplíchla viodu na cestičku. Bylo tu tak krásně, tak ticho, tak opravdu lesně ! Duby vyrážely okrově žlutými lístky, červené sedmikrásky na zahrádce vyadaly jako červené plyšové knoflíky. Sjela pohledem po vysokém vyšlapaném prahu z kvádru pískovce, který teď přecházelo tak málo nohou. "Je tu nádherně", poznamenala. "Takové báječné ticho, tolik života a míru."
"A přece, když skončil, tak brzy, a zůstal tiše, tichounce ležet, pohroužený v mlčení a ustupující do cizí nehybné dálky, daleko a daleko za obzor jejího vnímání, rozplakalo se jí srdce. Cítila ho, jak se od ní odlévá, jak se odlévá pryč jako moře a nechává jí tu jako kámen na pobřeží. STahoval se, a jeho duch ji opouštěl. Viděl do ní."
P.S.3 je zajímavé, že celou knihu autor napsal pohledem ženy...a soustředil se v ní na ženské vnímání, myšlení a prožitky...a je to u žen opravu takto ?? nebo si to myslel jen D.H.L.?? ;)
Příběh dvou lidí, kteří se jakoby náhodně potkají....
Některé pasáže byly slabší, ale vcelku se kniha příjemně četla. Ve své době kniha opravdu musela být "něco" - části popisující milostný poměr mezi Lady a hajným jsou popsané dosti otevřeně. Je to zkrátka takový milostný román, kde na pozadí jsou vykresleny reálie průmyslové Anglie.
Nemohla jsem se dlouho do knížky zakousnout. A když jsem to už konečně přežvykovala, tak mě čekalo nemile překvapení, ale dalo se to číst.
Jedná se o popis doby a společnosti v Anglii po ukončení první světové války, kdy se v knize prolínají prvky psychologického a společenského románu. Rozhodně nejde o pornografický román, ačkoliv popis sexuálních scén musel vyvolat pozdvižení v době vydání knihy.
Na jedné straně nefungující manželství tělesně postiženého příslušníka šlechty (sir Clifford Chatterley), na druhé straně jeho manželka Connie - hledání sebe sama a svého citového i sexuálního uspokojení. Dilema naplnění manželství jak na citové a tělesné úrovni, tak i ve směru potomstva (čehož sir Clifford není schopen). Industrializace Anglie a její dopady na život člověka z chudší vrstvy obyvatel versus jak již níže bylo zmíněno - filozofování nebo spíše politické názory "smetánky", ve kterých se objevuje zmínka i o bolševicích, komunistech atd. Velmi vydařený román, který má v sobě více rovin a témat.
Dnes ani zdaleka tak šokující jako kdysi. Není to vůbec šokující. Martin Hilský výborně ve svém doslovu vyslovuje, proč se o pornografii nejedná, a proč by proti tomu Lawrence bojoval stejně jako proti puritánství. Cílem této knihy není explicitnost, ale niterný, pomalý popis vzplanutí vášní. V mnoha ohledech je to i román sociálně kritický. Sám Lawrence pocházel z hornického prostředí a proti chladnosti tohoto prostředí se jasně staví.
Některé politické (filozofické) proslovy daných postav jsou možná provokativnější než samotné sexuální scény - např. Myslíme si, že jsme bozi... lidé jako bozi! Je to přesně totéž co bolševismus. Člověk musí být lidský a mít srdce a penis, jestli se chce vyhnout tomu, aby z něho byl bůh nebo bolševik..., poněvadž to je totéž: oba jsou příliš dobří, než aby to byla pravda.
Ani jedna z postav nejedná stoprocentně morálně, jednoznačně.
Ze začátku jsem byl nadšen, pak to trošičku opadalo, ale i tak se mi to moc líbilo a chápu, proč je to jedna z nejvýznamnějších knih 20. století...
O této knize bylo v komentářích napsáno hodně. Myslím, že prvotním záměrem autora nebylo napsat pornografický román, jak se někdy uvádí, ale ukázat rozpor mezi mdlým, strojeným, často falešným životem anglické aristokracie a šťavnatým živočišnem chudého lidu. Některé pasáže byly docela čtivé, ale obecně mně kniha moc nezaujala. Znovu číst určitě nebudu.
Když tato kniha vyšla, Anglie na ní zcela jistě nebyla připravena. Dnes se nám to může jevit jako absurdní, v naší době nás asi máloco překvapí, nicméně tou dobou způsobila neuvěřitelný skandál a byla pokládána za prototyp erotického románu.
Ústřední postavou příběhu je Connie, lady Chatterlyová, která se v mladém věku vdala za baroneta Chatterlelyho. Manžel je, bohužel, ochrnut a zůstává na vozíku – zranění, které utrpěl za 1. světové války. Jeho manželka je zde ovšem vylíčena jako mladá žena, která má i přes manželovo postižení své tužby, ať již po dítěti, nebo sexuálního charakteru. Naváže milenecký vztah s hajným svého chotě, který postupem času přerůstá v něco hlubšího, intimnějšího, až skončí rozkolem mezi manželi.
I přes toto – ve své době skandální téma – se zde objevují čím dál tím častěji narážky na tehdejší společnost, na rozdíl mezi vrstvami, např. šlechta versus horníci, nebo na to, jak těžební průmysl ničí půdu a zamořuje vzduch v okolí. Rovněž na psychologii hlavních postav si dal autor záležet. Úvahy Connie prostupují celým dějem, zachycují její dramatickou změnu a přerod v moderní ženu.
Vše spěje k rychlému konci a je jen na nás, jak si přejeme, aby to s hlavními postavami dopadlo. Klasický happy end zde rozhodně neočekávejte.
Trvalo mi opravdu dlouho, než jsem se do knihy začetla. Lady Chatterleyová s jejím zoufalým manželským životem si našla únik v náručí mužů. Zase se potvrdilo, že v jakékoli době a v jakékoli situaci, žena vždy hledá jen lásku.
Znudění boháči vedou znuděné řeči, které na míle páchnou nudou, teorií a naprostou odtržeností od reálného světa. Znuděné paničky hledají povyražení (klidně v lese), vedou u toho znuděné řeči, které páchnou nudou a jsou naprosto mimo realitu. Ačkoli se můj komentář může jevit přísně, dokážu si představit, jaké pozdvižení kniha v roce 1928 vyvolala. Je opravdu dost otevřená, pravděpodobně taky upřímná, ale pro mě to místo společenské obžaloby byla sonda do hnijící aristokratické společnosti, která nemá na práci nic než vést zevlácké rozhovory.
Pro mě to byla hodně nevyrovnaná kniha. Chvílemi mě bavila moc, chvílemi jsem se tím musela doslova prokousávat. Stejný dojem na mě udělalo filmové zpracování. Na svou dobu to ale autor napsal hodně odvážně a otevřeně, to je nutno ocenit.
Jednodušší četba, která se postupně stává čtivou - posledních sto stran jsem přečetl v kuse. Hodně upřímná kniha, zejména co se sexuálních potřeb týče. Z příběhu je patrné, jak je těžké vymanit se ze společnosti plné konvencí, zaslepené penězmi a šlechtickým původem. Nebavilo mě občasné blábolení hajného, takže 3,5 hvězdy.
Spousty metafor laděných v erotickém duchu - nedivím se, že se kvůli tomu "tetky" pohoršovaly :-) Ale jinak i spousta myšlenek, např. o existenci bytí, sociálním začlenění, mezilidských vztazích... Mě lákala k přečtení údajná inspirace autora při pobytu ve Florencii. A to tedy netuším, kde k ní přišel :-) To spíš tak pařížské Moulin Rouge :-)
Stejně jako jiné i ne bavila ta psychologie postav. Setkala jsem se s názorem, že kniha je málo kontroverzní, přestože je tak popisována. Jde však o to, že ji člověk musí posuzovat v kontextu doby vzniku. Protože je kontroverzní na tu dobu, kdy vznikla – ne na dnešní dobu. A to je podstatné. A mne to bavilo sledovat. Bavil mne styl psaní, sedlo mi to a četlo se mi to moc dobře.
V autorově tvorbě se vyskytují prvky realismu, naturalismu, psychologie a mysticismu. Kniha Milenec lady Chatterleyové byla v Anglii zakázána do roku 1960.
V knize nalezneme romantiku včetně erotiky až to hraničí s pornografií. Autor detailně popisuje sexuální prožitky hlavní hrdinky Constance s jejími milenci. Upřímně jsem se zasmál při určité situaci, když si povídali o sexu. Autor nemá žádné zábrany v této oblasti, je otevřený všemu, občas v knize nalezneme i peprné výrazy.
V knize se také dočteme o myšlenkách bolševismu, intelektuální společnosti, inteligenci, o pohledu na starou Anglii a novou Anglii, rozdělení na vládnoucí třídy a sloužící třídy. Rovněž zajímavý byl také popis těžby uhlí, těžký život havířů a jejich rodin. Zamyslel jsem se také nad myšlenkou hlavního hrdiny, že peníze v životě člověka jsou hodně důležité, nicméně člověk by kromě utrácení peněž měl mít také něco dalšího, co jeho život vnitřně obohatí. Peníze nemusí udělat člověka šťastného. Zajímavá byla také pasáž o studu. Kdyby se člověk nestyděl a byl více otevřený, byl by v životě více šťastnější a dosáhl by většího úspěchu. Můžeme to vztáhnout nejenom na sex, ale na jakoukoliv jinou oblast.
V knize nalezneme řadu myšlenek, takže při hodnocení knihy jsem přihlížel i k tomuto faktu. Určitě knihu nelze zařadit jen do tzv. červené knihovny, přestože těmto scénám věnoval autor hodně prostoru. Kniha může oslovit dívky, ženy, které mají rády romantické příběhy a nevadí jim erotické scény včetně různých myšlenek na život člověka a společnost, ve které se příběh odehrává. Některým čtenářkám mohou tyto části připadat nezajímavé a nudné z dnešního pohledu. U těchto částí jsem se musel více soustředit na text. Ačkoliv jazyk není současný, přesto se kniha četla celkem dobře.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Člověk musí být lidský a mít srdce a penis, jestli se chce vyhnout tomu, aby z něho byl bůh nebo bolševik..., poněvadž to je totéž: oba jsou příliš dobří, než aby to byla pravda.
Ale co záleží na příležitostných vztazích? A zvlášť na sexuálních vztazích! Když je lidé komicky nepřehánějí, zapomene se na ně jako na páření ptáků. A správně. Co na nich záleží? Záleží na celoživotním společenství. Na společném životě den po dni, ne na jednom či dvojím společném vyspání. My dva jsme manželé, ať se s námi stane co stane. Jsme na sebe zvyklí. A zvyk je podle mého názoru daleko důležitější než jakékoli příležitostné vzrušení.
O hlupákovi se říká, že nemá v hlavě mozek, o mizerovi, že nemá srdce, o zbabělci, že nemá páteř, a když v něm není kouska chlapa, říká se, že nemá kulky. Když je tak nějak vochočenej.
Nevěřím ve svět, ani v peníze, ani v kariéru, ani v budoucnost naší civilizace. Jestli má mít lidstvo nějakou budoucnost, bude se muset ohromně změnit všecko, co je teď.
Jednou za čas sáhnu po nějaké klasice (a nejen proto, aby se neřeklo :-) ). Tentokrát padla volba na román Davida Herberta Lawrence, který byl v Anglii do 60.let 20. století zakázaný, pro svůj údajně pornografický obsah. A tak jsem se rozhodla, že se mu podívám na zoubek...
Constance (ev. Connie) je dívka, patřící ke společenské vrstvy označované jako zámožná inteligence. Clifford Chatterley, dvaadvacetiletý nadporučík elitního pluku, se kterým se Connie v rámci válečné pomoci seznámí, je o třídu výš a hlavu má plnou ideálů. Shoda okolností z těchto dvou lidí udělá manžele.
Cliffordovi nepřipadá sexuální soužití dvou lidí ve vztahu podstatné. Podobného názoru je i jeho mladá manželka, přestože by si velmi přála mít jednou děti. Po roce manželství však zůstane Clifford v důsledku vážného válečného zranění upoután na invalidní vozík. Je tedy jasné, že panství Wragby zůstane bez dědice.
Connie přijímá uděl ošetřovatelky svého manžela a věnuje mu svou pozornost i péči. Po několika letech si však začíná uvnitř sebe sama uvědomovat, že jí něco schází. Tyto pocity jdou však zcela mimo jejího manžela.
Život však přináší různá setkání a právě jedno z nich způsobí, že se panství Wragby stane pro Constance spíše vězením než skutečným domovem...
David Herbert Lawrence byl ve své době hlavním představitelem anglického realismu. Jeho díla se zaměřují především na vztah muže a ženy. V potřebě návratu ke skutečnému životu vidí východisko, které předchází krizi mezilidských a partnerských vztahů. A jeho román Milenec lady Chatterleyové je toho patrným důkazem.
Autor až přepečlivě vše vysvětluje a popisuje, což činí text místy trochu nudným. Na druhou stranu jsou všechny tyto popisy důležité nejen kvůli propojení jednotlivých souvislostí, ale také k pochopení obsahu celého díla.
Clifford je postavou ztělesňující klasickou konvenci své doby. Během četby jsem měla pocit, jakoby právě tělesný handicap – ochrnutí a upoutání na invalidní vozík, bylo tím, co ho zastavilo na cestě k pokroku a možnosti vystoupit z oné společenské jednotvárnosti, aby si mohl užívat všeho, co život nabízel. Postava Connie prochází během příběhu proměnou. Od dívky, která zpočátku přijímá úděl opatrovnice, k dívce, která v touze po skutečném životě, nedbá ani konvencí, ani společenského postavení. Reálný a skutečný život pak ztělesňuje právě její milenec, jehož chování a jednání je líčeno bez sebemenších příkras. Je zkrátka takový jaký je. Pevný ve svých názorech, neohlížející se na řeči ostatních, snaživý v dosáhnutí osobních cílů, v rámci partnerského soužití vztahově velmi otevřený. Oba dva se tedy v rámci svého příběhu stávají odlišnými.
Musím se přiznat, že mi tento příběh dal při čtení poněkud zabrat. Začetla jsem se až někdy před polovinou knihy, kde děj začal dostávat trochu větší spád. Avšak pokud si v klasických příbězích libujete, věřím, že se před vámi otevřou mnohá témata k přemýšlení.
Pokud ne, budete se s knihou nejspíš muset tak trochu poprat.
Hmm, co ke knize napsat. Začala mě bavit až tak po 150 stránce, ale pak už to šlo šup šup. A nakonec mě bavil i ten Oliver :-) Jen škoda, že všechny filmové adaptace tak hrozně zkazili.
Nemám nic, co bych knize vytkla. Hodně mě bavila psychologie postav, popis vztahu mezi Connie a Cliffordem i interakce s dalšími postavami. Příběh byl napsaný čtivě a hezky ubíhal.
Štítky knihy
sex aristokracie, šlechta zfilmováno partnerské vztahy 20. století erotika anglická literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2008 |  Milenec lady Chatterleyové |
| 2005 | Synové a milenci |
| 2004 | Ženy milující |
| 1999 | Duha |
| 1966 |  Panna a cikán a jiné povídky |
Ne, ne a ne. Knihu jsem odložila asi 60 stránek před koncem s absolutním znechucením.
1/4 knihy byla nezajímavá, nečtivá, přímo úmorná. Popisy nezajimavého, nedůležitého. Tlachání o osobách, které mají každá njeméně 3 přezdívky. Toto nezajímavé vyprávění se v knize vyskytuje vcelku často. Kvůli tomu pocítítě na vlastní kůži, jak asi Lady trpěla ve svém svazku.
Lady, Clifford a hajný absolutně nepříjemné postavy.
Clifford je snobský, hrající si ve vztahu na oběť. Hajný je absolutním opakem, křovák. No a Lady? Ta dost často působí jako absolutní p*pina, chovající se jako nástiletá, tupá dívka. Sama se nazývá moderní ženou, ale stereotyp kterým žije, že je jejím jediným posláním vychovat dítě, je směšná. Po rozhovorech Lady a hajného jsem se cítila jak po lobotomii.
Díky profilům hlavních postav je kniha vhodná pro fanoušky psychologie. Tolik profilů, které běhěm příběhu vykazují jsou nanejvýš zajímavé.
Kniha byla zakázána právem, leč z jiného důvodu.
Nudné tlachání protkané lobotomii způsobující rozhovory - za to ten čas nestojí.
Od něčeho, pokladáného za klasiku jsem čekala něco jiného.